Včera, dnes a zítra aneb usnadnění instalace obnovitelných zdrojů energie z pohledu českých právních předpisů

Zdroj Pixabay
Zdroj Pixabay

Jak to ale bude s bezpečností těchto instalací? Jak se v této souvislosti mění povinnosti a odpovědnost autorizovaných osob? Přinášíme podrobný výklad k tomu, co platilo do 23. ledna, co bez přechodného období začalo platit od 24. ledna 2023 a co by mělo platit za rok.

Současná energetická krize postavila do popředí otázku využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) jako prostředek ke snížení závislosti na dovozu paliv z Ruska a k zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti ČR. V současném veřejném stavebním právu byla tato problematika upravena poměrně komplikovaně a místy i poněkud nepřehledně. Na tuto skutečnost reagovala vláda ČR v minulém roce přípravou a schválením hned čtyř novel energetického zákona č. 458/2000 Sb. (EZ). Čtvrtá novela energetického zákona, která mění i současný stavební zákon č. 183/2006 Sb. (SZ), byla 14. prosince 2022 schválena v Poslanecké sněmovně, 11. ledna 2023 v Senátu, 18. ledna 2023 podepsána prezidentem a ve Sbírce zákonů publikována 23. ledna pod č. 19/2023 Sb. Účinná začala být bez přechodného období hned následujícího dne, tj. 24. ledna 2023.

Ministerstvo pro místní rozvoj k umísťování FVE vydalo metodiku 26.1.2023.

Jaká je právní úprava pro umísťování a realizaci staveb pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů v SZ a jak se změní po jeho novele? Jakou roli zde hraje čerstvě vyhlášené Nařízení Rady EU 2022/2258 a co v této oblasti přináší nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. (NSZ)? Jak to bude s bezpečností instalace těchto staveb? To jsou jistě otázky, kterými je třeba se zabývat nejen z pohledu autorizovaných osob oborů Technologická zařízení staveb nebo Technika prostředí staveb, do jejichž působnosti projektování a odborné vedení těchto staveb patří, ale rovněž i z hlediska dalších subjektů ve výstavbě. Novelizace EZ a SZ si klade za cíl zefektivnit, usnadnit a urychlit povolovací procesy obnovitelných zdrojů energie. ČKAIT se ale obává, že to může být na úkor bezpečnosti předmětných staveb, zejména zajištění jejich odborné přípravy a realizace.

 

Současný stavební zákon (SZ) nerozlišoval mezi druhy OZE aneb co platilo do 23. ledna 2023

SZ nerozlišoval mezi jednotlivými druhy OZE a na všechny uplatňoval stejná pravidla. Nebylo tedy rozhodné, zda jde o fotovoltaickou elektrárnu (FVE), větrnou elektrárnu, výrobnu plynu nebo tepla z obnovitelných zdrojů energie. Podstatné bylo, zda se jednalo o samostatnou stavbu, nebo součást stávající stavby. OZE jako součást existujících staveb nesměly měnit jejich vzhled.

Pro stavební řízení zahájené podle současného stavebního zákona ve znění platném do 23. ledna 2023 bylo podstatné zejména to, zda realizací tohoto typu stavby dochází ke vzniku nové, tedy samostatné, stavby či zda má být pouze součástí stávající stavby. V tomto duchu věc definuje i metodická pomůcka Ministerstva pro místní rozvoj ze září 2022 s názvem „Co je potřeba pro umístění, povolení a kolaudaci solárních panelů (FVE)“.

Pro samostatné stavby byl rozhodující jejich výkon – limitem bylo 20 kW

Pokud se u stavby a zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů jednalo o samostatnou stavbu s charakterem výrobny elektřiny (opět s dokončením před nabytím účinnosti, tj. před 24. lednem 2023), pak pro její umístění a realizaci byl rozhodující její instalovaný výkon. Nebylo podstatné, kde byla umístěna (na pozemku, na stavbě). Mohlo jít o solární parky v území i na střeše. Bylo tedy možné, aby výrobna energie využívající obnovitelný zdroj byla umístěna i na střeše stavby, avšak nesplňovala by podmínky funkčního propojení. V takovém případě se nejednalo o součást stavby, ale o samostatnou stavbu, konkrétně o tzv. stavbu na stavbě.

