Nová metodika k evropskému nařízení č. 305/2011 o stavebních výrobcích

Jedním z předpokladů, že trh bude nabízet kvalitní a bezpečné stavební výrobky, a že budeme mít správně navržené a provedené stavby, jsou konzistentní, jasné a nekomplikované předpisy, jejichž dodržování je právně vymahatelné. Dalším a neméně důležitým předpokladem je správná aplikace předpisů vycházející z jejich detailní znalosti.

Jedním z předpokladů, že trh bude nabízet kvalitní a bezpečné stavební výrobky, a že budeme mít správně navržené a provedené stavby, jsou konzistentní, jasné a nekomplikované předpisy, jejichž dodržování je právně vymahatelné. Dalším a neméně důležitým předpokladem je správná aplikace předpisů vycházející z jejich detailní znalosti.

Během desetiletého působení (2005–2014) v roli zástupce ČR v odborných pracovních skupinách při Evropské komisi a při Radě (EU) k směrnici č. 89/106 (EHS) a následně k nařízení č. 305/2011, o stavebních výrobcích, jsem se opakovaně přesvědčila, jak je náročné orientovat se v právních a technických pravidlech příslušných k oblasti stavebnictví. Ve stejném období jsem řešila aplikaci stavebních předpisů v praxi, jako vedoucí odd. stavebních výrobků na Úřadu pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ Praha), který je mj. gestorem nařízení č. 305/2011.

Výše uvedené potvrzují nejen mé zkušenosti, ale i závěry analýzy Evropské komise k provádění nařízení č. 305/2011: stále existují případy, kdy výrobci, dovozci, projektanti, developeři, ale i další často ani při dobré vůli nedokáží identifikovat veškeré právní požadavky, které se na ně vztahují. Nevědomé, ale bohužel někdy i vědomé nedodržování pravidel se ve svém důsledku potom promítá do nekvalitně navržených a provedených staveb. Zvláště u velkých staveb spory o vady a vzniklé škody často končí u soudu, kde se prokazování odpovědnosti většinou táhne léta a proces všechny zúčastněné strany neúměrně zatěžuje. Že to nejsou jen prázdné fráze, dokládají i mé konkrétní poznatky ze spolupráce s doc. Ing. Romanem Vávrou, Ph.D., aut. Ing., z expertní kanceláře specializované na soudní spory o odpovědnost za vady pozemních staveb a náhradu škody, s nímž vybrané případy konzultuji. Myslím si proto, že právní a technické předpisy nestačí jen analyzovat; teprve jejich syntetické spojení s konkrétními případy má smysl.

I proto mám radost, že na stránkách nové metodické pomůcky určené autorizovaným osobám činným ve stavebnictví mohu sdílet aktuální informace k nařízení č. 305/2011 a současně se podělit o zkušenosti z dané oblasti.

Jedna z kapitol je věnována nařízení č. 305/2011, které jsem ve vybraných částech opatřila komentáři a zapracovala aktuální verze odpovědí k často kladeným otázkám (Frequent Asked Questions). FAQ představují oficiální názor komise k nejasným místům předpisu, která v praxi často znamenají problémy, a odbornou veřejností nebývají při aplikaci vždy správně interpretována.

Evropská komise je politicky nezávislý, výkonný orgán EU. Je jediným orgánem EU, který předkládá návrhy právních předpisů k přijetí Evropskému parlamentu a Radě s cílem:

  • chránit zájmy EU a jejích občanů v otázkách, jež nelze účinně řešit na vnitrostátní úrovni;
  • zajišťovat v rámci přípravy předpisů přesné informace v odborných otázkách prostřednictvím konzultací s odborníky a veřejností.

Je odpovědná za provádění rozhodnutí EP a Rady EU, mezi která patří i nařízení č. 305/2011, o stavebních výrobcích (CPR).

K vysoké informační hodnotě takto zpracovaného dokumentu přispívá i to, že komise veškeré FAQ před zveřejněním konzultuje s členskými státy zastoupenými ve Stálém výboru pro stavebnictví, ale i se zájmovými stranami (výrobci, distributory, dovozci, návrháři staveb, developery a dalšími). Výsledný dokument je výjimečný i tím, že nejnovější FAQ zveřejněné koncem roku 2017 jsem převedla do českého jazyka (na webových stránkách Evropské komise jsou prozatím dostupné pouze v angličtině).

Základ další kapitoly vychází z poslední zveřejněné analýzy komise k fungování nařízení v praxi, doplněné o komentáře, příklady, vysvětlivky a odkazy na použitou literaturu. Výsledkem je soubor užitečných informací k získání nadhledu nad nařízením, navíc v souvislosti s ostatními vybranými předpisy.

V závěrečné kapitole upozorňuji na změny, které lze očekávat nejen v samotném nařízení, ale také v souvisejících předpisech. Týká se to zejména stavebního zákona a připravovaného zákona o stavebních výrobcích.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo pověřeno zpracovat nový samostatný zákon o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb, který by měl celou problematiku zjednodušit a zpřehlednit. Zákon bude komplexně řešit jak požadavky na uvádění stavebních výrobků na trh (pokud tyto nejsou upraveny nařízením č. 305/2011), tak i pravidla pro jejich navrhování a použití do staveb na území ČR, včetně oblasti dozoru, a to obdobným způsobem, jak to již funguje ve většině evropských států. MPO předloží vládě návrh zákona do konce roku 2018.

Metodická pomůcka si klade za cíl přístupným způsobem informovat autorizované osoby činné ve stavebnictví o aktuálním stavu nařízení č. 305/2011, a také jim nabídnout praktické příklady a komentáře k lepšímu pochopení jednotlivých ustanovení. Za tím účelem jsem se během psaní obracela na renomované odborníky z akademické sféry, státní správy, ale i z praxe, abych s nimi jednotlivé části metodické pomůcky konzultovala.

Nařízení o stavebních výrobcích EP a Rady (EU) č. 305/2011 (CPR)

Publikace je zařazená do programu Integrovaného profesního informačního systému ČKAIT (PROFESIS) a na webových stránkách https://www.profesis.cz/ je v off-line verzi dostupná od konce března 2018.