Zprávy a informace ČKAIT 2023|03

Věcná novela nového stavebního zákona byla poměrně jednoznačně přijata Poslaneckou sněmovnou 24. března 2023. Ve 3. čtení pro ni hlasovalo 161 z celkového počtu 168 přítomných poslanců. Senát ji schválil ve stejném znění relativně těsně dne 10. května na 11. schůzi. Pro hlasovalo 41 senátorů, zdrželo se 33, proti nebyl nikdo. Prezident novelu podepsal 22. května 2023 a vyšla ve Sbírce zákonů na začátku června (č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 152/2023 Sb.).

Účinnost posunuta s výjimkou vyhrazených staveb od 1. července 2024

Věcnou novelou dochází k posunutí účinnosti nového stavebního zákona (NSZ) k 1. lednu 2024, kdy podle § 334a odst. 1 bude od 1. ledna 2024 do 30. června 2024 tzv. přechodné období, v němž se bude i nadále postupovat podle dosavadních předpisů, tj. podle současného stavebního zákona (SSZ, zákon č. 183/20006 Sb.) a jeho prováděcích předpisů. Jedinou výjimkou jsou tzv. vyhrazené stavby, ve vztahu k nimž nabývá NSZ účinnosti 1. ledna 2024, ovšem mimo ustanovení týkající se digitalizace.

Přechodná ustanovení byla změněna: zahájená řízení se dokončí podle dosavadních předpisů

Věcná novela mění i přechodná ustanovení. § 330 odst. 1 NSZ nově zní tak, že řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tím se pro účely tohoto ustanovení rozumí 1. července 2024) se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Změnu přechodného ustanovení lze uvítat, neboť nebude docházet k chaosu s překlápěním starých nedokončených řízení do procesu podle nové právní úpravy. Prakticky to tedy znamená, že pokud bude např. 30. června 2024 podána na obecný stavební úřad žádost o vydání územního rozhodnutí a stavební úřad o ní bude vést řízení i po tomto datu, bude stále procesně postupovat a řízení dokončovat podle SSZ a jeho prováděcích předpisů. NSZ se tak bude procesně aplikovat skutečně až na žádosti podané po 1. červenci 2024.

Mění se některé pojmy a jejich definice

V rámci celé rekodifikace se dosavadní bezbariérové užívání staveb nahrazuje novým pojetím přístupnosti staveb , jehož smyslem je univerzální prostředí pro všechny. Nově definovaným pojmem přístupnost se podle § 13 písm. d) NSZ rozumí vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání. Přístupnost zohlední nové vyhlášky.

Věcná novela upravuje definici pojmu obytná místnost tak, že do ní vrací požadavek denního osvětlení a větrání. V návrhu novely byl sice původně stanoven požadavek na přímé denní osvětlení a větrání, výsledná schválená podoba však slovo přímé vypustila. Bude tedy stačit, pokud bude zajištěno denní osvětlení a větrání, kdy podmínky splnění dikce tohoto ustanovení budou rozvedeny vyhláškou.

Nově se definuje dozor projektanta v § 14 písm. h) tak, že se jedná průběžný odborný dozor nad souladem realizace dokumentace pro provádění záměru s dokumentací o povolení záměru a nad prováděním záměru v souladu s dokumentací pro provedení záměru. Dozor projektanta je rovněž nově vybranou činností ve výstavbě. ČKAIT je stále toho názoru, že by v NSZ byla vhodná i definice technického dozoru stavebníka, což zatím nebylo zohledněno.

Povinný dozor projektanta byl podle NSZ dán pouze ve vztahu k provádění vyhrazených staveb a staveb financovaných z veřejných prostředků. Věcná novela NSZ nicméně tento požadavek u posledně vyjmenovaných staveb dokonce zmírňuje. Podle § 161 odst. 2 NSZ bude ve vztahu k stavbám financovaným z veřejných prostředků platit, že stavebník nemusí zajistit dozor projektanta, půjde-li o stavby sítí technické infrastruktury. S tím ČKAIT zásadně nesouhlasí, protože se jedná o vynětí dalšího typu stavby z nutnosti zajistit povinný dozor při provádění stavby, což jde proti dlouhodobému požadavku ČKAIT mít povinný dozor projektanta u všech typů staveb.

Nová soustava stavebních úřadů a jejich metodické vedení

Stěžejním cílem věcné novely bylo zrušení státní stavební správy s Nejvyšším stavebním úřadem a úprava soustavy stavebních úřadů. Roli Nejvyššího stavebního úřadu nahradí tři ministerstva: pro místní rozvoj, dopravu a průmysl.

