Přestal jsem téměř kupovat noviny. Stačí se podívat ráno na stránky elektronických verzí a hned je den slunečný, i kdyby se za okny čerti ženili. Zkusím si pomoci při koncipování úvodníku několika titulky.Stavěla bych, až bych brečela. Ale nemohu, říká Adriana Krnáčová. To je titulek rozhovoru s primátorkou (ANO) z 20. března 2018 v deníku E15. Rozvoj hlavního města podle ní brzdí například špatný stavební zákon. Tedy norma, kterou v minulé vládě měla na Ministerstvu pro místní rozvoj pod palcem její téměř spolustranice Karla Šlechtová. Ona je takový zvláštní člověk, uvedla primátorka v rozhovoru na adresu současné šéfky obrany. A tak hledám, zda u nás doma nezbylo po vnoučatech nějaké lego, abych stavebnici poslal paní primátorce. Možná, že kdybyste i vy nějaké našli a poslali jí je, již by nebrečela.Jeden pražský advokát na otázku, proč mají tak vysokou hodinovou sazbu, odpověděl: „Advokacie je služba, prodáváte svůj mozek. Mercedes taky bude mít podobnou cenu v zahraničí jako u nás“. A co prodáváme my autorizovaní? Budu se muset zeptat pana předsedy antimonopolního úřadu, co prodává on, když my můžeme dělat za nulovou hodnotu.
Tisková konference Statika staveb, nebo statistika spadlých staveb
- Publikováno:
- Rubrika:
- ČKAIT
ČKAIT uspořádala 28. března 2018 další z periodických tiskových konferencí, tentokrát s pozoruhodným motem – Statika staveb, nebo statistika spadlých staveb z pohledu odborníků.
Přítomnými odborníky byli Ing. Pavel Křeček, předseda ČKAIT; Ing. Robert Špalek, autorizovaný inženýr v oboru statika a dynamika staveb; prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., FEng., autorizovaný inženýr v oboru mosty a inženýrské konstrukce; Ing. Michal Drahorád, Ph.D., kromě dalších funkcí též autorizovaný inženýr v oboru mosty a inženýrské konstrukce; Ing. Ivan Hrdina, autorizovaný inženýr v oboru geotechnika.
„Nejde jen o to, aby most nespadl,“ řekl na tiskové konferenci Ing. Michal Drahorád, Ph.D., který se specializuje na mosty a inženýrské konstrukce.
Fakta a čísla neuklidňují, hrozí 102 havárií
Spadla známá lávka v pražské Troji. Každá podobná událost je samozřejmě sladkým zákuskem pro mnohá média – je čím naplnit první strany novin a vymýšlet atraktivní katastrofické scénáře co hrůzného bude ještě následovat. Ovšem zde šlo o realitu nikoliv virtuální – most skutečně spadl a bylo zřejmé, že se k tomu musejí vyjádřit i stavaři. Možná se dalo předpokládat, že se na této tiskové konferenci budou snažit očistit svůj štít a prestiž svého oboru, snad vše označit jako zcela náhodnou nehodu, ovšem opak byl pravdou. Sice přítomní odborníci vyvrátili fámy, že by měla nastat éra padajících paneláků, ale jinak položili na stůl čísla a fakta, která přítomné v sále zrovna moc neuklidnila. Hromadící se zmiňovaná negativa, která ovlivňují práci projektantů a dalších stavebníků a často znehodnocují výsledky jejich práce, vedla předsedu ČKAIT Ing. Pavla Křečka k závěrečnému povzdechu: „Není vše špatné, za mých mladých let se nestavěly tak pěkné budovy jako nyní.“
Špatná ale byla uváděná čísla. Vzhledem k tomu, že lávka v Troji nebyla v poslední době skutečně ojedinělou nehodou tohoto druhu, zjišťoval se stav podobných staveb v naší republice. Zjistilo se, že na silnicích druhé a třetí třídy je ve špatném stavu 23,2 % mostů, čili problémy má 2914 těchto staveb z celkových 12 579. Těch hrozících havárií je 102!
Zanedbaná údržba, někdy i extravagance
Příčiny tohoto stavu? Přítomní odborníci jich uvedli mnoho, několik přímých, na první pohled i laiku zřejmých, několik plíživých, stojících někde v zákulisí. Tou, která se samozřejmě nejviditelněji nabízí, je dlouhodobě zanedbaná údržba vlastníky staveb, což už je ovšem problém tak říkajíc mimočkaitový, většinou se týká správy krajů, které ovšem stavaři už dlouho tlačí k zjednání nápravy.
Další jistou možností komplikací může být architekt, který někdy atraktivnosti či extravagantnosti svého návrhu dává přednost před náklady stavby, což stavbu prodražuje. Ovšem podstatným problémem jsou lapidárně řečeno peníze. Ve stavební činnosti je závažným negativem snaha investorů volit dodavatele stavby především takového, který nabízí tu nejnižší cenu. Možná, že jsou méně závažné oblasti, kde se takto šetřit dá. Ale jak řekl Ing. Drahorád: „My stavíme na 100 let dopředu, nejde jen o to, aby ten most nespadl, ale sloužil celý svůj život…“.
Statik je elitní profese
Jak se neslo unisono tiskovou konferencí – statik je elitní a velice odpovědná stavební profese, je třeba vybírat ty dobré a ty dobré dobře zaplatit. Což se ovšem často investorům nechce. Jak donutit zadavatele staveb k správnému výběru, jak třeba ovlivnit chování developerů, lobbujících často úspěšně u vhodných politiků, to je asi tvrdý oříšek.
Vedle těchto základních problémů stavebnictví byly na konferenci zmíněny i ony v zákulisí. Přítomné třeba překvapilo srovnání platů projektantů a třeba lékařů (i dalších profesí), které bylo dosti propastné, i když ta odpovědnost za své dílo, za dům, který nespadne a operaci, kterou pacient ve zdraví přežije, je dosti srovnatelná. Byly zmíněny trendy školství, které produkuje množství politologů a jiných filozofů, ale stavebnictví a jiné technické profese se jaksi současným mladým nezdají patřičně atraktivní. A pak ovšem chybějí kvalitní projektanti, zatéká do střech a padají mosty…
Snad měli vedle novinářů sedět na tiskovce i patřiční politici, naslouchat těmto odborníkům – stavařům, jejichž zájem je stavět kvalitně a bezpečně, ale měli by mít pro práci vhodné podmínky. Jak řekl Ing. Křeček závěrem: „Smysl tiskové konference je apelovat na společnost, aby řešila.“