Byl jsem daleko na cestách a zase jsem si uvědomil, jak dobře je tady, v té naší malé republice. Po návratu mě čekalo mnoho práce, administrativa i zahrada, která mi připadala jako džungle, ze které jsem se vrátil. Malér je, že je takové sucho. Politika zasahuje do všeho – i do pylové kalamity. Na Dálném východě se mě ptal místní obchodník, proč se náš vysoký funkcionář neporadí, když jede na návštěvu do cizí země, jaký dar věnovat hostiteli. Ten náš představitel prý jako dar vezl boty, s reminiscencí na obuvnickou velmoc se značkou Baťa. Jenomže dát boty komukoliv v této oblasti znamená obrovskou urážku. Hledal jsem k tomu informace na internetu, nic jsem však nenašel. Ten, kdo mi to vyprávěl, se na Dálném východě pohybuje už dlouho.Možná se ptáte, proč tento úvod. Vždy mne mrzí, když Česká republika, směřující díky obyčejným lidem vzhůru, je sražena na kolena buranstvím či nafoukaností. Jak máme dosáhnout konsensu mezi sebou, když se jeden politik přetlačuje s jinými jenom pro svůj osobní prospěch?
Povede osa sever–jih přes Brno?
- Publikováno:
- Rubrika:
- ČKAIT
Rychlá železniční spojení leží v oblasti strategických zájmů evropských států, měst a politiků. Vyžádají si investice ve stovkách miliard korun, přípravu předinvestiční a investiční, schopnost přijmout závažná politická rozhodnutí, vyřešení obtížných inženýrských úloh a výchovu odborníků schopných odvážné úkoly realizovat.
Spojení severu Evropy s Balkánem je jednou z os záměru, na které leží Česká republika. Městům ležícím na této trase se dostane výsady, která může být v budoucnosti multiplikačním faktorem potenciálu center celých regionů. Nebudou to v budoucnosti jen letiště, která ovlivní místní potenciál, budou to stanice tratí o vysokých rychlostech, které zastoupí komfortní dopravu osob a zboží. Současně bude možno umenšit nápor na přetíženou silniční dopravu, jevící známky kolapsu již v naší generaci. Se změnou strategie dopravy souvisí další rozvojoví činitelé, kteří činí množinu funkcí budoucího systému natolik členitou, že může dojít ke kvalitativním změnám, ovlivňujícím zásadně další sociální a politický pohled na váhu faktorů, ovlivňujících budoucnost.
Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno
Inženýrský den 2018 posloužil k pochopení problému vlečeného v sinusoidách času v Brně a mezi Brnem a centrálními orgány v Praze. Vysokorychlostní trať s trasou Stockholm–Berlín–Praha–Bratislava–Budapešť– Sofia–Bělehrad–Istanbul přidala záměru na hodnotě a povýšila rovinu rozhodování do nové dimenze, ve které brněnské lokální a do jisté míry i regionální zájmy bude nutno přehodnotit v nových souvislostech.
Přednáška pana Ing. Mojmíra Nejezchleba, náměstka generálního ředitele SŽDC, podala názorný obraz pracné studie s množinou variant a alternativ. Navázala na všechny práce související s problematikou nového brněnského nádraží, racionálně definuje cíle a koncepci záměru a vyváženě sleduje souvislosti mezi dopravou železniční, její vysokorychlostní tratí, městskou hromadnou dopravou a dopravou ostatní. Jsou vyhodnoceny přínosy, negativa, podmínky pro realizaci a ve variantách řešena poloha nádraží a souvislosti s tratěmi regionálními. Výsledkem jsou dvě polohy nádraží A – řeka a B – Petrov, s řadou subvariant.
Cílovým rokem je rok 2050 a předpokládaný náklad se pohybuje mezi 40 a 57 miliardami Kč. V devadesátých letech minulého století to bylo 20 miliard Kč. Vzbuzuje podiv, že nejen inflace, ale i právní předpisy umožňují nárůst požadavků, jejichž plnění ovlivňuje zásadně ekonomiku záměru. Zapojení VRT do nádraží v poloze B – Petrov je enormně nákladné. Mezi rizika záměru náleží nedostatečná politická podpora projektu, stále nové požadavky na změny, dále nedostatečná příprava městské infrastruktury ve variantě A, v neposlední řadě pak nedodržení zákonných postupů při změnách územně plánovací dokumentace ve variantě B.
Dlouhodobé vize a politické priority
Z politického působení v brněnském zastupitelstvu jsem si odnesl zkušenost, že politizace problému sloužila k manipulaci s informováním obyvatelstva Brna, byly uměle nadřazovány lokální, regionální a partikulární zájmy, občané neobdrželi informace o váze hlasu města a tím i voliče, a to vedlo k rozdělení názorů a poškozování uskutečnění záměru. Přitom do politického rozhodování náleží zejména vize budoucího potenciálu města, města vědy, výzkumu, vzdělanosti, škol, umění, města v geopolitickém potenciálu Bratislavy a Vídně. Tato vize je v horizontu desítek roků, uvažujeme o stavu po roce 2050 a více. Volební období však trvá pouze čtyři roky a váha takových argumentů je slabá. Pouze část brněnského elektorátu je ochotna uvažovat v těchto dimenzích, a přitom budoucí Brno nádraží na trati o vysoké rychlosti nutně ke svému růstu potřebuje. V názorových střetech v dávné minulosti zazněl bohužel i hlas vydaný jménem ČSSI, hlas, který nebyl projednán v grémiu organizace a vedl k devalvaci stanoviska ČSSI.
Podpora profesí podílejících se na vzniku vysokorychlostních tratí
Po ukončení přednášek následovala živá diskuse, která dokázala intenzitu zájmu o téma železnic o vysokých rychlostech. Motivující částí diskuse byla prezentace zkušeností s realizacemi v Německé spolkové republice. Téma Program podpory železniční technologické platformy k urychlení výstavby tratí rychlých spojení oslovuje rovněž nás, Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, k podpoře profesí podílejících se na úkolech tak odvážného záměru a k získání nových mladých odborníků, schopných záměr realizovat.
Záměr ČKAIT a ČSSI, otevřít toto téma jako úkol technických generací budoucnosti, má vysokou hodnotu politickou a ekonomickou. Je hodné pozornosti, že se jednání zúčastnili významní hosté ze Slovenska, Německa a Polska. Vysoce si vážíme přítomnosti a aktivní účasti zástupců vysokých škol a výzkumu. V závěru poutavé přednášky byli účastníci Inženýrského dne seznámeni s podrobným hodnocením variant a subvariant záměru na nové brněnské nádraží. Hodnotitelé jsou Ministerstvo dopravy, Správa železniční dopravní cesty, Státní fond dopravní infrastruktury, Jihomoravský kraj, Statutární město Brno, JOSPERS a Řídicí výbor ŽUB.