Demografický vývoj není nezvratný

Námět ČKAIT do diskuze o udržitelnosti důchodového systému: pokud stát podpoří výstavbu dostupného bydlení, mohlo by to mít i vliv na demografickou křivku. Z údajů Českého statistického úřadu lze vyčíst zajímavou přímou korelaci mezi počtem dokončených bytů a počtem narozených dětí.
Námět ČKAIT do diskuze o udržitelnosti důchodového systému: pokud stát podpoří výstavbu dostupného bydlení, mohlo by to mít i vliv na demografickou křivku. Z údajů Českého statistického úřadu lze vyčíst zajímavou přímou korelaci mezi počtem dokončených bytů a počtem narozených dětí.

Počet narozených dětí v jednotlivých letech závisí zejména na počtu nově dokončených bytů. Dokládají to dvě dlouhodobé statistické křivky potvrzující shodný vývoj – počet narozených dětí od poválečných let do současnosti kopíruje počet nově dokončených bytů ve shodných letech.

Je možné diskutovat o vlivu mnoha dalších podpor rodinám s dětmi – mateřské a rodičovské dovolené, rodičovském příspěvku, dostupnosti dětských jeslí, mateřských školek a dětských skupin, zaměstnávání matek na snížený pracovní úvazek a dalších. To jsou jistě nezanedbatelné okolnosti, ale prioritní jsou byty. V okamžiku, kdy klesá počet narozených dětí, musí tomuto fenoménu věnovat pozornost stát. Podívejme se, jak krizi v bytové výstavbě a poklesu narozených dětí řešila totalitní Československá republika po roce 1959 oživením výstavby družstevních bytů.

Bytová družstva existují již 150 let

Nejstarší formou bytového družstevnictví byla bytová družstva zakládaná u nás již za Rakousko-Uherska. Napomohl tomu zákon č. 70/1873 ř. z., o společenstvech výdělkových a hospodářských, charakterizovaných tímto zákonem jako „sdružení osob potřebujících byt nebo byt hledajících“. První bytové družstvo bylo v českých zemích založeno v roce 1903 pod názvem Společenstvo pro zřizování bytů. Po vzniku československého státu v roce 1918 existovalo již na 165 různých bytových sdružení. Před začátkem 2. světové války bylo v Československé republice 442 stavebně-bytových družstev. Ve čtyřicátých letech, tj. v období druhé světové války, se bytová výstavba zastavila. Počet bytových družstev rychle vzrůstal v letech 1947–1948, kdy se bytové družstevnictví významnou měrou podílelo na obnově válkou postiženého bytového fondu. Koncem roku 1948 u nás existovalo již 942 stavebních bytových družstev. Bytová družstva s daňovou podporou státu stavěla a spravovala sociální byty. Družstevní domy často s malými byty byly určeny pro členy družstev (úředníky, dělníky), byty byly vybaveny vlastní koupelnou a toaletou.

Po roce 1948, nástupu komunistů k moci, byla bytová družstva rušena, protože neodpovídala socialistickému modelu vlastnictví. Majetek družstev byl převáděn a slučován do okresních bytových družstev, nazvaných Lidová bytová družstva – LBD, kontrolovaných státem, a byty byly přidělovány národními výbory.

Komunistická strana a vláda slibovaly po Únoru 1948 občanům výstavbu nových bytů a dostatek bytů pro všechny. Na konci padesátých let bylo zřejmé, že československý stát nemá potřebné finanční zdroje na vyřešení bytové krize, která byla mimo jiné důsledkem válečných škod. U mladé generace stoupala poptávka po moderním bydlení s vlastním sociálním zařízením. To přimělo vedení státu k ideologickému obratu a vzetí bytového družstevnictví na milost.

