Zelené střechy a fasády na moravských panelových domech
- Publikováno:
- Rubrika:
- Komentáře:
- Vložte první komentář
V návaznosti na aktuálně probíhající diskuze o doplňování obnovitelných zdrojů energie nebo zelených střech a fasád na stávající konstrukce uveřejňujeme příspěvek o možném dvousměrném využití stropních panelových konstrukcí.
V minulém vydání Z+i ČKAIT 2/2023 informoval Luděk Vejvara o zkušenostech s vlastnostmi panelových soustav používaných v Plzeňském kraji, které mají obvodový plášť s vloženými parapety a meziokenními vložkami téměř bez možnosti byť i dílčího přitížení. Na Moravě a u novějších soustav typu P 1 i v Čechách byly však realizovány soustavy se „samonosným obvodovým pláštěm“ s panely na výšku celého podlaží, kde by mírné přitížení možné bylo.
Přibližné uvažování rozmezí mezi dvousměrným a jednosměrným působením stropní desky u příčně nosných malorozponových panelových systémů
Střešní pláště panelových domů byly, jako obalové konstrukce, často narušovány působením klimatických vlivů – deštěm, sněhem, větrem. Z toho důvodu byla nutná jejich častější oprava nebo sanace. To se týkalo jednoplášťových a následně i dvouplášťových střech. Působení teplotních a vlhkostních rozdílů během jednotlivých cyklů v průběhu kalendářního roku bylo významnou příčinou zvětšených cyklických pohybů těchto nosných prvků, jako důsledky pak vznikaly trhliny umožňující nevítané zatékání do střech. Lepší situace byla u soustav plnících požadavky směrnic pro navrhování panelových domů, vypracované ve VÚPS Praha v roce 1971, kde byla tato problematika analyzována v teoretické rovině. U soustav, kde byly výsledky promítnuty do reálného zhotovení domů, se příznivě projevily v menších počtech oprav i sanací těchto konstrukčních částí panelových domů, a to nejen u malorozponových, ale i středněrozponových soustav.
Již v průběhu šedesátých let minulého století teoretici (stavební fakulty ČVUT a VUT) upozorňovali na význam tohoto nedostatečně zvládnutého problému. Stropní desky (tabule) byly řešeny v praxi téměř zásadně jako prosté nosníky bez uvážení příznivých vlivů jejich spojitosti v podélném směru nebo dílčího využití dvousměrného působení stropních desek, případně pozitivního vlivu působení kroutících momentů v rozích desek. Po roce 1989 na tento problém upozornilo několik prací (viz použité zdroje).
[caption id="attachment_10573" align="alignnone" width="800"]
Titulní strana časopisu Energeticky soběstačné budovy 1/2023 – Marina One, Marina Way a Straits View, Singapur, Ingenhoven Architects a Architects61, 2017. Foto: Hans-Georg Esch[/caption]
V posledním období jsou odbornou veřejností prosazovány zelené střechy či fasády na různých druzích objektů (viz magazín Energeticky soběstačné budovy 1/2023, ČKAIT, březen 2023). U dříve realizované panelové výstavby nelze opomenout ani statické souvislosti, jak správně upozorňuje Ing. Luděk Vejvara v článku „Vegetační střechy a jejich statické požadavky“ (časopis Stavebnictví 4/2022), a dosud ne zcela obvyklou ochotu majitelů domů se o zeleň na domech přiměřeně starat.
[caption id="attachment_10479" align="alignnone" width="1600"]
Ukázka rozhraní dvousměrného a jednosměrného působení stropních desek v příčně nosné panelové soustavě[/caption]
U malorozponových soustav, pokud jsou užity u podélných fasád panely šíře 2,4 m, často bude dvousměrné působení stropní tabule účinné v rámci šíře prvé stropní desky, nebude dosahovat až ke styčné spáře s dalším sousedním panelem (odpadá tedy nezbytnost posudku podélného styku ve spáře mezi dvěma panely, kde pro zamezení vzniku trhlinek nemusí být dokazování jednoduché).
Přitížení samonosného obvodového pláště je obtížné exaktně vyhodnotit, obvykle nebývají k dispozici např. výkresy vyztužení nadokenních překladů, protože obvodový plášť nebýval považován za součást základní nosné konstrukce. Vychází ze zkušeností, že za 50 let užívání soustav nebyly shledány výskyty trhlinek v této oblasti. Vyztužení lze, v případě nezbytnosti, ověřit kontrolními sondami u příslušného objektu a početně vyhodnotit. Je zřejmé, že v uvažované oblasti dvousměrného působení lze mírné přitížení střešního pláště připustit, ale obvykle s uvážením dílčího vetknutí stropních desek.
Pokud mají soustavy tzv. „samonosný obvodový plášť“, nebývá nutné u meziokenních pilířů početně dostatečnou únosnost dokazovat u objektů do devíti nadzemních podlaží, vyhoví pro mírné přitížení. Panely byly vyráběny z lehčeného betonu pevnostní značky 60 a u vrstvených obvodových plášťů byla vnitřní vrstva zpravidla tloušťky min. 100 mm z betonu min. B170, tedy dnes cca C12/15, rovněž s dostatečnou únosnostní rezervou.
Každý statik má své zaběhnuté výpočetní postupy, svůj vlastní software, své vlastní i Komorou vydané podkladové materiály panelových soustav, a může případně použít naznačený postup posuzování, který autor příspěvku již v reálné praxi použil.
Problém sanací střešních plášťů panelových domů je závažný. Protože sanace se zpravidla provádějí za obydleného stavu podlaží pod předmětnou stropní konstrukcí, je nezbytné plnohodnotně zajistit bezpečnost našich spoluobčanů bydlících v dotčených domech.
Použité zdroje:
- Witzany, J. Vrba, V. Honzík: Otvory v panelových domech, ČKAIT, 2014
- Vrba: Přibližné posouzení únosnosti panelových stropních konstrukcí, zejména nejvyšších podlaží, působících ve dvou směrech, Materiály pro stavbu 3/2022
- Honzík, P. Štěpánek, J. Vrba: Zelené střechy panelových domů, Stavebnictví 10/2020
- Vejvara: Vegetační střechy a jejich statické požadavky, Stavebnictví 4/2022
- Magazín Energeticky soběstačné budovy 1/2023, ČKAIT, březen 2023
- ckait.cz – panelové soustavy
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.