Zprávy a informace ČKAIT 2021|05

NOVELA ZÁKONA O ZEMĚMĚŘIČSTVÍ č. 47/2020 Sb.

Jednotný standard digitálních technických map od 1. července 2023

První vlaštovkou v tomto směru byla novela zákona o zeměměřičství provedená zákonem č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Tento zákon přináší s účinností od 1. července 2023 úpravu digitálních technických map, které budou pořizovány a spravovány na závazném jednotném standardu pro území celé České republiky. Digitální technickou mapou se od uvedeného data podle § 2 písm. m) zákona o zeměměřičství bude rozumět databázový soubor obsahující údaje o dopravní a technické infrastruktuře i vybraných přírodních, stavebních a technických objektech a zařízeních, zobrazujících a popisujících jejich skutečný stav, a údaje o záměrech na provedení změn dopravní a technické infrastruktury. Zákon počítá s digitální technickou mapou kraje a obce.

Přechodné ustanovení v čl. II bodu 1 k této problematice pak stanoví, že krajský úřad zpřístupní digitální technickou mapu kraje do 30. června 2023. Na výzvu krajského úřadu poskytnou obce a vlastníci, případně provozovatelé nebo správci dopravní a technické infrastruktury, k tomu potřebnou součinnost, zejména předají jimi vedené údaje o objektech a zařízeních, které jsou obsahem digitální technické mapy kraje. K činění výzev podle věty druhé může krajský úřad písemně zmocnit osobu zřízenou krajem. Vlastníci dopravní a technické infrastruktury přitom zodpovídají za správnost, úplnost a aktuálnost předaných údajů, a to v rámci charakteristik přesnosti stanovených prováděcím předpisem podle § 20 odst. 1 písm. i) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nedosahují-li předané údaje požadované úplnosti, vedou se do doby jejich doplnění zjednodušeným způsobem. Podrobnosti zjednodušeného způsobu vedení údajů digitální technické mapy kraje stanoví prováděcí právní předpis podle § 20 odst. 1 písm. i) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Jednotný standard územně plánovací dokumentace již od 12. března 2020

Zmíněná novela zákona o zeměměřičství (č. 47/2020 Sb.) přinesla dále také s účinností od 12. března 2020 změny platného stavebního zákona, konkrétně nový § 20a upravující jednotný standard územně plánovací dokumentace a na to navazující § 159 odst. 2, který stanoví povinnost projektanta územně plánovací dokumentace zpracovat a předat pořizovateli vybrané části územně plánovací dokumentace v jednotném standardu. Nesplnění této povinnosti představuje skutkovou podstatu přestupku podle § 180 odst. 2 stavebního zákona, za níž může být fyzické osobě jako projektantovi územně plánovací dokumentace uložena stavebním úřadem pokuta až do výše 200 000 Kč.

ZÁKON O PRÁVU NA DIGITÁLNÍ SLUŽBY č. 12/2020 Sb.

Právo na digitální služby platí sice již od 1. února 2020, ale má řadu výjimek

V souvislosti s digitalizací povolování staveb tak, jak je nastavuje nový stavební zákon, je třeba obecně zmínit zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, z něhož pojmově vychází část sedmá nového stavebního zákona. Tento zákon upravuje, co je digitální službou a digitálním úkonem, a především stanovuje povinnost orgánu veřejné moci digitální služby poskytovat.

V jeho § 1 je konkrétně upraveno právo fyzických a právnických osob na poskytnutí digitálních služeb orgány veřejné moci při výkonu jejich působnosti, právo fyzických a právnických osob činit digitální úkony, povinnost orgánů veřejné moci poskytovat digitální služby a přijímat digitální úkony a některá další práva a povinnosti související s poskytováním digitálních služeb.

Před existencí právní úpravy zákona o digitálních službách neobsahoval náš právní řád ucelenou úpravu digitálních služeb a postavení, respektive práv příjemců digitálních služeb při jejich poskytování ze strany orgánů veřejné moci. Zároveň neexistoval ani žádný relevantní a státem garantovaný přehled služeb veřejné moci, na které má každý občan právo a které je veřejná správa povinna mu poskytnout.