„Podstata poslání dnešní družstevní bytové výstavby je zcela jiná. Nestavíme družstevní domy proto, abychom čelili spekulaci soukromých majitelů činžáků, ale abychom organizovanou svépomocí občanů za maximální pomoci státu vyřešili jeden z největších problémů kapitalistického dědictví. Výhody, které náš stát poskytuje družstevníkům při stavbě, jsou všestranné a maximální. Vedle 30% státní subvence a řady jiných výhod poskytuje stát ve snaze, aby se družstevní výstavby mohly zúčastnit co nejširší vrstvy obyvatelstva, i možnost, že těm, kdož nemají dostatek finančních prostředků na složení členského podílu, může být poskytnuta podnikem, kde je zaměstnám, bezplatná půjčka.“ (Ze 32. schůze Národního shromáždění 12. května 1959)

Propad porodnosti v minulosti otočila bytová výstavba

Varovným signálem byl nízký počet dokončených bytů v roce 1958 (28 434 bytů), kdy se také výrazně propadl počet nově narozených dětí (143 251). Propad porodnosti s drobným kolísáním pokračoval až do roku 1970. Pak se začal počet narozených dětí zvyšovat. Největšího počtu nově dokončených bytů bylo dosaženo v roce 1975 (97 104); maxima v počtu nově narozených dětí v roce 1974 (195 427). Nejméně bytů bylo dokončeno v roce 1995 – pouze 12 998. A počet nově narozených dětí se v tomto roce propadl poprvé v poválečné éře pod 100 tisíc – činil 96 397. Nad 100 tisíc se vrátil až v roce 2005. A nyní se znovu propadá pod 100 tisíc – v roce 2023 se narodilo 91 149 dětí.

Dne 12. května 1959 byl přijat zákon č. 27/1959 Sb., o družstevní bytové výstavbě. Zákon mimo jiné stanovil: „Podstatné zvýšení rozvoje bytové výstavby předpokládá, aby byly v nejširší míře uvolněny finanční a materiálové zdroje a pracovní síly a aby do výstavby bytů byly zapojeny nejširší masy pracujících. Využití těchto možností zajistí nejlépe družstevní bytová výstavba organizovaná stavebními bytovými družstvy a řízená národními výbory. Stavební bytová družstva si zřizují zaměstnanci podniku nebo jiné socialistické organizace (dále jen ,podnik‘) anebo občané pro obvod určitých obcí nebo míst.“

Prováděcími předpisy zákona byly vyhlášky ministerstva financí, které stanovily státní příspěvek pro družstevní bytovou výstavbu. V roce 1961 průměrný státní příspěvek činil 18 800 Kč na jeden byt. Krajské národní výbory jej mohly odstupňovat podle velikosti bytu.

Panelová prefabrikace umožnila v krátké době postavit statisíce bytů

Současně stát řešil technickou a technologickou stránku výstavby družstevních i státních bytů. Tou byla podpora panelové železobetonové prefabrikace, vývoj tzv. panelových typových soustav a průmyslová výroba panelů ve velkokapacitních panelárnách.

V letech 1966 až 1970 bylo za poměrně krátkou dobu vybudováno více než 157 tisíc družstevních bytů. Za období let 1959 až 1982 bylo předáno do užívání 526 975 družstevních bytů a svépomocí bylo v letech 1970 až 1982 postaveno 96 528 bytů. Výstavba družstevních bytů se postupně stává převažující formou bytové výstavby. V letech 1966 až 1970 dosáhla 56 % podílu na celkové bytové výstavbě.

S růstem počtu dokončených bytů v jednotlivých letech se zvyšoval i počet narozených dětí.

Bytové družstevnictví v ČR v roce 1989

Počet bytových družstev 255
z toho počet stavebních bytových družstev 216
Počet členů 930 833
Počet bytů 716 005
z toho:
třípokojových bytů je 49,9 %
do I. kategorie vybavení je zařazeno 92,8 %
ústředním topením je vybaveno 88,8 %
plynem je vybaveno 76,8 %
průměrná užitná plocha bytu 62,3 m²
počet družstevních domů 47 805
počet středisek údržby 206
Zdroj: Smrčka, L., Vývoj družstevnictví na území ČSFR, Praha, Svépomoc 1992

