SNIM – Standard negrafických informačních modelů jde do finále
Od října 2019 bude spuštěn portál www.snim.cz s jednotným slovníkem. Jeho používáním docílíte kýžené efektivity při správě dat v prostředí BIM. Dodržení pravidel a používání SNIM ve stavebních projektech je jednoznačně v zájmu stavebníka, projektanta, zhotovitele stavby i budoucího správce.
BIM – Building Information Modeling, informační model stavby – je v poslední době velkým tématem napříč celým stavebnictvím nejen u nás, ale i v okolních evropských zemích. Neustále se vyzdvihují benefity BIM na obecné úrovni, které jsou bezesporu pravdivé, nicméně celý systém s sebou nese i svá úskalí. Každá automatizace a vyšší kontrola, kterou BIM ve stavební praxi zavádí, přináší i vyšší potřebu organizovanosti a pečlivosti při vytváření a správě BIM modelů.
BIM není jen geometrie, ale i texty
Dnes už začíná být obecně známo, že informační 3D model není jen 3D geometrie. Nedílnou součástí informačního modelu jsou i negrafické informace, které jsou s jednotlivými částmi modelu spojené. Tyto informace jsou mnohdy důležitější než informace grafické, které mohou být v určitém stádiu návrhu i poměrně velmi zjednodušené. Koncentrace těchto informací do celkového informačního modelu (a teď nehovořím o jednom souboru, ale obecně o jednom zdroji dat, jenž reprezentuje celkový BIM model, sestávající ze souborů i různých typů než jen nativní formát nástroje pro modelování BIM) je velmi přínosná, protože přináší jasnou a pevnou kontrolu nad návrhem stavby jako celkem, což umožňuje efektivněji a bezpečněji vykazovat (podklady pro výkaz výměr), měnit a obecně spravovat informace.
Když každý zpracovatel používá jiné názvosloví
Aby toto však bylo možné i v případě, že je do práce na jednom stavebním projektu zahrnuto několik osob/organizací, je třeba, aby všichni v rámci jednoho projektu používali společný „slovník“. Tím je míněno jednoznačné pojmenování prvků, jejich typů a parametrů těchto prvků. Pojďme si ukázat příklad, který je dnes celkem běžný v praxi a který ztěžuje práci s celkovým informačním modelem. Řekněme, že pracujeme na návrhu o třech budovách na společném suterénu, každou budovu řeší jiný projektant. V modelu každé budovy se vyskytuje železobetonový trám o rozměru 300 × 500 mm. V jedné budově tento trám naleznete pod názvem TRÁM 01, v druhé budově pod názvem TR_ZB_15 a v posledním muj_tram_3 300 × 500. Tento trám má rozměr Šířka a Výška, kde se tato informace v prvním návrhu objeví jako Š a V, v druhém SIRKA a VYSKA a ve třetím šířka a výška. Prováděcí firma pak získá tento model a jen díky lidské inteligenci je možné najít spojitosti mezi jednotlivými názvy prvků a jejich parametrů. Předpokládám, že každému je jasné, že se zde ztrácí kýžená efektivita nakládání s informacemi.
Společný slovník se tvoří od roku 2015
V roce 2015 tento problém demonstrovala společnost Skanska, konkrétně Jan Šourek a Ivana Krošová na konferenci BIM DAY. Všichni, kdo s BIM modely v té době již pracovali, jim dali jednoznačně za pravdu, a proto se zástupci společností SKANSKA, Metrostav, VCES a Obermayer Helika domluvili na tom, že pod křídly spolku czBIM, který je organizátorem konference BIM DAY a kterého byly všechny zmiňované firmy v té době členy, založí pracovní skupinu PS03, která se bude zabývat společným datovým standardem. Ten v průběhu doby získal označení SNIM jako zkratka pro Standard Negrafických Informací 3D Modelu.
Seznam parametrů = datový standard
Od začátku roku 2016 se začalo intenzivně pracovat především na datovém standardu, což je v podstatě seznam parametrů, které je třeba uvádět u jednotlivých stavebních komponent. Na práci na standardu se v době nejvyšší intenzity práce podílelo minimálně názorově a konzultačně okolo 25 osob z firem napříč celým sektorem pozemních staveb, tj. zástupci projektantů, rozpočtářů, realizačních firem a částečně firem zabývajících se Facility Managementem. Na začátku se skupina inspirovala anglickým standardem, nicméně jeho adaptace na české prostředí se vzhledem k jeho komplexnosti jevila jako neefektivní. Proto se nakonec vycházelo z jednoduché úvahy, která říká, že model má v určitém stupni vývoje návrhu obsahovat přesně ty informace, které projektant uvádí v návrhu už dnes. Nic více, nic méně.
