Živnostenský zákon pro autorizované osoby
Živnostenský zákon byl více než 100x novelizován, zásadní systémové změny byly přitom obsahem pouze několika novel, zbývající novely byly důsledkem přijetí jiných zákonných úprav. Článek navazuje na úplné znění Živnostenského zákona, které letos vydalo Informační centrum ČKAIT.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), je součástí soukromého práva a slouží k úpravě podmínek živnostenského podnikání. Zákon byl přijat v roce 1991, účinný je od roku 1992. V roce 2008 byla „velkou“ novelou živnostenského zákona mimo jiné zavedena jedna (jediná) živnost volná. Do živnostenského zákona byla doplněna příloha č. 4 uvádějící předmět podnikání živnosti volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ a obory činností, které náleží do živnosti volné. Dále byla do zákona doplněna příloha č. 5 obsahující seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností. Obsahovou náplň jednotlivých živností a oborů činností živnosti volné stanoví nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.
Tento zákon upravuje podmínky živnostenského podnikání (živnost), a to nejen podmínky při vstupu do tohoto druhu podnikání, ale i v jeho průběhu při vlastním výkonu podnikatelské činnosti, a kontrolu nad jejich dodržováním. Živnostenský zákon je obecnou právní normou pro všechny podnikatele podnikající v režimu živnostenského zákona. Vymezuje jim základní práva, stanovuje jim základní povinnosti a podmínky pro jejich podnikání, upravuje také jejich odpovědnost a stanovuje pravidla pro kontrolu dodržování povinností stanovených živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních právních předpisů vztahujícími se na živnostenské podnikání, poskytování služeb a na podmínky provozování živnosti.
Vymezení živnostenského podnikání
Úvodní ustanovení § 1 vymezuje předmět úpravy zákona – podmínky živnostenského podnikání (živnost) a kontrolu nad jejich dodržováním. Vymezení živnostenského podnikání neznamená, že tato oblast podnikání je upravena výlučně živnostenským zákonem. Podmínky živnostenského podnikání, povinnosti podnikatelů a kontrola jejich dodržování jsou upraveny řadou dalších právních předpisů. Na některé z nich živnostenský zákon i přímo odkazuje.
Předmět úpravy – § 2 definuje živnost jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Živnost je charakterizována šesti znaky, přičemž je nutné splnit všechny tyto znaky současně, aby bylo jednoznačné, že daná činnost je živností, tedy podnikáním v režimu živnostenského zákona.
Prvním znakem, který musí daná činnost splňovat, aby byla živností, je soustavnost. Jedná se o činnost trvalejšího charakteru, vykonávanou opakovaně a pravidelně, i kdyby se jednalo o činnost vykonávanou pravidelně a opakovaně vždy jednou za rok. Takovou činností může být například sezónní prodej, prodej vánočních stromků, provozování tábořiště. Důležitá je také skutečnost, že subjekt má v úmyslu tuto činnost opakovat. Nejedná se tedy o činnost nahodilou, kdy je zřejmé, že subjekt, který činnost vykonává, nehodlá tuto činnost opakovat. Za soustavnou se považuje i taková činnost, kdy si dosažení daného cíle vyžaduje delší dobu, například realizace stavby obchodního centra nebo průmyslového komplexu. Soustavnost je jedním ze znaků, jehož výklad má velký význam při posuzování neoprávněného podnikání.
Druhým znakem je samostatnost. Ta je základním rysem podnikatelské činnosti, kterým se tato činnost odlišuje od zaměstnaneckého vztahu, který se naopak vyznačuje závislostí na zaměstnavateli. Samostatnost spočívá v tom, že výkon dané činnosti je organizován a řízen osobou (podnikatelem), u které byla činnost objednána. Buď ji provádí na objednávku sám podnikatel, nebo osoba, která ji vykonává jeho jménem, např. jeho zaměstnanec. Podnikatel tak rozhoduje o způsobu, rozsahu, době a místu této činnosti. Naplnění této podmínky však nikdy není absolutní. Podnikatel je při podnikání vázán právními předpisy, smluvními vztahy a jinými skutečnostmi. Problémy s naplněním pojmového znaku samostatnosti mohou vznikat při franchisingu a podobných smluvních formách, kdy dochází k určitému omezení samostatnosti při podnikatelské činnosti. Samostatnost je důležitým znakem zejména při odlišování skrytého pracovního poměru ve smyslu zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.
Třetím znakem živnosti je výkon činnosti vlastním jménem. Podstatou tohoto znaku živnosti je to, že činnost je vykonávána pod firmou osoby zapsané v obchodním rejstříku (§ 423 až 429 obč. zák.), u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku pod jménem a příjmením fyzické osoby s případným dodatkem (§ 422 obč. zák.), případně pod jménem osoby, pod kterým je zapsána do veřejného rejstříku. Přitom není rozhodující, zda činnost vykonává přímo podnikatel nebo jím pověřená osoba. Tento znak úzce souvisí s předchozím znakem – samostatností. Živnostenským podnikáním – živností určitého subjektu není ta činnost, kterou vykonává subjekt, jenž nejedná jménem svým, ale jménem jiné osoby. V tomto případě by se mohlo jednat o skrytý zaměstnanecký poměr.
