Celý rok hýbe odbornou stavební veřejností připravovaná rekodifikace stavebního zákona. Rychle a zběsile, bez projednání věcného záměru v Legislativní radě vlády, pouze v pracovní komisi k tomu účelově zřízené, připomínky k návrhu zákona předat do 23. prosince – to vše vypovídá o snaze zákon za každou cenu odbýt ještě v tomto volebním období. Několikrát jsem navrhoval, aby bylo postupováno per partes a ne rychle, zběsile. Není pro to vůle.
Měl jsem na mysli jako první spustit a vyzkoušet na pilotním projektu digitální, elektronické podání a vydání stavebního povolení.
Stavební dozor aneb není „s“ jako „S“
Autorizované osoby v oboru dopravní stavby upozorňují na nejasnou terminologii v metodickém pokynu ¬Ministerstva dopravy ČR „Výkon stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací“ už od roku 2006. I přes snahu ČKAIT problém přetrvává i v aktualizovaném pokynu platném od 1. srpna 2019. Jak se tedy liší pojmy „Stavební dozor“, „stavební dozor“ a „technický dozor stavebníka“ ve stanoviscích a metodikách Ministerstva dopravy ČR?
Na základě četných upozornění členů ČKAIT ohledně nesouladu terminologie metodického pokynu „Výkon stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací“ s terminologií nového stavebního zákona, jehož účinnost nastala 1. ledna 2007, se předseda ČKAIT v průběhu let obrátil na Ministerstvo dopravy se žádostí o nápravu – změnu pojmu „stavební dozor“ na „technický dozor stavebníka“ (dále jenom TDS) několikrát.
První dopis ČKAIT: Stavební dozor – dozor nad stavbami prováděnými svépomocí
V červnu 2012 Komora upozorňuje ministra dopravy Mgr. Pavla Dobeše na skutečnost, že pojem TDS nově využívá ve svých ustanoveních stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Stavební zákon pojem „stavební dozor“ od roku 2007 spojuje „pouze“ s odborným dozorem nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb.
První odpověď MD: Stavební zákon versus obchodní zákoník
V červenci 2012 sděluje ředitel Odboru pozemních komunikací Ing. Milan Dont, Ph.D., mimo jiné následující: K výhradě, že pojem „stavební dozor“ koliduje se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, uvádím, že vymezení pojmu „stavební dozor“ pro účel metodického pokynu „Výkon stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací“ uvedené v čl. 1.3 a 2.2 zaujímá širší problematiku než výkon technického dozoru stavebníka nad prováděním stavby, případně stavebního dozoru, jak vyplývá z ustanovení § 152 a 153 stavebního zákona. Opírá se o ustanovení § 550 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku v platném znění a zahrnuje souhrn činností zajišťujících kontrolu smluvních závazků zhotovitele specifikovaných ve smlouvě o dílo. MD zastává názor, že pojem „výkon činnosti stavebního dozoru“, a tedy i pojem „stavební dozor“ je nutné chápat, stejně jako řadu dalších shodných pojmů odlišně definovaných v různých právních předpisech, v kontextu toho předpisu, pro nějž byl definován, tj. v tomto případě v kontextu výše citovaného metodického pokynu, a proto názor ČKAIT týkající se kolize se stavebním zákonem nesdílí.
Z dalších dopisů ČKAIT: Realizuje ministerstvo dopravy stavby svépomocí?
Ing. Jan Kroupa (v pozici generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic) na dopis z října 2017, kde předseda Komory opětovně poukazuje na neshody ve výše uvedených pojmech, nereagoval. „Stavební dozor“ se nesystémově používá i v aktualizovaném pokynu s účinností od 1. srpna 2019.
V posledním dopise předsedy ČKAIT odeslaném ministru dopravy JUDr. Vladimíru Kremlíkovi v září 2019 se proto úvodem mimo jiné uvádí: nepředpokládáme, že MD ČR realizuje stavby svépomocí. Pokud je v ministerském pokynu používaný pojem stavební dozor de facto jako pojem TDS, pak je v čl. 1.3 Právní předpisy vztahující se k činnosti stavebního dozoru chybně uvedený odkaz (konec třetího odstavce) na § 153 odst. 3 a 4 stavebního zákona. MD ČR uvádí, že těmito ustanoveními se stanovují hlavní povinnosti a poslání pro TDS (v pojetí MD stavební dozor). Na straně druhé v čl. 2.1 odst. 4 metodického pokynu definuje MD stavební dozor jako souhrn veškerých činností vyplývajících z práv a povinností Objednatele podle smlouvy… V metodickém pokynu vidíme určitou vazbu na TDS, nicméně pak je nutné v návaznosti na čl. 2.1 odst. 4 – Součástí stavebního dozoru je zajištění technického dozoru stavebníka nad prováděním stavby ve smyslu § 152 stavebního zákona – vysvětlit souvislost mezi stavebním dozorem a TDS z pohledu MD ČR. Zpracovatelé aktualizace určitě měli v úmyslu pojmout do metodického pokynu poslední novelu stavebního zákona. Je pak ovšem na zvážení, proč se pojem stavební dozor vyskytuje v příloze 8.8 Pravidla udělování oprávnění k výkonu stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací.
