Městská památková rezervace Jihlava
Druhou zlatou mincí vydanou v letos zahájeném pětiletém cyklu České národní banky je městská památková rezervace Jihlava. Byla emitována 5. října 2021 v nominální hodnotě 5000 Kč. Podle návrhu Luboše Charváta je na lícní straně mince vyobrazena postava anděla na nebesích, který drží městský znak v jeho barokní podobě. Na rubové straně je propracovaná koláž architektonických památek městské památkové rezervace.
Historické jádro města Jihlava patří mezi nejzachovalejší v ČR. Městskou památkovou rezervací je od roku 1951. Soubor 213 památkově chráněných staveb tvoří jedinečné spojení gotické, renesanční a barokní architektury. Po objevení nalezišť stříbra zakládá Václav I. mezi lety 1240–1243 horní město. Za vlády Přemysla Otakara II. v roce 1270 dostává město stavební řád, který určuje jeho půdorys. Vzniká velké centrální náměstí se sítí pravoúhlých ulic, které chrání mohutné hradby, bašty, věže a parkán. Měšťané získávají privilegium rozhodovat o vnitřní zástavbě. Bohatství města se odráží na velkorysosti budov. Na konci 14. století, kdy jsou vytěženy nejbohatší stříbrné žíly, se město soustřeďuje na obchod a řemeslnou výrobu převážně v soukenictví.
Středověké město poškozené velkým požárem v roce 1523 nahrazuje vzdušný renesanční sloh s arkádovými lodžiemi a toskánskými sloupy. Největší devastace postihla město za třicetileté války. V roce 1645 okupující Švédové vypálili a pobořili velké množství domů a vytvořili barokní pevnost s bastionovým opevněním. Za panování Marie Terezie se z Jihlavy stává druhý největší výrobce sukna v monarchii. Rozkvět města na přelomu 18. a 19. století se projevuje i na její architektuře. Město opouští uzavřený okruh hradeb, jsou zbourány městské brány a průčelí domů získávají klasicistní kabát. Vyniká monumentální kostel svatého Mikuláše či starobylý františkánský klášter.