Jde jen o centralizaci dat
Je stále nutné si uvědomovat, že BIM nepřináší do stavebnictví revoluci, která znamená, že budeme stavět domy od střechy po základy, ale že jde o to centralizovat všechny potřebné informace do jednoho datového zdroje. Tato cesta se ukázala jako nejefektivnější a poměrně rychle vznikl soupis jednotlivých stavebních prvků a konstrukcí a jejich příslušných parametrů.
Jak klasifikovat konstrukce pomocí portálu SNIM.cz
V průběhu práce vykrystalizovaly další základní potřeby společného standardu. Zásadní je klasifikace, tj. specifikace jednotlivých typů stavebních konstrukcí a jejich prvků. Každá stavební konstrukce a její části (konstrukční díly, konstrukční prvky) obsahují různé parametry. Příkladem budiž typ stavebního dílu: Stěna. Ta může být železobetonová, sádrokartonová atd. Každému je zřejmé, že u sádrokartonové stěny nebude třeba vyplňovat parametr Stupeň vyztužení, a naopak u železobetonové stěny nebude třeba vyplňovat parametr Tloušťka opláštění. A takových parametrů existuje vícero. Nalezneme však i parametry, které je třeba uvádět v obou uvedených příkladech, a takovým je např. Plocha. Proto je v současné době na portálu SNIM (oficiálně bude portál SNIM zpřístupněn odborné veřejnosti až v říjnu 2019) možné vyčíst jak parametry společné, tak parametry specifické pro jednotlivé konstrukční prvky.
Označování a identifikace prvků ve výkresech i modelech
Další zásadní potřebou pro jednoznačnou identifikaci prvků v modelu, výkresu i výkazu, je jejich jednoznačné a standardizované označování. Toto označování musí respektovat výše zmíněnou klasifikaci sestávající z druhů stavebních konstrukcí, konstrukčních dílů a prvků, dále musí umožňovat to, aby takové označení bylo možné využít v rámci modelovacích nástrojů BIM a aby plnilo svojí hlavní úlohu, tj. jednoznačnou identifikaci každého jednotlivého prvku v modelu. Vzhledem k tomu, že ještě dlouhou dobu bude ke stavbě potřeba výkresová dokumentace, ať už formou papírových či digitálních výkresů, je zásadní, aby toto označení bylo čitelné jak lidmi na stavbě, tak zároveň strojově.
Praktický příklad označení prvku
Opět řečeno příkladem, na stavbě se nachází ventil pro určitý rozměr potrubí, média a tlakové třídy. Těchto ventilů je na stavbě hned několik, takže jako projektant, případně zhotovitel stavby potřebujete spočítat, kolik těchto ventilů na stavbě je (druh ventilu pro obecnou klasifikaci definující potřebné parametry a číslo konkrétního typu ventilu, tzv. Uživatelský typ, tj. dimenze, tlakové třídy apod.) a kde se nachází každý jednotlivý ventil (místnost, podlaží). Označení pak vypadá následujícím způsobem.
Zeleně označenou část pevně definuje SNIM, protože tato definice ovlivňuje datový standard. Modrou část kódu a jeho formu definuje uživatel a zde je ukázána jako doporučení. Je však plně na shodě mezi jednotlivými stranami, spolupracujícími na návrhu stavby, jak bude modře označená část vypadat. Je však třeba najít jednotnou shodu napříč celou dokumentací stavby, tj. ideálně definovat tvar označování v BEP.
Na základě tohoto kódu jste tedy schopni jednoznačně identifikovat každý jednotlivý prvek v dokumentaci stavby a definovat pro ně příslušné parametry. Cíl je tedy splněn!
Ing. Rudolf Vyhnálek, Ph.D.
cadconsulting, spol. s r.o.
spoluautoři BIM specialisté:
Tomáš Čermák, Ing. Filip Kalina, Ing. Jan Klečka