Zprávy a informace ČKAIT 2021|02

Veřejnou rozpravu na téma dopadu nové legislativy na běžného občana otevřel senát na semináři organizovaném 25. února 2021 místopředsedkyní senátu ve spolupráci s Asociací ekologických nevládních organizací Zelený kruh. Na semináři zazněly obavy z oslabení běžných občanů ve stavebním řízení v případě navrhované systémové změny stavebního řízení. K tomu se pojí i nově upravený návrh vyvlastnění. Místopředsedkyně senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) zde také vyslovila domněnku, že při překlápění režimu stavebních řízení do nového systému vznikne ve stavební správě dlouhotrvající systémový kolaps, že dojde k zeslabení postavení účastníků již zahájených řízení a v současné době by nedoporučila tento proces spouštět z důvodu nemožnosti projednání všech souvislostí při omezení pohybu v důsledku vládních nařízení spojených s nouzovým stavem. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) předpokládá, že nový stavební zákon nebude senátem přijat a bude vrácen zpět do Poslanecké sněmovny. Do parlamentních voleb přitom zbývá jen několik měsíců.

Komu vadí silné postavení obcí

MMR naopak uveřejnilo na svém webu prohlášení, že není v časové tísni a nevidí důvod, proč by se příprava třetího čtení, plánovaná na duben 2021, a další kroky k finalizaci zákona neměly do voleb na podzim stihnout. Na zavedení povolování staveb v režimu státní správy se těší developeři, kterým vadí v současné době silné postavení obcí. Obce při výkonu přenesené působnosti mohou zasahovat proti výstavbě projektů na svém území ovlivněním obecních zaměstnanců při povolování staveb formou „systémové podjatosti“, zatímco v režimu čisté státní správy by měly postavení účastníka dotčeného stavbou, aniž by musely vlastnit pozemky v jejím těsném sousedství.

Vláda problémy nevidí, opozice má obavy

Zatímco Martin Kolovratník obratně nabízí opozici hledání většinové shody a nazývá se optimistou, poslanci Mariánu Jurečkovi (KDU-ČSL) při projednání stavebního a změnového zákona chybí vypořádání připomínek ve 2. kole mezirezortního připomínkového řízení. Výboru parlamentu pro veřejnou správu by neodnímal jeho postavení garančního výboru pro předpisy stavebního práva a nazval celý legislativní proces nestandardním na úkor kvality návrhů. Návrhy požadoval stáhnout a znovu připravit na MMR, aby mohla proběhnout řádná diskuse o změnách návrhů s urbanisty, zástupci měst a obcí. Podobně argumentoval i poslanec Martin Kupka, který navíc popsal vynaložení finančních prostředků na restrukturalizaci systému veřejné správy jako rizikové a neefektivní. Svaz měst a obcí odmítl jak vládní návrh od MMR, tak i komplexní pozměňovací návrh Hospodářského výboru.

Neexistuje obecná shoda

Na plenárním zasedání Poslanecké sněmovny bylo 3. března 2021 schváleno užití komplexního pozměňovacího návrhu doporučeného Hospodářským výborem jako výchozího textu, do něhož mají být zapracovány veškeré další návrhy změn a doplnění. K zapracování změn a navrhovaných doplnění poskytla Poslanecká sněmovna čas prostřednictvím přerušení jednání o stavebním a změnovém zákoně do konce března 2021. Kolovratníkův komplexní návrh zákona se má dále nazývat jako komplexní pozměňovací návrh Hospodářského výboru. Návrh zatím neobsahuje „Čtyři artikuly“ měst Prahy, Brna, Ostravy, Plzně a Liberce, navrhované poslanci ANO, KSČM a SPD, které avizoval poslanec Martin Kolovratník (ANO) v důsledku navrhované kompromisní dohody se zástupci měst a obcí náhradou obcím za odnětí jejich působnosti v povolování staveb. Také opozice pod vedením poslance Martina Kupky (ODS) navrhuje svá doplnění textu návrhu.

Po 20 letech se má stavební řízení vrátit opět pod státní správu

Komplexní pozměňovací návrh Hospodářského výboru přináší systémovou změnu spočívající v ukončení působení obecních stavebních úřadů v přenesené působnosti a po dvaceti letech od zrušení okresních úřadů vrací celý systém stavebních řízení zpět do výkonu prostřednictvím státní správy. Pro přestavbu stavebního sektoru se změní zařazení stavebních úřadů do hierarchické struktury státní správy, Nejvyšší stavební úřad se sídlem v Ostravě, Specializovaný a odvolací stavební úřad se sídlem v Praze a krajské stavební úřady vytvoří soustavu orgánů státní stavební správy. Stavby tak napříště mají být povolovány státními stavebními úřady na krajích, zatímco obce by výměnou za ztrátu kontroly nad stavebním řízením získaly nárok na územní plánování.