Z hlediska umístění pro tuto stavbu s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW postačil územní souhlas podle § 96 odst. 2 písm. a) SZ. Takovýto záměr mohl být umístěn pouze v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, přičemž musel být v souladu s územně plánovací dokumentací (zejména s regulací předmětné plochy v územním plánu). Pro záměr se podle § 96b odst. 1 písm. c) SZ ani nevydávalo závazné stanovisko úřadu územního plánování a soulad záměru s územním plánem posuzoval až do 23. ledna 2023 sám stavební úřad. Záměr každopádně nemohl být umístěn v nezastavěném území.

Samotná realizace stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW byla následně zcela ve volném režimu podle § 103 odst. 1 písm. e) bod 9 SZ, což znamená, že se jednalo o stavbu nevyžadující ani stavební povolení, ani ohlášení.

U stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem nad 20 kW již pro její umístění bylo potřeba územní rozhodnutí v souladu s § 76 odst. 1 SZ. Tento záměr opět mohl být umístěn pouze v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše a musel být v souladu s územně plánovací dokumentací. Zde již bylo potřeba závazné stanovisko úřadu územního plánování s tím, že ani tento záměr nemohl být umístěn v nezastavěném území. Pro realizaci výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 20 kW by již bylo potřeba stavební povolení v souladu s § 108 odst. 1 SZ.

Výroba energie jako součást stávající stavby nevyžadovala souhlas, ale nesměl se mimo jiné změnit vzhled stavby

Byla-li stavba pro výrobu energie součástí stavby, šlo pouze o instalaci využívající obnovitelný zdroj energie. U FVE jde typicky o instalaci FV panelů na střechu stavby, obvodový plášť či na pozemek stavby. Důležité bylo, že FV panely jsou se stavbou funkčně spojeny, propojeny elektroinstalací a instalace stavbě primárně slouží k zásobování elektrickou energií.

Pokud byly uvedené podmínky splněny a stavba pro výrobu energie byla součástí stavby, pak samotná instalace byla chápána jako stavební úprava této stavby. Ta pak podle § 79 odst. 5 SZ nevyžadovala ani územní rozhodnutí, ani územní souhlas.

Z hlediska realizace této stavby nebyl rozhodující její celkový instalovaný výkon. Podstatné bylo pouze posouzení, zda se jednalo o stavební úpravu stavby ve smyslu § 103 odst. 1 písm. d) SZ, která nevyžaduje ani stavební povolení, ani souhlas s ohlášením, či nikoliv.

Pokud se mělo jednat o stavební úpravu stavby podle § 103 odst. 1 písm. d) SZ, musely být splněny všechny zde uvedené podmínky, tj. muselo jít o stavební úpravu, kterou se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob jejího užívání, která nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí a její provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby, a nejde o stavební úpravu stavby, která je kulturní památkou.

K takovéto stavební úpravě se pak stavební úřad žádným správním aktem nevyjadřoval. Otázkou je, kdo toto měl posoudit? Jsem toho názoru, že posouzení splnění těchto předpokladů by každopádně měla provádět osoba kvalifikovaná, neboť dopad např. instalace FVE na požární bezpečnost či statiku nemusí být na první pohled zřejmý.

V případě, že některá z podmínek stanovených v § 103 odst. 1 písm. d) SZ nebyla splněna, pak taková stavební úprava vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení podle § 103 odst. 2 tohoto zákona.