Soustava stavebních úřadů bude vypadat následovně:

Věcná novela stanoví, že Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) metodicky sjednocuje výkon působnosti stavebních úřadů v oblasti stavebního řádu a požadavků na výstavbu.

Současně je doplněno, že u staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb bude výkon působnosti stavebních úřadů v oblasti požadavků na výstavbu metodicky sjednocovat Ministerstvo dopravy (MD). Toto je navrhováno ve vztahu k tomu, že Dopravní a energetický stavební úřad má být správním úřadem s celostátní působností ve věcech stavebního řádu podřízeným Ministerstvu dopravy. Nicméně k zajišťování jednotné metodiky tak, jak ji ČKAIT dlouhodobě požaduje, zde není více řečeno. ČKAIT proto bude i nadále prosazovat jednoznačnou úpravu toho, kdo bude dotčené orgány koordinovat, aby byla zajištěna větší předvídatelnost v posuzování záměrů dotčenými orgány, a tím pádem i v rozhodování stavebních úřadů.

Ministerstvo pro místní rozvoj je nadřízené krajským stavebním úřadům

Podle věcné novely je MMR nadřízeným správním orgánem krajského stavebního úřadu, není-li jeho nadřízeným správním orgánem Dopravní a energetický stavební úřad. MMR bude dále např.

• sledovat účinnost technických předpisů pro stavby a dbát o zlepšování jejich úrovně,
• připravovat seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících podrobnější technické požadavky na stavby, které určí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jako závazné technické normy ve stavebnictví, a oznamovat je ve Věstníku podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku,
• zajišťovat bezplatný přístup k určeným technickým normám ve stavebnictví podle jiného právního předpisu opět s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku.

Ministerstvo dopravy je nadřízené Dopravnímu a energetickému stavebnímu úřadu – Věcná novela stanoví, že Ministerstvo dopravy je nadřízeným správním orgánem Dopravního a energetického stavebního úřadu, není-li jeho nadřízeným správním orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). MD ve věcech staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb bude např. připravovat seznam závazných českých technických norem a zajišťovat bezplatný přístup k určeným technickým normám.

Ministerstvo průmyslu a obchodu je nadřízené Dopravnímu a energetickému stavebnímu úřadu – MPO je podle věcné novely nadřízeným správním orgánem Dopravního a energetického stavebního úřadu ve věcech

1. vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 písm. d) až o) k tomuto zákonu, včetně staveb souvisejících,
2. staveb uvedených v § 34 písm. a) bodu 3,
3. staveb technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace.

Dopravní a energetický stavební úřad je u dopravních a energetických staveb první odvolací instancí k rozhodnutím krajského stavebního úřadu – Tento úřad bude v první instanci řešit vyhrazené stavby a současně bude působit jako nadřízený orgán vůči krajskému stavebnímu úřadu ve věcech

1. silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací,
2. uvedených v § 34 písm. a) bodu 3,
3. technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace.

Krajský stavební úřad bude povolovat vybrané infrastrukturní stavby –  Podle věcné novely bude krajský stavební úřad vykonávat působnost ve věcech

1. záměrů EIA,
2. silnic I. třídy,
3. výroben z obnovitelných zdrojů energie neuvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu,
4. vodních děl na hraničních vodách,
5. čistíren odpadních vod sloužících k vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více,
6. vodních nádrží s celkovým objemem nad 1 000 000 m³ nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti,
7. vodních děl sloužících k vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek do vod povrchových a k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace s výjimkou případů, kdy je instalováno zařízení s dostatečnou účinností podle jiného právního předpisu,
8. vodních děl sloužících k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových,
9. staveb a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV,
10. staveb a zařízení distribuční soustavy plynu o tlakové hladině 4 až 40 barů včetně souvisejících technologických objektů, u kterých nevykonává působnost Dopravní a energetický stavební úřad nebo jiný stavební úřad.

Obecní stavební úřady budou povolovat jednodušší stavby

Stavební úřady budou vykonávat působnost u zbývajících jednodušších staveb s tím, že působnost stavebního úřadu ve věcech záměru silnice II. a III. třídy, místní komunikace, veřejně přístupné účelové komunikace, technické infrastruktury, která je součástí distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství, a vodního díla, u něhož nevykonává působnost stavebního úřadu krajský úřad, včetně staveb tvořících s nimi soubor staveb, bude vykonávat tzv. trojkový obecní úřad – obecní stavební úřad obce s rozšířenou působností.

