Stavovský soud ČKAIT
Nepřípustnost souběhu funkcí způsobila, že v roce 2019 musel stavovský soud pracovat v sestavě pouze osmi členů. Tři členové dali přednost práci ve výboru oblasti. Skladba řešených pochybení se prakticky nemění; primární příčinou většiny stížností zůstává nejasný smluvní vztah partnerů výstavby, resp. absence jednoznačné smlouvy o dílo. Mezi disciplinárně obviněnými stále převažují autorizované osoby v oboru pozemní stavby, v první řadě projektanti a osoby odpovědné za odborné vedení stavby.
Stavovský soud (dále jen StS) jednal a rozhodoval v souladu s § 10 Organizačního řádu ČKAIT prostřednictvím svých dvou disciplinárních senátů v Praze a Brně. Převzetím žalobních návrhů Dozorčí rady ČKAIT bylo zahajováno disciplinární řízení s obviněnými autorizovanými osobami, které porušily ustanovení zákona č. 360/1992 Sb. nebo Profesního a etického řádu ČKAIT z hlediska odborného nebo etického. Výkon disciplinárních opatření zajišťovala Kancelář Komory. Předseda nebo místopředseda StS se pravidelně účastnili zasedání představenstva i Dozorčí rady ČKAIT.
Negativní dopad ustanovení o souběhu funkcí
Na základě změny Organizačního řádu ČKAIT (§ 3 odst. 12, 13 a 14), odhlasované na letošním shromáždění delegátů, muselo několik členů z jedenáctičlenného stavovského soudu přehodnotit svoji činnost v orgánech Komory s tím, že nadále je nepřípustný souběh funkcí v StS a např. výboru oblasti. Z „postižených“ členů StS zvolili dva členové stavovský soud (Ing. Bezpalec, Ing. Chytil) a tři členové dali přednost práci ve výboru své oblastní pobočky (Ing. Hořejší, Ing. Klos, Ing. Luňáček). StS tedy pokračuje v činnosti do konce volebního období (březen 2020) v sestavě osmi členů.
V období roku 2019 dosud řešily tříčlenné senáty, jmenované ad hoc z členů StS, 12 návrhů na zahájení disciplinárního řízení v profesních kauzách, z toho osm v Praze a čtyři v Brně. Disciplinární řízení s autorizovanými osobami, které dosud neuhradily členský příspěvek, vrcholí právě v posledních měsících roku. Provinění řeší v rámci Komory výhradně disciplinární senát v Praze. Konečná bilance kauz bude součástí výroční zprávy ČKAIT za rok 2019.
Hlavním problémem bývá nejasný smluvní vztah
Skladba řešených pochybení se prakticky nemění; primární příčinou většiny stížností zůstává nejasný smluvní vztah partnerů výstavby, resp. absence jednoznačné smlouvy o dílo. Mezi disciplinárně obviněnými stále převažují autorizované osoby v oboru pozemní stavby (také s ohledem na nejvyšší počet členů Komory), v první řadě projektanti a osoby odpovědné za odborné vedení stavby. V kauzách tradičně figurují také obory statika a dynamika staveb, v menší míře stavby dopravní či stavby vodního hospodářství. Jako stěžovatelé zůstávají ve výrazné většině zastoupeny soukromé fyzické osoby (stavebníci rodinných domů a další účastníci stavebního řízení), ale také stavební úřady apod.
Připravují se změny autorizačního zákona
Poznatky a zkušenosti získané v souvislosti s disciplinárním řízením v některých dřívějších kauzách vedly k závěru, že by bylo vhodné usilovat o změnu zákona č. 360/1992 Sb. (dále jen Zákon) tak, aby v konečném důsledku nedocházelo ke zneužívání některých ustanovení ze strany disciplinárně stíhaných autorizovaných osob, eventuálně k výraznému omezení veřejnoprávní funkce Komory. V současné době jsou připraveny a diskutovány úpravy Zákona v těchto konkrétních oblastech působnosti ČKAIT:
- U tzv. neplatičů – autorizovaných osob, které nesplnily svoji základní povinnost a včas neuhradily členský příspěvek – se jedná o ustanovení o automatickém pozastavení členství osobám, které neuhradily předepsanou částku do 31. března kalendářního roku, resp. ani do jednoho měsíce poté, kdy byly na tuto skutečnost písemně upozorněny s následkem pozastavení členství (§ 11). Tím však nebude dotčena dosavadní možnost autorizovaných osob předem požádat Kancelář Komory o shovívavost, resp. náhradní řešení v odůvodněných případech (objektivní zdravotní, rodinné nebo existenční problémy apod.).
- Pozastavení veškerých udělených autorizací (členství) při spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem činností autorizované osoby, poskytovaných v souvislosti s udělenou autorizací, za porušení obecně závazných právních předpisů při výkonu takových činností a za porušení vnitřních předpisů Komory (§ 11 odst. 1 písm. a). Následně musí být v řádech Komory také specifikovány podmínky pozastavení autorizace při udělení tohoto disciplinárního opatření pouze za odborné (etické) pochybení v jednom z více získaných oborů autorizace a dořešit související problematiku uložení autorizačního razítka společného pro více oborů.
- Třetí chystaná změna Zákona vychází dokonce ze stanoviska Nejvyššího správního soudu, který shledal ve svém rozhodnutí v odvolacím řízení „stav aktuální platné právní úpravy Zákona závažným opomenutím zákonodárce“. Dle výkladu NSS dnes Zákon v platném znění vylučuje disciplinární odpovědnost autorizovaných osob, pokud se dopustí protiprávního jednání či jednání v rozporu s vnitřním předpisem Komory, které nebude jednoznačně výsledkem výlučně jen činnosti, pro kterou takové osobě byla udělena autorizace – např. činnosti v jiném oboru nad rámec udělené autorizace či v pozici statutárního orgánu právnické osoby. Autorizovaná osoba tedy bude nově (§ 12 odst. 1) mít odpovědnost za odbornou (etickou) úroveň výkonu veškerých odborných činností poskytovaných v souvislosti s udělenou autorizací, za porušení obecně závazných právních předpisů při výkonu takových činností a za porušení vnitřních předpisů Komory. Z toho vyplývá i doplnění § 20 odst. 1: Za závažné nebo opětovné porušení povinností autorizované osoby stanovené tímto Zákonem nebo vnitřním předpisem Komory (dále jen disciplinární provinění) Komora autorizované osobě uloží...
Snaha o ukončení omezení pravomocí ČKAIT
Cílem úprav je ukončit výrazné omezení pravomocí ČKAIT k vedení disciplinárního řízení, a tím posílit působnost ČKAIT při péči o stavební kulturu, ochranu veřejných zájmů a při hájení stavovských zájmů autorizovaných osob. Podle doporučení právního poradce ČKAIT by bylo vhodné doplnit uvedené návrhy změn též obecným požadavkem na trvalou bezúhonnost autorizované osoby, která se aktuálně vyžaduje jen pro udělení autorizace. Úpravy společného Zákona se samozřejmě týkají i České komory architektů, se kterou ČKAIT postupuje v úzké součinnosti.