 

Schválili nám LEX OZE I aneb co je účinné od 24. ledna 2023

Podle důvodové zprávy novely energetického a současného stavebního zákona, tzv. LEX OZE I, je jejím cílem umožnit jak fyzickým, tak právnickým osobám zajistit energii na pokrytí jejich potřeb, která bude cenově dostupná, bude z národních zdrojů (energetická bezpečnost) a přispěje k dekarbonizaci ekonomiky ČR, resp. EU. Novela má snížit administrativní požadavky pro výstavbu a provoz OZE a zefektivnit procesy na úrovni státní a veřejné správy.

Dosavadní právní prostředí nedostatečně reagovalo na potenciál využívání OZE pro pokrytí vlastní spotřeby elektřiny, a to i podnikatelskými subjekty nebo společenstvím bytových jednotek nebo družstev. Nastavenými podmínkami se takové subjekty musely stát licencovanými subjekty, tzn. subjekty podnikajícími na trhu s energií, i přestože jejich hlavní motivací byla „samovýroba“, nikoli podnikání v energetice. Doba povolovacího řízení u instalací FVE jako součásti stavby trvá 6–8 měsíců, někde i déle. U výroben FVE jakožto samostatných staveb trvá získání povolení včetně územního rozhodnutí více než jeden rok (nejčastějším důvodem jsou požadavky dotčených orgánů při vydávání závazných stanovisek). Taková délka je problematická i z pohledu nastavených podmínek v některých dotačních titulech.

Na všechny tyto skutečnosti se novela snaží reagovat, přičemž ve své první části řeší změny na úseku energetického zákona, v druhé pak na úseku stavebního řádu. V legislativním procesu nakonec nebylo vyhověno žádosti předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR o projednání novely ve zkráceném jednání, což způsobuje zpoždění aplikace tohoto zákona v praxi. Účinnost novely je i přesto s ohledem na vrcholící energetickou krizi navrhována v co nejkratším termínu, tedy dnem následujícím po dni jejího vyhlášení ve Sbírce zákonů. Novela byla ve Sbírce zákonů publikována 23. ledna pod č. 19/2023 Sb. a účinností nabyla den poté, tj. 24. ledna 2023.

Změny EZ – pro vlastní potřebu není třeba licence až do výkonu 50 kW

Ustanovení § 3 odst. 3 EZ v novelizované podobě uvádí, že podnikat v energetických odvětvích na území České republiky je za podmínek stanovených tímto zákonem možné pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem.

Licence se dále vyžaduje na výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem 10 kW, určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je výrobna propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo na výrobu elektřiny vyrobenou ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW včetně, určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny držitele licence.

Zde novela navrhuje zvýšit hranici výkonu výrobny elektřiny, kdy se vyžaduje licence na výrobnu elektřiny od Energetického regulačního úřadu ve vazbě na vymezení podnikání v energetických odvětvích, a to z hodnoty 10 kW na hodnotu 50 kW.

V § 23 odst. 3 novelizovaného EZ se pod písm. s) zavádí nová povinnost výrobcům elektřiny z malých elektráren, která souvisí s tím, že tyto výrobní zdroje nově nemají podléhat stavebnímu povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Toto ustanovení ukládá výrobcům elektřiny povinnost splnit požadavky na bezpečnou instalaci v případě výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem do 50 kW připojených k distribuční soustavě, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle stavebního zákona.

Obdobná povinnost je stanovena i novelizovaným zněním § 28 EZ pro zákazníka provozujícího výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW připojenou k distribuční soustavě.

Ve vazbě na tuto novou povinnost novela zavádí v § 98a odst. 1 EZ nové písm. j), které zmocňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu upravit v prováděcím právním předpisu požadavky na bezpečnou instalaci v případě výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem do 50 kW. Na vydání vyhlášky k energetickému zákonu týkající se bezpečnosti instalací se při přípravě novely shodli zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva vnitra, konkrétně Hasičského záchranného sboru.