MMR prováděcím předpisem stanoví výčet stavebních úřadů, které by měly fungovat i po nabytí účinností NSZ. Cílem MMR není apriori rušit stavební úřady, ale zajistit jejich kontinuální činnost. Ovšem za naplnění podmínek pro digitalizaci, jejíž praktické uplatňování u stavebních úřadů ČKAIT požaduje jako jeden ze stěžejních bodů celé rekodifikace.

Uvedený přehled soustavy stavebních úřadů podle mého názoru dokládá, že celá rekodifikace se posouvá jiným směrem a opouští původní myšlenku jedno povolení – jeden úřad – jedno razítko. Dochází opět k rozdělení staveb na stavby obecné a speciální, kdy prvoinstanční stavební úřady budou sice řešit všechny tyto jednoduché stavby, ale od krajských úřadů více dochází ke štěpení a tím pádem i k obtížnějšímu zajišťování jednotné metodiky. Mám obavy, aby se z nového zákona nakonec nestal tak trochu „kočkopes“, což by ve finále žádoucí úlevu a zjednodušení nepřineslo.

Požadavky na výstavbu bude řešit hned pět předpisů

Ministerstvo dopravy vydá celostátní vyhlášku s požadavky na dopravní stavby. Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku, jež bude definovat umísťování staveb a technické požadavky na ostatní stavby, které budou bezvýhradně platit v celé ČR s výjimkou Prahy, Brna a Ostravy. Tato města si mohou schválit vlastní městské předpisy. Stávající Pražské stavební předpisy přestanou platit 1. července 2024.

Podle § 137 odst. 1 NSZ se požadavky na výstavbu rozumí

1. požadavky na vymezování pozemků,
2. požadavky na umísťování staveb,
3. technické požadavky na stavby.

Ustanovení § 137 odst. 4 NSZ taxativně vymezuje 6 záměrů, u kterých se požadavky na výstavbu rovněž uplatní, pokud to však závažné územně-technické nebo stavebně-technické důvody nevylučují. Jedná se o

• změnu dokončené stavby,
• údržbu dokončené stavby,
• změnu v užívání stavby,
• dočasnou stavbu,
• zařízení staveniště,
• pozemek nebo stavbu, které jsou kulturní památkou nebo se nacházejí v památkové rezervaci nebo památkové zóně.

Vedle toho se požadavky na výstavbu nemusí uplatnit v případě povolené výjimky ve smyslu § 138 NSZ. O té jsme již psali v článku „Povolování výjimek z obecných požadavků na výstavbu“.

MD připraví vyhlášku s technickými požadavky na dopravní stavby

Schválené znění § 333 odst. 2 NSZ počítá dále s tím, že MD vydá vyhlášku k provedení § 17 odst. 3, § 152 odst. 1 a § 158 odst. 5, kterou stanoví technické požadavky na stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, stavby drah a civilní letecké stavby a rozsah a obsah projektové dokumentace k těmto stavbám.

MMR připraví a bude notifikovat novou celostátní vyhlášku o technických požadavcích na výstavbu na území ČR

§ 152 odst. 1 NSZ předpokládá, že podrobné požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umísťování staveb a technické požadavky na stavby stanoví prováděcí právní předpis, k jehož vydání je zmocněno MMR. Ve vztahu k této vyhlášce MMR předpokládá, že by mezirezortním připomínkovým řízením měla projít v červnu 2023, notifikace EU je podle harmonogramu stanovena na březen 2024 a účinnost na červenec 2024. Jaká však bude skutečnost, to se teprve uvidí.

Na situaci, že by se tak nestalo, se připravila i samotná věcná novela. Ta v § 332a stanoví, že do doby vydání prováděcích právních předpisů podle § 152 tohoto zákona, nejpozději však do 1. července 2027, se postupuje podle prováděcích právních předpisů k provedení § 194 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění účinném ke dni předcházejícímu jejich zrušení tímto zákonem.

Části prováděcích právních předpisů podle věty první, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.

Pokud by tedy nové vyhlášky nebyly ještě k datu 1. července 2024 účinné, bude se i nadále postupovat podle stávajících prováděcích předpisů (vyhlášky č. 501/2006, 268/2009, 398/2009 aj.), což by bylo možné až do 1. července 2024.

Městské předpisy v Praze, Brně a Ostravě mohou stanovit stavebně-technické požadavky odlišně od zbytku ČR

Ustanovení § 152 odst. 2 NSZ ve znění věcné novely počítá s tím, že územní samosprávné celky, které jsou k tomu tímto zákonem zmocněny (dle § 333 odst. 3 se jedná o Prahu, Brno a Ostravu), mohou s výjimkou požadavků na výstavbu dálnic, silnic, drah a civilních leteckých staveb stanovit prováděcím právním předpisem podrobné požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umísťování staveb a technické požadavky na stavby, s výjimkou požadavků na stavby technické infrastruktury, odchylně od prováděcího právního předpisu podle odstavce 1.

