Diskuze o nezbytnosti geotechnického průzkumu
Ministerstvo pro místní rozvoj se důrazně ohrazuje proti závěrům uváděným v článku „ANO, my podloží nepotřebujeme", zveřejněném v časopise Zprávy a informace ČKAIT č. 4/2020, jehož autorem je doc. Ing. Alexandr Rozsypal, CSc.
Na článek s názvem „Podle MMR není podloží součástí stavby“ doprovázený koláží s nápisem „Ano, my podloží nepotřebujeme", který byl zveřejněn v časopise Zprávy a informace ČKAIT č. 4/2020, reagovalo Ministerstvo pro místní rozvoj dopisem z 25. září 2020 adresovaným předsedovi redakční rady Ing. Radimu Loukotovi s žádostí, aby publikované údaje byly uvedeny na pravou míru. Dopis byl doručen již po uzávěrce pro nejbližší vydání časopisu, proto byl zařazen do tohoto vydání Z+i č. 6/2020.
Redakční rada časopisu zároveň doporučila doplnit k dopisu vyjádření profesního aktivu Geotechnika k tématu významu a potřebě geotechnických průzkumů. Jak se zdá, stále se nepodařilo najít společnou řeč mezi autorizovanými geotechniky a zpracovateli rekodifikovaného stavebního zákona. MMR je i nadále přesvědčeno, že nově navrhované znění stavebního zákona je dostatečné a že požadavky na geotechnické průzkumy stačí definovat pomocí vyhlášek. ČKAIT se snaží prosadit, aby se do stavebního zákona dostala jednoduchá věta, která stanoví, že geotechnické průzkumy základové půdy jsou nezbytné.
Zde uveřejňujeme plné znění dopisu MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj se důrazně ohrazuje proti závěrům uváděným v článku „ANO, my podloží nepotřebujeme", zveřejněném v časopise Zprávy a informace ČKAIT č. 4/2020, jehož autorem je doc. Ing. Alexandr Rozsypal, CSc.
Je pravdou, že se pan docent Rozsypal obrátil na předsedu vlády Andreje Babiše ve věci návrhu na doplnění stavebního zákona o povinnou realizaci geotechnického průzkumu a že prostřednictvím Úřadu vlády České republiky obdržela tento podnět k vyřízení ministryně pro místní rozvoj. Je také pravda, že v dopise č. j. 27203/2020–82 ze dne 29. května 2020 byly panu docentu Rozsypalovi poměrně podrobně vysvětleny důvody, proč nemůže být jeho požadavek obsažen ve stavebním zákoně. Tyto důvody však pan docent Rozsypal ve svém článku velice „zjednodušil“.
Tím zásadním důvodem je skutečnost, že je stavební zákon procesní právní normou, která upravuje postup stavebního úřadu při povolování staveb, jejich kolaudaci nebo odstraňování. Stavební zákon neupravuje postup jednotlivých osob zúčastněných na přípravě, provádění a užívání staveb, ale upravuje jejich povinnosti a odpovědnost, přičemž stanoví, že činnosti (tzv. vybrané činnosti), jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
Dále byl pan docent Rozsypal informován o tom, že návrh nového stavebního zákona ukládá obecnou povinnost při jakékoli činnosti ve výstavbě, tj. také při projektové činnosti, dodržovat požadavky na výstavbu stanovené prováděcím právním předpisem nebo jinými právními předpisy a že na rozdíl od stávající právní úpravy (zákon č. 183/2006 Sb.) je přímo v návrhu nového stavebního zákona stanoveno, že stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla vhodná pro určené využití a po celou dobu trvání plnila při běžné údržbě základní požadavky na stavby, kterými jsou mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví, ochrana životního prostředí, bezpečnost při užívání, provozu a údržbě, úspora energie a tepla a udržitelné využívání přírodních zdrojů. Tyto základní požadavky na stavbu jsou v návrhu stavebního zákona formulovány obecně s tím, že podrobně budou stanoveny v prováděcím právním předpisu.
Obsah jednotlivých prováděcích předpisů byl uveden v tezích prováděcích právních předpisů, které byly v mezirezortním připomínkovém řízení přiloženy k návrhu nového stavebního zákona. V těchto tezích je jasně deklarováno, že vyhláška o požadavcích na výstavbu bude vycházet z prováděcích právních předpisů ke stávající právní úpravě, tj. z vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a z vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Podrobné požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu dnes stanoví vyhláška č. 268/2009 Sb. Jedná se o velmi náročnou oblast zahrnující výpočtové a návrhové metody, hodnotové údaje, zkušební postupy apod., přičemž pro zásady navrhování a posuzování stavebních konstrukcí a nosných stavebních výrobků platí soustava evropských technických norem – Eurokódů. Vazba na technické normy je ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. vyjádřena prostřednictvím pojmu „normová hodnota", např. § 18 odst. 1 (zakládání staveb) vyhlášky č. 268/2009 Sb. stanoví: Stavby se musí zakládat způsobem odpovídajícím základovým poměrům zjištěným geologickým průzkumem a musí splňovat požadavky dané normovými hodnotami, nesmí být při tom ohrožena stabilita jiných staveb; v tomto konkrétním případě je odkazováno na ČSN EN 1997 Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí. Požadavky na zakládání staveb budou samozřejmě obsaženy také v prováděcím právním předpisu k novému stavebnímu zákonu.
Z tezí prováděcích právních předpisů dále vyplývá, že vyhláška o dokumentaci staveb bude vycházet ze dvou stávajících vyhlášek, které upravují požadavky na rozsah a obsah dokumentace, a to vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, která je v gesci Ministerstva dopravy. V citovaných vyhláškách je mimo jiné zakotven požadavek na provádění různých průzkumů, např. geologický průzkum, hydrogeologický průzkum nebo stavebně-historický průzkum. Např. v části B.1
písm. f) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, která stanoví rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace, je uvedeno, že popis území stavby musí obsahovat výčet a závěry provedených průzkumů a měření – geotechnický průzkum – inženýrskogeologické a hydrogeologické posouzení trasy nebo její varianty a posouzení technické realizovatelnosti pozemní komunikace včetně posouzení staveniště mostních objektů s případným doporučením optimálního vedení trasy, vyhledávací průzkum materiálových nalezišť – zemníků – pro ověření množství a vlastností sypaniny, korozní průzkum, případně základní průzkum, průzkum ložisek nerostů, pedologický průzkum, stavebně-historický průzkum apod. Průzkumy, které jsou v této části dokumentace citovány, pak musí být k dokumentaci přiloženy v dokladové části, která obsahuje řadu dalších dokladů o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a rovněž dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů.
Z výše uvedeného je zřejmé, že Ministerstvo pro místní rozvoj důležitost provádění geotechnického průzkumu nepřehlíží. Požadavek na jeho provedení je stanoven ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. a jeho doložení v dokladové části projektové dokumentace stanoví vyhláška č. 499/2006 Sb. Prováděcí právní předpisy k novému stavebnímu zákonu tuto povinnost zachovají, přičemž povinnost dodržovat prováděcí právní předpisy je stanovena zákonem.
Pan docent Rozsypal uvádí ve svém odborném článku mnoho příčin, proč není prováděn geotechnický průzkum, v důsledku čehož dochází ke škodám ve výstavbě, prodlužování harmonogramů výstavby i zvyšování nákladů. V posledních odstavcích článku také uvádí: Z případné neočekávané nepříznivé reakce podloží na stavbu, totiž žádnou vyšší moc, vnější zásah ani vnější vliv, nelze v žádném případě vyvozovat. To že vlastnosti podloží jsou proměnlivé a závisí na řadě okolností, patří k jeho základnímu charakteru. To se všichni stavební inženýři dozvěděli už na stavebních fakultách. Úkolem průzkumu je tyto vlastnosti zjistit. A to včetně jejich proměnlivosti a zbytkových nejistot o nich. Úkolem projektanta je zbytkové nejistoty o vlastnostech podloží vzít při svém návrhu v úvahu a ve vhodné míře, s ohledem na charakter navrhované konstrukce, je uplatnit.
Je politováníhodné, že pan docent Rozsypal, přestože byl podrobně seznámen s argumenty a postojem Ministerstva pro místní rozvoj a byl ujištěn o tom, že ke spolupráci na přípravě prováděcích právních předpisů k novému stavebnímu zákonu bude přizvána (jako obvykle) Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, zatížil svůj odborný text tak absurdním závěrem o odpovědnosti Ministerstva pro místní rozvoj za vícenáklady vzniklé z důvodu špatně řešené interakce stavby s horninovým prostředím.
Z výše zmíněných důvodů žádám, aby výše uvedené skutečnosti byly v periodiku Z+i uvedeny na pravou míru.
Ing. Žanet Hadžić
ředitelka odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj