Celý rok hýbe odbornou stavební veřejností připravovaná rekodifikace stavebního zákona. Rychle a zběsile, bez projednání věcného záměru v Legislativní radě vlády, pouze v pracovní komisi k tomu účelově zřízené, připomínky k návrhu zákona předat do 23. prosince – to vše vypovídá o snaze zákon za každou cenu odbýt ještě v tomto volebním období. Několikrát jsem navrhoval, aby bylo postupováno per partes a ne rychle, zběsile. Není pro to vůle.
Měl jsem na mysli jako první spustit a vyzkoušet na pilotním projektu digitální, elektronické podání a vydání stavebního povolení.
Novela vodního a stavebního zákona pro termoregulaci a zadržení vody v krajině
Novela stavebního a vodního zákona, která platí od 1. února 2020, reaguje na stále častější výskyty tzv. meteorologického sucha, což je přírodní jev, kdy pozorujeme negativní a výraznou odchylku od průměrné hodnoty srážek, která trvá značné časové období a postihuje velké oblasti. Cílem je usnadnit výstavbu malých vodních děl a terénních úprav.
Z těchto důvodů je zjevná urgentní potřeba posílit co nejdříve zadržení vody v krajině. Schválené novely se toho snaží docílit vytvořením zvláštní skupiny terénních úprav sloužících k zadržování vody v krajině a usnadněním výstavby zákonem vymezeného okruhu malých vodních děl. Tato lokální akumulace ve vodních útvarech přispěje k rozvoji nebo alespoň udržení biodiversity, zejména vodní, mokřadní a pobřežní vegetace a fauny, a zároveň pozitivně přispěje k termoregulaci krajiny a lokálnímu příznivějšímu mikroklimatu.
Novela stavebního zákona umisťování nově vymezených terénních úprav (sloužících k zachycení srážkových vod a k zamezení jejich rychlého povrchového odtoku) zařazuje namísto územního rozhodnutí do jednoduššího režimu územního souhlasu. Při tom takové terénní úpravy svým provedením nebudou mít charakter typických vodních děl.
Odlišná je cesta sledující stejný cíl při zakládání vodních děl omezené velikosti. Co do plochy se schválená skupina vodních děl shoduje s nově definovanými terénními úpravami sloužícími k zachycení srážkových vod. Bude se však jednat o vodní díla, tj. na rozdíl od schválené skupiny terénních úprav na nich bude docházet k nakládání s vodami se všemi z toho plynoucími důsledky, včetně nutnosti ohlášení těchto vodních děl a nutnosti získat pro ně kolaudační souhlas nebo rozhodnutí. Tyto požadavky vycházejí z principu předběžné ochrany, kdy je nezbytné umožnit vodoprávního úřadu kontrolu provedené stavby vodního díla z hlediska její bezpečnosti.
Hlavní změny ve vodním zákoně (Citace z novely)
Novelou č. 312 z 31. října 2019 se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). V § 15a se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí:
(3) K provedení vodního díla do plochy 20 000 m² s výškou hráze do 2,5 m, které slouží ke vzdouvání a akumulaci vod a které nepodléhá technickobezpečnostnímu dohledu nebo splňuje kritéria pro zařazení do IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu, postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při ohlašování vodního díla podle věty první se obdobně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.
(4) Ohlášení vodního díla podle odstavce 3 obsahuje
- a) náležitosti podle stavebního zákona4) a dále závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b stavebního zákona, přičemž územní rozhodnutí ani územní souhlas se nevydává; nejde-li o záměr prováděný v území chráněném podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny, nevyžaduje se závazné stanovisko orgánu ochrany přírody,
- b) projektovou dokumentaci zpracovanou osobou, která získala oprávnění k této činnosti podle zvláštního právního předpisu¹0 d), která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení, dokladovou část, návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, návrh na zařazení vodního díla do kategorie technickobezpečnostního dohledu a rozsah, popřípadě podmínky pro provádění technickobezpečnostního dohledu (§ 61 odst. 4), údaje o maximální hladině vzduté a akumulované vody, normální hladině vzduté a akumulované vody a údaj o objemu vzduté a akumulované vody při normální hladině,
- c) posudek pro zařazení vodního díla do kategorie s návrhem podmínek provádění technickobezpečnostního dohledu (§ 61 odst. 4),
- d) stanovisko správce povodí,
- e) vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud vodním dílem nebo nakládáním s vodami dochází k dotčení vodního toku,
- f) stanovisko obce, v jejímž územním obvodu může dojít k ovlivnění vodních poměrů.
(5) Pokud vodním dílem nebo nakládáním s vodami dochází k dotčení vodního toku, obsahuje projektová dokumentace podle odstavce 4 písm. b) také údaje o průtocích vody ve vodním toku a návrh minimálního zůstatkového průtoku včetně místa a způsobu jeho měření (§ 36 odst. 2).
Za § 15a se vkládá nový § 15b, který včetně nadpisu zní:
- 15b Ohlášení terénních úprav
(1) K provedení terénních úprav sloužících k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m² nejvíce však do 20 000 m² v nezastavěném území, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací, postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při ohlašování terénních úprav podle věty první se obdobně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.
(2) Ohlášení terénních úprav podle odstavce 1 obsahuje náležitosti podle stavebního zákona4) a dále závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b stavebního zákona, přičemž územní rozhodnutí ani územní souhlas se nevydává. Nejde-li o terénní úpravy prováděné v území chráněném podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny, nevyžaduje se závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.
(3) Dokumentace terénních úprav podle odstavce 1 obsahuje
- a) průvodní zprávu se základními údaji o terénních úpravách,
- b) údaje o předpokládaných účincích terénních úprav na okolí, technický popis postupu a způsobu prací, údaje o násypných hmotách, o místě a způsobu uložení vytěžených hmot, o způsobu jejich zhutňování a povrchové úpravě,
- c) situační výkres na podkladě kopie katastrální mapy a
- d) situační výkres v měřítku zpravidla 1:500 s vyznačením navrhovaných terénních úprav, pozemků, na nichž se projeví jejich důsledky, včetně vyznačení stanovených ochranných nebo bezpečnostních pásem nebo záplavových území, a potřebné geometrické parametry určující v situačním výkresu polohové a výškové umístění terénních úprav.