Zprávy a informace ČKAIT 2021|04

Cílem bylo poskytnout občanům z postižených obcí, kterým tornádo buď výrazně poškodilo, nebo zcela zničilo rodinné domy, základní právní a technické informace k přípravě „obnovy jejich obydlí“ – v terminologii nařízení vlády č. 257/2021 Sb., o použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic (SFPI) formou dotace a úvěru na obnovu obydlí postiženého živelní pohromou dne 24. června 2021, ve znění pozdějších předpisů. Zástupci ČKAIT se zaměřili zejména na vysvětlování, proč a v jakých případech potřebují občané při obnově svých obydlí služby autorizovaných osob – tedy inženýrů, techniků a architektů.

[caption id="attachment_7216" align="alignnone" width="800"] V Moravské Nové Vsi se informační poradna konala v radnici poničené tornádem. (foto: Patrik Biegun)[/caption]

Poradny ČKAIT v průběhu dne navštívilo více než sto občanů. Odbornou pomoc jim v průběhu dne poskytovali:

• Ing. Alois Materna, CSc., MBA, autorizovaný inženýr v oboru statika a dynamika staveb, první místopředseda ČKAIT a předseda oblasti ČKAIT Brno,
• Ing. Aleš Rubina, Ph.D., autorizovaný technik v oboru technika prostředí staveb, specializace vytápění a vzduchotechnika, člen oblastního výboru ČKAIT Brno,
• Zdeněk Kaňa, autorizovaný stavitel v oboru pozemní stavby, stavební podnikatel (s bytem a sídlem firmy v blízkých Dubňanech),
• Dominika Hejduková, kancelář ČKAIT
  (koordinace pomoci Moravě),
• Markéta Kohoutová, kancelář ČKAIT
  (koordinace pomoci Moravě),
• Marie Báčová, kancelář ČKAIT, odborná poradkyně předsedy ČKAIT,
• Eva Kuzmová, právní konzultantka ČKAIT,
• arch. Lukáš Janáč, autorizovaný architekt ČKA.

V obcích Lužice a Mikulčice se „spanilé jízdy ČKAIT“ zúčastnila i Ing. Monika Ilčíková, vedoucí Stavebního úřadu Hodonín (jednalo se o obce spadající do pravomoci Stavebního úřadu Hodonín). Tento úřad připravil pro vlastníky poškozených nebo zničených domů informační materiály, jak mají ve vztahu ke stavebnímu úřadu postupovat a jaké kroky činí stavební úřad – tyto informace jsou k dispozici na stránkách města Hodonín.

Lze vždy obydlí obnovit podle původní dokumentace?

Stavebněprávní rámec obnovy obydlí v případě živelní katastrofy je dán zejména paragrafem 177 platného stavebního zákona „Mimořádné postupy“, na jehož základě lze při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné havárii provést opatření k odvrácení nebo zmírnění možných dopadů mimořádné události a odchýlit se od postupů stanovených stavebním zákonem. Zejména laikům nemusí připadat ustanovení § 177 stavebního zákona příliš konkrétní, ale zákonodárce tu správně nechává velký prostor pro uvážení příslušného stavebního úřadu, který jediný je oprávněn posoudit konkrétní situaci a rozhodnout.

Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo metodickou pomůcku Stanovisko k postupu podle § 177 stavebního zákona. V metodice jsou podrobně popsány postupy stavebníka i stavebního úřadu k uvedení staveb do řádného stavu.

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů připouští pro dokončené pozemní stavby generální pardon v § 2 odst. 1. Ustanovení této vyhlášky se uplatní též u zařízení, změn dokončených staveb, udržovacích prací, změn v užívání staveb, u dočasných staveb zařízení staveniště, jakož i u staveb, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách, pokud to závažné územně-technické nebo stavebně-technické důvody nevylučují.

Dokumentace starších domů často nesplňuje současné technické požadavky

Zcela zničený dům lze obnovit podle původních rozhodnutí stavebního úřadu zpravidla jen tehdy, není-li starší tří až pěti let. Starší domy již obvykle nesplňují ani současné technické požadavky na stavby, jako je například světlá výška místností, ani požadavky energetické a další.

Citované nařízení vlády č. 257/2021 Sb. přijala vláda velmi rychle, 28. června 2021, což se podepsalo jak na formálním, tak věcném obsahu. Nařízení používá termíny, které stavební předpisy neznají; např. výměra bytu/domu, obnova obydlí, oprava obydlí, nová výstavba obydlí aj. Mnohá ustanovení jsou špatně srozumitelná s ohledem na velký počet vzájemných odkazů. Krajní podmínka výměry nového/opraveného obydlí, tj. že nebude nižší než 80 % a vyšší než 120 % původní velikosti bytu, o které hovořila i ministryně pro místní rozvoj v České televizi, se po rozklíčování § 5 odst. 4 ukazuje jako povinná pouze v případech pořízení nového bytu koupí nebo dražbou a za předpokladu, že majitel původního domu/bytu poskytoval bydlení jiné osobě na základě nájemní smlouvy.

