Přestal jsem téměř kupovat noviny. Stačí se podívat ráno na stránky elektronických verzí a hned je den slunečný, i kdyby se za okny čerti ženili. Zkusím si pomoci při koncipování úvodníku několika titulky.Stavěla bych, až bych brečela. Ale nemohu, říká Adriana Krnáčová. To je titulek rozhovoru s primátorkou (ANO) z 20. března 2018 v deníku E15. Rozvoj hlavního města podle ní brzdí například špatný stavební zákon. Tedy norma, kterou v minulé vládě měla na Ministerstvu pro místní rozvoj pod palcem její téměř spolustranice Karla Šlechtová. Ona je takový zvláštní člověk, uvedla primátorka v rozhovoru na adresu současné šéfky obrany. A tak hledám, zda u nás doma nezbylo po vnoučatech nějaké lego, abych stavebnici poslal paní primátorce. Možná, že kdybyste i vy nějaké našli a poslali jí je, již by nebrečela.Jeden pražský advokát na otázku, proč mají tak vysokou hodinovou sazbu, odpověděl: „Advokacie je služba, prodáváte svůj mozek. Mercedes taky bude mít podobnou cenu v zahraničí jako u nás“. A co prodáváme my autorizovaní? Budu se muset zeptat pana předsedy antimonopolního úřadu, co prodává on, když my můžeme dělat za nulovou hodnotu.
Platí pro významné stavby územní plán?
- Publikováno:
- Rubrika:
- Stavební zákon
Novela stavebního zákona umožňuje nepřihlížet k části platného územního plánu, která znemožňuje realizaci stavby, neboli možnost tzv. vybočení z koridoru. Ve většině případů se to bude týkat veřejně prospěšných staveb.
Od 1. ledna 2018 je podle stavebního zákona č. 225/2017 Sb. zavedena možnost nepřihlížet k části platného územního plánu, která znemožňuje realizaci stavby, neboli možnost tzv. vybočení z koridoru. Ve většině případů se to bude týkat veřejně prospěšných staveb.
Klíčovým je ustanovení § 54 odst. 5 stavebního zákona (SZ), podle kterého se při rozhodování nepoužije část územního plánu, jež v území znemožňuje realizaci záměru obsaženého v politice územního rozvoje nebo zásadách územního rozvoje. Hlavní nebezpečí tohoto ustanovení totiž spočívá v kombinaci s další novinkou novely SZ, kterou je, že soulad záměru s územně plánovací dokumentací bude posouzen závazným stanoviskem orgánu územního plánování. Ustanovení § 96b odst. 3 SZ stanoví, že v závazném stanovisku orgán územního plánování určí, zda je záměr přípustný z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování, či nikoliv. Jestliže shledá záměr přípustným, stanoví podmínky jeho uskutečnění.
Je však otázkou, zda to až příliš nezvýhodňuje žadatele o vydání rozhodnutí. Žadatel o vydání rozhodnutí jako tzv. oprávněný investor má přitom velmi dobrou možnost participovat na schvalování územně plánovací dokumentace od pořízení politiky územního rozvoje, schválení zásad územního rozvoje až k územnímu plánu. Proto je nutné klást si otázku: Jak by se mohlo stát, že se např. až v územním řízení zjistí, že jeho záměr je ne ztížen, ne omezen, ale znemožněn územním plánem? Je zvláštní, že územní plán, který prošel námitkami, připomínkami, stanovisky orgánů státní správy, může znemožňovat záměry s nadmístním, republikovým nebo i mezinárodním významem.
Ilustrační příklad bezpráví a omezení vlastnických práv
Zásady územního rozvoje vymezí koridor veřejně prospěšné stavby o šířce 500 m s úkolem pro územní plánování obcí, aby jej zpřesnily podle konkrétních územních podmínek. Územní plán v souladu s tímto úkolem zpřesní šířku koridoru na 250 m a stanoví podrobnější podmínky pro jeho využití. Vlastník pozemku nacházejícího se ve vymezeném koridoru zásadami územního rozvoje, ale nikoliv již ve zpřesněném koridoru územním plánem, logicky proti tomuto zpřesnění nebude nic namítat. Jak jinak by měla postupovat svéprávná osoba průměrného rozumu, jestliže se jejích pozemků zpřesněný koridor netýká? Předpokládejme dále, že tzv. oprávněný investor při projektové přípravě stavby zjistí, že stavba v koridoru vymezeném územním plánem umístit nejde (důvody mohou být všelijaké, SZ sám žádné ani demonstrativně neuvádí). Obrátí se tedy na orgán územního plánování, nechť vydá závazné stanovisko a aplikuje § 54 odst. 5 SZ. Onen vlastník pozemku, který byl oprávněně „v klidu“ při schvalování územního plánu, jako účastník územního řízení najednou zjistí, že na jeho pozemku je stavba navržena, protože k územnímu plánu, který žádný orgán nezrušil, se ad hoc nepřihlíží a platí širší koridor vymezený zásadami územního rozvoje. Situace takového vlastníka pozemku se stane o to více nezáviděníhodnou v kontextu dalších nových ustanovení § 4 odst. 9 až 11 SZ, podle kterých by tomuto vlastníkovi bez jeho zavinění propadly veškeré lhůty pro přezkumné řízení a pro odvolací přezkum závazného stanoviska orgánu územního plánování. I kdyby teoreticky dosáhl změny nebo zrušení tohoto závazného stanoviska po právní moci rozhodnutí, jako bonus by měl vyloučenou obnovu řízení. Zákonodárce tedy dá našemu vlastníkovi pozemku možnost účastnit se územního řízení s doručováním do vlastních rukou, do řízení ho ale uvrhne s tím, že na jeho pozemku je stavba bez dalšího navržena v souladu s územně plánovací dokumentací, a má-li nějaké námitky, nechť se týkají něčeho jiného. Na závazné stanovisko orgánu územního plánování bude moci stavební úřad jen odkazovat jako na závazný podklad pro vydání rozhodnutí (§ 50 odst. 4, § 149 odst. 1 správního řádu). Náš myšlený vlastník pozemku tedy bude muset v případě nesouhlasu trpělivě vyčkat na právní moc rozhodnutí a napadnout ho s podkladovým závazným stanoviskem správní žalobou.
Zda je přípustné takto omezovat vlastnické právo, rozhodnou až soudy
Podle mého názoru přitom pro právní jistotu investora také není úplně nejpříhodnější, aby první možnost přezkumu byla až po právní moci rozhodnutí v rámci správního soudnictví, které je založeno na kasačním principu. Ustanovení § 54 odst. 5 SZ se jeví z hlediska gramatického výkladu jako vcelku jasné. Soudy ovšem ne vždy vyloží zákonné ustanovení podle zákonodárcových představ. Takovým příkladem byl výklad ustanovení § 109 písm. e) SZ, ve znění zákona č. 350/2012 Sb. Jde o rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 30 A 67/2014 – 53 ze 3. prosince 2014 (veřejně dostupný na www.nssoud.cz), jenž toto ustanovení, aby zachoval ústavní konformitu, vyložil s východiskem, že nelze připustit, aby v právním státě občanské společnosti byla ochrana vlastnických práv občanů zužována oproti letité úpravě chránící vlastnická práva sousedů, platné dokonce i v předchozím totalitním systému.
Redakčně kráceno, plné znění článku k dispozici na www.epravo.cz/top/clanky/plati-pro-vyznamne-stavby-uzemni-plan-107151.html