Úvodník říjen 2019
- Publikováno:
- Rubrika:
- Úvodník
Sedím na terase a z fotbalového hřiště slyším pokřik trenérů na žáčky. Mám vždy radost, jak se mnohé zlepšilo. Minule jsem měl osobní vzpomínku na školu a teď zase na sportovní areál u nás v Kunicích. Záleží na nás, jak se budeme mít. Tím nemyslím, že můžeme všechny lumpárny odstranit, ale každý si může vytvářet svůj život. Občas slyším od svých kamarádů, jak je to špatné a že si představovali vývoj zcela jinak. Já taky, ale stále pořád vidím, že je to mnohem lepší než před třiceti lety. Na podzim tomu bude již padesát let, co domácí junta začala dělat pořádek sama bez spojeneckých vojsk. Vzpomínám, jak jsem nastoupil po vojně zpátky k Pražským silničním a vodohospodářským stavbám. Na konci srpna a nevím už, zda to bylo dvacátého, jsem byl na kontrole stavby. Seděli tam jenom tři starší zedníci a nic nedělali. Na otázku, proč nedělají, řekli: „Není, kdo by nám přidával.“ A skutečně, jak později vyšlo najevo, mladí byli zavření v Ruzyni a s nimi i mistr. Přichomýtli se ke stavbě barikády na Tylově náměstí. Aby toho nebylo málo, ještě nejezdil ten den ani starej Hulvert a nevozil materiál, protože jej taky zadrželi. Za co? No někdo řekl, že se bude protestovat proti okupaci rozsvícenými světly. Policajti a milicionáři ve spolupráci takové činění trestali sebráním papírů. A dnes je to obráceně. Ne, nechtěl jsem vás otravovat vzpomínáním, jak i mne honili s pendrekem po Václaváku 21. srpna 1969. Ale je dobré zejména mladším připomenout, jak mizerná doba následovala. O to více mne mrzí, když se sejde prezident se soudružkou Vostrou a soudruhem Filipem právě v ten smutný den.
Byla nějaká letní politická krize? Já ji nazývám letní taškařicí okolo Ministerstva kultury. Dobré bylo poukázat v televizi na citaci článku 68 Ústavy ČR, v současnosti a v době výkonu vedení vlády Milošem Zemanem. Ale jenom blbec názory nemění.
Pojďme k našim problémům. S rekodifikací stavebního práva přijde horký podzim. Zastávám názor, že práce kvapná málo platná. Hospodářská komora, která již ani nezapírá, že ona nařizuje paní ministryni a pracovníkům Ministerstva pro místní rozvoj, se rozmáchla a slibovala, jak to bude skvělé. Věcný záměr je mizerný, ale je to vstupní dokument, který určuje směr. Paragrafované znění, které jsme měli již dostat, abychom v pracovních skupinách k němu mohli zaujmout stanovisko, není. Zákony o povolování staveb mají být na Úřad vlády předány začátkem roku 2020. Všichni jsou ztrhaní, nejedí, špatně spí a ještě do toho musí ministerstvo snížit stavy.
Nastane asi velký boj o postavení autorizované osoby v celém systému. Sešli jsme se, abychom sjednotili vzájemně názor Komory. Snaha bytových developerů a architektů o zjednodušenou dokumentaci předkládanou k žádosti o povolení stavby, respektive vkládanou do úložiště, musí být odmítnuta. Máme přece celou škálu staveb, které vyžadují různé stupně podrobnosti, a názor, že vše bude v dokumentaci pro provedení stavby, není možný. Budeme muset, zejména kolegům-architektům, vysvětlit, že zjednodušení dokumentace bude mít značný dopad do ceny projektových prací. Architekti si budou muset uvědomit, že většina práce se vykoná v prováděcí dokumentaci, kdy oni, s nadsázkou řečeno, již jenom sledují, aby nebyli připraveni o autorská práva. Vůbec si nemyslím, že zjednodušení dokumentace přinese urychlení povolovacího řízení. Debaty o rozsahu a formě jsou podle mého názoru zbytečné, neb již současná vyhláška o dokumentaci staveb č. 499/2006 Sb. říká, jak podrobná má být dokumentace se zohledněním náročnosti stavby a jejího charakteru. Možná jste také četli, jak architekt Santiago Calatrava bude platit Benátkám téměř osmdesát tisíc eur za špatný výběr materiálu. Možná vidím zbytečně mnoho problémů a vše bude jednoduché. Právníci Hospodářské komory ČR vše vědí, a tak nač mé obavy. Na druhou stranu na věcné otázky se mi od nich nedostává konkrétních odpovědí. Terminologie je jim, s odpuštěním, ukradená, ať jde o definice stavby, veřejného zájmu, dozorování staveb a mnoho dalšího. Naší snahou skutečně musí být uhájit postavení vybraných činností, a ne jak se ve věcném záměru mluví o odborných činnostech. To ve mně vzbuzuje dojem, že se otevřeme v oblasti stavebnictví celému světu a nemám na mysli jenom zahraničí, ale i domácím odborníkům. Vždyť kdo se již dnes prohlásí za odborníka, je podle občanského práva odborníkem.