Stále je tedy možné stanovovat požadavky na výstavbu – požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umísťování staveb a technické požadavky na stavby – pro vybraná města odchylně od celostátní vyhlášky. V rámci projednání věcné novely zatím tyto možnosti pro další města neprošly (byly navrhovány rovněž Plzeň a Liberec).

Podle § 332 odst. 3 NSZ měly být Pražské stavební předpisy původně považovány za prováděcí předpis k § 152 odst. 2 NSZ. Jako takové by je Praha převzala i za účinnosti NSZ. Toto ustanovení se věcnou novelou ruší. To znamená, že pokud bude Praha chtít vlastní prováděcí předpis k požadavkům na výstavbu, musí přijmout nový.

Městské předpisy se nesmí odchýlit pouze u požadavků na dopravní stavby

Schválené znění § 152 odst. 2 NSZ nicméně počítá s tím, že tato města si nemohou odchylně stanovit požadavky na výstavbu dálnic, silnic, drah a civilních leteckých staveb. Tyto technické požadavky musí být stanoveny jednotně celostátní vyhláškou. K jejímu vydání je věcnou novelou v § 333 odst. 2 zmocněno MD. To je zmocněno také k vydání vyhlášky o obsahu a rozsahu dokumentace ve vztahu k těmto stavbám. Jednotně musí být stanoveny rovněž technické požadavky na stavby technické infrastruktury.

ČKAIT dlouhodobě žádá nezavádět dvojí kvalitu ve výstavbě a ponechat všechny požadavky na výstavbu jednotné pro celou ČR. Není důvod, proč by technické požadavky na stavby technické infrastruktury a na výstavbu dálnic, silnic, drah a civilních leteckých staveb musely být jednotné a ostatní ne. Vždy půjde o zajištění řádné ochrany veřejných zájmů z hlediska ochrany života, zdraví a bezpečnosti.

Obsah a rozsah dokumentace podle NSZ zvyšuje odpovědnost projektantů

Pro povolení stavby bude stačit tzv. DUR+. Ke každé stavbě bude třeba zpracovat dokumentaci pro provádění stavby. V praxi to znamená, že stavební úřad ověří pouze dokumentaci v „základním rozsahu“ a následně přenese značnou část své odpovědnosti na stavebníka, resp. projektanta, který bude plně odpovídat za naplnění ochrany veřejných zájmů.

Schválené znění § 158 odst. 1 NSZ uvádí, že dokumentace pro povolení stavby obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a dokumentaci objektů. Dokumentace pro povolení změny využití území obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a výkresovou dokumentaci. Dokumentace pro rámcové povolení obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu a situační výkresy. Dokumentace pro povolení záměru stanovená prováděcím právním předpisem musí obsahovat urbanistické a základní architektonické a technické řešení záměru umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivů na území a životní prostředí.

Stále tak platí, že dokumentace pro povolení záměru by de facto postačila ve formě DÚR+, tedy dokumentace pro vydání územního rozhodnutí obohacené o základní architektonické a technické řešení záměru umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivů na území a životní prostředí.

Tato dokumentace se bude přikládat k žádosti o vydání povolení záměru (až na výše uvedené výjimky u jednoduchých staveb), poté bude stavebním úřadem ověřena. Po nabytí právní moci povolení bude stavebníkovi zasláno oznámení o jejím ověření spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavbě. Takto ověřená dokumentace bude rovněž po nabytí právní moci stavebním úřadem vložena do informačního systému evidence elektronických dokumentací.

NSZ pak počítá s tím, že ve vztahu ke všem záměrům, k nimž bude muset být zpracována projektová dokumentace, bude povinností stavebníka zajistit před zahájením stavby vypracování dokumentace pro provádění stavby, kde by mělo být provedení záměru řešeno již podrobněji. Nicméně uvedené bude znamenat, že stavební úřad ověří pouze dokumentaci zpracovanou v „základním rozsahu“ a následně se přenese značná část odpovědnosti na stavebníka, resp. projektanta, který v podrobnější dokumentaci bude plně odpovídat za posouzení ochrany veřejných zájmů.

ČKAIT však dlouhodobě prosazuje požadavek, aby se v případě dokumentace pro povolení stavby vycházelo z rozsahu a obsahu dokumentace pro vydání společného povolení, nikoliv tedy dokumentace pro územní rozhodnutí, jak vyplývá ze schválené podoby § 158 odst. 1 NSZ.

