ÚHOS a veřejné konzultace u veřejných zakázek
V září letošního roku byla ČKAIT oslovena předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Ing. Petrem Rafajem, aby se zapojila do veřejné konzultace v oblasti veřejných zakázek. Shrnutí komorových názorů se ujala Komise ČKAIT pro zákon o zadávání veřejných zakázek. ČKAIT je názoru, že současný stav podávání podnětů podle § 259 zákona č. 134/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy se za podání podnětu vybírá poplatek ve výši 10 000 Kč, je vyhovující. Zajišťuje, aby institut podávání podnětů nebyl zneužíván.
Úvodem je nutno připomenout, že uskutečnění veřejné konzultace vychází ze schváleného usnesení vlády č. 170 z 11. září 2019 o Akčním plánu boje s korupcí na rok 2019, ve kterém vláda mj. uložila Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS) společně s MMR ČR tuto konzultaci provést. Vychází ze skutečnosti, že dosavadní aplikační praxe ukazuje, že je v oblasti zadávání veřejných zakázek potřeba se zaměřit na zhodnocení efektivity a přijetí nápravních opatření ve fungování ÚOHS. Jedná se především o nutnost revize postupu přijímání podnětů, délky celého rozhodovacího procesu a způsobu rozhodování v druhoinstančním řízení.
Podávání podnětů v oblasti veřejných zakázek k ÚOHS
ČKAIT je názoru, že současný stav podávání podnětů podle § 259 zákona č. 134/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy se za podání podnětu vybírá poplatek ve výši 10 000 Kč, je vyhovující. Zachovává vážnost procesu a zajišťuje, aby institut podávání podnětů nebyl zneužíván.
Délka rozhodovacího procesu před ÚOHS
Přestože délka vydávání rozhodnutí v první i druhé instanci je v souladu se správním řádem, ponechání právní úpravy beze změny není pro zkrácení a zefektivnění správního řízení u ÚOHS řešením. Doporučovali bychom novelu § 252 ZZVZ.
Pokud vycházíme ze skutečnosti, že zadávací dokumentace je veřejně přístupná na profilu zadavatele, s ohledem na plnou elektronizaci veřejných zakázek navrhujeme, aby si ÚOHS části dokumentace uvedené v § 252 odst. 4 stáhl sám přes přístup do elektronického nástroje. Zadavatel by tak byl povinen ÚOHS zaslat jen části dokumentace, které na profilu ani v elektronickém nástroji nejsou.
Naopak nepovažujeme za vhodné zkracovat lhůtu pro vyjádření zadavatele k návrhu – jde o zásadní prostředek obrany zadavatele a zkrácení lhůty by ho stavělo do nevýhodné pozice vůči navrhovateli.
Do budoucna bychom podporovali i vyloučení správního řádu, tedy zavedení kontradiktorního řízení (nejlépe s ústním jednáním). Tato změna by oběma stranám pomohla lépe obhájit svá stanoviska a zároveň by mohla bránit spekulativním podáním, u nichž stěžovatelé spoléhají na to, že ÚOHS bude konat za ně (podobnou úpravu má dle našeho povědomí např. i Rakousko).
Způsob rozhodování v druhoinstančním řízení
Přikláněli bychom se k variantě c) – doplňování dodatečných skutečných zjištění. Druhoinstanční řízení by se prodloužilo, ale šlo by o konečné rozhodnutí, tudíž ve finále by se celé řízení mohlo zkrátit. Pokud by se stát rozhodl postupovat podle varianty 2c) – vyloučení správního řádu, předpokládáme, že kontradiktorní řízení by bylo jen jednostupňové a tuto otázku by proto nebylo třeba řešit.
Úprava limitů veřejných zakázek
Paralelně s výzvou ÚOHS byla ČKAIT oslovena i ministryní pro místní rozvoj Ing. Klárou Dostálovou, abychom se vyjádřili k tématu výše limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen VZMR).
Z obdrženého materiálu s podrobným rozborem „Vhodnosti současného nastavení podmínek při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a posouzení adekvátní výše hranice pro jejich zadání konkretizovaným tématem“ komise ČKAIT pro ZZVZ dospěla k závěru, že je nutné posílit podporu veřejných zakázek malého rozsahu, zejména zveřejněním vzorových dokumentů a postupů, které by se staly všeobecným standardem, bez nutnosti legislativních změn.
Současně se ale přiklání k tomu, aby bylo metodicky podpořeno stanovisko na zamezení nerozumného snižování limitů, které si některé instituce samy určují vlastní směrnicí. Jestliže je u některých institucí limit pro zadání VZMR 150 000 Kč a náklady na její realizaci jsou podle materiálu MMR 50 000 Kč, jde podle nás o mrhání veřejnými prostředky. Snížení limitu by mělo být racionálně zdůvodněno a nemělo by se přitom jednat pouze o formulaci „boj s korupcí“.
V rámci této části veřejné konzultace byla ministryně informována že ČKAIT úzce spolupracuje s Odborem práva veřejných zakázek MMR ČR, konkrétně na dokumentu Výzva k podání nabídek a zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou mimo zadávací řízení (tj. mimo režim zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek).