Stavebně bezpečnostní akce Kryštof v Liberci
Přesně jako Marťan či jiné zjevení z jiného světa jsem se cítil jako pracovník stavebního úřadu při kontaktu se stavebníky a staviteli rozestavěných rodinných domů ve správním obvodu libereckého stavebního úřadu.
Setkání totiž probíhala a nadále probíhají od poloviny letošního července v rámci nové systémové preventivní iniciativy oddělení státního stavebního dozoru libereckého stavebního úřadu, kterou na našem pracovišti odlehčeně označujeme parafrází „stavebně bezpečnostní akce Kryštof“. O co vlastně jde?
Jedná se o další logický krok navazující na dosavadní přípravnou informační kampaň stavebního úřadu, ukotvenou na základech aktivní spolupráce stavebního úřadu a oblastní kanceláře ČKAIT v Liberci. Významným mezníkem a dílčím završením je série článků ve Zpravodaji Liberec, které postupně vycházely od května 2018 až do letošního května. Součást této kampaně představuje však i stále aktuální připomínkování kvality projektových dokumentací, o čemž jsme již informovali v článku z roku 2016. Všechny informace viz oficiální web města Liberec www.liberec.cz > Úřad > Odbory magistrátu > Odbor stavební úřad > Oddělení státního stavebního dozoru.
Návrat ke kořenům stavebního práva
Smyslem této kampaně je návrat ke kořenům stavebního práva, kam se obrací i právě probíhající rekodifikace stavebního zákona predikovaným zjednodušením dokumentací pro stavební povolení. V našem pojetí to znamená důsledné preferování zásady, že činnost stavebního úřadu není hromadění lejster a řešení sousedských sporů, ale že hlavním principem jeho činnosti je (má být) certifikace každé jednotlivé stavby uvedené do provozu, a to zejména z hlediska její trvalé bezpečnosti, tedy od okamžiku prvního kopnutí do země při zakládání až po její demolici (což v budoucnosti nesporně zpřehlední a usnadní BIM ve spojení s facility managementem).
Tento certifikační proces má dvě základní etapy – prvotní certifikace návrhu stavby (povolení stavby na základě odborně zpracované projektové dokumentace) a konečná certifikace provedení hotové stavby (kolaudace stavby nejenom na základě odborných atestů-revizí podle zvláštních právních předpisů, ale zejména stavebním zákonem vyžadovaného důkazu o řádném provádění stavby – stavebního deníku). Proto oba klíčové doklady – projekt i stavební deník – musí obsahovat stejné autorizační razítko a obsah obou dokumentů je nařízen stejnou vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
Institut kontrolních prohlídek stavby
V rámci této smysluplné logiky je „novým“ stavebním zákonem (183/2006 Sb.) přímo vyžadována průběžná kontrola postupu výstavby každé stavby prostřednictvím institutu kontrolních prohlídek stavby. Právě a jen tento princip umožnil úlevy kolaudací, včetně jejich úplného zrušení u rodinných domů. V souladu s těmito principy je také nastavení povinností a přestupků za jejich porušení ve stavebním zákonu. Pokud stavebník nesplní své povinnosti v první povolovací fázi, riskuje pouze to, že nedostane rozhodnutí stavebního úřadu (povolení stavby). Ale okamžikem obdržení povolení a zahájením stavby vstupuje do zcela nových povinností, za jejichž porušení už je stanovena pokuta. Je to obdobné jako u řidičského průkazu – nesplníte-li povinnosti (zákonné požadavky na znalost pravidel silničního provozu primárně sloužících k zajištění bezpečnosti pohybu po silnicích), nedostanete ho. Jakmile ho však dostanete a sednete do auta, hrozí vám pokuta na každém rohu za fyzické porušení konkrétního pravidla. Stejně vám hrozí sankce, když do auta sednete bez řidičáku (povolení jezdit jako povolení stavět).
Stavební deník je něco jako technický průkaz stavby
Mimochodem, jak byste asi věřili bezpečnosti nového auta, ke kterému by vám prodavač místo technického průkazu napsal čestné prohlášení, že montéři auto smontovali podle všech norem a předpisů? Asi moc ne, že? Avšak některé stavební úřady se při kolaudaci vůbec neshánějí po stavebním deníku, ale spokojí se s čestným prohlášením stavebníka (např. zubaře, dojičky, trafikanta, ...), že stavba je provedena řádně v souladu se všemi předpisy a normami. A některé stavební úřady jdou ve své rozhodovací odpovědnosti tak daleko, že vyžadují od stavebníka takové čestné prohlášení dokonce už při ohlášení stavby, přičemž nijak nežádají doložení činnosti stavbyvedoucího, natož aby kontrolovali, že na stavbě vůbec nějaký je. A přitom k tomu stačí jeden rychlý pohled na první stránku stavebního deníku, jenže ten je vlastně také nezajímá...