Dalším znakem, kterým je živnost charakterizována, je vlastní odpovědnost – subjekt (podnikatel), který činnost vykonává, odpovídá za uzavřené závazky, porušení právních předpisů, odpovídá také za výsledek dané činnosti, ručí za danou činnost svým majetkem. U fyzických osob se jedná i o osobní majetek, u právnických osob pak o obchodní majetek. V podstatě jde o to, že živnost je provozována na vlastní účet a vlastní nebezpečí.
Pátým znakem živnosti je výkon činnosti, která je provozována za účelem dosažení zisku, kdy rozhodující je to, že podnikatel měl úmysl nebo snahu svou činností dosáhnout zisku. Nerozhoduje ani to, zda bylo ve skutečnosti touto činností zisku dosaženo. V konkrétním případě může podnikatelův úmysl dosáhnout zisku ve skutečnosti skončit ztrátou. Podstatou je, že je patrné, že při zahájení dané činnosti zisku dosáhnout chtěl.
Aby činnost byla živností, musí být splněno všech šest výše uvedených znaků živnosti současně. Pokud by nebyl splněn některý ze znaků, pak se o živnostenské podnikání nejedná. To, zda jsou naplněny všechny znaky živnosti, musí živnostenský úřad zkoumat v případě, kdy má podezření, že se fyzická nebo právnická osoba dopustila neoprávněného podnikání – v rámci této činnosti jsou naplněny všechny uvedené znaky živnosti a podnikatel nevlastní příslušné živnostenské oprávnění.
Co živnost není
Negativní vymezení živnosti je uvedeno v § 3 živnostenského zákona, kde jsou taxativně uvedeny činnosti, které sice znaky živnosti uvedené v pozitivní definici živnosti naplňují, ale tyto činnosti živnostmi nejsou, jsou z režimu živnostenského zákona vyloučeny – nelze je vykonávat v režimu živnostenského zákona. Zpravidla je úprava podnikání v těchto činnostech regulována jiným zákonem. Živnostmi tak nejsou činnosti vyhrazené zákonem státu nebo zákonem určené právnické osobě.
Živností nejsou ani činnosti, které jsou komplexně upraveny zvláštními zákony a mohou být vykonávány pouze fyzickými osobami – profesní činnosti, které mohou být vykonávány podle zvláštních zákonů pouze fyzickými osobami. Právnická osoba je může vykonávat pouze prostřednictvím fyzických osob splňujících podmínky příslušného zvláštního zákona.
Činností vyloučenou z režimu živnostenského zákona je činnost autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří mohou svou činnost vykonávat jako svobodní architekti a svobodní inženýři, pokud ji vykonávají v souladu se zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Činnost autorizovaných osob ve výstavbě podle živnostenského zákona
Autorizovaní architekti, inženýři i technici mohou svou činnost vykonávat v režimu živnostenského zákona, a to na základě živnostenského oprávnění pro vázané živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“ a „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.
V souvislosti s činnostmi, jimiž se autorizované osoby mohou v praxi mimo jiné rovněž zabývat, lze zmínit živnost volnou:
- obor činnosti 60. Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků (poskytování odborné pomoci, posudků, rad, doporučení a stanovisek k zabezpečení přípravy a realizace staveb, posuzování vlivů připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání, činností a technologií na životní prostředí); obsahem činnosti není vlastní realizace technických činností, projektování staveb, ani jejich provádění;
- obor činnosti 70. Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy (poskytování služeb při výkonu zadavatelských činností pro zadávání veřejných zakázek a další služby obdobné povahy, technická činnost, jejímž obsahem je výkon technického dozoru, včetně provádění příslušných záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti); obsahem činnosti není výkon stavebního dozoru, projektování staveb, ani jejich provádění.
Letní novela živnostenského zákona rozšiřuje okruh osob považovaných za občany EU
Dne 16. července 2019 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 176/2019, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon novelizuje živnostenský zákon, resp. rozšiřuje účel povoleného pobytu /§ 70 odst. 1 písm. e)/. Pro účely živnostenského zákona se za občana EU považuje občan třetí země, kterému byl na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu, studia, stáže nebo dobrovolnické služby v Evropské dobrovolné službě.
Více na www.mpo.cz – Podnikání – Živnostenské podnikání – Právní předpisy – Živnostenský zákon
Živnostenský zákon a vybrané prováděcí předpisy s komentářem
Úplné znění podle stavu k 1. 1. 2019
Vydavatel: Informační centrum ČKAIT s.r.o., Praha 2019
Formát, počet stran: A5, brož., 204 stran
ISBN: 978-80-88265-09-2
Nová publikace obsahuje úplné znění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), základní normy upravující v ČR podmínky živnostenského podnikání, ve znění podle stavu k 1. lednu 2019. Kromě živnostenského zákona obsahuje publikace vybrané související a prováděcí předpisy: nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností a zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech. Dále pak kapitoly usnadňující uchopení předkládané tematiky zejména pro praxi v oblasti stavebnictví: Základní pojmy z oblasti živnostenského podnikání, Vybrané živnosti v oblasti stavebnictví, Správní poplatky (týkající se živnostenského podnikání) a Kontaktní místa veřejné správy.
Úvod k celé publikaci sepsala Ing. Danka Makalová.