Praxe však prokázala, že pro řádné fungování moderních digitálních služeb je vyžadována komplexní úprava a určité stanovení práv a povinností na obou stranách vztahu.

Správcem systému bude Nejvyšší stavební úřad

Nový stavební zákon v § 267 odst. 1 uvádí, že Nejvyšší stavební úřad je správcem informačních systémů veřejné správy, které umožňují dálkový přístup a slouží k poskytování digitálních služeb podle tohoto zákona. Vzhledem k tomu, že nový stavební zákon v tomto ustanovení v poznámce pod čarou č. 56 odkazuje na zákon o digitálních službách, je vhodné osvětlit si základní pojmy tohoto zákona.

• Uživatel služby – § 2 odst. 1 tohoto zákona definuje uživatelem služby každou fyzickou nebo právnickou osobu, které je poskytována digitální služba nebo která činí digitální úkon a která zároveň nevystupuje v pozici orgánu veřejné moci. Uživatel služby je tak definován velmi široce, tzn. každou osobu, která nemá v rozhodném okamžiku postavení orgánu veřejné moci, lze považovat za uživatele služby a každé takové osobě vznikají příslušná práva podle tohoto zákona.
• Digitální služba – digitální službou se podle § 2 odst. 2 tohoto zákona rozumí úkon vykonávaný orgánem veřejné moci vůči uživateli služby v rámci agendy a vedený v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě; za digitální službu se považuje i úkon vykonávaný vůči uživateli služby kontaktním místem veřejné správy v rámci agendy.
• Digitální úkon – digitální úkon je pojem párový k pojmu „digitální služby“. Digitálním úkonem je podle jeho definice uvedené v § 2 odst. 3 zákona o digitálních službách úkon vykonávaný uživatelem služby vůči orgánu veřejné moci v rámci agendy a vedený v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě.
• Paragraf 4 odst. 1 tohoto zákona uvádí, že uživatel služby má právo činit digitální úkon vůči orgánu veřejné moci prostřednictvím:
  1. své datové schránky,
  2. kontaktního místa veřejné správy v případě digitálního úkonu, o kterém tak stanoví prováděcí právní předpis,
  3. sítě elektronických komunikací dokumentem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem nebo opatřeným uznávanou elektronickou pečetí za podmínek stanovených jinými zákony,
  4. informačního systému veřejné správy umožňujícího prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace, autorizaci digitálního úkonu uživatelem služby a zpětné prokázání projevu vůle uživatele služby učinit digitální úkon, nebo
  5. jiného způsobu, pokud tak stanoví právní předpis.

• Možnost, nikoli povinnost nepodnikající fyzické osoby činit digitální úkony – současně § 14 odst. 1 daného zákona stanoví, že nepodnikající fyzické osoby nemohou být nuceny využívat digitální služby nebo činit digitální úkony podle tohoto zákona. Vždy tedy záleží na vůli té které nepodnikající fyzické osoby jakožto uživatele služby, zda bude ochotna a připravena komunikovat s veřejnou správou digitálně, či nikoli. Tyto osoby digitalizace využívat mohou, avšak nemusejí (není jim to stanoveno jako povinnost).
• Katalog služeb – zásadním pojmem, který souvisí s digitálním úkonem i digitální službou, je katalog služeb. Tím se podle § 2 odst. 4 zákona o digitálních službách rozumí část údajů vedená v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností (dále jen „registr práv a povinností“), které se týkají úkonů orgánů veřejné moci vykonávaných v rámci agendy vůči subjektům, jež přitom nemají postavení orgánů veřejné moci, a úkonů subjektů, které při jejich vykonávání nemají postavení orgánů veřejné moci, vůči orgánům veřejné moci.
  V katalogu služeb tak musejí být obsaženy veškeré úkony činěné obousměrně mezi občany a veřejnou správou tak, jak jsou definovány v konkrétních ustanoveních každého jednotlivého zákona, a to bez rozdílu, zda jsou v současnosti poskytovány fyzicky, listinně, asistovaně, částečně, nebo plně digitálně. Podle odhadů některých ústředních správních úřadů by se mělo pouze v jejich gesci jednat o tisíce úkonů, které je nutné doplnit do ohlášení agend v registru práv a povinností jako základ pro vytvoření katalogu služeb.
• Úplná digitalizace – samotný zákon o digitálních službách nabyl účinnosti 1. února 2020, nicméně s řadou výjimek. Pro úplné poskytování digitálních služeb musí vláda nejdříve sestavit harmonogram a technické způsoby provedení postupné digitalizace (do dvanácti měsíců od účinnosti tohoto zákona) a následně tuto digitalizaci ve spolupráci s ohlašovateli agend (tj. ústředními správními úřady) během čtyř let uskutečnit, jak vyplývá z § 14 odst. 4 tohoto zákona. Ohlašovatelé agend následně zajistí digitalizaci těchto úkonů.
  V současné době je však katalog služeb teprve projednáván, ohledně postupu digitalizace zatím není nic přesnějšího stanoveno. Nicméně podle § 14 odst. 5 platí, že pokud existuje úkon, který není obsažen v katalogu služeb a jehož povaha to nevylučuje, příslušný orgán veřejné moci jej po uplynutí pěti let od účinnosti tohoto zákona poskytuje též jako digitální službu nebo jej umožňuje provádět též jako digitální úkon, nestanoví-li jiný zákon jinak.

NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON

S digitalizací stavebního řízení se počítá od 1. července 2023

Nový stavební zákon, který byl 29. července 2021 vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 283/2021 Sb., ve svých ustanoveních s účinností od 1. července 2023 s digitalizací řízení výslovně počítá. Část sedmá nového stavebního zákona upravuje problematiku informačních systémů veřejné správy. Úvodní ustanovení této části, § 267 odst. 1, uvádí, že Nejvyšší stavební úřad je správcem informačních systémů veřejné správy, které umožňují dálkový přístup a slouží k poskytování digitálních služeb podle tohoto zákona. Digitální služby tedy bude státní stavební správa poskytovat prostřednictvím informačních systémů veřejné správy, jejichž výčet je uveden v odst. 2. Jedná se konkrétně o:

a) portál stavebníka,
b) národní geoportál územního plánování,
c) evidence stavebních postupů,
d) evidence elektronických dokumentací,
e) informační systém identifikačního čísla stavby a
f) informační systém stavebního řízení.

a) Portál stavebníka umožní přístup do dalších informačních systémů

Portál stavebníka je navrhován jako samostatný informační systém veřejné správy, který bude pro fyzické a právnické osoby tvořit digitální rozhraní pro přístup do dalších informačních systémů státní stavební správy (národní geoportál územního plánování, evidence stavebních postupů, evidence elektronických dokumentací), ale i ve správě jiných orgánů, např. ČÚZK (Digitální mapa veřejné správy). Portál stavebníka bude zajišťovat funkční propojení těchto systémů. Konkrétně tak budou na Portálu stavebníka dostupné:

• informace o stavu řízení,
• informace o provedených správních úkonech a vydaných rozhodnutích,
• informace o právech a povinnostech fyzických a právnických osob založených rozhodnutím nebo jiným správním úkonem evidovaným v evidenci správních úkonů,
• dokumentace evidované v evidenci elektronických dokumentací,
• údaje z informačního systému digitální mapy veřejné správy podle § 4d odst. 2 zákona o zeměměřičství.

Podle § 268 odst. 1 nového stavebního zákona Portál stavebníka umožňuje zejména:

1. činit digitální úkony vůči stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu, který provádí úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona,
2. podávat žádosti vlastníku veřejné dopravní a technické infrastruktury a poskytovat vyjádření vlastníka veřejné dopravní i technické infrastruktury,
3. vkládat údaje a dokumenty do národního geoportálu územního plánování, do evidence stavebních postupů, do evidence elektronických dokumentací a do digitální mapy veřejné správy, poskytovat je a odkazovat na ně.