Změny SZ – stavby ve volném režimu až do výkonu do 50 kW

Novela přináší v § 79 odst. 2 SZ, kde jsou uvedeny záměry, které nevyžadují ani rozhodnutí o umístění stavby, ani územní souhlas, nové písm. v). Zde je stanoveno, že za takovouto stavbu v tzv. volném režimu budou nově považovány také stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, pokud jsou v souladu s územně plánovací dokumentací, s výjimkou stavby vodního díla, kulturní památky a stavby ve zvláště chráněném území, památkové rezervaci nebo památkové zóně.

U těchto samostatných staveb tedy nově nebude nutné žádné posouzení ze strany stavebního úřadu. Nebude tak nutný ani územní souhlas, který je podle současné právní úpravy vyžadován u staveb pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem do 20 kW.

Co se týče staveb uvedených v § 79 odst. 2 písm. v) SZ, pokud se nachází ve zvláště chráněném území, památkové rezervaci nebo památkové zóně, budou pro svoji realizaci vyžadovat pouze ohlášení stavebnímu úřadu, nikoliv stavební povolení, neboť jsou nově uvedeny ve výčtu jednoduchých staveb pod § 104 odst. 1 písm. l) tohoto zákona, u kterých postačí ohlášení. Z hlediska umístění pak pro tyto stavby postačí vydání územního souhlasu podle § 96 odst. 2 písm. b) SZ. Pro tento typ výrobny elektřiny může být případně ze strany stavebního úřadu vydán i společný souhlas ve smyslu § 96a zákona, který nahrazuje jak územní souhlas, tak souhlas s ohlášením, za předpokladu, že si o to stavebník požádá.

Tyto záměry instalace OZE nemohou být umísťovány v nezastavěném území

Dále novela v SZ doplňuje do § 103 odst. 1 nové písm. e), které stanoví speciální podmínky stavebních úprav v případě instalací využívajících obnovitelný zdroj energie (součást stavby). Je třeba znovu upozornit, že záměry uvedené v § 103 SZ nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu a v souladu s § 79 odst. 5 tohoto zákona ani územní rozhodnutí, ani územní souhlas. Stavební úřad se tedy k takovéto stavbě nebude vůbec vyjadřovat.

Pod písm. e) jsou nově pod tzv. stavby volného režimu zařazeny stavební úpravy nezbytné pro instalaci využívající obnovitelný zdroj energie s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby, nevyžaduje se posouzení vlivů na životní prostředí, jsou splněny podmínky požární bezpečnosti podle právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečnou instalaci výroben elektřiny, a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.

Podle nové úpravy se tak již nebude posuzovat podmínka, že se nesmí měnit vzhled stavby. Jednalo se o podmínku, která v praxi u stavebních úřadů působila poměrně velké aplikační problémy a nejednou se stávalo, že její splnění bylo u různých stavebních úřadů u obdobných záměrů posuzováno rozdílně, což je nežádoucí. Namísto podmínky, že stavební úprava nesmí negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby, je dále nově stanoveno, že musí být splněny podmínky bezpečnosti instalace podle prováděcího předpisu. Dochází zde tedy k odkazu na splnění podmínek bezpečné instalace podle výše zmiňované vyhlášky MPO.

Jsem však toho názoru, že posouzení splnění uvedených podmínek stavebníkem nelze zjednodušit pouze odkazem na prováděcí právní předpis MPO. Aby se jednalo skutečně o bezpečnou instalaci, domnívám se, že je věc potřeba konzultovat s autorizovanou osobou, ať již z pozice zpracovatele příslušné dokumentace, či stavbyvedoucího. Takto by měly být splněny předpoklady pro to, aby se stavebník vyvaroval možných rizik. K nim patří především montáže bez odpovídající projektové dokumentace nebo neodborné instalace. Obé může vést k řadě problémů, z nichž nejzásadnější je nejen dodatečné zatížení nosných konstrukcí, ale i zvýšené riziko požárů či zkomplikování hasičského zásahu. ČKAIT doporučuje, aby v případě, že energetická zařízení s instalovaným výkonem do 50 kW nebudou podléhat povolení stavebního úřadu, byla zajištěna povinnost jejich odborné přípravy a realizace. Příprava i instalace FVE by měly být svěřovány výhradně certifikovaným a osvědčeným společnostem. I přesto, že to může ovlivnit délku i konečnou cenu instalace.

