Byl jsem daleko na cestách a zase jsem si uvědomil, jak dobře je tady, v té naší malé republice. Po návratu mě čekalo mnoho práce, administrativa i zahrada, která mi připadala jako džungle, ze které jsem se vrátil. Malér je, že je takové sucho. Politika zasahuje do všeho – i do pylové kalamity. Na Dálném východě se mě ptal místní obchodník, proč se náš vysoký funkcionář neporadí, když jede na návštěvu do cizí země, jaký dar věnovat hostiteli. Ten náš představitel prý jako dar vezl boty, s reminiscencí na obuvnickou velmoc se značkou Baťa. Jenomže dát boty komukoliv v této oblasti znamená obrovskou urážku. Hledal jsem k tomu informace na internetu, nic jsem však nenašel. Ten, kdo mi to vyprávěl, se na Dálném východě pohybuje už dlouho.Možná se ptáte, proč tento úvod. Vždy mne mrzí, když Česká republika, směřující díky obyčejným lidem vzhůru, je sražena na kolena buranstvím či nafoukaností. Jak máme dosáhnout konsensu mezi sebou, když se jeden politik přetlačuje s jinými jenom pro svůj osobní prospěch?
Odpovědnost projektanta za vady stavby
- Publikováno:
- Rubrika:
- ČKAIT
Z fasády Národní technické knihovny (NTK) spadly v únoru 2017 dvě těžké skleněné tvarovky a nelze vyloučit pád dalších. Jako možnou příčinu uvádí jejich zavěšení a ukotvení na nosné konstrukci, které je dle znaleckého posudku realizováno v rozporu s projektovou dokumentací. Zhotovitel však vadu provedení neuznává a věc směřuje k soudnímu sporu. Provizorní plůtky a stříšky před NTK asi zůstanou ještě dlouho.
Aktiv statika ČKAIT požádal Legislativní komisi ČKAIT o vyjasnění otázky odpovědnosti zpracovatele projektové dokumentace pro stavební povolení za vady realizované stavby.
V praxi se často opakuje tato modelová situace. Autorizovaná osoba (AO) zpracuje a svým autorizačním razítkem potvrdí stavebně konstrukční část projektové dokumentace ve stupni pro stavební povolení (dále jen DSP), tj. zejména návrh nosné konstrukce. Zpracování dokumentace odpovídá platné vyhlášce o rozsahu projektové dokumentace (vyhláška č. 499/2006 Sb., v platném znění), tj. pro provedení nosné konstrukce je nutné upřesnění provedení nosných konstrukcí (např. podrobné výkresy výztuže apod.).
Stavebník na základě této dokumentace vybere zhotovitele, který stavbu provede bez dopracování dalších stupňů projektové dokumentace a bez vědomí zpracovatele DSP (dokumentace pro SP je tak z pohledu úřadů poslední potvrzenou projektovou dokumentací stavby). Po zhotovení nosné konstrukce dojde k její poruše, která způsobí finanční škodu či dokonce újmu na zdraví či životě.
Legislativní komise ČKAIT na svém jednání 16. ledna 2018 zaujala k dotazům aktivu statika z 2. ledna 2018 následující stanovisko.
Odpovědnost projektanta dokumentace pro stavební povolení za vady stavby
Dotaz: Může být AO, která zpracovala projektovou dokumentaci ve stupni pro stavební povolení obviněna ze zavinění poruchy nosné konstrukce?
Odpověď: Může. Jedná-li se o vadu projektové dokumentace.
Podle § 159 odst. 2 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektové dokumentace technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.
Jak je v ustanovení uvedeno, projektant odpovídá mimo jiné za bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace. Samozřejmě těmito slovy je řečeno byla-li stavba provedena podle jím zpracované dokumentace. Jestliže došlo při provádění stavby k odchylkám, musí být zjišťováno, zdali k havárii či jinému poškození stavby došlo neodborným prováděním stavby nebo dokonce odchylkami od schválené projektové dokumentace.
Na výše uvedené situace pamatuje zákonodárce v § 2630 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.
(1) Bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně
a) poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor,
b) kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a
c) kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.
(2) Zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil.
K odpovědnosti projektanta za vady díla Legislativní komise ČKAIT vydala své stanovisko 9. dubna 2014 (příloha), zveřejněné v roce 2014 v časopise Z+i i na webových stránkách Komory www.ckait.cz/content/legislativni-komise-informuje.
Dotaz: Jaký je rozsah odpovědnosti AO, která potvrdila DSP, za projektovou dokumentaci k nosné konstrukci v případě její poruchy za výše uvedených podmínek?
Odpověď: Zpracovaná projektová dokumentace ve stupni stavebního povolení je podkladem pro provádění stavby, pokud stavební úřad podle § 92 odst. 1 stavebního zákona neuložil zpracování prováděcí dokumentace stavby. Za předpokladu, že nebyla zpracována dokumentace (z titulu rozhodnutí stavebního úřadu anebo dle vlastního uvážení stavebníka), pak projektant odpovídá za ten rozsah projektové dokumentace, který byl stavebním úřadem ověřen.
