Připomínky ČKAIT k dopravním stavbám v Metropolitním plánu

Dopravní infrastruktura v metropolitním plánu Prahy je podle názoru ČKAIT řešena zcela nedostatečně a není založena na hodnověrných údajích.

K návrhu MPP byly v oblasti dopravních staveb uplatněny následující připomínky, zejména:

  • Návrh MPP vychází ze sporných předpokladů

MPP předpokládá snížení přepravních objemů realizovaných na pozemních komunikacích. Zdůvodnění je zcela verbální a při nárůstu počtu obyvatel města, nárůstu dojíždějících a podpoře vozidel s alternativním pohonem nejsou pro tento předpoklad věcné argumenty. Vyžadovalo by to detailní analýzu cest, které je výhodné realizovat hromadnou dopravou a pro které je výhodnější, nezbytná nebo bezpečnější doprava individuální (třeba rozvoz a svoz dětí do více škol a školek, kombinace více účelů a cílů cest).

Trendy ve vývoji celoročních objemů automobilové přepravy ve městech vykazují dlouhodobě stagnaci, a to nejen v Praze, ale i v zahraničí. Předpoklad je to sice věrohodný, ale neúplný. Objemy ve skutečnosti narůstají, jen se přesouvají na vnější kordon.

  • Pro dopravní model nestačí jen počet pracovních míst

Bilancování potřeb přemisťování podle hrubých podlahových ploch HPP a sčítání lidu, domů a bytů 2011 bylo použito k odhadu, kolik je v budově pracovních míst. Pro účely dopravního modelu, o němž se píše, je však kromě pracovních míst klíčový i počet návštěvníků. Je-li v nemocnici např. 157 m2 na pracovníka, nic to neříká o dopravních nárocích, návštěvnících atd.

Uváděné vyrovnání hustot pracujících a bydlících neznamená, že bydlící pracují v místě bydlení. Uváděné bilance se vůbec nezabývají nároky na mobilitu, parkování, druhy cest a potenciálními dopravními módy pro jednotlivé účely cest. Nárůst obyvatel a nárůst pracujících (o návštěvnících se nemluví) tak evidentně povede ke značnému nárůstu nároků na dopravu osob, zásobování atd. Není zohledněn ani trend nákupů z e-shopů s doručením kurýry.

  • Doprava v klidu není dostatečně řešena

Nejsou řešena žádná parkoviště a parkovací domy kromě P+R. Nutno řešit i parkování návštěvníků mimo denní dojížďky – turisté tuzemští i zahraniční, autobusy, nákladní automobily. Není řešena otázka turistů, (při jejich stále rostoucím počtu) je zcela zanedbána.

  • Není zmínka o parkování turistických autobusů.

Rovněž kamionová doprava potřebuje své odstavné plochy, jinak parkuje u čerpacích stanic nebo u logistických skladů.

  • Rozvojové plochy nejsou dopravně napojeny

Rozvojové plochy – není naznačeno hlavní komunikační napojení, aby byla provedena bilance dopravních nároků a vyjádřeny dopady na dopravní infrastrukturu.

Jakýkoliv rozvoj musí být podmíněn vždy kapacitními možnostmi stávající infrastruktury anebo jejím adekvátním zkapacitněním nebo doplněním.

  • Chybí základní bilance dopravní prognózy do roku 2050

Výše uvedené údaje v tabulkách ukazují, že v základních dopravních a mobilitních bilancích zpracovatel nemohl použít a předložit jediné číslo. Rozptylové studie ATEM se sice odkazují na Dopravní model IPR 2015, ale ten, ani jeho základní předpoklady nejsou vůbec poskytnuty k připomínkování.

Je třeba předložit dopad výsledků zahušťování města, nárůstu počtu obyvatel a pracovních příležitostí na základě dopravního modelu Prahy a Středočeského kraje – doložit a zohlednit evidentní nárůsty intenzit na všech radiálních vstupech do Prahy.

Nelze se odkazovat na Plán mobility, není-li doložen jako hodnověrný bilanční podklad pro stanovení přepravních potřeb bydlících, dojíždějících, vyjíždějících, dočasně přítomných turistů, potřeb zásobování, služeb všeho druhu.

Doprava je spolu se zásobováním médii a likvidací odpadů jedním z hlavních logistických podmínek života ve městě. Celý návrh MPP dopravu v bilancích zásadně podceňuje.

Výčtovou metodou jsou sice popsány v podstatě všechny významné chybějící a dlouhodobě plánované dopravní stavby v Praze a dále různé teze, ale bilance se týkají všeho možného jen ne dopravy. To je vidět v úplné absenci řešení dopravy v klidu kromě parkovišť P+R. Zahraniční turisté určitě nebudou vystupovat na P+R z autobusů a pokračovat MHD ke svému hotelu. Tato problematika je zcela opomenuta.

  • Chybí plán podzemní infrastruktury

Chybí návrh řešení podzemí Prahy a souvislosti s nadzemím (např. budoucí trasy metra, budoucí kolektory apod.)

Zákresy dopravní infrastruktury jsou velmi hrubé, často lomené, chybí křižovatky, pokračování, zahloubení či zakrytí. Kdyby tyto schematické pásy měly být brány jako závazné, znemožnilo by to realistický technický návrh řešení.

V odůvodnění je mnoho obecných frází. Praha s 1,6 milionu obyvatel nemůže naplňovat své potřeby ve svých hranicích – možná kulturní, vzdělávací a administrativní, ale nikoliv zásobování stavebninami, energií, potravinami, vodou atd., plnit požadavky na rekreaci, to však MPP neřeší.

Smutné závěry

Bylo publikováno Posouzení vybraných otázek MPP zpracované Českou společností pro stavební právo, kde jsou upozornění na rozsáhlé neshody s požadavky zákona č 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů i neshody s prováděcími vyhláškami. Je ukončeno výrokem, že návrh dostatečně neprokázal, zda především nedojde ke zhoršení stavu ovzduší a hlukové zátěže lidí, jakož ani ochrany přírody a krajiny na území hl. m. Prahy.

Z celkového návrhu máme dojem, že nepublikovaným cílem je podklad pro korupční jednání typu „Pane architekte, když chceme zvýšit dům o štok, bude stačit půl mega. když to nějak zařídíte?“ Z hlediska rozvoje města a ochrany oprávněných práv občanů a jistoty podnikatelů je tento návrh MPP spíš smutnou slepou uličkou.

V Metropolitním plánu chybí návrh řešení podzemí Prahy a souvislosti s nadzemím např. budoucí trasy metra, budoucí kolektory apod. (ilustrace: Metropolitní plán – výkres Z03 Infrastruktura)