Setkání čestných členů ČKAIT v Clam-Gallasově paláci

Již tradiční setkání čestných členů z celé ČR se letos konalo ve středu 17. května 2023 v nově zrekonstruovaném barokním Clam-Gallasově paláci v Praze, který získal titul a ocenění Stavba roku 2022. Z celé republiky přijelo 40 čestných členů ČKAIT a stálo to za to. Přinášíme vzpomínky jednoho z účastníků.

V ranních hodinách v Hradci Králové drobně pršelo, ale nám třem hradeckým čestným členům ČKAIT to vůbec nevadilo. Jeli jsme ve složení Bohumil Rusek, Bořivoj Málek a moje maličkost do Prahy. Škoda, že s námi ze zdravotních důvodů nemohl jet i Jiří Otčenášek. Odjížděli jsme totiž na setkání se svými kolegy inženýry, také čestnými členy Komory.

U vchodu do rozlehlého areálu Clam-Gallasova paláce nás přivítal ředitel Kanceláře ČKAIT Ing. Radek Hnízdil, Ph.D. Sešlo se nás nakonec přesně 40, včetně předsedy ČKAIT Ing. Roberta Špalka. Jak už to bývá, několik pozvaných nemohlo přijít nebo přijet ze zdravotních důvodů. Projevila se nejenom ta léta, ale i roky práce a starostí…

Stavby jsou odrazem historie

Teď bych měl trošku nahlédnout do historie rodu Gallasů i paláce, kde jsme se sešli. V dnešní podobě vrcholné dílo pražské barokní architektury nebylo v minulosti tak rozlehlé. První zmínka o této budově z roku 1351 ji uváděla jako stavbu pro moravského markraběte, mladšího bratra císaře Karla IV. Majitelé se postupně měnili. Roku 1634 byl palác v držení rodu Kinských, kterým ale byl po vraždě Albrechta z Valdštejna konfiskován a Habsburkové jej společně s majetky Valdštejna na Frýdlantsku a Liberecku darovali generálu Matyášovi Gallasovi, účastníkovi atentátu na Valdštejna v Chebu. Gallasové byli starou šlechtou ze severní Itálie. Do Prahy postupně přiváděli architekty, skoupili několik okolních měšťanských domů a na návrh arch. J. B. Fischera z Erlachu vybudovali celý dnes známý rozlehlý areál paláce Clam-Gallasů. O sochařskou výzdobu se postaral Matyáš Braun se svojí školou, nádherné fresky, stropy a malířskou výzdobu provedl mistr vrcholného barokního malířství Innocenzo Carlone.

V paláci bylo zřízeno a pražskou smetánkou hojně navštěvováno palácové divadlo, pořádaly se zde honosné plesy, koncerty a palác se postupně stal pražským kulturním centrem. Na konci 18. století zde koncertovali Ludwig van Beethoven, Josefína Dušková a snad i sám Wolfgang Amadeus Mozart a jiní v té době známí umělci. K areálu byly přikupovány části přilehlého hřbitova a vznikla nárožní zahrádka s veřejnou kašnou a pitnou vodou i se známou sochou dívky zvanou „Terezka“ od sochaře Prachnera. Dále byla založena zimní zahrada s interiéry doplněnými o klasicistní prvky, biedermeier a též „druhé“ rokoko.

Od konce 19. století byl palác již z větší části pronajímán a rodina Clam-Gallasů si ponechala k obývání jen „pánské“ a „dámské“ křídlo. Opouští se kočárovny, konírny a užívání celého rozlehlého paláce se stává „civilním“. V roce 1918 zde mělo kanceláře Ministerstvo financí nově vzniklé Československé republiky. Byla zde provedena „odluka“ ČS koruny od rakousko-uherského platidla, orazítkovány stohy rakouských papírových bankovek a distribuovány po celém Česku, Slovensku a Zakarpatské Ukrajině, která tehdy byla součástí ČSR, jako přechodné nové republikové platidlo. V roce 1945 dochází ke znárodnění celého areálu paláce, který byl předán Archivu hl. města Prahy a byly sem sváženy relikvie z vybombardované a spálené Staroměstské radnice. Tento stav s menšími změnami přetrval až do roku 2017, kdy došlo k naplnění touhy veřejnosti po rekonstrukci paláce. Ta trvala až do dnešních dnů. Palác je nyní spravován Magistrátem hl. města Prahy a bude připravován na různé akce, především expozice a výstavy, Muzeem hl. města Prahy.

Naše prohlídka paláce byla komentovaná velmi zasvěcenou průvodkyní a začala na monumentálním schodišti pro významné hosty s velkolepou sochařskou i malířskou výzdobou. Postupně jsme procházeli jednotlivými sály s obnovenou štukaturou, látkovými tapetami, nádhernými stropními malbami, freskami na stěnách, renovovanými vlysovými podlahami i původní knihovnou – zatím pouze s nábytkem v původním uspořádání, ale ještě bez knih. V průběhu času byla knihovna centrem mnohajazyčné literatury, čítající tisíce svazků…

Palác určitě stojí za návštěvu

Nakonec bylo pro nás připraveno pohoštění a oběd v prostorách bývalé konírny, také nádherně opravené. Pokud mohu čtenářům po dojmech z našeho setkání něco doporučit, bude to určitě, aby sledovali, kdy bude Clam-Gallasův palác otevřen veřejnosti, a neváhali ho navštívit. Stojí to za to! S kolegy a kamarády, čestnými členy Komory, jsme konstatovali, že za nápad navštívit právě tento palác jsme velmi vděčni. Vše bylo nádherné a na cestě domů nám i zasvítilo zapadající sluníčko a ani Hradec Králové už nebyl mokrý jako ráno při našem odjezdu. Děkujeme a těšíme se na příští stejně hezké setkání s vedením ČKAIT a pány kolegy i paními kolegyněmi, čestnými členy naší Komory.

Vaše názory

Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.