Prováděcí předpis zatím chybí, vydá ho až Nejvyšší stavební úřad

Nejvyšší stavební úřad zřídí vlastníku veřejné dopravní a technické infrastruktury ve smyslu § 268 odst. 2 nového stavebního zákona přístup k datovému rozhraní Portálu stavebníka na základě jeho žádosti. Odst. 3 pak stanoví, že podrobnosti provozu a datového rozhraní Portálu stavebníka stanoví prováděcí právní předpis, k jehož vydání je zmocněn Nejvyšší stavební úřad. Tyto věci tedy teprve budou projednávány.

V návaznosti na právo odkazovat na elektronické dokumenty v informačních systémech veřejné správy podle nového stavebního zákona se navrhuje, aby komplex těchto systémů umožňoval nejen vkládání již předem připravených úkonů, ale také přípravu a kompletaci úkonů před jejich učiněním (v kombinaci s využitím interaktivních formulářů). Primárním pracovním prostorem bude pro fyzické a právnické osoby Portál stavebníka, podklady však bude možné nahrávat také do evidence elektronických dokumentací a ve vybraných případech také do evidence stavebních postupů.

V případě funkčního zavedení těchto systémů by tak mělo dojít k výraznému urychlení a zpřehlednění povolovacích procesů podle stavebního zákona, neboť bude možné o všechna rozhodnutí a jiná opatření požádat prostřednictvím jednoho portálu přístupného přes internet a příslušné podání elektronicky připravit a kompletovat s využitím interaktivních formulářů a s možností odkazovat na existující podklady, které by měly být rovněž snadno dostupné na jednom místě a přes internet.

b) Národní geoportál územního plánování

Paragraf 269 odst. 1 nového stavebního zákona územního plánování, který je agendovým informačním systémem, slouží pro:

1. zveřejnění výstupů z územně plánovací činnosti,
2. zabezpečení přístupu k evidenci územně plánovací činnosti,
3. sledování postupu pořizování územně plánovací dokumentace,
4. poskytování prostorových dat k plánovanému využití území,
5. zpřístupňování a poskytování dalších dat, která souvisejí s územním plánováním a územním rozvojem a která určí Nejvyšší stavební úřad, a
6. další činnosti vyplývající z tohoto zákona nebo jeho prováděcích právních předpisů.

Cílem úpravy by mělo být zavedení jednotného geoportálu jakožto informačního systému veřejné správy přístupného způsobem umožňujícím dálkový přístup, na kterém budou zobrazeny výstupy územního plánování v České republice v jednotném datovém formátu tak, aby bylo umožněno nad těmito daty zpracovávat také geografické úkoly.

c) Evidence stavebních postupů

Podle § 270 odst. 1 nového stavebního zákona slouží evidence stavebních postupů stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu, který činí úkony podle jiného právního předpisu, jež jsou určeny jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona, k ukládání:

1. podání a jiných písemností,
2. rozhodnutí a jiných úkonů stavebního úřadu
   nebo dotčeného orgánu,
3. informací o oprávněné úřední osobě nebo osobách.

Paragraf 270 odst. 2 tohoto zákona počítá s tím, že evidence stavebních postupů dále slouží vlastníkovi dopravní nebo technické infrastruktury k doručování vyjádření z hlediska možnosti a způsobu napojení záměru nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem.

I v tomto případě se počítá s vydáním prováděcího právního předpisu – vyhlášky Nejvyššího stavebního úřadu, který teprve stanoví podrobnosti ve vztahu k této evidenci.

d) Evidence elektronických dokumentací

Do evidence elektronických dokumentací se podle § 271 odst. 1 nového stavebního zákona vkládá dokumentace pro povolení záměru, projektová dokumentace s výjimkou projektové dokumentace pro provádění stavby a výsledky zeměměřičských činností, včetně souvisejících informací, za účelem plnění povinností podle tohoto zákona.

Paragraf 271 odst. 2 tohoto zákona uvádí, že žadatel vloží projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací prostřednictvím Portálu stavebníka. Není-li elektronické podání, jehož přílohou je projektová dokumentace nebo dokumentace pro povolení záměru, učiněno prostřednictvím Portálu stavebníka, vloží projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací stavební úřad nebo dotčený orgán, vůči kterému bylo podání učiněno.