To nám dokazuje hejtmanka Středočeského kraje, která chce doplnit stavební úřady absolventy jakýchkoliv středních škol. O něco později přichází s návrhem na další zrychlení, změnou současného stavebního zákona. Praha chce pro velké stavby zřídit jedno povolovací místo, a to ne na městských částech, ale na magistrátě. Vypadá to, jako kdyby mnozí žili ve zcela jiném prostředí. V Právu se objeví článek, že není stavební materiál, údajně se do staveb zabudovává „fšechno“, možná proto se krade písek na Sardinii. A pak že se nemůže stavět kvůli stavebnímu povolení.
V návrhu jsou i dobré nápady. Jedním z nich je jednoznačně digitalizace celého procesu. Do úložiště bude muset ukládat projekty stavebník, ne projektant. Stavebník to bude moci za úhradu udělat prostřednictvím projektanta, ale zodpovědným bude on. K digitální formě bude nutno učinit řadu kroků. Mezi ně bude patřit například elektronický podpis (razítko). Komory si budou muset rozmyslet, zda převezmou pod svou gesci vydávání příslušného certifikátu. Možná bude lepší tuto činnost přenést na jinou certifikační autoritu. Budeme jednat o problematice v rámci představenstva a společně s Komorou architektů o zajištění příjemného prostředí pro AO. Pokud by Komora byla onou autoritou, mělo by to jednu výhodu, a to tu, že každoroční povinná obnova by dala informaci, zda není elektronizační razítko zneužíváno, jako se tomu mnohdy děje teď, v současnosti. Možná, že za několik let bude vše možné skrze elektronický občanský průkaz.
Trochu mě mrzí, že se autorizovaní inspektoři nezapojili do přípravy povolování staveb. Škoda, že si nechtějí obnovit počáteční postavení. Vím, že s připravovanou rekodifikací vyvstane ještě mnoho a mnoho otázek.
Spolu s Václavem Machem jsme se sešli s náměstkem pražského primátora panem Scheinherrem ve věci Libeňského mostu, ale nic jsme nedohodli. K problematice se konala tisková konference. Byla dobře připravena a vyvolala mj. i tuto návštěvu.
Na jaře nás čeká Shromáždění delegátů ČKAIT. Jak čas letí! Z terénu jsou slyšet hlasy, že by se měl změnit návrh kandidátů do jednotlivých orgánů Komory. Nevím, v čem je problém, již dnes může být navržen kdokoliv, kdo splní kritéria. Spíše mám dojem, že je potřeba navrhovat lidi dělné a pracující, ne sedící v instituci Komory.
Bylo rozhodnuto vydat komorový diář pro rok 2020. Jsme si vědomi, že velká část vás používá elektronický diář. Nicméně kapesní diář v tištěné podobě vás upozorní na akce pořádané Komorou, a pokud se vám nebude hodit, máte rodiče či obchodní partnery, dejte jim ho.
Přeneseně podávám naší nejlepší bývalé předsedkyni oblasti ČKAIT Olomouc Anežce Najdekrové velkou kytici růží a přeji jí ještě mnoho aktivních let a radosti s vnoučkem.
V závěru vám všem přeji pohodový podzim, a pokud vás to baví a máte co sdělit, čiňte tak právě prostřednictvím svých oblastí.
Ještě pořád váš
Ing. Pavel Křeček
předseda ČKAIT
P.S. Teprve nedávno jsem se dozvěděl, že na počest mého narození vybuchla sopka Vesuv. Za co všechno nemůžu…