Autorizovaná osoba v trestním řízení
V poslední době jsme se setkali s odsouzením a obviněním autorizovaných osob – projektantů z údajných trestných činů. Naskýtá se zde více otázek. Kdo tyto autorizované osoby obvinil? Proč a z jakého důvodu? Jaký je rozsah a jak dlouho trvá odpovědnost autorizované osoby za výkon odborné činnosti?
Ze zkušeností vyplývá, že orgány činné v trestním řízení obvykle zcela nerespektují požadavky Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. včetně odpovědnosti autorizovaných osob podle zákona č. 360/1992 Sb., a mnohdy ani dalších souvisejících zákonů (zejména Zákona o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek).
Odpovědnost autorizovaných osob určuje stavební zákon
Odpovědnost autorizovaných osob za projektovou dokumentaci i odpovědnost stavbyvedoucího je uvedena v zákoně č. 183/2006 Sb. Významná povinnost je uvedena v § 153 odst. 1 Stavebního zákona: stavět podle projektové dokumentace schválené ve stavebním řízení. Toto jsou podklady a důkazy, které obvykle orgány činné v trestním řízení zcela opomíjejí a rozhodují podle zásady volného hodnocení důkazů, v zásadě zřejmě tak, aby svoji činnost co nejjednodušeji ukončili. Bohužel k tomu může přispět činnost i některých kolegů – znalců, kteří nejsou schopni přesně specifikovat posudek, oprostit se od jediného možného subjektivně optimálního řešení, neposoudí však, zda je hodnocení konstrukce přípustné podle platných předpisů, resp. zda částečná neshoda s požadavky technických norem způsobí závadný či havarijní stav stavby.
Stadia trestního řízení:
- Prověřování
- Zahájení trestního stíhání
- Vyšetřování
- Přípravné řízení
- Obžaloba
- Hlavní líčení
- Odvolací řízení
- Trestní stíhání
- Rozsudek
- Vykonávací řízení
Zásady trestního řízení
Východisko nalezneme v Zásadách trestního řízení, které jsou jedním z hlavních předpokladů fungujícího trestního práva procesního. Zaručují nejen hledisko právní, k ochraně zákona, ale také hledisko účelu a smyslu zákona.
Trestní řízení je zákonem (trestním řádem) upravený postup orgánů činných v trestním řízení a dalších subjektů podílejících se na tomto postupu. Jeho úkolem je zjistit, zda se trestný čin stal, odhalit jeho pachatele a uložit mu trest nebo ochranné opatření, zajistit jejich výkon a rozhodnout o nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem. Úkolem trestního řízení je též zajistit, aby nikdo nevinný nebyl trestně stíhán či dokonce odsouzen, ale s tím se setkáváme méně.
Orgány činné v trestním řízení jsou soud, státní zástupce a policejní orgán. V trestním řízení se promítá i činnost osob zúčastněných na trestním řízení – např. obviněného, obhájce, poškozeného, svědka, znalce.
Přípravné řízení
Úkolem přípravného řízení je zjistit, zda je podezření z trestného činu proti určité osobě natolik odůvodněné, že je možno podat obžalobu k soudu. V tomto stadiu je třeba zjistit a obstarat důkazy svědčící o vině obviněného, stejně jako další důkazy, které vinu vyvracejí. Na správném provedení přípravného řízení závisí i výsledek celého trestního řízení. V tomto stadiu řízení plní významnou úlohu také státní zástupce, který vykonává dozor nad činností policejního orgánu a rozhoduje o podání obžaloby k soudu. Zásada volného hodnocení důkazů vychází z odst. 6 § 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád): Orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeném na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Tyto orgány označí obviněné podle svého uvážení.
V předběžném projednání obžaloby soud posoudí, zda obžaloba (popř. návrh na potrestání nebo návrh na schválení dohody o vině a trestu) podaná státním zástupcem soudu poskytuje spolehlivý podklad pro další řízení, zda bylo přípravné řízení provedeno v souladu se zákonem a zda jeho výsledky dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud. Při předběžném projednání obžaloby se rozhoduje o tom, zda soud nařídí hlavní líčení či nikoliv.
Hlavní líčení
V hlavním líčení rozhoduje soud – senát nebo samosoudce. Soud je při svém rozhodování nezávislý a je vázán pouze právním řádem. Státní zástupce, který podává obžalobu k soudu, má v hlavním líčení i v celém řízení před soudem postavení procesní strany. V řízení před soudem je též plně zaručeno uplatnění práva obžalovaného na obhajobu, které je realizováno jeho vlastní obhajobou nebo možností obhajoby prostřednictvím obhájce. Účast obhájce je nezbytná v případech tzv. nutné obhajoby.
V hlavním líčení může soud rozhodnout pouze o skutku, který je uveden v žalobním návrhu obžaloby podané proti určité konkrétní osobě státním zástupcem, tedy nemůže změnit obžalované či žalovaný skutek. Soud však může kvalifikovat skutek odchylně od obžaloby. Hlavní líčení zpravidla končí vyhlášením rozsudku, kterým se buď obžalovaný uznává vinným (rozsudek odsuzující), nebo se obžaloby zprošťuje.
Odvolací řízení
Odvolací (opravné) řízení se koná tehdy, pokud je rozsudek soudu prvního stupně napaden odvoláním, které může podat obžalovaný, státní zástupce a další oprávněné osoby. Podáním odvolání tedy přechází řízení do dalšího stadia trestního řízení.
Posledním stadiem trestního řízení je řízení vykonávací. Jeho účelem je uskutečnit obsah rozhodnutí, vydaného orgány činnými v trestním řízení (např. výkon rozsudku, jímž byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody).
Desatero na závěr
Zcela nerozumné je orgány činné v trestním řízení ignorovat s odůvodněním, že takový čin mi nemohou dokázat. Na to doplatilo již mnoho osob, a to i znalců, kteří by měli být alespoň trochu poučeni. Na druhou stranu v případě, že policie požádá o podání vysvětlení, je dobré vypovídat pouze v nezbytném rozsahu v přítomnosti advokáta nebo jiných nezávislých svědků a stále si uvědomovat, že horlivá snaha vypovídat většinou nevede k ukončení šetření, a naopak může být použita proti osobě, která vypovídá. Podrobné desatero postupu přečtete na stránkách spolku Šalamoun.
Dalším problémem pro autorizované osoby je, jak dlouho trvá jejich zákonná odpovědnost za stavbu. Pouze u staveb se předpokládá, že projektant nebo stavbyvedoucí je odpovědný do smrti, v ostatních oborech lidské činnosti je osobní odpovědnost významně nižší.