Princip pojištění CLAIMS MADE
Cílem tohoto článku je vysvětlení pojistného principu CLAIMS MADE, tedy principu uplatnění nároku na náhradu škody, který se váže k pojištění profesní odpovědnosti autorizovaných osob. Aby byla škoda likvidní, musí být příčina a vznik škody, uplatnění nároku a nahlášení škody v době nepřetržitého trvání pojištění. Tuto podmínku musí splnit nejen projektant,ale i stavbyvedoucí či technický dozor stavebníka.
V úvodu je nutné říci, že tento princip pojištění AO není ničím výjimečným, ani ničím, co by se vztahovalo pouze na profesní odpovědnost členů ČKAIT. CLAIMS MADE (dále jen CM) je princip vážící se k profesním odpovědnostem takřka ve všech oborech, kde může požadavek na pojištění vyplývat ze zákona, nebo z podstaty dané profese. Mohli bychom zmínit nejen autorizované inženýry a techniky činné ve výstavbě, ale také architekty, právníky, lékaře, veterináře a spoustu dalších odborných profesí. Na tomto principu sjednává pojištění jak ČSOB Pojišťovna, která pojišťuje členy ČKAIT v základní vrstvě, tak i ostatní pojišťovny na českém trhu. Navíc se nejedná o nic specifického pouze pro Českou republiku, ani pro Evropu. Lze tedy říci, že až na výjimky se princip CM váže k profesním odpovědnostem napříč celým pojistným trhem a napříč celým světem u všech odborných činností.
Projektant se musí připojistit před odevzdáním projektu
Aby byla škoda likvidní a pojišťovna škodu zaplatila, musí být příčina škody, vznik škody, uplatnění nároku na náhradu škody a nahlášení škody v době nepřetržitého trvání pojištění.
Členové ČKAIT mají tu výhodu, že jim komora sjednává základní pojištění a hlídá jeho kontinuitu. V momentě, kdy AO složí slib a dostane kulaté razítko, dostává se automaticky na seznam pojištěných osob. Nutno také říci, že se nejedná o nic samozřejmého a jednotliví členové mnoha jiných komor, asociací, či obdobných profesních spolků si musejí pojištění zařizovat samostatně.
Jako praktický příklad pro vysvětlení principu CM můžeme uvést projektanta, který po obdržení autorizace začne autorizovat větší objem projektů. Po uvážení se rozhodne, že se připojistí na částku 5 milionů Kč, protože jako OSVČ ručí za případné škody celým svým majetkem a základní limit pojistného plnění 250 tisíc Kč se mu zdá nízký. Než odevzdá svůj první větší projekt, chce mít jistotu, že se na něj bude vztahovat připojištění s limitem 5 milionů Kč. Aby splnil podmínky principu CM, musí jeho připojištění vzniknout před tím, než tento projekt odevzdá. Připojištění poté musí udržovat nejen po celou dobu realizace, ale i po dokončení stavby, kdy stále hrozí, že by z vady v projektu mohla vzniknout škoda. Zvlášť na pozoru by měli být projektanti statici, u kterých hraje časové hledisko mnohem významnější roli.
Stavbyvedoucí i technický dozor stavebníka se musejí pojistit před nástupem na stavbu
Podobně jako projektant, tak i stavbyvedoucí musí v případě připojištění splnit podmínky principu CM. V jeho situaci je nutná existence připojištění ještě před tím, než podle dohody s investorem nastoupí na stavbu, zapíše se do stavebního deníku a začne vykonávat dozor. Pojištění stejně jako projektant musí udržovat po celou dobu vedení stavby, ale také po jeho ukončení, protože škoda z jeho vadného vedení se i v jeho případě může projevit i za několik let. Pokud tedy někde opomene hydroizolaci, nechá nalepit obráceně parotěsnou fólii, nebo udělá jakékoliv jiné chybné rozhodnutí, následky mohou nastat i za několik let, třeba v podobě pronikání vlhkosti po větším dešti apod.
Časté jsou také případy vadného provedení technického dozoru stavebníka (dále jen TDS dříve známo jako TDI). TDS má poněkud specifickou funkci, protože je obvykle v pozici osoby provádějící kontrolu, dohled či správnost postupů, přičemž vychází z projektů, které vypracoval někdo jiný než on, a navíc na stavbách, které vede někdo jiný. I tento dozor však nese určitou míru odpovědnosti a z jeho vadného dozorování bývá běžně uplatňována škoda. Pokud chce mít TDS svou činnost pojištěnou, musí se připojistit před zahájením činnosti a udržovat ji stejně jako projektant či stavbyvedoucí.
Podobně bychom mohli uvést příklad odpovědnosti stavebního dozoru u staveb svépomocí a spousty dalších odborných činností ve výstavbě. Ke všem výše uvedeným příkladům projektanta, stavbyvedoucího i dozoru je nutno dodat, že se v případě škody náhrada dělí nejen mezi ně, ale v určitých případech i mezi investora a realizační firmu. Pochybení bývá jen zřídka pouze na jedné straně, pokud ale škoda nastane, ve všech případech jakékoliv autorizované činnosti musí být podmínky principu CM splněny.