Do státní správy má přejít 13 000 zaměstnanců obcí

S tím se spojují přechody zaměstnanců stavebních úřadů v počtu odhadovaném na 13 000 ze současných pracovních poměrů u obcí do služebního poměru u nově zřízeného stavebního úřadu ve smyslu zákona o státní službě. Polemiky kolem tohoto přeskupení zmiňují celou škálu souvislostí. Ministryně Dostálová plánuje, že přeřazení stavebních úřadů do systému státní správy by mělo mít pouze formální charakter a nenastaly by výraznější faktické změny ve výkonu práce jejich zaměstnanců. Opozice ovšem poukazuje na riziko, že mnozí ze současných stavebních úředníků nepodstoupí přechod do služebního poměru u státní správy a nový stavební úřad bude narychlo hledat kvalifikované stavební úředníky.

Státní stavební úřady si samy zajistí stanoviska dotčených orgánů

Jak vysvětlila ministryně Dostálová 3. března v úvodním slově k projednávanému tisku, budou na státní strukturu stavebních úřadů navázány také dotčené orgány. Jejich stanoviska bude nově zajišťovat stavební úřad v rámci projednávání návrhů na umístění a povolení staveb. Zda se podaří dosáhnout státním úředníkům urychlení postupu při vydávání stavebních povolení a nebude-li takové zrychlení na úkor ochrany přírody, památkově chráněných staveb, i to se stalo předmětem veřejné diskuse nejen v parlamentních výborech a v senátu.

Volbou komplexního pozměňovacího návrhu (KPN) Hospodářského výboru byl v této fázi projednávání opuštěn hybridní model kombinované státní správy, navrhovaný opozicí (KPN poslance Kupky a dalších), podle něhož by nižší stupně stavebních úřadů zůstaly na obcích a sloužily by k projednání běžných staveb. O této variantě vyslovilo Ministerstvo pro místní rozvoj pochybnost, že nezaručuje dodržování lhůt, což má být prioritou pro tvorbu nového znění stavebního zákona. Výbor pro veřejnou správu opoziční návrh zamítl. Na Ústavně právním výboru nebyly komplexní pozměňovací návrhy vůbec projednány.

Zhroucení systému může trvat až dva roky

Na druhou stranu v rámci Hospodářského výboru publikovala i menšina opozičních poslanců také své stanovisko ve zprávě ze stejného data. Kritizují, že zvolený text návrhu stavebního zákona nevhodným způsobem zasahuje do pravomocí krajů, měst a obcí, zásadně narušuje současný zavedený model veřejné správy, jehož restrukturalizace přinese zbytečné náklady, ohrozí celý sektor výstavby, který podle uvedené argumentace v důsledku aplikace nového systému vyvolá zhroucení až na dva roky. Nakonec opoziční zpráva doporučuje navrácení ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu poslanců Martina Kupky, Ivana Bartoše, Marka Výborného, Věry Kovářové a Dominika Feriho, který je celý přiložen k oponentní zprávě. Oponentní zprávy uveřejnily i další dva výbory projednávající texty uvedených zákonů. Výbor pro veřejnou zprávu a regionální rozvoj argumentuje velmi podobně a Ústavně právní výbor se svou menšinou připojil ke stejné argumentaci.

Proč nepočkat s dokončením tak zásadní změny po parlamentních volbách?

Mezitím se nezastavily veřejné mediální i kuloární debaty o problematice spojené s vytvářením nového systému stavebních úřadů. Vzhledem k poměrně krátké době zbývající do voleb se diskutuje, zda bude nový stavební zákon zaveden již za současné politické garnitury, či zda je naopak možné uspěchat natolik komplexní změnu systému bez negativního dopadu, pokud by zákon vyšel pod tlakem bez promyšlených návazností na ostatní předpisy.

Na chyby předchozích úprav stavebního práva prostřednictvím novel dosavadního stavebního zákona poukazovali poslanci při projednávání nového návrhu zákona. Shodují se na tom, že je nanejvýše podstatné, aby při zavedení nové úpravy stavebního práva nedošlo k chybám v návaznosti na další právní předpisy a nebylo nutné nově vyhlášený zákon vzápětí novelami opravovat.