S požadavkem co nejpodrobnější dokumentace pro aktuálně platné stavební povolení se setkáváme v judikatuře soudů, podle níž má stavební úřad ve stavebním povolení stanovit podmínky pro provedení konkrétní stavby podle jím ověřené dokumentace, která musí být úplná, přesvědčivá a musí v odpovídající míře řešit, jak bude povolovaná stavba provedena. Obdobný rozsah by se měl podle názoru ČKAIT vztáhnout i na chystanou dokumentaci pro povolení stavby, aby byla zajištěna náležitá ochrana všech příslušných veřejných zájmů, k čemuž by se pak vyjadřoval i stavební úřad.

ČKAIT se bude nyní podílet na projednání připravovaných prováděcích vyhlášek. V rámci vyhlášky o dokumentaci staveb bude žádat, aby při obsahu dokumentace byly náležitě zohledněny výše uvedené požadavky a obsah dokumentace byl ideál­ně stanoven v rozsahu přizpůsobenému konkrétnímu druhu a účelu stavby.

Povinné průzkumy

Ustanovení § 158 odst. 4 NSZ ve znění schválené novely uvádí, že k projektové dokumentaci a dokumentaci jednoduchých staveb se přikládá dokladová část, která obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů, dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů a závěry povinných průzkumů, které stanoví prováděcí právní předpis.

Povinné průzkumy tedy budou obsaženy v dokladové části projektové dokumentace a dokumentace jednoduchých staveb. Prováděcí vyhláška stanoví rozsah povinných průzkumů včetně druhu staveb, k jejichž projektové dokumentaci se závěry povinných průzkumů přikládají.

Závazná stanoviska dotčených orgánů a povolovací proces

Věcnou novelou NSZ došlo i ke změně změnového zákona (zákon č. 284/2021 Sb.), zejména forem vyjadřování dotčených orgánů. Tím, že nedojde ke vzniku státní stavební správy, nedojde ani k integraci dotčených orgánů do soustavy stavebních úřadů, s čímž se původně počítalo v jednotlivých částech změnového zákona. Dotčené orgány se tak budou i nadále vyjadřovat samostatně, a to primárně formou závazného stanoviska, v menším rozsahu pak formou vyjádření či stanovisek.

Fikce souhlasu bude platit pro stanoviska a nově i pro vyjádření

NSZ obdobně jako v původní schválené podobě stanoví lhůtu pro vydání jak závazného stanoviska, tak i vyjádření dotčeného orgánu. Lhůta činí 30 dnů ode dne doručení žádosti, přičemž je možné ji prodloužit až o dalších 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ohledání na místě nebo jde-li o zvlášť složitý případ. Nicméně v případě, kdy by dotčený orgán žádal o doplnění žádosti, tato lhůta se bude počítat až od okamžiku, kdy budou vady odstraněny, tedy od okamžiku, kdy bude na dotčený orgán doplněno vše, co požadoval. I nadále platí, že nevydá-li dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. K fikci tak bude podle nové právní úpravy docházet nejen u závazného stanoviska, ale i u vyjádření, což se dnes neuplatňuje.

Chybějící stanoviska si stavební úřad vyžádá sám

Ustanovení § 184 odst. 2 písm. e) NSZ obdobně jako v původní schválené podobě stanoví, že k žádosti o vydání povolení se dokládají závazná stanoviska či vyjádření dotčených orgánů či náležitosti žádosti podle § 177 odst. 1 NSZ, není-li závazné stanovisko či vyjádření součástí žádosti. I nadále tedy platí, že stavebník buď závazná stanoviska dotčených orgánů k žádosti doloží, či nikoliv. Kdyby tak neučinil, nebude stavební úřad vyzývat stavebníka k jejich doplnění, ale sám požádá dotčený orgán o jejich vydání.

Stavebník by si však měl uvědomit, že i přes tuto možnost pro něj bude stále lepší (finančně i časově) nejprve si obstarat závazná stanoviska dotčených orgánů, jejich požadavky případně rovnou nechat zapracovat do dokumentace a takto ji kompletně předložit k žádosti o vydání povolení na stavební úřad. Kdyby postupoval opačně, tedy podal žádost o vydání povolení na stavební úřad spolu s dokumentací, avšak bez závazných stanovisek, musí počítat s tím, že když potom bude stavební úřad žádat dotčený orgán o vydání závazného stanoviska, bude dotčený orgán velmi pravděpodobně chtít v předložené dokumentaci provést nějaké úpravy, jejichž zapracování pak bude muset stavebník dále řešit a celý proces se tak může paradoxně prodloužit.