Všechny stavby OZE se dokončí podle novely

Závěrem je k této novele nutné podotknout, že nemá přechodná ustanovení. V tomto případě se postupy a řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti novely dokončí již podle současného stavebního zákona v novelizovaném znění. Znamená to tedy, že pokud bude například u stavebního úřadu podáno oznámení na samostatnou stavbu výrobny elektřiny s celkovým instalovaným výkonem do 20 KW a stavební úřad nevydá územní souhlas do nabytí účinnosti této novely, pak již územní souhlas na tuto stavbu nebude podle novelizovaného znění třeba. Obdobně například ve vztahu k žádosti o vydání územního rozhodnutí na samostatnou stavbu výrobny elektřiny s výkonem do 50 KW bude platit, že pokud bude u stavebního úřadu podána žádost o vydání územního rozhodnutí kupříkladu 1. prosince 2022 a stavební úřad nevydá výsledné rozhodnutí ve věci do dne nabytí účinnosti novely, tj. do 24. ledna, pak už taková stavba nebude z hlediska umístění vyžadovat žádné rozhodnutí. Stavební úřad by měl vedené řízení zastavit z důvodu, že se žádost stala bezpředmětnou. Stejným způsobem by se posuzovaly i stavební úpravy na výrobnu elektřiny do 50 kW, pokud se jedná o součást stavby.

 

Novela nového stavebního zákona aneb co bude platit od 1. července 2023, resp. 1. července 2024

Prozatím není navrhovaná novela nového stavebního zákona plně v souladu s nyní schváleným LEX OZE I. Rozdíly jsou u OZE jako součásti stavby. Komora zároveň doporučuje, aby zákonodárci definovali, jakým způsobem bude zaručena bezpečná instalace.

Novela NSZ navrhuje upravit ustanovení přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bodu 25 tak, že za drobnou stavbu bude považována stavba OZE s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, vyjma záměrů povolovaných jiným stavebním úřadem.

U samostatné stavby OZE s výkonem do 50 kW by tedy nebylo potřeba povolení, nad tento výkon již ano. Napříč právním řádem tak dochází ke sjednocení hranice instalovaného výkonu na 50 kW, po jejímž překročení je nutné nejen posouzení ze strany stavebního úřadu, ale je také potřebná licence podle EZ.

Novela však prozatím opomíjí řešení této problematiky u OZE jako součásti stavby, kdy je instalace takovéto stavby vnímána jako stavební úprava. Aby nebylo potřeba povolení, musí být splněny stále stejné podmínky stanovené v příloze č. 1 odst. 1 písm. e), jak bylo stanoveno výše. Je více než žádoucí, aby na tuto problematiku bylo v procesu novelizace také pamatováno a podmínky stavebních úprav u OZE nevyžadujících povolení byly nastaveny stejně, jak je nyní přináší LEX OZE I. Ovšem s tím, že bude zajištěna jejich bezpečná instalace ve smyslu požadavků ČKAIT.

