Ochranná pásma kabelových rozvodů a fotovoltaické výrobny

Požár fotovoltaických panelů na střeše skladovací haly v Kunicích u Prahy v roce 2012. Napětí až tisíc voltů a způsob zapojení do sítě komplikovalo hašení. (zdroj: HZS Středočeský kraj)
Požár fotovoltaických panelů na střeše skladovací haly v Kunicích u Prahy v roce 2012. Napětí až tisíc voltů a způsob zapojení do sítě komplikovalo hašení. (zdroj: HZS Středočeský kraj)

Požár fotovoltaických panelů, které mají napětí až tisíc voltů a které nelze odpojit od zdroje, se hasí velmi obtížně. Přinášíme stanovisko MPO k dotazům ČKAIT.

Předseda Komory se obrátil na odbor elektroenergetiky MPO ČR s žádostí o stanovisko k dotazům člena ČKAIT, týkajících se ochranných pásem elektrizačních soustav a ochranných pásem fotovoltaické výrobny.

Spadají do pojmu elektrizační soustava i kabelové rozvody v měřené části kabelových rozvodů (za fakturačním měřením)?

Dle § 46 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), vzniká u podzemních kabelů elektrizační soustavy ochranné pásmo. Elektrizační soustava je definována v § 2 odst. 2 písm. a) bod 4 zákona č. 458/2000 Sb.

Záleží na tom, zda kabely propojují zařízení elektrizační soustavy

Požár na fotovoltaických panelech 5. května 2011 ve Vrapicích. (TAKÉ ÚVODNÍ FOTO) způsobil zkrat. (zdroj: HZS Středočeský kraj)

Obecně má státem svěřenou pravomoc k výkladu právních předpisů pouze soud. Na základě těchto skutečností je proto nutné na níže uvedenou odpověď nahlížet pouze jako na informaci a názor MPO, který však není nijak závazný. K jednotlivým dotazům mohu poskytnout následující podrobnější sdělení, která však mají pouze obecně informativní charakter a v žádném případě nepředstavují výklad zákona, spíše se jedná o obecnější souvislosti.

Elektrizační soustava je definována v § 2 odst. 2 písm. a) energetického zákona, elektrizační soustavou se rozumí vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřící, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, a to na území České republiky.

Pro posouzení, zda se jedná o elektrizační soustavu, je důležité, zda tyto kabely propojují definovaná zařízení elektrizační soustavy (např. výrobnu a distribuční síť). Zařízení elektrizační soustavy se nevyskytují izolovaně, ale i jejich vzájemné propojení je nutnou podmínkou pro plnění funkcí elektrizační soustavy, neboť jak uvádí výše uvedená definice, jedná se o vzájemně propojený soubor zařízení. Vlastnictví kabelů jako takové není rozhodné pro určení, zda se jedná o elektrizační soustavu; prvky elektrizační soustavy mohou mít různé vlastníky (např. poskytovatele distribučních služeb, nebo subjekt, který uhradil náklady na zřízení elektrické přípojky, čímž se stal jejím vlastníkem apod.). Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro připojení více zákazníků z jedné elektrické přípojky však nejsou součástí elektrické přípojky. Společná domovní elektrická instalace je součástí nemovitosti.

V každém případě musí být náležitě zajištěna bezpečnost osob a majetku a bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy. Z kontextu dotazu vyplývalo, že by existovaly explicitní důvody pro to, aby výrobna a její propojení nebylo součástí elektrizační soustavy.

Vzniká ochranné pásmo u fotovoltaické výrobny pro vlastní potřebu?

Dle § 46 odst. 7 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., vzniká ochranné pásmo 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva budovy, na které je výrobna elektřiny umístěna, u výroben elektřiny připojených k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem nad 10 kW.

Jak je nutno chápat pojem „u výroben elektřiny připojených k distribuční soustavě“? Vzniká ochranné pásmo i u takové výrobny elektřiny na střeše objektu, která slouží jen pro vlastní spotřebu, byť je fyzicky kabely spojena s distribuční soustavou? Pokud jde o výrobnu, která je připojena přes trafostanici provozovatele, s fakturačním měřením na straně vysokého napětí, pak ochranné pásmo výrobny nevzniká (viz ono připojení k soustavě s napětím do 1 kV včetně)?

Pro určení ochranných pásem výroby je podstatná skutečnost, kdy byla výrobna uvedena do provozu

Bohužel nelze zodpovědět bez znalosti konkrétní situace dané výrobny. Z kontextu dopisu vyplývá, že dotazy směřují k fotovoltaické výrobně elektřiny umístěné na střeše objektu a elektřina vyrobená v této výrobně je určena výhradně pro vlastní spotřebu. Tato výrobna je zřejmě připojena k distribuční soustavě přes odběrné místo stávajícího odběratele, které je k distribuční soustavě připojeno přes trafostanici na hladině VN; současně instalovaný výkon výrobny převyšuje hodnotu 10 kW. Předpokládám, že vlastní vývod výrobny elektřiny je proveden na hladině NN do vnitřní elektroinstalace objektu.

Příslušná ustanovení energetického zákona (zejména § 46) byla novelizována s účinností od 1. ledna 2016. Před tímto datem byla stanovena obecná velikost ochranného pásma výrobny ve velikosti 20 m, po novelizaci se objevuje citované ustanovení § 46 odst. 7 písm. e), dle kterého se velikost ochranného pásma pro tento typ výrobny stanovuje ve velikosti 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva budovy, na které je výrobna umístěna.

Obecně platí, že výrobce elektřiny, resp. držitel licence na výrobu elektřiny, má podle energetického zákona právo připojit své zařízení k elektrizační soustavě, pokud splňuje podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy. Výrobce elektřiny je povinen na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě.

Jednou z podmínek udělení licence je splnění technických předpokladů – ty se považují za splněné u energetického zařízení, u něhož je osvědčena jeho bezpečnost v rozsahu a za podmínek stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v souladu s technickou dokumentací. Pokud je energetické zařízení stavbou, musí žadatel o udělení licence rovněž prokázat, že je oprávněn stavbu užívat nebo jinak provozovat.

Zaměříme-li se dále na ustanovení, která se týkají ochranných pásem, je třeba zdůraznit, že při jejich tvorbě bylo úmyslem zákonodárce mj. chránit energetická zařízení, zajistit bezpečnost osob vyskytujících se v jejich blízkosti a bezpečný provoz elektrizační soustavy, což vše je ve veřejném zájmu. Proto jsou v legislativě stanovena pravidla pro činnosti v ochranných pásmech elektrizační soustavy. Ustanovení energetického zákona je podle mého názoru nutné chápat v kontextu s jejich účelem. V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz, a veškeré činnosti musejí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

Konkrétní situace dané výrobny mi není známa a MPO nepřísluší nijak posuzovat situaci a konkrétní podmínky jednotlivých výroben. Z vašeho dopisu však nejsou zřejmé žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že by daná výrobna nebyla připojena k distribuční soustavě, ani není zřejmé, že existují důvody, které by svědčily o tom, že by se na danou výrobnu nevztahovala ustanovení energetického zákona o ochranných pásmech pro daný typ výrobny.

Dle § 18 energetického zákona je dozorem nad dodržováním energetického zákona pověřen Energetický regulační úřad, který je podle § 17 odst. 7 písm. b) oprávněn řešit spory o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem, ve kterých by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení.

Úvodní foto: Požár fotovoltaických panelů na střeše skladovací haly v Kunicích u Prahy v roce 2012. Napětí až tisíc voltů a způsob zapojení do sítě komplikovalo hašení. (zdroj: HZS Středočeský kraj)