Hlavní přínosy novely „liniového zákona“
Od ledna 2021 nabude účinnosti novela tzv. liniového zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací a souvisejících zákonů, která přináší změny zejména při získávání nemovitostí potřebných pro uskutečnění liniových staveb. Podle zpravodaje tohoto zákona Martina Kolovratníka se zkrátí přípravy staveb v některých případech až o šest let!
Česko bývá často kritizováno za tempo výstavby dopravních staveb. V mezinárodních srovnáních pravidelně obsazujeme nelichotivé pozice. Často totiž trvá i několik desítek let, než v Česku postavíme nové dálnice nebo železnice. Tato skutečnost nás ročně stojí zbytečně miliardy korun. Pravdou však zůstává, že si za tuto nelichotivou pravdu můžeme z velké části sami. Důvodem je komplikovaná legislativa, která se k výstavbě dopravní infrastruktury váže. Je proto skvělou zprávou, že se blýská na lepší časy.
Polská metoda aneb mezitímní rozhodnutí
Za naprosto klíčovou změnu bývá označován můj pozměňovací návrh, pracovně rovněž znám jako „polská metoda“. Novými ustanoveními liniového zákona, konkrétně § 4c a § 4d, se zjednodušeně zavádí možnost začít stavět dálnice a železnice okamžitě, jakmile veřejný investor získá příslušné povolení k výstavbě – společně s ním totiž získá i přístup k potřebným pozemkům. Týká se to nejen samotného stavebního povolení, ale i společného povolení (tedy sloučeného územního a stavebního řízení) a staveb povolovaných na úrovni územního rozhodnutí (přeložky technické infrastruktury). Zvoleným způsobem je pro liniovou infrastrukturu nově zavedena plošná možnost využít takzvaného mezitímního rozhodnutí, tj. získat pozemky a uhradit cenu formou zálohy ve výši znaleckého posudku – to znamená začít stavět před tím, než proběhne případný spor o výši náhrady. Investor tak bude mít možnost celou trasu, kterou se mu nepodařilo vykoupit klasickými postupy, zařadit do vyvlastnění paralelně s vydáním povolení. Veřejní investoři tak budou mít de facto „úřední právo zahájit stavbu v celé délce stavby“ i když někteří vyvlastňovaní mohou výši náhrady dále rozporovat v navazujícím řízení o náhradě.
Vlastníci dostanou automaticky zvýšenou kupní cenu: 8 násobek pro nestavební pozemky a 1,5 násobek pro stavební pozemky (koeficient se pro stavební pozemky a stavby zvyšuje z původního 1,15 násobku viz § 3b liniového zákona). Toto ustanovení bude platit pouze pro stavby dálnic, silnic první třídy a celostátní železnice.
Pro povolení stavby stačí méně podrobná dokumentace
Jednou z hlavních změn, kterou novela liniového zákona přináší, je princip „jedna stavba = jedno společné komplexní rozhodnutí + případně jeden přezkum“. Návrh umožňuje vydat společné rozhodnutí v podstatě na úrovni dokumentace DUR (viz nový § 2j liniového zákona). Přesná podoba příslušné dokumentace u dopravních liniových staveb bude stanovena vyhláškou Ministerstva dopravy. V současné době probíhá vypořádání připomínek z mezirezortního připomínkového řízení, které bude rozesláno připomínkovým místům k vyjádření. Pokud budou přetrvávat rozpory, bude potřeba je dořešit na úrovní příslušných náměstků ministrů. Osobně předpokládám, že účinnost bude společně se zákonem od ledna příštího roku.
Současná možnost společného povolení, kterým je stavba umístěna i povolena v jednom řízení, nebyla dosud příliš využívána. Důvodem byla zejména neúčelnost zpracování projektové dokumentace v požadované míře podrobnosti již před zahájením takového řízení. Novinka v zákoně proto umožní umístění a povolení stavby dopravní infrastruktury na základě méně podrobné dokumentace.
Stavebník ale bude povinen nejpozději před zahájením stavby předložit stavebnímu úřadu dokumentaci pro provádění stavby tak, aby na jejím základě mohl stavební úřad provádět kontrolu provádění stavby.
Pouze jedno stanovisko pro ochranu přírody a krajiny
Dalším potřebným zrychlením je zjednodušení na úseku životního prostředí. Nový § 82a v zákoně o ochraně přírody a krajiny eliminuje řadu závazných stanovisek, povolení a souhlasů pro dopravní liniové stavby, u nichž bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. U těchto staveb bude na úseku ochrany přírody a krajiny vydáváno jediné závazné stanovisko. Toto stanovisko nahradí veškeré správní akty vydávané podle zákona o ochraně přírody a krajiny (samostatně bude vydáno pouze závazné stanovisko EIA). Výroková část tohoto závazného stanoviska bude vtělena do výrokové části rozhodnutí vydávaného v řízení podle stavebního zákona stavebním úřadem, tím bude dosaženo principu jedna stavba – jedno povolení.