Je třeba si uvědomit, že návrh nového stavebního zákona je nevyhnutelně propojen s tzv. změnovým zákonem, který promítá změny do souvisejících a prováděcích právních předpisů, které se týkají územního rozvoje, pozemkových úprav, vyvlastňování, liniového zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, vod, vodovodů a kanalizací, odpadů, nakládání s těžebním odpadem, požární ochrany, památkové péče, hornické činnosti, geologie, ochrany přírody a krajiny, myslivectví, zemědělského půdního fondu, daní z nemovitostí, daní z příjmů, daní z přidané hodnoty, správních poplatků, finanční správy, celní správy, oceňování majetku, zeměměřičství, lázeňství, vnitrozemské plavby, lesního zákona, pozemních komunikací, civilního letectví, veterinární péče, nouzových zásob ropy, pohonných hmot, obrany České republiky, státních hranic, integrovaného záchranného systému, integrované prevence, prevence závažných havárií, ochrany veřejného zdraví, ochrany ovzduší, inspekce práce, hospodaření s energií a energetiky, pohřebnictví, správního řádu, státní služby, státního pozemkového úřadu, pyrotechniky, archivnictví, elektronických komunikací, zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, elektronických úkonů a autorizované konverzi dokumentů, základních registrů a pro architekty a stavební inženýry a techniky přináší úpravy jejich autorizačního zákona.

To je opravdu velké množství změn s dopadem na řadu souvisejících právních předpisů, které musí být následně upraveny v několika málo měsících, které zbývají do podzimních parlamentních voleb. Přitom nemají v programu jen stavební zákon a jím vyvolané změny v desítkách navazujících právních předpisů, ale musí se vypořádat i s problémy vyvolanými současným nouzovým stavem a přípravou volebního zákona.

Veškeré dokumenty spojené s vývojem rekodifikace stavebního zákona historicky řazené od jara 2018 uveřejňuje ČKAIT na své webové stránce v rubrice Rekodifikace veřejného stavebního práva.

Více na www.ckait.cz/rekodifikace-verejneho-stavebniho-prava; www.psp.cz

Na www.ckait.cz/rekodifikace-verejneho-stavebniho-prava je umístěn kompletní soubor dokumentů mapující průběh rekodifikace stavebního práva od 23. prosince 2017 do současnosti. Jedná se o jedinečný soubor dokumentů, který nelze nalézt nikde jinde. Ani na stránkách MMR tyto informace nejsou uveřejněny. Aktuálně poslední dokument má pořadové číslo 147. UsnesenÍ hospodářského výboru z 52. schůze ZZ - 12.2.2021

PŘEHLED PŘEDCHOZÍCH ČLÁNKŮ NA TÉMA REKODIFIKACE V Z+i ČKAIT

Z+i 1/2021 - Rekodifikace popatnácté - Přelom roku 2020 a 2021 byl ve znamení předkládání a projednávání pozměňovacích návrhů k novému stavebnímu zákonu. Ještě v prosinci 2020 představila komplexní návrh skupina poslanců opozičních stran. Další návrh připravoval Radim Fiala (SPD), ale nakonec ho propojil s komplexním návrhem z dílny koaličních poslanců Martina Kolovratníka (ANO), Petra Dolínka (ČSSD) a Lea Luzara (KSČM).

Z+i 6/2020 -Rekodifikace počtrnácté - Jak probíhalo první čtení v poslanecké sněmovně? Čtyři politické strany, které v prvním čtení hlasovaly pro vládní návrh rekodifikace stavebního práva, očekávají ve druhém čtení jeho významnou proměnu. Jejich požadavky jsou však často protichůdné. Nejednotný postoj mají přitom ke klíčovým bodům jako je vytvoření stavebního superúřadu či vytváření vlastních předpisů velkými městy.

Z+i 5/2020 - Rekodifikace potřinácté - V tomto pokračování jsme se zaměřili  zejména na zákon autorizační, který je zařazen mezi změnové zákony rekodifikace jako část X. Pro autorizované osoby patří změny zákona č. 360/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů k nejdůležitějším návrhům.

Z+i 4/2020 - Rekodifikace podvanácté - Tento díl věnujeme vybraným ustanovením rekodifikovaného stavebního práva, která obsahují znění postoupené 27. července 2020 na opětovné projednání Legislativní rady vlády, a která se bezprostředně dotýkají činnosti autorizovaných osob. Neakceptované připomínky ČKAIT v ustanoveních stavebního zákona zůstaly.

