A k tomu máme ještě právně závazné evropské Nařízení OZE. To platí již od 30. prosince 2022
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Již platné Nařízení Rady (EU) 2022/2257 ze dne 22. prosince 2022 stanoví právní rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů (Nařízení OZE). I když se přímo dotýká OZE, nepanovala o něm větší povědomost. Na jeho nynější aplikaci se reaguje poněkud rozpačitě.
Původně byla plánována především revize směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. V nedávné době byl zveřejněn záměr EU některé instituty plánované směrnicí zavést formou nařízení okamžitě.
Je nutné zdůraznit, že nařízení jako akt evropského práva je pro členské státy závazné a přímo použitelné. Má aplikační přednost a bezprostřední působnost, tzn. že platí v každém členském státě přímo, bez prováděcího vnitrostátního aktu. Datem vstoupení v platnost se tak uvedené Nařízení OZE stalo právně závazné i pro Českou republiku a má přednost i před českými zákony, které by právní úpravu uvedenou v tomto nařízení stanovovaly jinak.
Primárním důvodem pro přijetí tohoto nařízení byla v něm uvedená skutečnost, že rychlé zavedení obnovitelných zdrojů energie může pomoci zmírnit dopady současné energetické krize tím, že bude chránit před kroky Ruska. Energie z obnovitelných zdrojů může významně posílit bezpečnost dodávek v Unii, sníží nestabilitu na trhu a ceny energie. Platnost Nařízení OZE je omezena na 18 měsíců s doložkou o přezkumu, která v případě potřeby Komisi umožní, aby navrhla jeho platnost prodloužit.
Nařízení OZE se vztahuje na všechny povolovací postupy, jež byly zahájeny v době použitelnosti tohoto nařízení, tedy od 30. prosince 2022. Nařízení v čl. 1 rovněž stanoví, že členské státy mohou toto nařízení použít také na povolovací postupy, v nichž nebylo vydáno konečné rozhodnutí před 30. prosincem 2022, zkracuje-li se tím povolovací postup a jsou-li zachována dříve nabytá práva stran. Aplikace nařízení na postupy, které byly zahájeny před 30. prosincem 2022 a nebyly k tomuto datu ještě ukončeny, je tedy dána pouze jako možnost, nikoliv jako povinnost, a dá se předpokládat, že správní orgány nebudou chtít této možnosti využít. Každopádně na žádosti podané ke stavebnímu úřadu od 30. prosince 2022 toto nařízení plně dopadá a do doby nabytí účinnosti českého LEX OZE I má dokonce aplikační přednost před stavebním zákonem, co se FVE týče.
Domněnka převažujícího veřejného zájmu
V článku 3 zavádí Nařízení OZE vyvratitelnou domněnku, že u projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů existuje převažující veřejný zájem a že tyto projekty slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti pro účely příslušných právních předpisů EU v oblasti životního prostředí. Výjimku tvoří případy, kdy existují jasné důkazy o tom, že dané projekty mají významné nepříznivé účinky na životní prostředí, které nelze zmírnit nebo kompenzovat. Tímto ustanovením má dojít k usnadnění výstavby OZE zejména ve vztahu k ochraně rostlinných a živočišných druhů a stanovišť dle evropských směrnic.
Článek 4 Nařízení OZE se pak věnuje urychlení povolovacího postupu pro instalaci solárních energetických zařízení. Těmi se rozumí zařízení, která přeměňují energii ze slunce na tepelnou nebo elektrickou energii, včetně solárních termálních a solárních fotovoltaických zařízení.
Solární energetické zařízení o výkonu 50 kW nebo nižším se považuje za povolené, pokud se úřad do 1 měsíce nevyjádřil
Článek 4 odst. 3 tohoto nařízení konkrétně uvádí, že v případě povolovacího postupu týkajícího se instalace solárních energetických zařízení, včetně samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů, o výkonu 50 kW nebo nižším se povolení považuje za udělené v případě, že příslušné orgány nebo subjekty neodpověděly do jednoho měsíce od podání žádosti, a to za předpokladu, že výkon solárního energetického zařízení nepřekračuje stávající kapacitu připojení k distribuční soustavě.
Prakticky to tedy znamená, že pokud by český LEX OZE I, který nově zařazuje tyto výrobny energie s instalovaným výkonem do 50 kW za splnění stanovených podmínek do staveb tzv. volného režimu, nabyl účinnosti až 31. ledna 2023 či později, může se u žádostí na stavby FVE, které nyní vyžadují pro své umístění a realizaci správní akt stavebního úřadu, uplatnit fikce správního tichého souhlasu (tedy fikce povolení). Např. mohlo dojít k tomu, že 30. prosince 2022 by byla na stavební úřad podána žádost o vydání územního rozhodnutí na FVE s instalovaným výkonem do 50 kW jako samostatnou stavbu, pokud by stavební úřad na tuto žádost do měsíce (tedy do 30. ledna 2023) neodpověděl, došlo by k fikci povolení na tuto stavbu.
