Nic nelze obelhat, podzim je tady, letos však jako kdyby se nechal létem přelstít a dlouho ani o sobě nechce dát vědět. Na události byly měsíce září i říjen hodně bohaté. V nadsázce říkám, že bych potřeboval za sebe ještě dva klony. „Tak nemusíš být všude!“ Je to pravda. Přestože na mnoho akcí chodí další členové představenstva, stejně nestíhám. Vrátil jsem se z Neapole, v Neapolském zálivu bylo krásně, ale též jsem viděl, jak by časem mohla vypadat Praha při uplatnění pražských stavebních předpisů. Bude mít možná ještě větší hustotu na hektar, než je v Neapoli. Developeři budou spokojeni, jenom si nejsem jist, zda budou spokojeni bydlící v oněch bytech s tmavými kouty. Na druhou stranu, když vidím ceny za byt v Praze, jsem klidný – nemyslím totiž, že by se do ní přistěhovalo osm set tisíc lidí.
Proč je nedostatek financí na odstraňování poruch a závad mostů
Zatímco údržbu mostů musí financovat obce jako jejich správci z vlastních malých rozpočtů, na opravu a přestavbu mostů jsou určeny vysoké dotace ze státních nebo evropských fondů.
Zatímco údržbu mostů musí financovat obce jako jejich správci z vlastních malých rozpočtů, na opravu a přestavbu mostů jsou určeny vysoké dotace ze státních nebo evropských fondů.
Odstraňování poruch a závad na mostech dělíme podle závažnosti a způsobu jejich odstraňování na tři základní činnosti –
[caption id="" align="alignright" width="300"]
Most u stanice metra Vltavská na Severojižní magistrále v Praze je dalším z mostů, který má vážné problémy. Stav mostu se v průběhu října zásadně zhoršil a některé trhliny se zvětšily až o pět milimetrů. To signalizuje neobvyklé chování nosné konstrukce mostu. Byl postaven technologií dodatečně předpínaných konstrukcí v roce 1980, a je dle sdělení TSK na konci své životnosti. Nyní je most zajištěn a vrátila se
pod něj tramvajová doprava. Připravuje se projektová dokumentace a výběr zhotovitele pro definitivní podepření, které by se mělo realizovat na počátku roku 2019. Mluví se o komplexní přestavbě tohoto mostu – vymění se celá vrchní stavba, základy jsou v pořádku. (zdroj: TSK)[/caption]
údržbu, opravu nebo přestavbu. Tyto činnosti pak zajišťují správci komunikací, na kterých mosty jsou.
O mosty se stará správce příslušné komunikace
Pro dálnice a silnice I. třídy to je Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) s osmnácti středisky na dálnicích (SSÚD) a dalšími závody nebo správami ve všech krajích. ŘSD je státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy ČR, která vykonává vlastnická práva státu k nemovitostem tvořicím dálnice a silnice I. třídy. Zabezpečuje jejich správu, údržbu, opravy, výstavbu a modernizaci. ŘSD spravuje 7 051 km silnic a dálnic na něž čerpá dotace za cca 38 mld. Kč. O místní komunikace se starají jejich vlastníci, zřizující v městech účelová zařízení (např. Technická správa komunikací v Praze, Městské služby Písek).
Údržbu platí správce z vlastního rozpočtu
Hlavním problémem tohoto systému je nedostatek finančních prostředků na údržbu, protože to jsou peníze správců. Řada správců proto odkládá údržbu a spoléhá na následné opravy nebo přestavby, které jsou sice vždy dražší než průběžná odpovídající údržba, ale jsou financovány z dotačních titulů, buď ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) nebo z evropských dotačních fondů
Reorganizací se ztratila dokumentace
Druhým problémem jsou změny v systému. Poslední zásadní organizační změna z roku 2001 zrušila okresní správy, které měly k údržbě zejména silnic nižších tříd lepší přístup než kraje. Znamenalo to sice úsporu pracovníků, ale také odchod mnoha místních odborníků. Nezanedbatelným důsledkem reorganizací je ztráta archivních dokumentací k mostům.