Bytová výstavba v ČR 2011 až 2021

Rok Celkem Podle formy výstavby
družstevní obecní individuální ostatní
2011 28 630 268 603 19 358 8 401
2012 29 467 298 1073 19 621 8 475
2013 25 238 230 325 16 937 7 746
2014 23 954 566 363 15 606 7 419
2015 25 095 139 408 15 135 9 413
2016 27 322 236 230 15 680 11 176
2017 28 569 274 343 16 066 11 886
2018 33 850 275 379 19 459 13 737
2019 36 406 × × × ×
2020 34 412 × × × ×
2021 34 581 × × × ×
Zdroj: ČSÚ
Poznámka: × – ČSÚ provedl změnu metodiky, proto nejsou údaje k dispozici

Zahájené a dokončené družstevní byty v ČR

2000 2003 2004 2005 2006 2007
Zahájené byty celkem 27 204 33 142 29 386 36 397 39 579 40 400
V tom zahájené družstevní byty 712 1 316 562 423 × ×
Dokončené byty celkem 21 642 23 057 28 547 28 837 26 757 38 741
V tom dokončené družstevní byty 536 1 468 1 494 1 384 1 333 870
Zdroj: Statistická ročenka České republiky 2008, ČSÚ

Procentuální podíl sociálních (nájemních) bytů na celkovém bytovém fondu ve vybraných zemích EU v roce 2023

ČR Itálie Německo Slovinsko Belgie Francie Rakousko Nizozemsko
Podíl sociálních bytů × 3,5 % 4 % 5 % 6 % 17 % 24 % 29 %
Bytový fond v mil. ks 5,340 25,690 43,100 69,900 5,382 37,400 3,988 8,046
Zdroj: The State of Housing in Europe 2023

Byty pořízené v rámci poskytnutých podpor MMR, SFPI a IROP v období 2016 až 2021

Poskytovatel podpory Počet bytů
MMR – národní dotace 1 894
MMR – SFPI 557
MMR – peněžní prostředky EU (IROP) 2 212
Dokončené byty v ČR celkem s podporou MMR 4 663
Dokončené byty v ČR celkem bez podpory 195 140
Zdroj: Český statistický úřad; Vybrané údaje o bydlení za rok 2021 (MMR 2022); NKÚ

Vyplacené sociální dávky na bydlení v letech 2016 až 2023 v ČR

Typ dávky (mld. Kč) 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023* Celkem 2016–2023
Příspěvek na bydlení 9,261 8,622 7,689 7,082 6,952 6,617 8,516 17,318 72,057
Doplatek na bydlení 2,917 2,423 1,894 1,606 1,628 1,765 1,839 1,705 15,777
Celkem 12,178 11,045 9,583 8,688 8,580 8,382 10,355 19,023 87,834
* přibližně; zdroj: Český statistický úřad, MPSV

Přehled celkových výdajů státu v oblasti bydlení v období 2016 až 2021 v mil. Kč

Plátce (mld. Kč) 2016 2017 2018 2019 2020 2021 Celkem 2016–2021 Podíl na celk. výdajích
MMR 0,375 0,422 0,321 0,382 0,518 0,260 2,279 0,021
SFPI 1,263 1,082 1,107 1,533 1,593 2,961 9,539 0,089
MF 4,354 4,033 3,995 4,057 4,195 4,304 24,938 0,233
MPSV 12,441 10,396 9,901 8,975 8,863 8,658 59,235 0,553
MV 0,010 0,004 0,002 0,001 0,002 0,002 0,019 0,000
MŽP/SFŽP 1,187 1,636 1,628 1,835 2,268 2,604 11,158 0,104
Celkem skutečnost 19,630 17,573 16,953 16,784 17,439 18,790 107,169 1,000
Zdroj: Vybrané údaje o bydlení za rok 2021 (vydalo MMR v roce 2022)

Procento populace v jednotlivých zemích EU, které vydává za celkové náklady na bydlení více než 40 % svých disponibilních příjmů

(= podíl domácností ohrožených chudobou v důsledku vysokého podílu nákladů na bydlení na celkových příjmech)