Podle odst. 3 vkládá stavební úřad dále do evidence elektronických dokumentací projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru ověřenou stavebním úřadem po nabytí právní moci rozhodnutí.

Podrobnosti formy a způsobu vkládání projektové dokumentace a dokumentace pro povolení záměru, vedení evidence elektronických dokumentací, datovou strukturu, požadované formáty projektové dokumentace, formy a podmínky poskytování údajů z evidence elektronických dokumentací, dobu uchovávání údajů v evidenci elektronických dokumentací a datové rozhraní pro přístup do ní stanoví prováděcí právní předpis. Tedy i v tomto případě platí, že vše bude teprve ujednáno, v tuto chvíli zmíněné bližší údaje ještě nejsou známy.

Paragraf 272 odst. 1 nového stavebního zákona upravuje právo na přístup k údajům a elektronickým dokumentům v evidenci stavebních postupů a v evidenci elektronických dokumentací, které má ten, kdo má podle správního řádu právo nahlížet do spisu. Údaje vedené v těchto evidencích v podobě, která není strojově čitelná, tak budou přístupné pro:

• účastníky řízení a jejich právní zástupce a
• jiné osoby, pokud prokáží právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.

Poskytování dokumentace ve strojově čitelném formátu je podle § 272 odst. 3 navázáno na stávající úpravu, která k poskytnutí kopie dokumentace vyžaduje souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se dokumentace týká. Souhlas bude tedy nadále povinný při požadavku na přístup k dokumentaci v tzv. editovatelném formátu.

e) Informační systém identifikačního čísla stavby

Podle § 273 odst. 1 nového stavebního zákona slouží informační systém identifikačního čísla stavby neboli „rodné číslo stavby“ k evidenci popisných údajů o stavbách i zařízeních a k přidělování jedinečného identifikátoru stavby nebo zařízení, který umožňuje identifikovat stavbu nebo zařízení v informačních systémech stavební správy.

Informační systém identifikačního čísla stavby tedy bude sloužit především pro vnitřní potřebu veřejné správy. Z tohoto důvodu se přidělování identifikačního čísla stavby předpokládá pouze u těch staveb, které podléhají povolovacím procesům podle nového stavebního zákona. Smyslem této úpravy není vytvářet duplicitní evidenci obsahující údaje již vedené v katastru nemovitostí. Identifikační číslo stavby bude přidělováno ve smyslu veřejného práva, přičemž stavby evidované v katastru nemovitostí jsou evidovány na principu vlastnictví, tedy soukromého práva.

Obdobně jako v případě evidence správních úkonů či evidence elektronických dokumentací bude prováděcím právním předpisem stanoven rozsah evidovaných dat pro účely tohoto systému a konkrétní technický způsob přidělování identifikačního čísla stavby.

f) Spisová služba

Paragraf 275 nového stavebního zákona stanoví povinnost orgánů územního plánování a státní stavební správy vést spisovou službu v elektronické podobě, přičemž se stanoví, že v této spisové službě lze odkazovat na dokumenty v již existujících systémech státní stavební správy.

Informační systémy stavební správy mají zajišťovat informování účastníků řízení podle části šesté tohoto zákona (stavební řád), přičemž způsob a podmínky informování účastníků řízení opět teprve budou stanoveny prováděcím právním předpisem.

Procesní aspekty digitalizace řízení vedených stavebními úřady

Úprava informačních systémů stavební správy se promítá do procesní úpravy řízení vedených informačními systémy.

Paragraf 172 odst. 1 nového stavebního zákona uvádí, že podání podle části šesté je možné učinit také prostřednictvím Portálu stavebníka. Pro žádost je předepsána speciální forma na předepsaném formuláři, její podání bude možné buď elektronicky prostřednictvím Portálu stavebníka, nebo v listinné podobě.