Novinkou je jednotné environmentální stanovisko

Novinkou v této oblasti pak bude jednotné environmentální stanovisko (JES) , které představuje procesní integraci na úseku ochrany životního prostředí. O něm jsme již psali v článku „Co očekávat od jednotného environmentálního stanoviska“. Zákon o jednotném environmentálním stanovisku nakonec po schválených změnách nabude účinnosti rovněž 1. ledna 2024 s tím, že v období od 1. ledna 2024 do 30. června 2024 se tento zákon použije pouze pro závěr, který je vyhrazenou stavbou.

Koordinované závazné stanovisko je povinné všude, kde je to možné

Ustanovení § 176 odst. 1 NSZ ve znění schválené novely stanoví, že je-li dotčeným orgánem podle jiného právního předpisu tentýž orgán veřejné správy, vydá namísto jednotlivých vyjádření koordinované vyjádření a namísto jednotlivých závazných stanovisek koordinované závazné stanovisko.

Nově tedy bude oproti současné právní úpravě platit, že tam, kde bude možné koordinovat, se tak bude muset činit. Nebude to tedy už jen možnost, ale povinnost, aby tam, kde je to možné, byla závazná stanoviska různých dotčených orgánů na jednom úřadě obsažena v jedné písemnosti a stavebník nemusel vše vyřizovat zvlášť.

Koordinované závazné stanovisko podle schválené podoby však nebude nikdy zahrnovat závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) nebo JES obsahující EIU, tyto budou muset být každopádně vždy vydány samostatně. Ale bude možné, aby koordinované závazné stanovisko obsahovalo JES, které EIU nezahrnuje.

Podle ustanovení § 176 odst. 5 NSZ ve znění schválené věcné novely bude koordinované závazné stanovisko platné 5 let ode dne jeho vydání. Zahrnuje-li koordinované závazné stanovisko jednotné environmentální závazné stanovisko, použijí se ustanovení o platnosti jednotného environmentálního závazného stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku pro koordinované závazné stanovisko obdobně.

Přezkum závazného stanoviska v přezkumném řízení

Věcná novela přinesla nové ustanovení § 179a NSZ, které obsahuje lhůty pro přezkum závazného stanoviska odlišně od správního řádu.

Podle tohoto ustanovení lze zahájit přezkumné řízení, jehož předmětem je závazné stanovisko sloužící jako podklad pro řízení podle tohoto zákona, do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, jehož bylo závazné stanovisko podkladem. Závazné stanovisko nelze v přezkumném řízení zrušit nebo změnit po uplynutí 9 měsíců od právní moci rozhodnutí, jehož bylo závazné stanovisko podkladem.

Lhůta pro vydání rozhodnutí běží až od podání „bezvadné a kompletní žádosti“

Procesní úprava řízení o povolení záměru je až na pár drobnějších změn stanovena obdobně jako v původní schválené podobě NSZ.

To se týká i lhůty pro vydání rozhodnutí, u níž je stále v § 196 odst. 4 NSZ uvedeno, že se v případě přerušení řízení z důvodu vad žádosti přerušuje a začne znovu běžet od počátku po jejich odstranění.

Zde je tedy uvedeno, že lhůta pro vydání rozhodnutí začíná vždy běžet až od okamžiku, kdy je žádost bezvadná a kompletní. Pokud tedy stavební úřad učiní výzvu k doplnění žádosti, doba od podání původní neúplné žádosti včetně doby, během níž se chybějící náležitosti budou doplňovat, se do finální lhůty pro vydání rozhodnutí vůbec nezapočítávají.

Lhůta tak může v případě opakovaných výzev k doplnění žádosti a doplnění požadovaných podkladů běžet stále znova a znova. Přerušení stavebního řízení tak, jak ho definuje současná dikce zákona, kdy se vše vrací na začátek řízení a kdy se termíny počítají opět od začátku, může řízení o povolení záměru paradoxně prodlužovat. Deklarované zkrácení lhůt v NSZ je tedy jen optickým klamem. Jedinou obranou, kterou zde bude stavebník mít, je uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu, jak tomu bylo doposud, což bohužel není silně nastavenou zárukou pro jasné dodržení této lhůty.

Dodatečné povolení stavby je opět usnadněno

Věcná novela přináší úpravu důvodů pro dodatečné povolení stavby. Stavebník již nebude muset stavebnímu úřadu prokazovat, že jednal v dobré víře, což byl nesmyslný požadavek. Nově § 256 NSZ ve znění věcné novely stanoví, že stavbu bude možné dodatečně povolit, pokud povinný prokáže splnění podmínek podle § 193 a

1. stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu,
2. stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu a
3. povinný uhradil ve stanovené lhůtě pokutu za přestupek spočívající podle tohoto zákona v tom, že provedl stavbu bez povolení nebo v rozporu s ním.