Aktivní kontrola stavenišť není obvyklá
Asi nebude v rozporu s prostým selským rozumem požadavek na trvalou bezpečnost staveb ani požadavek bezpečnost staveb důsledně kontrolovat, „přesto“ že je to shodou okolností požadavek stavebního zákona. Pak by ovšem bylo očekávatelné hemžení úředníků stavebních úřadů na staveništích. Moje zkušenost z „Kryštofa“? Obvykle údiv hodný zjevení mimozemšťana a následné uvítání typu to ale nikde nedělají nebo co tu děláte, já už povolení mám či nejčastěji kdo mě udal?
Zde je ovšem klíčová informace, že zahájení systematických kontrol nově zahajovaných staveb rodinných domů (z praxe víme, že větší stavby jsou pod drobnohledem inspekce práce a mají zcela jinou „kulturu“) nebyl žádný blesk z čistého nebe. Jako pracovník stavebního úřadu jsem požádal oblastní kancelář ČKAIT, aby rozeslala všem členům oblasti avízo, že se jako úřad začínáme chovat jinak, než je obvyklé. Jelikož oblastní kancelář disponuje u cca 95 % členů e-mailovou adresou, bylo 3. července 2019 rozesláno asi tisícovce autorizovaných osob do jejich e-mailových schránek upozornění, že bude zahájena aktivní kontrola stavenišť z hlediska jejich označení (povinnost stavebníka) a zabezpečení (povinnost zhotovitele a stavbyvedoucího). Součástí tohoto avíza byla i připomínka kolegům, kteří nevykonávají činnost stavbyvedoucích a jenom projektují, že by v zásadách provádění stavby měli řešit zařízení staveniště (stavby), přičemž zabezpečení staveniště (obecně oplocení) je jejich povinností, neb je povinné, na rozdíl od buňkoviště. První aktivní kontroly stavenišť proběhly na stavbách dle seznamu stavebního úřadu nově povolených staveb RD, kde účinnost povolení nastala od 1. ledna do 30. května 2019 (cca 20 staveb v celém správním obvodu) od 18. července 2019.
Stavby „na černo“
Prozatím je předčasné činit kvalifikované závěry z celé akce, ale lze uvést zajímavé, někdy smutné, jindy úsměvné zkušenosti. Například u jednoho domu, který byl stavěn „na černo“ jsme zjistili, že stavebník udělal (a platil) vše, aby měl stavbu řádně a včas povolenou, včetně profesionálního „obíhače“, který měl urychlit povolení na stavebním úřadu. Když jsme to se stavebníkem detailně probírali, zjistili jsme, že kdyby si to oběhl sám, měl už dávno povoleno. Zajímavé je zjištění, že u stavenišť, kde se doplňovalo chybějící zabezpečení (oplocení), obvykle došlo i k uklizení staveniště. A úsměvné zjištění – dle sdělení stavebníků z posledních týdnů v libereckých půjčovnách se mobilní oplocení a v obchodech tabulky Vstup na staveniště zakázán staly nedostatkovým zbožím.
Proč se kontroly vyplatí?
Na závěr položím doplňující otázku: proč to děláme? Na ni současně odpovím zase otázkou: Co je lepší: odhalit při kontrole při zahájení stavby zásadní nedostatky a navést stavebníky a stavitele na správný postup, nebo to, že stavebník při kolaudaci zjistí, že má půl baráku „na černo“ nebo dokonce vadně provedený, a místo stěhování absolvuje nový povolovací kolotoč či nezbytné opravy? A ještě lépe, co když kdokoliv při koupi ne laciného a k tomu nedávno „kolaudovaného“ rodinného domu po nastěhování zjistí, že v podstatě neodpovídá ověřené projektové dokumentaci a například jako bonus do něj i při mírném dešti dost teče?
Jinak… a co dál?
Náš postup lze zejména z perspektivy jednoho stavebního úřadu označit za „hodně neobvyklý“, ale smyslem není odlišení, smyslem je boj s nekvalitou, nepořádkem, neefektivitou..., prostě se šlendriánem, který se zabydlel v našem oboru. Všichni stavaři to znají – jakmile kvalitně opravíte kus omítky na zdi, okamžitě zřetelně uvidíte všechny vady a křivosti zbývající neopravené části zdi.
Stejně tak se to jeví i nám s Kryštofem, s každým „napraveným“ staveništěm vystupují z mlhy dní související vady a křivosti předchozí projektové přípravy, ale i následných povolovacích postupů, počítaje v to i stavební úřad a samozřejmě i postupů vlastní realizace stavby. A při ostrém vjemu problémů se nezdá až takovou těžkostí nalézt jejich řešení. Proto chceme Kryštofa řádně zanalyzovat a navrhnout vhodná opatření. První vlaštovkou je například námi vytvořený formulář pro povinné oznámení skutečného zahájení stavby, který stavebníkům přikládáme k ověřené dokumentaci stavby a štítku stavba povolena hned při vydání povolení stavby.