Zprávy a informace ČKAIT 2021|04

Odst. 1 § 177 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) uvádí, že pokud při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podle zvláštního právního předpisu anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné havárii je třeba bezodkladně provést opatření k odvrácení nebo zmírnění možných dopadů mimořádné události, lze se v mezích odst. 2 až 4 odchýlit od postupů stanovených tímto zákonem. Vznikající havarijní stavy a situace jsou velmi rozdílné a vždy vyžadují individuální přístup, při jejich řešení je nezbytné vycházet z konkrétního stavu v místě a z časového prostoru, který je k dispozici pro přijetí odpovídajících opatření. Obecně se dá říci, že § 177 vymezuje dále popsané situace.

Odstranění části nebo celé stavby

Opatření spočívající v odstraňování části nebo celé stavby, kterými se předchází bezprostředně hrozícím důsledkům živelní pohromy, čelí jejich účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví osob, popřípadě jiným škodám, mohou být zahájena podle stavebního zákona bez předchozího rozhodnutí nebo jiného opatření. Stavebnímu úřadu však musí být v souladu s § 177 odst. 2 stavebního zákona neprodleně oznámeno, že jsou taková opatření prováděna.

Postup vlastníka stavby

• Neprodleně oznámí stavebnímu úřadu (SÚ) zahájení bouracích prací stavby (využít je třeba formuláře stavebních úřadů – zveřejněn je na webových stránkách příslušných stavebních úřadů, mít statické posouzení objektu pro závěr, zda stavba bude odstraněna celá, včetně přípojek, nebo zda bude odstraněna pouze její část – tuto skutečnost je nutné rovněž uvést v oznámení).
• Neprodleně oznámit ukončení bouracích prací včetně doložení fotografie vyklizeného pozemku.
• Následně má vlastník stavby tři možnosti:
  1. v případě, že bude následně stavbu obnovovat, vyplní příslušný formulář stavebního úřadu (stejný jak pro oznámení zahájení bouracích prací, tak pro obnovu – formulář v tomto případě bude vyplněn pouze jednou s tím, že budou doloženy doklady jak k oznámení, tak k obnově),
  2. v případě, že vlastník stavby bude chtít na vyklizeném pozemku stavět jinou stavbu (= nová výstavba), oznámí nejprve odstranění stavby a následně oznámí záměr nové stavby s potřebnými doklady,
  3. v případě, že vlastník odstraněné stavby nebude chtít stavbu obnovit nebo postavit jinak, požádá stavební úřad o odstranění stavebního objektu z registru územní identifikace adres a nemovitostí (dále jen RÚIAN), který je podkladem pro katastr nemovitostí.

Postup stavebního úřadu:

• Stavební úřad uvedené oznámení zaeviduje a založí do spisu, v případě potřeby vydá vlastníkovi potvrzení o odstranění stavby.
• Pokud vlastník odstraněné stavby nebude chtít stavbu obnovit nebo postavit jinak, stavební úřad na základě jeho písemné žádosti odstraní stavební objekt z RÚIAN (pak dojde ke zrušení čísla popisného, orientačního a evidenčního; zrušení trvalého bydliště, sídla firmy; zároveň dojde k přečíslování a změně druhu pozemku).

Obnova části nebo celé stavby

Paragraf 177 odst. 3 stavebního zákona stanoví, že jestliže se stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené živelní pohromou či závažnou havárií mohou v souladu se zvláštními právními předpisy obnovit ve shodě s původními rozhodnutími nebo jinými opatřeními stavebního úřadu, postačí, že takové opatření bylo předem stavebnímu úřadu ohlášeno.

Postup vlastníka stavby při ohlášení:

Vlastník ohlásí stavebnímu úřadu zamýšlenou obnovu části nebo celé stavby (k tomu využije příslušný formulář stavebního úřadu – zveřejněn je na webových stránkách uvedených stavebních úřadů). V ohlášení se podle § 177 odst. 3 stavebního zákona uvedou údaje o stavbě nebo terénních úpravách, které mají být obnoveny, jednoduchý technický popis prací a osobu, která bude činnost provádět.

Podle zveřejněných informací stavebních úřadů má být tedy k ohlášení doloženo konkrétně následující:

• Jednoduchý technický popis prací, ze kterého musí být zřejmé zejména půdorysné rozměry obnovované stavby, podlažnost, tvar střechy, napojení na dopravní a technickou infrastrukturu (vodu, plyn, elektro), materiálové řešení (dřevostavba, zděná stavba atd.).
  ČKAIT upozorňuje, že v tomto případě je vždy nutné statické posouzení zachovaných částí konstrukcí, a to s ohledem na ochranu příslušného veřejného zájmu (tedy aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost atd.).
• Název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, u svépomocné formy výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor.
  ČKAIT upozorňuje, že v souladu s § 160 odst. 1 stavebního zákona může provádět stavbu jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Tuto činnost může vykonávat pouze fyzická osoba, která získala oprávnění podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen autorizační zákon). Odborně vést provádění stavby tedy může pouze autorizovaná osoba.