Stavební úřad by podle Nařízení OZE mohl takovou žádost do jednoho měsíce od jejího podání rovněž zamítnout z důvodů souvisejících s bezpečností, stabilitou a spolehlivostí soustavy. Pokud by však na žádost ve lhůtě do jednoho měsíce vůbec neodpověděl, považuje se povolení za udělené.
Lex OZE I však nabyl účinnosti dříve než 31. ledna 2023 a k uvedené situaci nedojde, protože novela automaticky vylučuje tyto stavby z potřeby získat pro své umístění a realizaci rozhodnutí či opatření stavebního úřadu a stanoví tedy ještě rychlejší možnost pro realizaci FVE s výkonem do 50 kW než samotné Nařízení OZE. Jak bylo uvedeno výše, nová právní úprava LEX OZE I by se pak vztahovala i na řízení a postupy, které nebyly k datu účinnosti novely dokončeny. Ve vztahu ke zmíněným stavbám již žádné posouzení stavebního úřadu není třeba.
Pro zbývající solární energetická zařízení platí lhůta 3 měsíce
Ve vztahu k dalším solárním energetickým zařízením stanoví článek 4 odst. 1 Nařízení OZE, že postup pro instalaci solárních energetických zařízení a společně umístěných zařízení pro skladování energie, včetně zařízení na výrobu solární energie integrovaných do budov a zařízení pro solární energii na střechách, do stávajících nebo budoucích umělých staveb, s výjimkou umělých vodních ploch, nepřekročí tři měsíce, a to za podmínky, že hlavním cílem těchto staveb není výroba solární energie.
Nařízení ve svých úvodních ustanoveních k této problematice podává výklad, že maximální lhůta v případech povolovacího postupu pro instalaci solárního energetického zařízení a s ním spojeného skladování a připojení k soustavě ve stávajících nebo budoucích umělých stavbách vytvořených pro jiné účely, než je výroba solární energie, by měla činit tři měsíce. Nařízení tedy přináší úpravu lhůty pro vydání povolení na tuto stavbu, současně k ní však v úvodním výkladu uvádí, že délka lhůty by měla, nikoliv ovšem musela, činit tři měsíce. Dá se bohužel přepokládat, že s tímto odůvodněním nebudou povolení na tyto stavby ve lhůtě tří měsíců vždy vydávána.
Pro tepelná čerpadla platí úřední lhůta 1 měsíc. Tříměsíční lhůtu mají jen zemní zdroje
Nařízení OZE stanoví v článku 7 podmínky pro urychlení zavádění tepelných čerpadel. Povolovací postup pro instalaci tepelných čerpadel s maximálním elektrickým výkonem nižším než 50 MW nesmí překročit jeden měsíc, a v případě tepelných čerpadel se zemním zdrojem nesmí překročit tři měsíce.
Nařízení ve svých úvodních ustanoveních k problematice tepelných čerpadel stanoví, že jejich technologie je klíčová pro využití OZE z okolního prostředí, včetně čistíren odpadních vod a geotermální energie, k vytápění a chlazení. Tepelná čerpadla rovněž umožňují využití odpadního tepla a chladu. Rychlé zavádění tepelných čerpadel, které mobilizuje nedostatečně využívané OZE, jako je energie z okolního prostředí, geotermální energie a odpadní teplo z průmyslových terciárních odvětví, včetně datových center, umožňuje nahradit kotle na zemní plyn a jiná fosilní paliva zařízeními na vytápění z OZE a zároveň zvyšuje energetickou účinnost. Tím se urychlí snižování využívání plynu pro dodávky tepla, a to jak v budovách, tak v průmyslu. S cílem urychlit instalaci a používání tepelných čerpadel je vhodné zavést pro tato zařízení cílené kratší povolovací postupy, včetně zjednodušeného postupu pro připojení menších tepelných čerpadel k elektroenergetické soustavě, nepanují-li obavy ohledně bezpečnosti, nejsou-li zapotřebí další práce pro připojení k soustavě a nevykazují-li prvky systému technickou nekompatibilitu, ledaže by vnitrostátní předpisy žádný takový postup nevyžadovaly.
Z tohoto výkladu je zřejmé, že lhůty pro povolovací postup pro instalaci tepelných čerpadel jsou Nařízením OZE stanoveny striktně a normativně jako lhůty maximální a překročeny být nesmí. Jak to však bude s aplikací Nařízení OZE v praxi, zůstává otázkou. Pro pokud možno bezproblémový výkon nařízení je zapotřebí pokračovat v nastaveném trendu digitalizace a zajistit na stavebních úřadech dostatečnou personální a technickou kapacitu.
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.