Zejména v případech, kdy vlastníky poškozených nebo zničených domů jsou staří, často nemocní lidé bez finančního zázemí širší rodiny, kteří nemohou uvažovat s prací svépomocí či se splácením úvěru, je žádoucí umožnit, aby obnovený, resp. nový dům mohl být výrazně menší (přízemní místo dvoupodlažního, menší počet obytných místností aj.).

Nařízení vlády umožňuje příjemcům dotace čerpat v případě stavby nového domu zálohu na dotaci do výše 500 000 Kč. Použití zálohy je omezeno na demolici původního domu, přípravu projektové dokumentace a položkového rozpočtu nové stavby. V pasti se ocitli vlastníci poškozených domů, kteří byli v danou chvíli zcela bez vlastních či darovaných finančních prostředků a potřebovali zahájit přípravu stavebních úprav.

Další kladené dotazy a řešené problémy

Důležitý byl osobní kontakt s lidmi, kterým tornádo výrazně poškodilo dům, nebo jej zcela zničilo. Jejich problémy souvisejí jak s velkou mírou poškození staveb, velkým psychickým i fyzickým vypětím, často vyšším věkem, tak i s jejich malými zkušenostmi ve správní, stavební a technické problematice výstavby. Vesměs zastávali také velmi opatrný postoj k nabídce státu na státní dotaci a následný nízkoúročený úvěr. Obávali se, zda jejich přístup ke státní podpoře je správný a zda jim nemůže hrozit nebezpečí, že po uzavření smlouvy se státem nedokáží čerpání státní dotace správně doložit a vyúčtovat. Pracovníci Státního fondu podpory investic (SFPI), kteří na jižní Moravu osobně dojíždějí, jsou připraveni s oprávněnými žadateli uzavřít příslušnou smlouvu na státní podporu. Nejsou však připraveni žadatelům dostatečně vysvětlit praktické a technické stránky obnovy obydlí, například to, jak postavit nový dům podle původní dokumentace, když zdicí prvky, z nichž byl původní dům postaven, se již nevyrábějí, zda mohou místo zděného domu postavit dřevostavbu, zda mohou postavit energeticky efektivnější dům...

Rovněž u tazatelů, tzv. poučených laiků, se často opakoval jeden omyl. Vědí, že projektovou dokumentaci jim může zpracovat pouze autorizovaná osoba s příslušnou autorizací – tj. autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby nebo autorizovaný technik v oboru pozemní stavby. Když však dojde na otázku, kdo může vykonávat příslušný dozor (stavební dozor u stavby prováděné svépomocí nebo technický dozor u stavby prováděné stavebním podnikatelem), domnívají se, že postačí jakákoliv autorizace, např. dopravní stavby, vodohospodářské stavby aj.

Zájemcům o poskytnutí státní podpory z programu Živel jsme doporučovali maximální pozornost a opatrnost při shromažďování a kontrole dokladů, kterými budou dokládat čerpání podpory. Základní kontrolu sice provede SFPI, ale lze předpokládat, že v druhém či třetím sledu budou podklady ověřovat instituce, kontrolující nakládání s veřejnými rozpočty a dotacemi (Ministerstvo financí, NKÚ, případně kontrolní orgány EU, půjde-li o evropské zdroje).

Dva různé přístupy k odhadům nákladů na náhradu škod na obydlí

Nařízení vlády č. 257/2021 Sb. uvádí konkrétní doklady, které je nutno připojit k žádosti o státní podporu. Mezi ně patří „doklad odhadu nákladů na náhradu škod na obydlí“. Rovněž výše poskytnuté podpory je omezena celkovými náklady na obnovu a náklady na částečnou nebo úplnou demolici stavby. Před čerpáním podpory je příjemce povinen doložit SFPI v případě stavebních úprav / stavební opravy předpokládaný rozpočet, v případě nové stavby pro bydlení položkový rozpočet. Součástí celkových uznatelných nákladů na obnovu obydlí jsou podle vyjádření MMR také nezbytné náklady na posudky, projektovou dokumentaci a obstaravatelskou činnost, výkon autorského dozoru projektanta a technického dozoru stavebníka, výkon stavebního dozoru u staveb prováděných svépomocí, zpracování průkazu energetické náročnosti budovy, případně další.