Vyhrazené stavby podle druhu OZE

Novelou NSZ taktéž poprvé dochází k rozdělení obnovitelných zdrojů energie podle jednotlivých druhů. Za vyhrazené stavby, které spadají do působnosti Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu, jsou v příloze č. 3 písm. o) nově navrhovány výrobny z obnovitelných zdrojů energie s výjimkou vodních děl, a to

  • výrobna elektřiny využívající energii slunečního záření s celkovým instalovaným výkonem výrobny elektřiny nad 5 MW,
  • výrobna elektřiny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nad 1 MW, nejde-li o výrobnu elektřiny podle bodu 1,
  • výrobna plynu z OZE s celkovým instalovaným výkonem nad 1 MW ekvivalentu elektrického výkonu,
  • výrobna tepla z OZE s celkovým instalovaným tepelným příkonem výrobny tepla nad 10 MW,
  • zařízení na energetické využívání odpadů.

Tyto výrobny tedy bude v první instanci pro území celé České republiky povolovat Specializovaný a odvolací stavební úřad. Povolení na výrobny z OZE neuvedené v příloze č. 3 NSZ pak bude podle novelizovaného znění § 34 písm. a) bod 2 NSZ vydávat krajský stavební úřad.

 

Nový stavební zákon aneb co by mohlo platit, kdyby se neschválila nyní projednávaná novela nového stavebního zákona

Toto vysvětlení přinášíme pro případ, že by z nějakého důvodu nebyla schválena nyní projednávaná novela nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. (NSZ). Z praktického pohledu totiž nedává smysl, aby tato právní úprava vešla v účinnost. Pokud nyní LEX OZE I právní úpravu týkající se umísťování a provádění staveb pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů zjednodušuje, je neúčelné, aby se účinností NSZ právní úprava této problematiky opětovně zpřísnila. Na tuto situaci mj. reaguje i v současné době projednávaná věcná novela NSZ.

Původně u NSZ byla stanovena účinnost k 1. červenci 2023, ale tzv. odkládací novelou (zákon č. 195/2022 Sb.) byla jeho účinnost o jeden rok odložena s výjimkou vyhrazených staveb. Pro tyto vyhrazené stavby, o nichž bude v první instanci rozhodovat Specializovaný a odvolací stavební úřad, je dána účinnost k 1. červenci 2023. Ve vztahu ke všem ostatním stavbám nabývá NSZ účinnosti 1. července 2024.

Za zásadní změnu, kterou NSZ přináší, lze považovat zavedení jediného řízení a rozhodnutí o povolení stavby namísto současné duality územního a stavebního řízení. Nadále lze tedy pouze rozlišovat, zda určitá stavba OZE vyžaduje povolení záměru, či nikoliv. Pokud není povolení vyžadováno, pak se jedná o tzv. drobnou stavbu, která je ve volném režimu a není pro ni nutné jakékoliv posouzení ze strany stavebního úřadu.

Na OZE pohlíží NSZ stejně jako SSZ, tedy nečiní rozdíly mezi jednotlivými druhy OZE a na všechny uplatňuje stejná pravidla. Stejně tak platí, že výrobny energie využívající obnovitelný zdroj mohou být vybudovány dvojím způsobem, a to jako nová stavba (zde je rozhodující celkový instalovaný výkon), nebo jako součást jiné stavby.

Výrobnu elektřiny jako samostatnou stavbu zmiňuje schválená aktuální podoba NSZ v příloze č. 1 odst. 1 písm. a) bodu 25. Zde je uvedeno, že o drobnou stavbu nevyžadující povolení se jedná v případě stavby OZE s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW, vyjma záměrů povolovaných jiným stavebním úřadem (MO, MV, MS). Jedná se o úpravu, která odpovídá SSZ ve znění před novelou. U výroben elektřiny nad tento instalovaný výkon je nutné povolení záměru.

V případě instalace využívající OZE, která je součástí stavby, stanovuje NSZ obdobné podmínky stavebních úprav jako SSZ před novelou. Aby se jednalo o drobnou stavbu nevyžadující povolení, musí být kumulativně splněny podmínky stanovené v příloze č. 1 odst. 1 písm. e), tedy že takováto stavební úprava nesmí zasahovat do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, úprava nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí a její provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravu stavby, která je kulturní památkou.

Vaše názory

Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.