Nově také schválená podoba NSZ počítá s tím, že i když by stavba potřebovala povolení výjimky z požadavků na výstavbu, bylo by ji možné i tak za určitých podmínek povolit. To v původní schválené podobě NSZ možné nebylo. Nyní § 256 odst. 2 NSZ uvádí, že pokud stavba vyžaduje pouze výjimku z požadavků na umísťování staveb a stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno, považuje se podmínka podle odstavce 1 písm. b) za splněnou.

NSZ dále nově zpřesňuje, že pokud je předmětem dodatečného povolení dokončená stavba, může stavební úřad po ověření splnění podmínek podle § 232 a 233 na žádost povinného podanou společně se žádostí o dodatečné povolení současně vydat kolaudační rozhodnutí, pokud stavba takové rozhodnutí vyžaduje. Stavební úřad vydá dodatečné povolení a kolaudační rozhodnutí jako společné rozhodnutí.

Digitalizace stavební agendy

Schválená podoba NSZ i nadále počítá se započatým trendem digitalizace. Novela nastavený proces digitalizace stavební agendy ponechává, přináší pouze drobné změny. Správcem informačních systémů bude MMR. Zde jde nyní hlavně o to, aby byli vybráni vhodní dodavatelé, byly připraveny prováděcí vyhlášky k jednotlivým informačním systémům a aby proběhla i náležitá osvěta. Pak by mohl být celý proces jako fungující spuštěn k datu nabytí účinností NSZ, který je právě na digitalizaci postaven. Blíže k digitalizaci stavební agendy jsme již psali v článcích publikovaných v časopise Z+i ČKAIT 5/2021 a 2/2023.

Účinnost změnového zákona je také posunuta na leden 2024

Věcnou novelou došlo v její třicáté části i ke změně změnového zákona, která přináší posunutí jeho účinnosti na 1. ledna 2024. Změnový zákon po schválení věcné novely obsahuje změny v dalších celkem 57 zákonech v souvislosti s přijetím NSZ, což se mj. dotýká i autorizačního zákona. Původně se předpokládalo, že by tyto změny nabyly (až na drobné výjimky) účinnosti 1. července 2023, nakonec však i zde dochází k odložení účinnosti na 1. ledna 2024. A to z důvodu nabytí účinnosti NSZ ve vztahu k vyhrazeným stavbám a kvůli tomu vyžadovanému sjednocení celé právní úpravy.

Drobně se mění záměry u tří kategorií staveb

Věcná novela sice i nadále ponechává rozdělení staveb na čtyři základní kategorie: drobné (uvedeny v příloze č. 1 k NSZ), jednoduché (příloha č. 2), vyhrazené (příloha č. 3) a ostatní (zbývající stavby, které nebude možné zařadit pod žádnou z uvedených příloh). Drobně však doplňuje a upravuje některé záměry u jednotlivých kategorií.

Drobné stavby

Jedná se o stavby nevyžadující povolení, které se rovněž nebudou kolaudovat. Dokumentace ve vztahu k nim není předepsána. Všechny tyto stavby mohou být provedeny stavebníkem svépomocí se stavebním dozorem (osobou bez autorizace). Výjimkou jsou pouze stavby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 11 a nově též bodu 12 přílohy č. 1, které musí být prováděny pouze dodavatelsky s osobou stavbyvedoucího (autorizovanou osobou).

Do výčtu drobných staveb se upravuje bod 4 písm. a) odst. 1 , který doposud uváděl výrobek plnící funkci stavby s určitými parametry. Nově je řečeno, že půjde o stavbu s uvedenými parametry.

Pod bodem 5 písm. a) odst. 1 se mění pojetí opěrné zdi do výšky 1 m a plotu do výšky 2 m jako drobné stavby tak, že bude stačit pouze splnění předpokladu, že tyto stavby se nachází v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše. Nebude už záležet na tom, zda plot hraničí s veřejným prostranstvím či veřejně přístupnou komunikací.

Bod 24 písm. a) v odst. 1 přílohy č. 1 se mění tak, že za drobnou stavbu bude považováno zařízení sloužící k odběru povrchových nebo podzemních vod v případech ohrožujících život, zdraví nebo majetek těmito vodami.

Bod 25 navrhuje sjednotit úpravu OZE podle NSZ se SSZ po novele provedené zákonem č. 19/2023 Sb. s účinností od 24. ledna 2023 (Lex OZE). Je zde uvedeno nové vymezení drobné stavby, pokud půjde o samostatnou stavbu pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW , s výjimkou stavby vodního díla, kulturní památky a stavby ve zvláště chráněném území, památkové rezervaci nebo památkové zóně, nebo v území vymezeném Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra stanoveném v nařízení vlády. Tato stavba shodně se současnou právní úpravou nebude vyžadovat povolení ze strany stavebního úřadu.