Dokumentace pro stavební povolení stanoví požadavky na dokumentaci pro provádění stavby
Dotaz: Jakým způsobem může AO zpracovávající DSP k nosné konstrukci vyloučit, nebo alespoň minimalizovat, rizika spojená s následnými poruchami nosné konstrukce (zejména spojená s újmami na zdraví či životě) zaviněnými neodborným prováděním, změnou projektu pro stavební povolení apod.?
Odpověď: Projektant při zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení je limitován rozsahem a obsahem projektové dokumentace, který zákonodárce stanovil v příloze č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Obvyklou zvyklost a požadavek objednatele/stavebníka, aby projektant dokumentaci pro vydání stavebního povolení zpracoval v rozsahu dokumentace pro provádění stavby, Komora ze zákonem stanovených podmínek (rozsahy jednotlivých stupňů jsou dány prováděcí vyhláškou ke stavebnímu zákonu, který na ně přímo odkazuje) doporučovat nemůže.
Jak už z názvu této projektové dokumentace vyplývá (projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení), slouží stavebnímu úřadu, aby správní úvahou rozhodl o povolení stavebního záměru. Možnost projektanta, aby eliminoval následné vady nosné konstrukce je uvedena přímo v textaci přílohy č. 12 části D. 1.2 – Technická zpráva – … specifické požadavky na rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, případně dokumentace zajišťované jejím zhotovitelem… Těmito specifickými požadavky projektant upozorňuje stavebníka nebo zhotovitele stavby na případnou nutnost zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (pokud už nebyla nařízena stavebním úřadem v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí).
Legislativní komise ČKAIT by doporučovala, aby specifické požadavky byly rozpracovány Radou pro podporu a rozvoj profese ČKAIT v metodických pokynech MP 1 – Projektová činnost (aktualizována v roce 2016) a MP 1.7.1 – Projektová činnost – Statika staveb (t. č. jenom vydání z roku 2006).
Dále k dotazu uvádíme, že pokud je stavba prováděna neodborně, nebo byla provedena změna projektové dokumentace bez souhlasu projektanta, nebo stavebního úřadu v řízení o změně stavby před dokončením, pak za vady stavby odpovídá dodavatel (zhotovitel) stavebních prací. Viz opět § 2630 občanského zákoníku. Je nutné zdůraznit, že s odpovědností dodavatele stavby úzce souvisí odpovědnost autorizované osoby – stavbyvedoucího. Musí to být on, který zhotovitele stavby, s kterým má smluvní vztah, upozorní, že stavbu nelze realizovat na základě projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení. Toto upozornění, aby se mohl následně vyvinit z vadného plnění (§ 2630 občanského zákoníku), doporučujeme zapsat do stavebního deníku.
Nutnost dokumentace pro provádění stavby a autorského dozoru
Dotaz: Lze z pozice projektanta nosné konstrukce ve stupni DSP zajistit u staveb, které to vyžadují (např. stavby pro veřejné využití, pro nájemní bydlení apod.), povinnost zpracovat prováděcí dokumentaci nosné konstrukce a provádět výkon autorského dozoru? Pokud ano, tak jak?
Odpověď: Pokud podle § 92 odst. 1 stavebního zákona podmínku zpracování dokumentace pro provádění stavby nestanovil stavební úřad při vydání územního rozhodnutí, zpracovatel projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nemůže ze svého institutu projektanta tuto povinnost zajistit. Může využít jedině své zákonné možnosti – upozornit na nutnost zpracování dalšího stupně projektové dokumentace jak stavebníka, tak zhotovitele stavby, a to specifikací v technické zprávě projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení.
Co se týče problematiky účasti autorského dozoru projektanta na stavbě, tak tuto osobu musí stavebník ustanovit u staveb financovaných z veřejného rozpočtu (bez závislosti na zpracovaném stupni dokumentace/projektové dokumentace. Od 1. ledna 2018 se tato povinnost týká i technického dozoru projektanta. Viz § 152 odst. 4 stavebního zákona.
U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu14). Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.
Pro celkovou informaci uvádíme ještě § 178 odst. 2 písm. k) a odst. 3 písm. d):
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 152 odst. 1, 3 nebo 4.
Za přestupek lze uložit pokutu do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), e), h), l), n) nebo o) nebo odstavce 2 písm. a), b), i), j), k), l), n) nebo o).
Úvodní foto - Z fasády Národní technické knihovny (NTK) spadly v únoru 2017 dvě těžké skleněné tvarovky. Znalecký posudek z 2. června 2017 konstatuje, že nelze vyloučit pád dalších tvarovek. Jako možnou příčinu uvádí jejich zavěšení a ukotvení na nosné konstrukci, které je realizováno v rozporu s projektovou dokumentací a které způsobuje extrémní namáhání skla v okolí nosného bodu. Zhotovitel však vadu provedení neuznává a věc směřuje k soudnímu sporu. Provizorní plůtky a stříšky před NTK asi zůstanou ještě dlouho. (foto: Jan Procházka)