Celý rok hýbe odbornou stavební veřejností připravovaná rekodifikace stavebního zákona. Rychle a zběsile, bez projednání věcného záměru v Legislativní radě vlády, pouze v pracovní komisi k tomu účelově zřízené, připomínky k návrhu zákona předat do 23. prosince – to vše vypovídá o snaze zákon za každou cenu odbýt ještě v tomto volebním období. Několikrát jsem navrhoval, aby bylo postupováno per partes a ne rychle, zběsile. Není pro to vůle.
Měl jsem na mysli jako první spustit a vyzkoušet na pilotním projektu digitální, elektronické podání a vydání stavebního povolení.
Co přináší novela energetického zákona?
Zákonem č. 3/2020 Sb. se od 25. ledna 2020 mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Novela mimo jiné změnila proces při zpracování průkazu energetické náročnosti budovy (PENB), dále zužuje povinnost kontroly systémů pouze na ty s výkonem přesahujícím 70 kW. Zároveň s novelou vyšla také Vyhláška o energetických specialistech. Systém jejich vzdělávání se mění od základů. Energetickým specialistou se nově může stát i právnická osoba.
Dlouhou dobu avizovaná a od roku 2017 připravovaná novela zákona o hospodaření energií (zákon č. 406/2000 Sb.) ukončila svou strastiplnou cestu legislativním procesem. Provázely ji výtky a žaloba Evropské komise na Českou republiku pro nesprávnou transpozici evropských energetických směrnic a dlouhý legislativní proces. Ten byl zahájen v březnu 2017, kdy vláda ČR schválila první návrh novely zákona č. 406, a ukončen byl v prosinci 2019, kdy v pořadí třetí návrh novely (po projednání vládou v únoru 2019, přijetí Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení v listopadu 2019 a schválení Senátem v prosinci 2019) 19. prosince 2019 podepsal prezident republiky. Novela zákona č. 406/2000 Sb. byla uveřejněna ve Sbírce zákonů (částka 2/2020 z 10. ledna 2020) pod číslem 3/2020 Sb., a nabývá účinnosti dnem 25. ledna 2020.
Co přináší novela energetického zákona?
Zákon č. 3/2020 Sb., kterým se novelizuje zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, zpřesňuje některé definice (budova s téměř nulovou spotřebou energie, energetický audit, energetické hospodářství aj.), zpřesňuje způsob zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce, upravuje podmínky a požadavky Státního programu na podporu úspor energie, upravuje povinnost viditelného umístění průkazu energetické náročnosti budovy v budovách často navštěvovaných veřejností (dosud se tato povinnost týkala jen budov orgánů veřejné moci), přesněji vymezuje podniky, které musejí pro svá energetická hospodářství zpracovávat energetický audit, umožňuje nahradit energetický audit zavedeným a certifikovaným systémem hospodaření energií, upravuje postup udělování oprávnění energetickým specialistům, organizaci a průběh jejich průběžného vzdělávání.
V souladu s požadavky evropských energetických směrnic bude energetický audit vztahován výhradně k energetickému hospodářství vybraných podniků, nikoliv k budovám.
Ve vazbě na provedenou novelu zákona o hospodaření energií se připravují jeho nové prováděcí předpisy.
Změny pro energetické specialisty již platí
Návrh nové vyhlášky o energetických specialistech prošel mezirezortním připomínkovým řízením v září 2019. K návrhu vyhlášky bylo podáno několik desítek připomínek, jejich vypořádání proběhlo v říjnu 2019. Několik připomínek podala ČKAIT. Nová vyhláška byla publikována ve Sbírce zákonů, částka 2/2020 z 10. ledna 2020, pod číslem 4/2020 Sb. Nabývá účinnosti, podobně jako novela zákona o hospodaření energií, dnem 25. ledna 2020.
Vyhláška stanoví obsah a rozsah odborné zkoušky pro udělení oprávnění energetického specialisty, obsah a rozsah průběžného vzdělávání energetických specialistů, pravidla pro jmenování a jednání zkušební komise a odborné komise pro výběr vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání, pravidla pro výběr vzdělávacích akcí, počet kreditů potřebných k úspěšnému absolvování průběžného vzdělávání. Dále stanoví náležitosti vedení evidence ministerstva o provedených činnostech energetického specialisty. Vyhláška ruší institut přezkoušení energetických specialistů formou písemného testu na některé stavební fakultě vysoké školy. Stanoví energetickým specialistům povinnost získání 18 kreditů za období tří let v rámci průběžného vzdělávání.
Přestože u průběžného vzdělávání vyhláška poměrně věrně přejímá organizaci a postup celoživotního vzdělávání členů ČKAIT, vnáší do systému – podle našeho názoru zbytečné – další administrativně kontrolní prvky. K nim patří např. předávání prezenčních listin z akreditovaných seminářů Státní energetické inspekci. Za nesmyslný a nelogický považujeme požadavek hodnocení vzdělávacích akcí při akreditaci podle výše nákladů na jejich konání.