Odhad podle současných cen – na základě žádosti ČKAIT vypracovala společnost RTS, a.s., Brno zjednodušenou metodiku ocenění stavebních úprav staveb a konstrukcí poškozených tornádem na Břeclavsku a Hodonínsku. Komora tuto metodiku zaslala a zejména doporučila všem autorizovaným osobám v oboru pozemní stavby, kteří se přihlásili do akce pomoci jižní Moravě. Současně RTS, a.s., Brno bezplatně zpřístupnilo pro členy ČKAIT registrované pro pomoc na jižní Moravě cenové ukazatele na adrese https://www.rtscloud.cz/App/RTS-Data/. Tyto autorizované osoby se mohou obrátit na RTS a požádat o ocenění konkrétní konstrukční skladby, kterou navrhují. Tato služba bude reagovat na aktuální vývoj cen a je v rámci pomoci oblastem postiženým tornádem bezplatná.

Odhad podle vyhlášky aneb cena obvyklá – další metodiku vypracoval Ing. Zdeněk Vyskočil, předseda AZO POSN Morava (Asociace znalců a odhadců ČR, profesní obor stavebnictví a nemovitostí), člen ČKAIT (oblast ČKAIT Brno). Tato metodika je postavena na právních předpisech pro oceňování majetku, tj. zákoně č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhlášce č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů. Předpisy pro oceňování pracují s tzv. cenou obvyklou (obecnou, tržní). Podle zákona č. 151/1997 Sb. se cenou obvyklou rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Tento způsob určení ceny se používá pro potřeby určení výše pojistného plnění, určení výše způsobené škody aj. Cena určená podle vyhlášky č. 441/2013 Sb. bude cenou zjištěnou (určuje cenu poškozené věci k uvedení do stavu předcházejícího pojistné nebo jiné události), obvykle významně nižší, než budou náklady na obnovu obydlí. Použití této metodiky, stejně jako použití „pojišťovnou vyčísleného odhadu vzniklých škod“, připouští Státní fond podpory investic ve své Informaci k doložení dokladu o odhadu nákladů na náhradu škod na obydlí v souvislosti s živelní pohromou extrémně silného větru program Živel, uveřejněné na webových stránkách SFPI.

Podle vyhlášky může být cena až o desítky procent nižší než u současných cen – o nevhodnosti postupu podle metodiky AZO POSN Morava jsme měli možnost se přesvědčit v Lužici, kde si přišel stěžovat stavební podnikatel opravující tam domy poškozené tornádem. Na konkrétních dvou příkladech, kdy odhad nákladů prováděl člen ČKAIT podle metodiky AZO PSN Morava, doložil nesmyslnost výpočtu. Došlo sice k poškození zateplovacího systému jen na ploše 60 až 70 % fasády domu, ve skutečnosti bylo nutné provést znovu celé zateplení, protože ani u neodpadlé části zateplení se nešlo spoléhat na jeho přídržnost a plnou funkci. Pokud však opravy zateplení byly oceněny podle této vyhlášky, nebylo možné je realizovat v současných cenách.

Možnost souběhu podpor Živel a Nová zelená úsporám

Předpokládali jsme možnost souběhu státní dotace z programu Živel a programů Státního fondu životního prostředí, zejména programu Nová zelené úsporám. Aby měli vlastníci poškozených domů jistotu možnosti souběhu obou podpor, tj. jak z programu Živel, tak z programu Nová zelená úsporám, obrátil se ředitel kanceláře ČKAIT Praha Ing. Radek Hnízdil, Ph.D., na ředitele Státního fondu pro životní prostředí Ing. Petra Valdmana, který možnost souběhu podpor potvrdil. Ve své odpovědi mj. uvedl, že pokračování stávajícího programu Nová zelená úsporám bude spuštěno v říjnu letošního roku. Program je finančně kryt z prostředků Národního plánu obnovy, konečným příjemcům budou finance poskytovány přes rozpočet SFŽP ČR. S žádnými bariérami ve smyslu zakázaného souběhu podpor se nepočítá.

SFŽP je připraven se podílet i na obnově poničených domů sloužících k bydlení (včetně bytových domů), kdy ke státní dotaci zprostředkované MMR lze připojit i dotaci z programu Nová zelená úsporám (dotace na novostavby s velmi nízkou energetickou náročností, zateplení poškozených domů, nové zdroje vytápění, solární elektrárny, zelené střechy apod.), pokud budou splněny podmínky tohoto programu. Nejednalo by se v tomto případě o speciální výzvu ani o vyčleněnou alokaci, ale žadatelům z postižených obcí SFŽP nabídne 100% servis se zajištěním administrace žádostí, odborným poradenstvím atd. Dotace je nároková po splnění podmínek programu a může uspokojit všechny postižené vlastníky rodinných a bytových domů. Příjem žádostí do tohoto programu bude spuštěn na přelomu září/října letošního roku. Nemůže ovšem docházet ke dvojímu financování jednoho výdaje. I o této možnosti jsme moravské obce informovali.

