Odborné poradenství k umístění zateplovacího systému s přesahem na cizí pozemek
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
DOTAZ: Chci zateplovat obálku budovy systémem s tloušťkou izolantu cca 160–200 mm na budově, kde hranici pozemku tvoří stávající vnější líc štítové stěny a zateplení by se tedy realizovalo na sousedním pozemku. Potřebuji souhlas vlastníka sousedního pozemku, a pokud ano, v jaké formě? Jak mám postupovat, když soused nebude souhlasit?
ODPOVĚĎ: Je třeba dodržet obecné požadavky na výstavbu ve smyslu § 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona, kterými se rozumí i obecné požadavky na využívání území obsažené ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 23 této vyhlášky obsahuje obecné požadavky na umísťování staveb, konkrétně její odst. 2 uvádí, že stavby se umísťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Obecně je tedy třeba, abyste stavbu navrhovali tak, aby ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Toto ustanovení vyhlášky je podle § 26 vyhlášky nicméně výjimkové, je z něj možná výjimka za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona.
Stavebník (nebo případně Vy jako jeho zástupce) by buď samostatně před podáním vlastní žádosti o vydání povolení, nebo spolu s ní požádal stavební úřad o udělení výjimky z tohoto ustanovení. Žádost o výjimku není nároková, rozhoduje o ní stavební úřad a pokud ji udělí, bylo by možné stavbu umístit tak, že by mohla zasahovat na sousední pozemek (a to dokonce i přes případný nesouhlas vlastníka). Stavební úřad nicméně musí shledat naplnění všech podmínek pro její udělení tak, jak o nich hovoří § 169 stavebního zákona. Pokud by výjimka v této věci byla udělena, povolení vydáno a stavba takto realizována (i přes případný nesouhlas vlastníka), šlo by o stavbu povolenou.
Přesah stavby na cizí pozemek musí být vyřešen i soukromoprávně, tzn. z hlediska zásahu do vlastnického práva souseda. Je potřeba, aby s tímto přesahem soused souhlasil, ať už jen ve formě souhlasu, který bude úředně ověřen, či ve formě smlouvy (např. o zřízení věcného břemene). Smlouva by byla každopádně lepší i do budoucna, protože pokud byste na přesah měli sjednáno věcné břemeno, a to by bylo řádně zapsáno v katastru nemovitostí, tak by přesah zatěžoval i každého dalšího nabyvatele sousedního pozemku. Kdybyste získali pouhý souhlas souseda a pozemek by byl v budoucnu prodán, museli byste s novým majitelem souhlas řešit znovu. Další možností je dohodnout se na odkupu části pozemku s přesahem.
Pokud byste se soukromoprávně nedohodli, ale přesah stavby na sousední pozemek realizovali, šlo by o stavbu neoprávněnou. Každá stavba musí být povolená a oprávněná. Jak jsem uvedla výše, stavební úřad řeší povolenost stavby. Soukromoprávní titul ovšem neřeší, takže by Vám teoreticky mohl vydat povolení, i když by soused s přesahem nesouhlasil, pokud by Vám byla udělena výše uvedená výjimka. To, že stavební úřad vydá povolení na stavební úpravy, ale neznamená, že stavba je ošetřena i soukromoprávně. To si musí stavebník vyřešit sám. Může se tedy stát, že když Vám stavební úřad vydá povolení na stavební úpravy s přesahem na cizí pozemek, Vy je provedete, ale nebudete mít věc vyřešenou se sousedem soukromoprávně (souhlas, smlouva), půjde o stavbu, která je sice povolená, ale současně v rámci přesahu neoprávněná. Kdyby se to sousedovi nelíbilo, musel by věc řešit soudní cestou. Určitě je tedy vhodné nějakým způsobem souhlas od souseda získat.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.