Oprávnění energetického specialisty bude moci získat i právnická osoba. Ministerstvo průmyslu a obchodu nadále uděluje oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a vede veřejný seznam energetických specialistů. Oprávnění uděluje na základě absolvování odborné zkoušky před zkušební komisí Státní energetické inspekce. Energetický specialista je povinen absolvovat vzdělávací akce zařazené do průběžného aktualizačního vzdělávání (dále jen „průběžné vzdělávání“) v období do tří let od udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty nebo od ukončení posledního průběžného vzdělávání a získat potřebný počet kreditů stanovený prováděcím právním předpisem účastí na vzdělávacích akcích průběžného vzdělávání.
Vyhláška o energetické náročnosti budov se připravuje
Návrh novely vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, byl zadán do mezirezortního připomínkového řízení koncem listopadu 2019. Důvodová zpráva k návrhu novely vyhlášky zavádí zkratku pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie – BTNSE. V odborném tisku však už zdomácněla mezinárodně používaná zkratka nZEB (nearly Zero Energy Building). Podle důvodové zprávy sleduje novela vyhlášky tyto zásady a cíle:
- zpřesnění metodiky výpočtu energetické náročnosti budov,
- úprava a zpřesnění hodnot referenční budovy,
- aktualizace faktorů primární neobnovitelné energie odrážejících reálný energetický mix v ČR,
- zpřehlednění vzoru průkazu pro odbornou i laickou veřejnost,
- zjednodušení grafické části průkazu,
- ke snižování energetické náročnosti nesmí docházet na úkor zdravého vnitřního prostředí;
- zlepšení kontroly kvality průkazů ze strany Státní energetické inspekce,
- rovnocenný přístup v zohlednění obnovitelných zdrojů energie instalovaných na budově a centrální síti zohledněním ve faktorech primární energie z neobnovitelných zdrojů,
- změna ve vyjádření ukazatele energetické náročnosti budov,
- snížení množství primární neobnovitelné energie u referenční budovy nZEB II k 1. lednu 2022 od 20 do 60 %, v souladu s doporučením Evropské komise 1318/2016 o nZEB,
- částečná transpozice nové evropské energetické směrnice 2018/844 z 30. května 2018.
ČKAIT na základě vyjádření svých členů, zejména Pracovní skupiny ČKAIT pro EPBD II, podala k návrhu novely vyhlášky celkem 66 připomínek. K termínu redakční uzávěrky tohoto čísla Zpráv a informací ČKAIT nebylo mezirezortní řízení dokončeno.
Každá nová budova musí splňovat požadavky ukazatele průměrného součinitele prostupu tepla, celkové dodané energie a primární neobnovitelné energie. Oproti jiným metodikám (např. pro pasivní domy aj.) nemají tyto požadované parametry absolutní hodnotu (jako je to v případě měrné potřeby tepla na vytápění), ale jsou specifické pro každou hodnocenou budovu.
Metodika výpočtu energetické náročnosti je založena na porovnání hodnocené budovy s tzv. referenční budovou, což je výpočtově definovaná budova téhož druhu, stejného geometrického tvaru a velikosti včetně prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zástavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými klimatickými údaji jako hodnocená budova, avšak s referenčními hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a technických systémů budovy (softwarově namodelovaná budova, která je totožná s hodnocenou budovou, přičemž parametry stavebních konstrukcí a užívaných technických systémů odpovídají minimálním požadovaným hodnotám stanovených vyhláškou).
Pro referenční budovu s téměř nulovou spotřebou energie je uplatňován požadavek na snížení průměrného součinitele prostupu tepla na 0,7násobek referenční hodnoty pro novou budovu a uplatňuje se požadavek na snížení primární neobnovitelné energie o 10 až 25 % v závislosti na typu budovy oproti nové budově. Požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie spočívají ve snížení průměrného součinitele tepla a snížení primární neobnovitelné energie. Jakým způsobem požadovaného snížení projektant dosáhne, je čistě na něm. Zda ukazatel primární neobnovitelné energie nebude překročen na základě výraznějšího snížení prostupu tepla s využitím méně účinných TZB a obnovitelných zdrojů energie, nebo využitím vysokoúčinných technických systémů s méně kvalitními konstrukcemi budovy (splňující minimální požadavky vyhlášky) nebo různou kombinací užitých TZB a jednotlivých konstrukcí, případně obnovitelných zdrojů energie, je závislé na návrhu projektanta.
Další připravované vyhlášky a normy
Ještě bude následovat novela vyhlášky č. 193/2013 Sb., o klimatizačních systémech, a vyhlášky č. 194/2013 Sb., o provozovaných kotlích a rozvodech tepelné energie, kde se v § 6a mění stávající „kontroly provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie“ na „kontroly systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání“, a dále „kontroly klimatizačního systému“ se mění na „kontroly systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání“.
Připravuje se rovněž revize ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. Z dosud platných čtyř samostatných částí této normy, které byly vydány v letech 2005 až 2012, se změna dotkne zejména části 2: Požadavky.
s využitím tiskové zprávy MPO, Praha, 6. ledna 2020