Podmínky pro stavbu svépomocí:

Podle § 160 odst. 3 stavebního zákona platí, že svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět:

• stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103, s výjimkou § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8,
• stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104.

Podle § 160 odst. 4 stavebního zákona lze stavby uvedené v odst. 3 lze provádět svépomocí, pokud stavebník zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý (stavebním dozorem se rozumí odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň tři roky praxe při provádění staveb – nemusí se tedy jednat o autorizovanou osobu). Jde-li však o stavbu pro bydlení (rodinný dům, bytový dům) nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen při svépomocné formě výstavby vždy zajistit odborné vedení provádění stavby stavby­vedoucím.

• Rozhodnutí nebo jiná opatření, kterými byla stavba povolena nebo ověřenou projektovou dokumentaci, pokud se tyto doklady nedochovaly, tak popřípadě fotografie stavby.

Co musí vlastník zajistit před užíváním obnovené stavby

V případě obnovy celé stavby si nechá vlastník stavby vytyčit obvod stavby podle katastru nemovitostí tak, aby dodržel zastavěnou plochu. Po obdržení souhlasu stavebního úřadu může vlastník stavby začít s obnovou stavby.

Před započetím užívání stavby dále vlastník stavby:

• oznámí stavebnímu úřadu dokončení stavby,
• zajistí provedení a vyhodnocení zkoušek předepsaných zvláštními právními předpisy, zejména revizí (elektro, plyn, spalinová cesta, hromosvod), stavba se nekolauduje, neboť se jedná o obnovu,
• zajistí vyhotovení zjednodušené projektové dokumentace (pokud se nedochovala původní ověřená projektová dokumentace), včetně požárně bezpečnostního řešení stavby.
  ČKAIT upozorňuje, že u obnovy staveb se tedy vlastník stavby neobejde alespoň bez zjednodušené projektové dokumentace, a tedy i položkového rozpočtu. Využít se může buď původní ověřená dokumentace, nebo nově vypracovaná projektová dokumentace v souladu s výše uvedeným. Vlastníci poničených rodinných domů často nemají k dispozici dokumentaci skutečného provedení stavby (zničilo ji např. tornádo) ani původní ověřenou projektovou dokumentaci (v archivu příslušného stavebního úřadu není uložena) nebo je existující ověřená dokumentace příliš stará a nevyhovuje dnešním právním předpisům, normám i požadavkům vlastníků. Je vhodné uvážit, zda je účelem ze současných dotačních prostředků (dotační program Živel) budovat domy, jako se stavěly před sto a více lety. To se týká např. světlé výšky místností, kvality elektrických rozvodů, požadavků na energetickou náročnost atd.

Vlastník stavby nepořizuje geometrický plán stavby, neboť se jedná o obnovu a stavba je obnovována v souladu se zápisem v katastru nemovitostí.

Pozor, vždy je třeba rozlišit, zda se jedná o obnovu, nebo novou výstavbu, jejíž projednání se stavebním úřadem má podle § 177 stavebního zákona jiný procesní postup. Za obnovu např. nelze považovat situaci, kdy by došlo ke změně podlažnosti, změně obvodu stavby, změně obestavěného prostoru, změně zastřešení (např. plochá střecha namísto šikmé), změna materiálového řešení (dřevostavba namísto zděné stavby), změna využití (např. obytné podkroví namísto půdy) atd. Rovněž za obnovu stavby nelze považovat situaci, kdy původní stavba nebyla řádně povolena – jednalo se o tzv. černou stavbu.

ČKAIT dodává, že pokud se jedná pouze o opravy tornádem poničených částí rodinných domů (např. dochází k prosté výměně zničených tašek nebo rozbitých oken), kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se jimi vzhled stavby atd., jedná se o tzv. udržovací práce, které se mohou provádět bez ohlášení stavebnímu úřadu (nepodléhají povolení a v souladu s § 79 odst. 5 stavebního zákona nevyžadují ani územní rozhodnutí, ani územní souhlas).

Postup stavebního úřadu (§ 177 odst. 3 a 4 stavebního zákona):

• Vyhledá archivní podklady ke stavbě (pokud se dochovaly).
• Ověří, že stavba je evidována v katastru nemovitostí.
• Ve lhůtě sedmi dnů přezkoumá, zda se jedná o obnovu stavby, a následně písemně sdělí, zda nemá námitek.
• Souhlas stavebního úřadu platí po dobu dvanácti měsíců, nepozbývá však platnosti, pokud v této době bylo s prováděním ohlášených prací započato.
• Dokončení stavby a prací je stavebník povinen bezodkladně oznámit stavebnímu úřadu.

Provedení nové stavby

V souladu s § 177 odst. 2 stavebního zákona může stavební úřad po oznámení záměru provést opatření (povolit novou stavbu), ke zmírnění nebo odvrácení dopadů živelní pohromy nebo závažné havárie stavby, může postupovat podle § 177 odst. 5 stavebního zákona.

