Celý rok hýbe odbornou stavební veřejností připravovaná rekodifikace stavebního zákona. Rychle a zběsile, bez projednání věcného záměru v Legislativní radě vlády, pouze v pracovní komisi k tomu účelově zřízené, připomínky k návrhu zákona předat do 23. prosince – to vše vypovídá o snaze zákon za každou cenu odbýt ještě v tomto volebním období. Několikrát jsem navrhoval, aby bylo postupováno per partes a ne rychle, zběsile. Není pro to vůle.
Měl jsem na mysli jako první spustit a vyzkoušet na pilotním projektu digitální, elektronické podání a vydání stavebního povolení.
Nesouhlasný postoj ke změně autorizačního zákona a překrývání oborů
Nově navrhované úpravy autorizačního zákona jsou některými významnými členy ČKAIT kritizovány. Zde přinášíme názor ing. Václava Macha, který se domnívá, že jde o naprosto nesmyslný návrh, který zpochybňuje odbornou garanci autorizovaných osob ve věci přípravy staveb. Je to podle jeho názoru obdobně hloupé, jako kdyby existoval univerzální doktor, který bude odpovídat jak za operaci srdce, tak za trhání zubů.
V rámci rekodifikace stavebního práva navrhlo Představenstvo ČKAIT několik změn autorizačního zákona. Za nejdůležitější považuji vypuštění autorizačních oborů statika, požární bezpečnost a technika prostředí staveb z dokumentace nebo projektové dokumentace pozemní stavby - viz citace nového znění:
Citace nově navrhované úpravy § 18 odst. 2 autorizačního zákona č. 360/1992 Sb.
Autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby nebo dopravní stavby, nebo stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, nebo mosty a inženýrské konstrukce, nebo městské inženýrství nebo technologická zařízení staveb je v celém rozsahu stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vypracovávat všechny oborově vydělené části této dokumentace/projektové dokumentace, tzn. části příslušející oborům technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a požární bezpečnost staveb. Přitom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení stavebního zákona a autorizačního zákona, zejména: § 12 odst. 6 autorizačního zákona.
Něco k historii zákona. Zákon začátkem devadesátých let připravovali aktivní projektanti. Snažili se reagovat na nastávající změny v procesu přípravy staveb. Protože stavba je vždy unikátní dílo, musí být veřejný zájem chráněn u každé z nich. To je zcela rozdílné proti ochraně veřejného zájmu např. při výrobě auta. Tam je možné provést řadu zkoušek od prototypů až po výslednou homologizaci a je možné porovnávat (posuzovat) každé vyrobené auto se schváleným vzorem.
To u staveb, až na výjimky, možné není. Do převratu v roce 1989 veřejný zájem garantovaly projektové ústavy, které odpovídaly za odbornou úroveň staveb v rámci příslušných ministerstev. V těchto ústavech byla struktura projektové činnosti rozdělena na odborné skupiny. U pozemních staveb je tvořili stavaři, statici, elektrikáři nebo zdravoťáci. Např. u mostů to tak nebylo, protože jde o výrazně méně členitou činnost a veškerou práci (tvar, umístění, statiku, izolace, odvodnění apod.) zajišťovali mostaři.
Stavební úřady sice měly kontrolovat i odborný obsah předkládaných projektů, ale vzhledem jednak k jejich odborné úrovni, jednak k obrovskému rozsahu posuzovaných objektů to nebyly schopny zajistit.
Pro další dění ve stavařině se předpokládalo, a také potvrdilo, že velké projektové ústavy budou nahrazeny menšími firmami, často specializovanými na určité profesní činnosti. To vedlo tvůrce autorizačního zákona k návrhu souběžných rovnocenných oborů. Každý obor měl garantovat určitou část přípravy stavby, zejména z veřejnoprávního hlediska. Proto dostala autorizovaná osoba razítko se státním znakem. Jinak by to nemělo smysl, protože odbornost zajišťuje její vzdělání. Na soukromoprávní vztahy, tzn. např. smlouvy, to nemělo žádný vliv.
U jednodušších pozemních staveb ČKAIT rozhodla, že pro ně stačí razítko „pozemáka“. To odstranilo problémy s vyžadováním razítek na každou jinou drobnost (přípojky, chodník, malou opěrku apod.).
Teď je toto zjednodušení Představenstvem ČKAIT navrženo jako obecně platné bez ohledu na charakter stavby. To znamená, že stavebnímu úřadu bude stačit razítko autorizovaného inženýra pozemních staveb. Kdo bude navrhovat jednotlivé profese, bude z veřejnoprávního hlediska jedno.
Novela způsobí, že např. autorizace v oboru pozemní stavby bude mít výlučnou odpovědnost za přípravu pozemní stavby na rozdíl od autorizovaného architekta, jehož činnost bude v příslušné části kryta např. razítkem autorizovaného statika (pokud nějaké zůstane).
Zcela logicky to povede i k nezájmu o členství v ČKAIT a o některé obory. Kromě jednoho razítka pro pozemní stavby projektová firma žádné další autorizační razítko nepotřebuje. Starší členové ČKAIT si ho pravděpodobně nechají, ale mladší, pokud nechtějí podnikat na vlastní pěst, budou autorizaci zcela oprávněně považovat za zbytečnou.
Názor, že stačí jedno razítko, ve vedení ČKAIT přetrvává již delší dobu. Výsledky se již projevují např. v tom, že si některé státní orgány (doprava, hasiči) vytvářejí své specializace. Vědí, že se o ČKAIT nemohou opřít.