Nově se jako drobné stavby nevyžadující povolení vymezují stavby uvedené pod body 27–31, a to následovně:

27. zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy o celkové zastavěné ploše všech staveb do 55 m², s výjimkou hygienického zařízení, bez podsklepení, s nejvýše jedním nadzemním podlažím,
28. připojení k distribuční soustavě pomocí elektrické přípojky nebo smyčky , to vše v hladině nízkého napětí a v maximální délce do 25 m od vedení a zařízení stávající distribuční soustavy, zřizované provozovatelem distribuční soustavy, jehož distribuční soustava je připojena k přenosové soustavě a k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst,
29. plynovodní přípojky o tlakové úrovni do 4 bar v maximální délce do 25 m od vedení stávající distribuční soustavy , s níž vyslovil provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst, souhlas,
30. vodovodní nebo kanalizační přípojky v délce do 25 m od stávajícího vodovodního řadu nebo stávající kanalizační stoky schválené vlastníkem dotčeného pozemku a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jeho provozovatelem, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn,
31. stání pro obytné automobily a obytné přívěsy.

Jednoduché stavby

Tyto stavby vyžadují povolení a kolaudují se pouze některé z nich – stavby uvedené v odst. 1 písm. a) – c) a odst. 2 písm. d) přílohy č. 2. Jedná se například o rodinné domy či stavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m.

Projektová dokumentace musí být zpracována ve vztahu k stavbám této přílohy uvedeným v odst. 1 písm. a), b) a d). Ve vztahu k záměrům uvedeným pod písm. c) a e) až p) a ve vztahu ke všem záměrům uvedeným v příloze č. 2 postačí dokumentace zpracovaná neautorizovanou osobou.

Všechny tyto stavby mohou být prováděny stavebníkem svépomocí s dozorem stavebníka. Pouze pokud půjde o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, musí mít stavebník i u svépomocné formy osobu stavbyvedoucího.

Ve výčtu jednoduchých staveb písm. e) nově uvádí opěrné zdi nebo ploty, pokud nepůjde o drobnou stavbu.

Písm. i) nově jako jednoduché stavby uvádí přípojky sítí technické infrastruktury, pokud nejde o drobnou stavbu.

Pod bodem m) se nově objevují stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW. Jde o nové vymezení stavby OZE, která by byla vnímána jako jednoduchá stavba a potřebovala by povolení, tedy stavba pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem od 50 do 100 kW. Nad 100 kW se bude jednat o vyhrazenou stavbu, kterou bude řešit Dopravní a energetický stavební úřad.

Jednoduchou stavbou bude nově pod písm. p) uvedená stavba pro bydlení do 80 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, bez podsklepení, na pozemku rodinného domu, která je se stavbou rodinného domu funkčně spojena a je umísťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m , pokud nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu; požadavky územního plánu na sklon střechy stavby se nepoužijí.

Vyhrazené stavby

Jde o stavby vyžadující povolení, kolaudaci, projektovou dokumentaci, stavebního podnikatele a osobu stavbyvedoucího. Navíc půjde o stavby vyžadující při jejich provádění dozor projektanta. Tyto stavby bude v první instanci řešit Dopravní a energetický stavební úřad.

Vyhrazenou stavbou bude nově pod písm. d) přílohy č. 3 stavba nebo soubor staveb pro výrobu a skladování umísťované v zastavitelných nebo transformačních plochách o rozloze nejméně 100 ha vymezených k tomuto účelu v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje.

Písm. h) nově zní tak, že vyhrazené stavby budou rovněž výrobny plynu nad 1 MW připojené k plynárenské soustavě včetně těžebních plynovodů a zásobníky plynu.

Z hlediska OZE budou vyhrazenými stavbami nově stavby uvedené pod písm. o), tedy výrobny z obnovitelných zdrojů energie, a to

4. výrobna elektřiny využívající energii slunečního záření s celkovým instalovaným elektrickým výkonem výrobny elektřiny nad 5 MW,
5. výrobna elektřiny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nad 1 MW, nejde-li o výrobnu elektřiny podle bodu 1,
6. výrobna tepla z obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným tepelným příkonem výrobny tepla nad 10 MW,
7. zařízení na energetické využívání odpadů.

Pod písm. p) jsou nově jako vyhrazené stavby uvedeny stavby a zařízení rozvodného tepelného zařízení o dimenzi potrubí DN 300 a více.