Program Nová zelená úsporám bude v následující dekádě disponovat rozpočtem minimálně 39 mld. Kč. V prvních letech bude program financován z Národního plánu obnovy a následně z podílu výnosů emisních povolenek. Nově se program rozroste o nová opatření i větší okruh žadatelů. Podrobnosti o pokračování programu Nová zelená úsporám lze nalézt na portálu Centra pasivního domu nebo na nových webových stránkách NZÚ.

Důležité však je eliminovat financování stejných položek podle rozpočtu na obnovu obydlí ze dvou dotačních titulů. Je nepřípustné nechat si proplatit stejnou věc ze dvou zdrojů. Občanům a autorizovaným osobám proto ČKAIT doporučovala strukturovat položkový rozpočet podle způsobu financování a nechávat si následné faktury vystavit tak, aby je mohli jednoduše uplatnit z jednotlivých dotačních titulů. Například na kvalitnější okna či zateplení bude vystavena samostatná faktura, která bude moci být celá uplatněna v rámci programu Nová zelená úsporám, naopak konstrukční prvky je vhodné uplatnit spíše v rámci programu Živel.

Daňové úlevy z daru fyzickým osobám postižených tornádem jsou velmi omezeny

Jsou jen pro školy, útulky pro zvířata a invalidy. Generální finanční ředitelství zveřejnilo informaci pro plátce daně z příjmů, kteří poskytnou nebo poskytli dary ve prospěch subjektů postižených mimořádnou událostí (živelní pohromou) 24. června 2021, o možnosti uplatnit hodnotu těchto darů jako nezdanitelné části základu daně z příjmů (viz stránky Finanční správy).

Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů lze od základu daně odečíst hodnotu daru poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem v ČR nebo právnickým osobám, které jsou oprávněny pořádat veřejné sbírky podle zvláštního zákona, a to na taxativně stanovené účely (zejména účely ekologické, zdravotnické, humanitární a charitativní, na policii, na požární ochranu, na ochranu zvířat či jejich zdraví).

V případě darů, poskytnutých fyzickým osobám, je daňový režim silně restriktivní. Od základu daně lze odečíst pouze hodnotu daru poskytnutého:

• fyzickým osobám, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení či zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení,
• fyzickým osobám, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu či jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby, na zdravotnické prostředky nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.

Zároveň se podle § 24 odst. 2 písm. zp) zákona o daních z příjmů za výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů považují výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. U materiální formy pomoci podle předmětného ustanovení, kdy např. stavební materiál bude podnikatelem složen na území obce bez toho, že by byl zřejmý konkrétní konečný příjemce, postačí pro prokázání vynaloženého výdaje, pokud poplatník předloží potvrzení obecního úřadu o poskytnutí bezúplatného nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelní pohromy.

Poskytnutí daru prokáže poplatník dokladem, ze kterého musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, musí být jasná hodnota daru, účel a předmět, na který byl dar poskytnut, a zřejmé datum poskytnutí (např. darovací smlouvou). I bez potvrzení konečného příjemce může správce daně uznat poskytnutí peněžního plnění, pokud poplatník doloží (např. příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, příjmovým dokladem nebo výpisem telefonního operátora o poskytnutí dárcovské SMS/DMS apod.), že finanční prostředky byly poukázány na bankovní účet, který pomůže lidem v postižených oblastech, zřízený k účelu veřejné sbírky.

Závěr

Význam a smysl Informačního dne ČKAIT potvrzuje skutečnost, že starostové obcí pozvali zástupce ČKAIT na následující zasedání zastupitelstva obce a požádali o opakování celé akce na přelomu měsíce srpna a září t. r. Celé akci věnovali po celý den pozornost zástupci sdělovacích prostředků, kteří velmi přispěli k šíření potřebných informací. Informační poradnu ČKAIT po celý den provázel televizní štáb. Moderátor Ondřej Šimeček v jednotlivých vstupech oslovoval jak zástupce ČKAIT, tak mluvil se spokojenými občany, kteří se přišli poradit. Výstupem byly moderované živé vstupy i sestřihy v průběhu celého dne na ČT 24 a večer na ČT 1. Následující den se objevil i sestřih v TV Seznam. Podrobný přehled tohoto opravdu mimořádného mediálního ohlasu je uveřejněn na stránkách ČKAIT.