Z+i 3/2020 - Rekodifikace pojedenácté - Členové ČKAIT jsou již od roku 2017 v průběhu jednotlivých etap připomínkovacích řízení k předkládanému rekodifikovanému stavebnímu právu zvyklí na všelicos. Mysleli jsme si, že nás už nic nepřekvapí, ale zmýlili jsme se. K připomínkování jsme dostali téměř úplně jiný text.

Z+i 2/2020 Rekodifikace podesáté - Jak vypořádalo ministerstvo pro místní rozvoj připomínky ČKAIT k návrhu stavebního zákona? Ze 121 zásadních připomínek ČKAIT zůstalo na konci února 2020 nevypořádaných 24 výhrad, které ČKAIT považuje za zcela podstatné. Týkají se zejména technického dozoru stavebníka, autorského dozoru a geotechnického průzkumu.

Z+i 1/2020 Rekodifikace podeváté - připomínky ČKAIT v mezirezortním řízení. K oficiální verzi předložené do mezirezortního řízení v předvánočním čase od 25. listopadu do 23. prosince 2019 byla na MMR podána řada připomínek. Autorizované osoby ČKAIT vyjádřily svůj názor prostřednictvím 803 připomínek, které se po interním vypořádání v rámci ČKAIT proměnily na 217 připomínek odeslaných na MMR. Snad jejich oficiální vypořádání na MMR nedopadne jako při vypořádání připomínek k věcnému záměru, kdy se jich většina ztratila.

Z+i 5/2019 Rekodifikace poosmé aneb jízda rychlíkem co nikde nestaví. Zpráva o zapojení ČKAIT do procesu rekodifikace stavebního práva aneb co dodat k rekodifikaci poosmé? Vlak poháněný parní lokomotivou do úvahy sice nepřichází, to bychom zanechali příliš velkou uhlíkovou stopu. Avšak připravovaná vysokorychlostní trať nevede jenom nížinami; v tunelech může narazit na nepředvídané geologické poměry.

Z+i 4/2019 Rekodifikace posedmé. Pokračování zprávy o hektickém projednávání jednoho z nejdůležitějších zákonů. I přes řadu zásadních připomínek schválila Vláda ČR v červnu 2019 návrh věcného záměru stavebního zákona. O prázdninách bylo svoláno pět jednání pracovních skupin. ČKAIT se aktivně účastní jednání, i nadále usiluje o úpravu kritizovaných ustanovení.

Z+i 3/2019 Rekodifikace pošesté. ČKAIT usiluje o to, aby stát nerezignoval na ochranu veřejného zájmu 

Oficiální vypořádání připomínek je netransparentní. Legislativní rada vlády neobdržela pravdivou informaci o tom, jak byly vypořádány zásadní připomínky ČKAIT k věcnému záměru stavebního zákona. Proč mezirezortní vypořádání nezahrnuje 37 zásadních připomínek, jejichž vypořádání skončilo rozporem? Kromě toho v oficiálních vypořádacích tabulkách zcela zmizely dvě třetiny zásadních připomínek ČKAIT.

Z+i 2/2019  Rekodifikace popáté.  Práce kvapná bez promyšlené analýzy. Výsledek mezirezortního vypořádání zásadních připomínek k věcnému záměru stavebního zákona: Veřejný zájem zůstává nejasný.

Z+i 1/2019 Rekodifikace počtvrté. Jak nám zprivatizovali stavební právo.  Připomínky autorizovaných osob k předfinální verzi.  Pokud se vám zdá, že je divné, když návrh zákona připravuje zájmový podnikatelský svaz, pak vězte, že to divné opravdu je. Veřejný zájem je totiž jiný než ten privátní.

Z+i 5/2018 Rekodifikace potřetí. Ministerstvo pro místní rozvoj a Hospodářská komora ČR uveřejnily v říjnu 2018 zprávu o tom, že společně chtějí připravit nový stavební zákon, který by podle jejich harmonogramu měl být schválen už za tři roky – tedy v roce 2021. Návrh věcného záměru by měl vzniknout už do konce roku 2018.

Z+i 4/2018 Rekodifikace podruhé. O postupu rekodifikace stavebního zákona a 80 navazujících předpisů. Vláda se v září 2018 pouze seznámila s informací o  o hlavních směrech a cílech rekodifikace č.j. 746/18

Z+i 3/2018 Rekodifikace poprvé. ČKAIT upozornila na hlavní problémy současného stavebního práva a nabídla Vládě ČR spolupráci na rekodifikaci stavebního práva. ČKAIT byla vyzvána, aby jmenovala své odborníky do pracovních skupin MMR.