V případě, že v informačním systému stavební správy již je vložen dokument, který má žadatel přiložit k žádosti, pak plně postačí, aby žadatel na tento dokument pouze odkázal ve své žádosti. Takovým „dokumentem“ bude především dokumentace povinně zpracovaná oprávněnou autorizovanou osobou, kterou stavebník vloží do evidence elektronických dokumentací (§ 185), vyjádření dotčených orgánů (§ 173 odst. 3), nebo vyjádření vlastníků veřejné dopravní či technické infrastruktury (§ 181).

Paragraf 172 odst. 4 nového stavebního zákona ohledně dokumentace stanoví, že nejpozději s podáním žádosti vloží stavebník projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací. Dokumentaci pro povolení záměru, kterou nemusí zpracovat projektant, vloží do evidence elektronických dokumentací stavební úřad, neučiní-li tak spolu s podáním žádosti stavebník. V návaznosti na to je nutné uvést, že podle § 185 odst. 3 písm. c) tohoto zákona stavební úřad žádost neprojedná a usnesením ji odloží, nevloží-li stavebník projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací.

Nový stavební zákon tedy pro stavebníka stanoví povinné vložení dokumentace zpracované autorizovanou osobou do evidence elektronických dokumentací, její předložení stavebnímu úřadu v listinné podobě na rozdíl od možné písemné podoby žádosti není dostačující. Na druhé straně již nebudou muset projektanti tisknout a kompletovat několik úplných projektových dokumentací a nebudou je muset odevzdávat v podatelnách příslušných úřadů a orgánů. Ušetří tím nejen spoustu vlastního času a práce, ale i nemalé peníze. Autorizované osoby by tedy měly být k datu účinnosti nového stavebního zákona, tj. k 1. červenci 2023, na digitalizaci odpovídajícím způsobem připraveny.

Paragraf 173 tohoto zákona upravuje povinnost stavebního úřadu evidovat veškeré úkony a vkládat veškeré písemnosti do evidence stavebních postupů. Vzhledem k plné digitalizaci všech postupů a procesů je nastavena i vzájemná komunikace stavebního úřadu s dotčenými orgány prostřednictvím informačního systému evidence stavebních postupů. Písemnost je takto doručena dnem, kdy ji stavební úřad nebo dotčený orgán vloží do evidence stavebních postupů.

Dále je stanovena povinnost dotčeného orgánu, aby své vyjádření, koordinované vyjádření nebo závazné stanovisko vždy vložil do informačního systému stavební správy, a to i v případě, kdy komunikace mezi žadatelem a dotčeným orgánem před podáním žádosti o povolení bude probíhat v listinné osobě. Tímto by měl být usnadněn další postup stavebníka, neboť nebude muset vyjádření dotčeného orgánu přikládat k žádosti o povolení, ale pouze na něj odkáže.

Digitalizace se dále projevuje u vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, kdy se podle § 180 odst. 2 nového stavebního zákona žádosti o jejich vyjádření podávají prostřednictvím portálu stavebníka, pokud má vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury zřízenu datovou schránku nebo přístup k datovému rozhraní Portálu stavebníka.

Paragraf 181 odst. 3 tohoto zákona dále uvádí, že vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, který má zřízen přístup k datovému rozhraní Portálu stavebníka, doručí své vyjádření jeho vložením do evidence stavebních postupů. Vyjádření je doručeno okamžikem jeho vložení do evidence stavebních postupů.

Z takto nastavené úpravy vyplývá, že proces řízení vedených stavebními úřady bude veden digitálně, účastníci řízení, dotčené i nadřízené orgány by tak měly mít lepší přehled o jeho průběhu. Je však třeba pamatovat na to, že ne všichni účastníci řízení budou schopni a ochotni komunikovat se stavebním úřadem digitálně, což může takto nastavený proces zbrzdit. I doručování písemností stavebním úřadem účastníkům řízení bude probíhat klasicky podle správního řádu s určitými odchylkami pro řízení s velkým počtem účastníků. Informační systémy státní stavební správy nastavují pouhé informování účastníků řízení, nikoliv způsob, jak jim písemnosti platně doručovat. I přes tyto drobnosti je digitalizace řízení pro oblast výstavby jednoznačně krokem vpřed a její nezbytnost je zcela evidentní.