Jasně stanovené lhůty správního řízení nejen pro liniové stavby
Co se týče průtahů ve správních řízeních, bylo identifikováno, že je způsobuje vydávání závazných stanovisek dotčenými orgány a jejich přezkum. Dotčené orgány nevydávají závazné stanovisko v potřebném čase a rovněž jsou často nedůvodně napadána závazná stanoviska v rámci odvolání a jejich nutný přezkum příslušnými nadřízenými orgány. Toto vše vládní novela řeší stanovením jasných lhůt pro vydání a také zúžením možností odvolání a nutností přezkumů.
Související novela správního řádu stanoví jednoznačné lhůty pro vydávání a přezkum závazných stanovisek, přičemž stanoví důsledky nesplnění těchto lhůt, které vedou zejména k tomu, aby nesplnění lhůt správními orgány nešlo k tíži účastníků řízení. Úprava správního řádu, v němž se do § 149 vkládají nové odstavce 4 a 5, se přitom týká nejenom liniových staveb, ale obecně všech staveb povolovaných podle stavebního zákona.
Vymezení klíčových liniových staveb i podle územního rozvojového plánu
Další problematickou oblastí je vymezení klíčových liniových staveb na celostátní úrovni tak, aby bylo možné tento jejich význam přímo uplatnit v jednotlivých povolovacích procesech. V současné době jsou vymezeny v politice územního rozvoje jakožto vládní nástroje územního plánování, avšak přestože je politika územního rozvoje závazná pro další stupně územně plánovací dokumentace, nelze obvykle liniovou stavbu povolit do doby, než je do dalších stupňů územně plánovací dokumentace promítnuta a konkretizována, a to zejména z důvodu nízké podrobnosti jejího vymezení v politice územního rozvoje. Toto řeší zavedení nového nástroje, tzv. „územního rozvojového plánu“, který bude de facto nadřazen krajským a obecním plánům, a přitom bude obsahovat potřebnou podrobnost pro povolení stavby i bez jejího promítnutí do těchto plánů.
Platnost znaleckých posudků až tři roky
Novela také umožní vyhotovování jednoho znaleckého posudku pro více pozemků a staveb potřebných pro výstavbu dopravní infrastruktury a využitelnost znaleckého posudku až po dobu 3 let od jeho vyhotovení. Oprávněný investor stavby dopravní infrastruktury bude moci vyhotovit globální posudek pro celé vykupované území nebo pro některou jeho část – zjednoduší se proces zpracovávání znaleckých posudků a již jednou zpracovaný znalecký posudek bude možné využit i pro vypracování návrhů smluv do budoucna.
V zákoně o vyvlastnění se navrhuje pro účely urychlení řízení o vyvlastnění stanovení jednoznačných lhůt pro některé procesní postupy, zejména pokud jde o uspořádání ústního jednání a vydání rozhodnutí o vyvlastnění. Stanoví se také pravidla pro využití znaleckého posudku vyvlastňovaného (vyvlastňovaný má konkrétní lhůtu pro jeho předložení). Jedná se o návrh, který vznikl z praktických zkušeností při projednávání.
Jako další z dílčích zlepšení můžeme uvést příklad jednoduššího rušení železničních přejezdů. Správa železnic bude mít nově právo mnohem efektivněji rušit nepotřebné železniční přejezdy v polích (pokud není objížďka delší než 5 km).
Hlavní nástroje liniového zákona pro urychlení dopravních staveb
- Umístění a povolení dopravní, energetické nebo vodní stavby
v jednom řízení s jedním přezkumem – zkrácení až o tři roky. - Zavedení jednotného závazného stanoviska u záměrů staveb,
u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí – zkrácení až o jeden rok. - Zavedení pevných lhůt pro vydání závazných stanovisek dotčených orgánů, vydaných během územního či stavebního řízení; maximálně 30 dní, ve zvláštních případech 60 dní.
- Konkrétní lhůty pro vyvlastňovací úřady; 60 dní od zahájení řízení musí být stanoveno ústní jednání, následně 30 dní od ústního jednání musí úřad rozhodnout.
- Jeden znalecký posudek pro více pozemků k ocenění hodnoty pozemků, využitelný po dobu tří let od jeho vyhotovení.
Ing. Martin Kolovratník
poslanec ANO za Pardubický kraj
místopředseda Hospodářského výboru PSP ČR
zpravodaj liniového zákona
Další informace: Liniovému zákonu zatím chybí prováděcí vyhláška