Druhá odpověď MD: Pozor na pravopis, pojem „Stavební dozor“ je jiný než „stavební dozor“
Odpověď ředitele Odboru stavebního řádu Ing. Václava Krumphanzla z října 2019 obsahuje mimo jiné: Zastávám názor, že pojem „stavební dozor“ tak, jak je definován v bodu 4 čl. 2.1 metodického pokynu Výkon stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací (dále jen „metodický pokyn“), …je souhrn veškerých činností vyplývajících z práv a povinností Objednatele podle Smlouvy, které zajišťuje a vykonává Objednatel/Správce stavby od zahájení stavby až po její kolaudaci a při jejím předání uživateli, včetně vyzkoušení a zkušebního provozu. Součástí Stavebního dozoru je zajištění technického dozoru stavebníka nad prováděním stavby ve smyslu § 152 stavebního zákona.
Nedochází k žádné kolizi se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Pojem takto definovaný je z hlediska obsahu širší a zahrnuje vedle výkonu technického dozoru stavebníka nad prováděním stavby vyplývající z § 152 odst. 4 stavebního zákona celou množinu činností vykonávaných týmem správce stavby a vyplývajících ze smlouvy – viz bod 8 čl. 2.1 metodického pokynu, jako např. časové řízení stavby, finanční řízení stavby, procesování variací a další. Dále je obsah pojmu stavebního dozoru rozvíjen v čl. 2.2 metodického pokynu včetně poznámky za prvním odstavcem, ze které vyplývá šíře problematiky činnosti směřující ke správě výstavbového projektu.
Že nedochází k záměně pojmu se stavebním dozorem ve smyslu stavebního zákona, který je vykonáván u staveb prováděných svépomocí, lze dovozovat z toho, že stavební dozor ve smyslu tohoto metodického pokynu je vždy uváděn s velkým počátečním písmenem (viz poznámka za prvním odstavcem čl. 2.1 metodického pokynu).
K „chybně citovanému“ odkazu na § 153 odst. 3 a 4 stavebního zákona v čl. 1.3 metodického pokynu uvádím, že se jedná pouze o odkaz na ustanovení stavebního zákona, termín stavební dozor je zde uveden s malým počátečním písmenem, a nelze z toho tedy dovozovat, že se jedná o povinnosti a poslání stavebního dozoru ve smyslu bodu 4 čl. 2.1 metodického pokynu.
MD nechce vzbuzovat pochybnosti o pravopisné správnosti
K dotazu, proč je v příloze 8.8 Pravidla udělování oprávnění k výkonu stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací uváděn pojem stavební dozor, uvádím, že základním posláním této přílohy je stanovit pravidla pro ověření schopnosti fyzických osob vykonávat stavební dozor v duchu definice obsažené v bodu 4 čl. 2.1 metodického pokynu. Neuvedení velkého počátečního písmene „S“ v názvu přílohy a následně v názvu oprávnění je cílené, neboť použití velkého písmene by u veřejnosti vzbuzovalo oprávněné pochybnosti o pravopisné správnosti.
Nadto dodávám, že Ministerstvo dopravy a jím zřízená organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR plně respektují požadavky kladené na stavebníka stavebním zákonem a využívají ho v souladu se zákonem autorizovaných osob podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, a tímto metodickým pokynem nikterak neomezují jejich činnost.
Závěrem doplňuji, že pro činnosti typu časové řízení staveb, finanční řízení staveb, procesování variací, zásady měření u měřených kontraktů má Ministerstvo dopravy řadu nástrojů schválených centrální komisí Ministerstva dopravy a vydaných Státním fondem dopravní infrastruktury, které činnosti stavebního dozoru ve smyslu bodu 4 čl. 2.1 metodického pokynu zahrnují.
Závěr není
Pokud někdo očekával od Ministerstva dopravy sjednocení pojmů „Stavební dozor“, „stavební dozor“ a „technický dozor stavebníka“ s terminologií stavebního zákona, pak ho musíme zklamat. To se ani 13 let po změně terminologie ve stavebním zákoně nepodařilo.
Vybráno z korespondence ČKAIT a Ministerstva dopravy ČR v letech 2012 až 2019