Nic nelze obelhat, podzim je tady, letos však jako kdyby se nechal létem přelstít a dlouho ani o sobě nechce dát vědět. Na události byly měsíce září i říjen hodně bohaté. V nadsázce říkám, že bych potřeboval za sebe ještě dva klony. „Tak nemusíš být všude!“ Je to pravda. Přestože na mnoho akcí chodí další členové představenstva, stejně nestíhám. Vrátil jsem se z Neapole, v Neapolském zálivu bylo krásně, ale též jsem viděl, jak by časem mohla vypadat Praha při uplatnění pražských stavebních předpisů. Bude mít možná ještě větší hustotu na hektar, než je v Neapoli. Developeři budou spokojeni, jenom si nejsem jist, zda budou spokojeni bydlící v oněch bytech s tmavými kouty. Na druhou stranu, když vidím ceny za byt v Praze, jsem klidný – nemyslím totiž, že by se do ní přistěhovalo osm set tisíc lidí.
Aktiv Statika reaguje na otázky současnosti
V září byla na setkání aktivu diskutována témata týkající se panelových domů, havárií nosných konstrukcí a jejich evidence v systému stavebně technické prevence, stavu mostních konstrukcí a problematiky zděných konstrukcí.
Kromě diskutovaných témat, která jsou dále podrobněji rozvedena, Ing. Drahorád informoval o možnosti připomínkovat koncept technické normy ČSN 73 2030 Statické zatěžovací zkoušky zaslaný zpracovatelem normy, Kloknerovým ústavem ČVUT v Praze.
Nejednoznačná specifikace rozsahu dokumentace ve vyhlášce je problém
Na programu jednání nechyběla ani opakovaně diskutovaná vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, tentokrát zaměřená na problematiku konkrétního rozsahu prováděcí dokumentace (DPS). Nejednoznačná specifikace rozsahu prací v aktuální vyhlášce přitom způsobuje značné problémy při vypracování této dokumentace. Z diskuse vyplynula zejména nutnost lépe definovat přesné požadavky této vyhlášky pro jednotlivé stupně dokumentace a umožnit tak projektantům i zhotovitelům lépe plnit představy investora.
Opravy panelových domů vyžadují osvětu
Na základě výzvy Ing. Jaromíra Vrby (viz článek v Z+i č. 4/2018) byla diskutována problematika oprav a úprav panelových domů. Téma bylo vyhodnoceno jako aktuální, zejména s ohledem na stav bytového fondu v ČR. Současně bylo konstatováno, že je nutná trvalá osvěta odborné i laické veřejnosti, a to jak při řešení zásahů do nosných konstrukcí, tak i při plánovaných opravách a údržbě těchto objektů. Aktiv zejména doporučuje aktivně podpořit publikování dalších příspěvků a článků k tomuto tématu.
Jak zanést havárie do systému prevence
Vzrušená debata nastala nad zkušenostmi se zanesením informací o haváriích stavebních konstrukcí do systému stavebně technické prevence spravovaného Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky, a to zejména v souvislosti s havárií částečně předpjatých příhradových vazníků zastřešení haly v Tachově. S ohledem na rozšíření tohoto systému střešních konstrukcí bylo rozhodnuto o přípravě článku do Z+i o inkriminovaném systému zastřešení, ale právě i o systému stavebně technické prevence.
Kontrola mostů ze 60. až 90. let
V souvislosti s pádem mostu v italském Janově byl rovněž diskutován vývoj situace v oblasti mostních konstrukcí u nás. Ing. Drahorád informoval o postupu MD ČR, resp. ŘSD ČR, které nařídilo plošnou kontrolu všech předpjatých mostních konstrukcí se spárami vystavěných v letech 1960 až 1990. K této problematice budou také připraveny články do komorových periodik. Současně bude připraven i obsáhlejší článek o rozsahu a provedení průzkumných prací v návaznosti na hodnocení existujících konstrukcí.
Plní současné zdicí systémy předpoklady návrhových norem?
Na závěr členové aktivu probírali zkušenosti s aktuálně hojně používanými zdicími systémy, zejména pak s využíváním lepidla nebo pěny namísto malty. Problematika v současnosti používaných zdicích systémů však již není jenom o maltě, lepidlu nebo pěně. Celý systém se vzdaluje původnímu konceptu a fungování zdiva. Současní výrobci řeší z hlediska statiky především pevnost celého systému v tlaku, ale už se neřeší to, že tento systém má mít schopnost dostatečného přetvoření, resp. dostatečnou deformační kapacitu. Jestliže je zdivo, např. příčka, uložená na poddajnou stropní konstrukci, není obvykle bez významných poruch schopna akceptovat její normové přetvoření. Bylo proto široce debatováno, zdali současné systémy splňují předpoklady platných návrhových norem a předpisů (zejména ČSN EN 1996-1-1), zejména z hlediska finální tuhosti a poddajnosti systémů. Rovněž bylo diskutováno, jak nové technologické přístupy a řešení ovlivňují spolehlivost zděných konstrukcí a zdali jsou detaily prezentované jejich výrobci správné (z hlediska fungování konstrukce). K této problematice bylo rovněž dohodnuto připravit článek, který s danou problematikou seznámí širší veřejnost a podnítí případnou další diskusi.
Nuselský most je již přes 45 let součástí pražské severojižní magistrály s průjezdem cca 70 tisíc automobilů denně. V roce 2000 získal ocenění Stavba století v kategorii Dopravní stavby. Praha prostřednictvím TSK do rekonstrukce investovala celkem přes 280 mil. Kč, a to v letech 2013–2017. (zdroj: TSK)