Připojištění by mělo trvat i po dokončení stavby
Využíváte-li připojištění nad rámec základního komorového pojištění, je vhodné toto připojištění každoročně prodlužovat a v ideálním případě udržovat limit pojistného plnění ve stejné výši po celou dobu aktivní činnosti. Když se vrátíme k uvedeným příkladům projektantů či dozorů, obvykle se nestává, že by udělali jeden projekt, nebo vykonali jeden dozor a z toho potom žili několik následujících let. Obvykle v průběhu výkonu činnosti přicházejí nové zakázky, projekty, dozory atd. Některé trvají několik měsíců, některé i několik let, některé jsou velké, některé malé. Z tohoto důvodu je vhodné prodlužovat si pojištění ve stejné výši, aby tyto činnosti byly kryty kontinuálně stejnou částkou po celou dobu, kdy hrozí riziko, že z vadně provedené práce vznikne škoda.
Jak zachovat kontinuitu a retroaktivitu při změně pojišťovny
Jak již bylo zmíněno, princip CM je globálního charakteru a jako všude ve světě, tak i v rámci českého trhu je zapotřebí dodržovat určitá pravidla. Pokud tedy přecházíte s připojištěním od jedné pojišťovny ke druhé, třeba z důvodu finanční úspory, je nezbytné zachovat plynulou kontinuitu, aby bylo zachováno tzv. retroaktivní krytí. Jedná se o krytí škod, jejichž příčina je v minulosti. Pokud přecházíte k rámcové pojistné smlouvě ČKAIT, sjednané u ČSOB Pojišťovny, hlídá retroaktivní krytí makléř. Pokud si však AO sjednává připojištění samostatně, je nezbytné pamatovat na tuto plynulou kontinuitu a novému pojistiteli sdělit, jakou dobu a u jaké pojišťovny trvalo předchozí připojištění. Mezi jednotlivými připojištěními by potom neměla být přetržka ani jediný den, jinak hrozí, že retroaktivní krytí zanikne.
Výkyvy v limitech pojistného plnění nejsou vhodné
Dále je vhodné, aby mezi jednotlivými připojištěními nedocházelo k častým výkyvům v limitech pojistného plnění. Ideální je limit pojistného plnění zachovávat. Pokud si AO sjedná připojištění třeba na 5 mil Kč, je vhodné připojištění každoročně prodlužovat ve stejné výši. Všechny pojišťovny sice sjednávají připojištění na principu CM, ale každá pojišťovna má odlišná pravidla pro vyplácení náhrady škody po jejím vzniku. V případě ČSOB Pojišťovny, která pojišťuje AO v základní vrstvě, je rozhodující limit v době vzniku škody, tedy v době, kdy se o ní investor dozví a vznese vůči AO nárok na náhradu škody. To může být například ve chvíli, kdy v důsledku vadně provedeného projektu elektroinstalace shoří dům. Pro jiné pojišťovny může být rozhodující limit pojistného plnění v době příčiny vzniku škody, tedy například ve chvíli, kdy projektant TZB odevzdává vadný projekt, i když se podle jeho vadného projektu dům postaví, zkolauduje a shoří až za několik let. Ve všech případech je však nutná existence připojištění jak v době vzniku příčiny, tak v době vzniku samotné škody.
Připojištění lze sjednat všeobecně na veškerou autorizovanou činnost, ale také na jednu konkrétní zakázku. Pojištění na konkrétní zakázku je obvykle vhodné v případě, kdy investor vyžaduje vysoký limit pojistného krytí na jedno konkrétní dílo. Obecně lze říci, že se pro většinu AO vyplatí udržovat limit pojistného plnění v rozumné výši, například prostřednictvím zvýšeného skupinového připojištění k rámcové pojistné smlouvě ČKAIT na 2 nebo 5 mil Kč. Pokud by taková výše u některých zakázek nestačila, lze potom limit plnění pro tuto zakázku navýšit.
Nabízí se otázka, co dělat s připojištěním po ukončení činnosti.
Pokud AO z jakýchkoliv důvodů ukončí činnost, nebo dokončí větší zakázku a vyšší limit nepotřebuje, lze pro dodržení principu CM sjednat tzv. udržovací pojištění, jehož prostřednictvím lze zachovat kontinuitu, a tím i retroaktivní krytí. A právě s udržovacím pojištěním vás seznámíme v dalším díle Z+i. Dozvíte se, jak postupovat například při odchodu do důchodu, po odevzdání důležitého projektu atd.
Mgr. Jakub Doležel
+420 725 321 530, j.dolezel@greco.services
Ing. Petra Bartoníčková
+420 728 130 266, p.bartonickova@greco.services