Postup vlastníka stavby:

• Nechá si vytyčit hranice pozemku.
• Nechá si zpracovat projektovou dokumentaci nové stavby
  v obsahu a rozsahu podle vyhlášky č. 499/2006 Sb.
  ČKAIT upozorňuje, že zpracování projektové dokumentace patří mezi vybrané činnosti ve výstavbě, které mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle autorizačního zákona. Projektovou dokumentací je podle § 158 odst. 2 písm. a) stavebního zákona dokumentace pro stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e), tedy i dokumentace pro stavby rodinných domů. Tato dokumentace tedy musí být zpracována autorizovanou osobou. Podle § 159 odst. 2 stavebního zákona odpovídá projektant za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena. V této souvislosti ČKAIT poznamenává, že dotace z dotačního programu Živel není poskytována jen na samotnou realizaci stavby, ale i na její přípravu. Součástí ceny na obnovu obydlí jsou též nezbytné náklady na posudky, projektovou dokumentaci a obstaravatelskou činnost, výkon autorského dozoru projektanta a technického dozoru stavebníka, zpracování průkazu energetické náročnosti budovy, případně další. Je však třeba věnovat pozornost tomu, že v souladu s programem Živel nelze na úhradu projektové dokumentace využít zálohovou dotaci v případě obnovy obydlí, ale jen v případě nové výstavby.
• Vlastník stavby zajistí závazná stanoviska dotčených orgánů, vlastníků technické a dopravní infrastruktury (v případě, že dotčený orgán nevydá závazné stanovisko do třiceti dnů či při prodloužení lhůty do šedesáti dnů ode dne, kdy byl o jeho vydání požádán, má se za to, že vydal kladné stanovisko – fikce souhlasného závazného stanoviska bez podmínek).

Následně jsou podle informací zveřejněných stavebními úřady rozlišovány dvě situace:

1. Vlastník stavby ještě nemá kompletní podklady, ale již chce stavět:
   • Oznámí stavebnímu úřadu opatření – novou stavbu.
     • K tomu využije příslušný formulář stavebního úřadu – zveřejněn je na webových stránkách uvedených stavebních úřadů).
     • Z oznámení musí být zřejmé, zda stavba bude prováděna včetně přípojek (voda, plyn, elektro, kanalizace), jaká bude zastavěná plocha, podlažnost, zastřešení atd.
     • K oznámení vlastník stavby doloží alespoň část projektové dokumentace (podle informací zveřejněných příslušnými stavebními úřady by to měly být minimálně tyto části: C. Situační výkres, D.1.1. Architektonicko-stavební řešení, D.1.3. Požárněbezpečností řešení stavby, na poddolovaném území navíc část D.1.2. Stavebněkonstrukční řešení).
     • Název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, u svépomocné formy výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor – zde platí stejné závěry, jaké byly k této problematice uvedeny pod obnovou stavby.
   • Po obdržení předběžného povolení může vlastník stavby začít s realizací stavby.
   • Následně doloží stavebnímu úřadu zbylou část podkladů, a to ve lhůtě určené v předběžném povolení.
2. Vlastník stavby rodinného domu má kompletní podklady a vlastníci sousedních pozemků mu podepsali situační výkres:
   • Podá žádost Společné oznámení záměru.
   • Po obdržení společného souhlasu může začít s realizací stavby.

Před započetím užívání stavby dále vlastník stavby:

• Oznámí stavebnímu úřadu dokončení stavby.
  ČKAIT upozorňuje, že v tomto případě se sice jedná o nové stavby, které za splnění podmínek uvedených v § 119 stavebního zákona podléhají kolaudaci, ale u většiny rodinných domů není povolení k užívání stavby potřeba (více viz článek Jak se nyní kolaudují rodinné domy, uveřejněný v časopise Z+i č. 2/2021). Stavebník pouze v souladu s § 152 odst. 5 stavebního zákona oznámí stavebnímu úřadu dokončení stavby rodinného domu a zajistí provedení zkoušek předepsaných zvláštními právními předpisy, zejména revizí (elektro, plyn, spalinová cesta, hromosvod).
• Vlastník stavby si nechá zpracovat dokumentaci skutečného provedení stavby (tehdy, došlo-li k drobným odchylkám oproti vydaným opatřením stavebního úřadu nebo oproti ověřené projektové dokumentaci).
• Zajistí vyhotovení geometrického plánu pro změnu obvodu budovy.

Postup stavebního úřadu (§ 177 odst. 5 stavebního zákona)

Stavební úřad musí posoudit navrženou stavbu s právními předpisy.

1. Podklady ještě nemá kompletní:
   • Vydá předběžné povolení stavby, ve kterém stanoví lhůtu pro dodatečné předložení podkladů.
   • Po jejich doložení povede stavební úřad společné řízení, v rámci kterého může zkrátit lhůty stanovené zákonem až na polovinu, případně využít jiných zákonných možností.
2. Podklady k vydání společného souhlasu jsou kompletní:
   • Stavební úřad vydá ve lhůtě 30 dnů ode dne podání společný souhlas.
   • Následně stavební úřad ověří, že stavba byla dokončena, a opraví (automaticky) údaje v RÚIAN.