Země 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Řecko 91,9 89,7 90,7 88,2 83,4 76,7 84,5
Dánsko 74,2 75,4 69,7 74,1 70,2 72,1 70,7
Bulharsko 55,3 50,1 50,6 48,1 41,7 37,2 50,1
Švédsko 38,7 38,8 37 41,2 38,1 40,6 42,8
Německo 50,3 48,5 49,5 48,3 39,4 41,7 41,4
Rakousko 38,8 40,3 36,5 40,8 37,1 31,1 38,8
Česká republika 45,4 44,2 41,9 37,9 38,9 38,7 36,3
EU-27 38,7 37,5 36,1 35,4 31,5 34,6 34,2
Polsko 29,6 30,4 28,1 26,3 23,5 27,9 28,9
Slovensko 35,6 38,9 24,4 26,8 22,5 32,4 13,9
Zdroj: Eurostat, EU-SILC survey

Po revoluci družstevní bydlení nahradil volný trh

Transformace bytového družstevnictví v devadesátých letech si kladla za cíl přizpůsobit právní poměry bytových družstev ekonomice založené na tržních principech, tedy novému obchodnímu zákoníku. Bytové družstevnictví přestalo být součástí bytové politiky státu, která preferovala osobní vlastnictví a s ním spojené převody bytů jako symbol ukončení období totality. Nedokonalý zákon o vlastnictví bytů měl za následek celou řadu jeho novelizací. Důsledkem transformace byl vznik řady malých bytových družstev i nová forma vlastnictví bytů – společenství vlastníků jednotek.

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let byla ve správě bytových družstev asi jedna čtvrtina bytového fondu v ČR. Počátkem devadesátých let došlo k poklesu bytové výstavby a k postupnému ukončování panelové výstavby. Výrazný propad znamenal rok 1992. Tato situace byla důsledkem pozastavení státní podpory bytových družstev a přístupu k bytovému družstevnictví jako k čistě podnikatelské činnosti. Finanční státní podpora byla od počátku existence bytových družstev nezbytná. V současnosti již opět existují programy podpory zejména ke stavebním úpravám dokončených panelových domů spojených se snižováním jejich energetické náročnosti.

Bytové družstevnictví zůstalo zachováno jako jedna z forem bytové výstavby. Dnes úspěšně konkuruje developerům ve stavebních nákladech na stavbu bytů, v cenách i kvalitě bytové výstavby.

Ohlédnutí za státní podporou bytové výstavby před rokem 1989

V porovnání s podporou bytové výstavby po roce 1990 mělo údobí let 1959 až 1989 významnou přednost ve způsobu organizace a řízení státní podpory. Byla tu pouze jedna robustní forma finanční podpory výstavby bytů, kontrolovaná zejména ve fázích provádění výstavby a dosaženého výsledku. Obdobně tomu bylo u podpory sociálních, dělnických bytů v letech první republiky. Upravovaly jí každoročně opakovaně vydávané zákony o podpoře stavebního ruchu. Dotace byly uvolňovány postupně, na základě kontrolních prohlídek stavu rozestavěnosti bytových domů. Naproti tomu podpora bytové výstavby po roce 1990 probíhala a probíhá vyhlašováním desítek drobných programů, s rozdílně stanovenými podmínkami a se silnou administrativní kontrolou výchozího nastavení programu u potenciálních příjemců dotace.

Ministerstvo pro místní rozvoj spolu se Státním fondem podpory investic vydaly na podporu bydlení v letech 2016 až 2021 celkem 13,9 mld. Kč a vyhlásily více než 4 500 podporovaných projektů. Z podpory MMR vzniklo do konce roku 2021 pouze 1 894 sociálních bytů pro osoby se ztíženým přístupem k bydlení. Dotačně úvěrový program SFPI „Výstavba pro obce“ zaměřený na výstavbu sociálních a dostupných bytů, měl zajistit a zlepšit bydlení nejméně pro 2 375 domácností. Na konci roku 2022 bylo však dokončeno pouze 226 těchto bytů. (Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu z 27. listopadu 2023) Počet podpořených bytů ve vztahu k celkovém počtu dokončených bytů a k počtu obydlených je marginální. Chybí informace o velikosti a kvalitě bytového fondu, který využíván k sociálnímu bydlení, není přehled o skutečné obsazenosti sociálních a obecních nájemních bytů.

