Pamatuji si, jak strýc, kantor, přijel na začátku prázdnin, když si uklidil kabinet, a sdělil nám: „A za chvíli půjdete do školy.“ To se nám krajně nelíbilo, ale měl pravdu. Stejně tomu bylo i o letošních prázdninách – jsou pryč. Pro mne horko nebylo moc dobré, trávník je zničen, snad se vzpamatuje. Počasí nebylo příznivé pro fyzickou práci, ale zase jsem si udělal několik výletů, na které bych jindy neměl čas.Vláda reagovala na horké počasí a hned sáhla ke zjednodušení. Rybníky do 2 hektarů hloubky 1,5 m si může na svém pozemku postavit každý na základě pouhého ohlášení. No nevím, ta neustálá chaotická rozhodnutí nemohou přinést asi nic dobrého. Jeden kolega dokonce vyslovil skeptický pohled, že přestává fungovat to, co ještě fungovalo. Stejný přístup se mi zdá i u rekodifikace stavebního práva. Dokonce je snaha, že zákon vytvoří skupina lobbistů, pro kterou zákon vypracuje právní kancelář.
Významné stavby v územním plánu
- Publikováno:
- Rubrika:
- Ministerstvo pro místní rozvoj
V červnu 2018 Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo Metodické sdělení, které má v územním plánování sjednotit používání pojmů architektonicky nebo urbanisticky významných staveb. Tyto stavby se nesmí stanovovat plošně.
Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb nelze aplikovat plošně bez uvedení, kterých staveb se týká. Pokud by tomu tak bylo, vymezení by se vztahovalo i např. na stavby pozemních komunikací, elektrického vedení, kůlen atd., které v naprosté většině případů nemají zásadní vliv na zachování hodnot území.
Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb musí být jednoznačné a musí být dáno konečným výčtem těchto staveb a jejich přesným označením.
Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb je třeba využívat v územních plánech v přiměřeném rozsahu, který však nelze paušálně stanovit. Obecně lze konstatovat, že toto ustanovení by nemělo být při tvorbě územních plánů nadužíváno a že je nutno pečlivě vymezit okruh podmínkou dotčených staveb.
Je třeba, aby nadřízený orgán územního plánování, v rámci provádění výkonu státního dozoru ve věcech územního plánování a stavebního řádu, sledoval účelnost využití tohoto institutu a v případě jeho neúčelného využití postupoval podle § 171 odst. 3 stavebního zákona.
Řádné zdůvodnění účelného vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb je mimo jiné podkladem pro závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b stavebního zákona účinného od 1. ledna 2018.
Územní plány je třeba uvést do souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb. V účinném znění podle přechodných ustanovení 2 a 3 vyhlášky č. 13/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/2006 Sb. Při nejbližší změně je třeba do dokumentace promítnout nový název kapitoly Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb a doplnit odůvodnění navržení těchto staveb.
Aktualizované stanovisko Ústavu územního rozvoje MMR z 26. června 2018
www.uur.cz – sekce stanoviska a metodiky