Celý rok hýbe odbornou stavební veřejností připravovaná rekodifikace stavebního zákona. Rychle a zběsile, bez projednání věcného záměru v Legislativní radě vlády, pouze v pracovní komisi k tomu účelově zřízené, připomínky k návrhu zákona předat do 23. prosince – to vše vypovídá o snaze zákon za každou cenu odbýt ještě v tomto volebním období. Několikrát jsem navrhoval, aby bylo postupováno per partes a ne rychle, zběsile. Není pro to vůle.
Měl jsem na mysli jako první spustit a vyzkoušet na pilotním projektu digitální, elektronické podání a vydání stavebního povolení.
Mateřský jazyk cizinců a pracovní smlouva
Při současné situaci na trhu práce se v praxi velmi často setkáváme s případy, kdy zaměstnanci neovládají český jazyk, a nejsou tak objektivně schopni porozumět textu uzavírané ryze české pracovní smlouvy. S cizinci je vhodné uzavírat smlouvy ve dvou jazykových mutacích, a to česky a v jazyce, kterému zaměstnanec prokazatelně rozumí, v opačném případě mohou být ustanovení v této smlouvě neplatná.
Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu z 11. března 2008, sp. zn. 21 Cdo 1760/2007 platí, že sama okolnost, že právní úkon je projeven v cizím jazyce, neznamená, že je neplatný pro nesrozumitelnost. O nesrozumitelný projev vůle způsobující neplatnost právního úkonu půjde tehdy, jestliže cizí jazyk, v němž byl projev vůle učiněn, je nesrozumitelný druhému účastníku právního vztahu, jemuž byl adresován.Byť tato starší judikatura odkazuje na již překonaný zákoník práce z roku 1965, její závěry lze použít přiměřeně i dnes, a to při aplikaci § 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů. Srozumitelnost se týká výrazové (formální) stránky projevu vůle. Projev vůle není srozumitelný, pokud výrazům, kterými je vůle navenek komunikována, nelze porozumět, takže se nelze seznámit s obsahem projevené vůle (nesrozumitelné zvuky při ústním projevu, nečitelné písmo pří písemném projevu, použití cizího jazyka, kterému adresát jednání nerozumí apod.).
Jazyková mutace smlouvy
Pokud bude tedy uzavírána pracovní smlouva či dohoda se zaměstnancem, který nerozumí česky, lze jednoznačně doporučit, aby byla taková smlouva či dohoda vyhotovena ve dvou jazykových mutacích (primárně česky a dále pak v jazyce, kterému daný zaměstnanec prokazatelně rozumí). Tímto postupem se lze vyhnout následným komplikacím, které přináší pouze česky psaná smlouva nebo smlouva psaná pouze v cizím jazyce. Ryze cizojazyčné smlouvy bývají často překážkou při jednání se zdravotními pojišťovnami, OSSZ, oblastními inspektoráty práce, soudy apod. Povinnost vyhotovit smlouvu také v mateřském jazyce daného cizince nevyplývá z žádného platného právního předpisu. Plně postačí, pokud bude pracovní smlouva vyhotovena také v jazyce, kterému daný zaměstnanec prokazatelně rozumí. Pro předejití sporu, zda byl cizojazyčnou smlouvou pracovněprávní vztah založen či nikoliv, doporučuji, aby zaměstnanec pod text dané smlouvy doplnil, že pracovní smlouvě porozuměl a toto prohlášení učinil právě v jazyce, kterým je smlouva (také) napsána. Tento projev vůle by měl být učiněn vlastními slovy zaměstnance, vepsán rukou (nikoliv strojově) a podepsán. Zaměstnanci se bude následně velmi těžce prokazovat, že textu skutečně nerozuměl.
převzatý a redakčně upravený článek publikovaný v originále 23. dubna 2019 na www.epravo.cz