Stát na podporu bydlení vydává miliardy, a přesto je bydlení stále nedostupné

Krize na trhu s byty dopadá nejvíce na nízkopříjmové domácnosti, samoživitele, seniory, osoby se zdravotním postižením. Česká republika podle mezinárodních statistik nevykazuje oficiálně sociální byty. Jejich úlohu zřejmě plní nájemní byty v majetku obcí. A to i přestože zákon o dani z přidané hodnoty rozumí pro účely daně u dokončených staveb pro bydlení sociálním bytem:

  • stavbu bytového domu podle stavebního zákona, v němž podlahová plocha žádného bytu nepřesahuje 120 m²,
  • stavbu rodinného domu podle stavebního zákona, jehož podlahová plocha nepřesahuje 350 m².

Nulová podpora státu výstavbě dostupných bytů zvyšuje výdaje státu na podporu nákladů na bydlení u nízkopříjmových domácností. Příspěvek na bydlení je dávka státní sociální podpory a doplatek na bydlení je dávka pomoci v hmotné nouzi. Podle šetření Českého statistického úřadu bylo v roce 2022 v ČR celkem 4 490 188 domácností, z nichž 240 tis. byl v následujícím období vyplacen příspěvek na bydlení ze státního rozpočtu. To představuje podíl 5,3 % z celkového počtu domácností.

Do oblasti bydlení, obnovy bytového fondu, snižování energetické náročnosti bytových a rodinných domů, podpory využívání obnovitelných zdrojů energie atd. vkládá stát další prostředky z několika zdrojů, národních i evropských. Ani tato data nejsou úplná. Do výdajů států v oblasti bydlení by bylo třeba započítat náklady na provoz institucí, jako je Státní fond pro podporu investic, větší část nákladů na Státní fond životního prostředí, dotace pro nejrůznější neziskové organizace, které se věnují bydlení, a administrativní náklady spojené s poskytováním dávek a dotací a se správou dotačních programů.

Proč stát podporuje výstavbu nájemních bytů bez omezení nájemného? To ke snížení sociálních dávek na podporu bydlení nepovede!

Jak konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě (27. listopadu 2023) z kontrolní akce Peněžní prostředky státu určené na podporu bydlení, nastavené podmínky programu Nájemní byty, spravovaného SFPI, neomezovaly výši nájemného. Umožňovaly tak pronajímatelům (příjemcům podpory) ve smlouvách o nájmu podpořených bytů nastavit nájemné vyšší, než bylo v místě a čase obvyklé. Takto nastavené podmínky zakládají u osob s nižšími příjmy další finanční nároky na státní rozpočet, a to ve formě nároku na příspěvek na bydlení, popřípadě doplatek na bydlení.

Poskytovatelé sociálního bydlení v některých státech EU (např. v Rakousku, Dánsku, Finsku) musí respektovat maximální přípustné ceny nové výstavby a stavebních úprav stanovené zákonem nebo dotačními programy.

V podmínkách tržní ekonomiky se výstavba družstevních bytů hlavní formou podpory bytové výstavby již stát nemůže. Ale v bytové politice státu má své místo. Je řešením bytových potřeb zejména pro vyšší střední třídu, která vyhoví finančním nárokům na úhradu členského podílu a následné splácení bankovního úvěru.

Pozornost státu se musí soustředit na podporu výstavby obecních nájemních bytů, ale ekonomicky dostupných a udržitelných. V ekonomické rozvaze nejsou prioritní stavební náklady, tj. co nejnižší náklady na přípravu a pořízení nájemních bytových domů. Priorita patří nákladům na provoz bytů, tj. nákladům na vytápění, ohřev teplé vody, větrání, spotřebu vody a elektrické energie a také na běžnou údržbu nutnou po dobu celé životnosti stavby. Všechny tyto náklady lze ovlivnit již v návrhu stavby.

Jedná se o dostupné bydlení pro cca 40 % populace, která žije v domácnostech vydávajících za celkové náklady na bydlení více než 40 % svých disponibilních příjmů. Příkladem optimálního řešení nákladů na stavbu bytového domu mohou obcím být úspěšná bytová družstva.

s využitím zdrojů: ČSÚ, NKÚ

Vaše názory

Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.