Byl jsem daleko na cestách a zase jsem si uvědomil, jak dobře je tady, v té naší malé republice. Po návratu mě čekalo mnoho práce, administrativa i zahrada, která mi připadala jako džungle, ze které jsem se vrátil. Malér je, že je takové sucho. Politika zasahuje do všeho – i do pylové kalamity. Na Dálném východě se mě ptal místní obchodník, proč se náš vysoký funkcionář neporadí, když jede na návštěvu do cizí země, jaký dar věnovat hostiteli. Ten náš představitel prý jako dar vezl boty, s reminiscencí na obuvnickou velmoc se značkou Baťa. Jenomže dát boty komukoliv v této oblasti znamená obrovskou urážku. Hledal jsem k tomu informace na internetu, nic jsem však nenašel. Ten, kdo mi to vyprávěl, se na Dálném východě pohybuje už dlouho.Možná se ptáte, proč tento úvod. Vždy mne mrzí, když Česká republika, směřující díky obyčejným lidem vzhůru, je sražena na kolena buranstvím či nafoukaností. Jak máme dosáhnout konsensu mezi sebou, když se jeden politik přetlačuje s jinými jenom pro svůj osobní prospěch?
Pražská ČKAIT s rušením požadavků na proslunění nesouhlasí
- Publikováno:
- Rubrika:
- Právo
Požadavky na proslunění bytů existují v těchto státech: Velká Británie, Švédsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Nizozemsko, Německo, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Itálie
Stanovisko ČKAIT ke změně požadavku na proslunění bytů a nebytových prostor, které navrhla Rada hl. m. Prahy v usnesení č. 800 ze 17. dubna 2018.
Požadavek na proslunění bytů vyplývá ze základních požadavků na stavby, které stanoví zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, v § 156 s odkazem na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011. Navržená úprava § 45 nařízení 10/2016 Sb. hl. m. Prahy závažným způsobem mění a snižuje hygienické požadavky nastavené platnými předpisy. Požadavek na osvětlení nenahrazuje požadavek na proslunění.
Navržená úprava v zásadě umožní, aby docházelo ke znehodnocení současných existujících bytů, které jsou osluněny, tím, že v jejich blízkosti budou navrhovány novostavby.
Navrhovatel argumentuje zjevně z části nepravdivým vyjádřením prof. Ing. arch. Michala Kohouta, kde uvádí, že požadavek na proslunění bytů nalezneme výhradně v předpisech postkomunistických zemí, nikoliv v předpisech vyspělé Evropy. Ve skutečnosti požadavky na proslunění bytů existují v těchto státech: Velká Británie, Švédsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Nizozemsko, Německo, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Itálie.
Je obecně známo, že se staví prostory pro bydlení neosluněné, často nesplňující ani další obvyklé požadavky, většinou označované jako ateliéry či studia. Je to technicky možné, ale nejedná se o byty, od kterých se očekává jistá kvalita. Odstraněním požadavků na proslunění bytů se omezuje jeden ze základních požadavků soukromého práva na ochranu zdraví člověka.
Odstraněním požadavku na proslunění dojde k matení spotřebitelů, kteří nebudou vědět, zda kupují byty v obvyklé kvalitě či v kvalitě snížené (neosluněné).
Požadavek na odstranění proslunění jde i proti obecnému trendu narůstající certifikace udržitelných a k životnímu prostředí šetrných budov (LEED, BREEAM …) a certifikátů kvality vnitřního prostředí (WELL), které množství a přísun slunečního světla pozitivně hodnotí, za což investoři vynakládají nemalé peníze.
Cílem navržené úpravy z hlediska proslunění, jak ji schválila Rada hl. m. Prahy, je celkové snížení kvality bytů i nebytových prostor na úkor potřeb obyvatel.
K zavedení požadavku na technické specifikace pro dobíjecí stanice a čerpací stanice pohonných hmot
Z technického hlediska zcela chybí v nařízení požadavky na čerpací stanice pohonných hmot klasických, a to i přes opakované požadavky při přípravě předpisu. Je nelogické uvádět požadavky pouze na některé čerpací stanice pohonných hmot, až když je doporučí Evropský parlament a Rada svojí směrnicí.