Tělocvična Česká Třebová a co z toho…

Obr. 1 Pohled na zřícenou konstrukci tělocvičny – deformace 1. až 6. vazníku (foto: Jan Chaloupský)
Obr. 1 Pohled na zřícenou konstrukci tělocvičny – deformace 1. až 6. vazníku (foto: Jan Chaloupský)

Z rozhodnutí krajského soudu je dobré si vzít poučení. Autorizované osoby vždy odpovídají za jakýkoliv dokument opatřený jejich autorizačním razítkem, a to bez ohledu na souvislosti, jak dokument vznikl a kdo jej vypracoval.

Havárie střechy Vyšší odborné školy a střední školy technické v České Třebové, okr. Ústí nad Orlicí, objektu čp. 1162 v ulici Skalka se udála 14. ledna 2017. Příčinou bylo destruktivní porušení spodní pásnice ve spoji – styčníku, který nebyl navržen pro spojení dílčích částí spodní pásnice vazníku.

Proč byly odsouzeny autorizované osoby

V této věci byly obžalovány a odsouzeny dvě autorizované osoby a to osoby, které prováděly práce pro zhotovitele střechy firmu Cecolegno s.r.o. – subdodavatele a zároveň dodavatele nosné konstrukce střechy.

Podle rozsudku první odsouzený ověřil jako projektant údajnou dokumentaci skutečného provedení stavby, kde podle výpovědi svědků navrhl napojení spodního pasu dřevěného vazníku a dále nedostatečným způsobem navrhl ztužení ve střešní rovině konstrukce.

Podle rozsudku druhý odsouzený jako statik podílející se na projektu střechy při zadané kontrole nezjistil vady navrženého zastřešení tělocvičny dřevěnými vazníky.

Nosnou konstrukci střechy pro subdodavatele zhotovil živnostník na základě návrhu jedné z odsouzených autorizovaných osob a podle dokumentace zpracované pracovníky firmy Cecolegno s.r.o. Předmětem dokazování bylo, kdo je původcem změny koncepce konstrukčního řešení oproti návrhu, kdy v jednom ze styčníků spodního pasu byl spodní pas dělený. 

V původním návrhu byl spodní pas nedělený a v dokumentaci skutečného provedení byl zobrazen jako nedělený a popsán v tabulce na výkresu jako skládající se ze dvou částí, ale styčník, kde mělo být napojení v dokumentaci neexistoval, resp. napojení částí nebylo nikde zobrazeno. V dokumentaci skutečného provedení neexistovala technická zpráva, jednalo se pouze o výkresy.

Obžalovaný byl podle soudu projektantem i stavbyvedoucím

Soud označil prvního obžalovaného jednak za projektanta, jednak za stavbyvedoucího. Ze smlouvy mezi generálním dodavatelem Profistav Litomyšl a.s. a zhotovitelem nosné střešní konstrukce včetně záklopu, firmou Cecolegno s.r.o. však vyplývá, že nebyl oprávněn jednat ve věcech realizačních, obchodních ani technických; k těm byly oprávněny jiné osoby, které nebyly obžalovány. Ve smlouvě subdodavatele je uvedena povinnost, že: Do deníku bude stavbyvedoucí zhotovitele denně provádět záznam o všech skutečnostech rozhodných pro plnění smlouvy o dílo, zejména údaje o časovém postupu prací, odchylky prováděných prací od realizační dokumentace, jakož i údaje nutné k posouzení provedených prací orgány státní správy.

Ze skutečnosti, že v montážním deníku, který vedl subdodavatel, jsou podpisy prvního odsouzeného, soud odvodil, že vykonával i funkci stavbyvedoucího. Generální dodavatel vedl stavební deník odlišný od tohoto a měl vlastního neautorizovaného stavbyvedoucího.

Soud neuznal posudky obžalovaného

Žalobce se opíral o znalecký posudek, proti kterému obžalovaný předložil tři odborná vyjádření autorizovaných osob a vyjádřil mnohé pochybnosti k výpočtu vazníku. Znalec podle rozsudku dodatečně připustil, že některé v posudku uváděné neshody s požadavky ČSN EN 1995 nejsou příčinou havárie střechy (všechny vady byly popsány v článku Ing. Chaloupského v Z+i ČKAIT č. 3/2019).

Další dodatečně namítnutou skutečností v předloženém znaleckém posudku bylo, že u vazníků, které jsou stanoveným stavebním výrobkem uvedeným v příloze nařízení vlády č. 163/2002 Sb., nebylo provedeno povinné posouzení shody vyplývající z občanského zákoníku. 

Krajský soud nepřisvědčil výše uvedeným závěrům znaleckého posudku, že vazníky mohou být použity pro stavbu pouze za předpokladu splnění požadavků podle § 156 zákona č. 183/2006 Sb. 

Nejednalo se pouze o dodávku vazníků

Soud konstatoval, že podle obsahu smlouvy o dílo uzavřené 3. května 2016 mezi společnostmi Profistav Litomyšl a.s. a Cecolegno s.r.o., jejímž předmětem nebyla pouze dodávka zmiňovaných vazníků, ale zhotovení a montáž kompletní střešní nosné konstrukce haly z lepeného lamelového dřeva včetně povrchové úpravy, kotvení střešní dřevěné konstrukce na chemickou kotvu do betonových základových konstrukcí a provedení záklopu střešní konstrukce, a to včetně zhotovení úplné dokumentace skutečného provedení díla. Krajský soud má za to, že ustanovení § 156 odst. 2 stavebního zákona na projednávanou trestní věc nedopadá v rozsahu uvedeném ve znaleckém posudku a dodavatel zastřešení sportovní haly (Cecolegno s.r.o.) ani výrobce celé střešní konstrukce není zhotovitelem stavby. Výrobce je pouze osoba vyrábějící výrobky podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb. 

Poučení pro autorizované osoby

V rámci řízení z hlediska odpovědnosti byla zcela opomenuta odpovědnost projektanta, technického dozoru, autorského dozoru i odpovědnost stavbyvedoucího, resp. zhotovitele stavby, vyplývající z občanského zákoníku. Pro autorizované osoby z toho vyplývá následující poučení:

  • Jednoznačně písemně vždy určit rozsah práce a odpovědnost.
  • Podrobně popsat všechny požadavky vztahující se
    na výrobky i konstrukce.
  • Pokud je rozsah dokumentace popsán v právních předpisech respektovat doporučený rozsah díla.
  • V dokumentaci nešetřit textovým popisem, neboť tento soud upřednostnil oproti grafickému zobrazení konstrukce.
  • Vždy si uvědomit, že autorizovaná osoba plně zodpovídá za jakýkoliv dokument opatřený jejím autorizačním razítkem bez ohledu na souvislosti, jak dokument vznikl a kdo jej vypracoval.