Tolik randálu bylo a ještě asi bude i po volbách. Kolik hloupostí bylo na nás vylito a ještě to pokračuje. Seděl jsem v Lékařském domě, poslouchal výklad architektky Evy Jiřičné, doplňovaný obrázky z přírody, aby nám ukázala, jak navrhla ten či onen tvar konstrukce, a bylo mi u toho dobře. Klidná přehlídka její práce, bez kritiky jiných. Snad jen jednou se uchýlila k radikálnějšímu vyjádření, a to k Nové scéně Národního divadla Karla Pragera. Ke Kaplického knihovně zaujala rozumné stanovisko – knihovna byla navržena za jiných podmínek a jakékoliv oživování je nelogické. Knihovna je opravena, není tedy potřeba stavět novou. Stejný názor mám i já. Dámy Adriana Krnáčová a Eliška Kaplicky Fuchsová, jak to vypadá, půjdou do voleb s heslem pro příští pražské volby Kaplického knihovnu postavíme. Měl bych jedno doporučení. Celý ten drahý vnější plášť postavit na Staroměstské náměstí do míst, kde bylo křídlo radnice. Slyšel jsem totiž, že se chystá soutěž na dostavbu Staroměstské radnice, kolikátá již v mém životě, i paní Jiřičná přiznala svou účast v takové soutěži v šedesátých letech 20. století. Myslím, že není architekta, který by se v minulosti některé ze soutěží na dostavbu Staroměstské radnice nezúčastnil. Když jsem děkoval paní Jiřičné za úžasné odpoledne, ještě jsem je doplnil druhým pohlazením duše, zhlédnutím Rozmarného léta, jehož krásná čeština a klid byly pro mne balzámem. Tím více si uvědomuji, že všichni ti podivní lidé, usilující o můj hlas ve volbách, mi mohou být ukradení. Ti, kterých si musíme vážit, jsou rodina a přátelé.
Oslavná plavba po labské vodní cestě
- Publikováno:
- Rubrika:
- ČKAIT 25. výročí
Odborná konference na téma splavnění dolního Labe na území ČR, která je dlouhodobě předmětem různých diskusí, se spojila s oslavou 25. výročí existence ČKAIT.
Při plavbě měli účastníci možnost vidět stávající technické prvky na řece i vlastní krásu údolí řeky Labe. Vypluli jsme proti vodě a prohlédli si poslední realizovanou stavbu, která byla vybudována na Labi již v roce 1936 – Masarykova zdymadla, návrh arch. Františka Vahaly, jejichž maximálně konstrukčně možná hrazená výška je 10,90 m. Z toho je naprosto zřejmé, že na rozdíl od našich předků nejsme do dneška schopni dotáhnout myšlenku splavnění řeky na území České republiky do konce. Toto vodní dílo má kromě funkce splavnění i velký energetický přínos. Je vybaveno malou vodní elektrárnou s dosažitelným výkonem 15 MW již od samotné realizace na rozdíl od stupňů nad tímto profilem, u kterých jsou malé vodní elektrárny instalovány až v současné době.
Cestou, při které nám náramně přálo počasí, jsme míjeli řadu zajímavých technických staveb, které komentovali jednotliví odborníci z řad členů. Hlavním komentátorem byl Ing. Michael Trnka, který zval k mikrofonu jednotlivé odborníky. Podplouvali jsme řadu silničních, železničních i potrubních mostů, k nimž podával výklad Ing. Josef Filip, Ph.D., jak po technické stránce konstrukcí mostů, tak z hlediska jejich odolnosti vůči velké vodě. Velmi zajímavé informace podala Pavla Zajícová, která je velmi dobře obeznámena s vlastním řečištěm a myslím, že všem zúčastněným dokázala, že současný stav koryta Labe už dávno není přírodní, jak velmi často používají oponenti staveb pro splavnění. Dozvěděli jsme se i méně známé informace o systému protivodní plavby lodí – řetězové plavbě. K dokončení pokládky řetězu v úseku Mělník – Hamburk došlo v roce 1887, jeho délka činila 720 km. Nosnost člunů před řetězovou plavbou byla pouze 60 t (maximálně 150 t). Při řetězové plavbě měly nové nákladní čluny průměrnou nosnost 275 t, největší 600 až 750 t.
Při organizaci této oslavy na vodě jsme mysleli i na její společenskou stránku. Ochutnávka vín z polabských vinic se dobře hodila jak pro zlepšení nálady, tak pro účely poznání plodů „zahrady Čech“. O přednostech této oblasti pro pěstování vína pohovořil Ing. Tomáš Rapp a vrátil nás do regionální geologie, která říká, že se v těchto místech nacházejí prvohorní usazeniny (břidlice, buližníky, červené jíly) kryté druhohorním křídovým útvarem.
Výstava projektů nových staveb v podpalubí
Při dosažení profilu příčných staveb (jezů) podal Ing. Trnka odborný výklad o stavu příprav a projektování těchto vodních děl. V prostorách lodi byly vystaveny vizualizace a výkresy staveb, ze kterých byly patrné i detaily. Účastníkům se dostalo informací o dlouhodobé přípravě, zapracování technických i ekologických připomínek a komentován byl i současný stav navrhovaných staveb. Veškeré stavby reagují i na poměrně velký rozdíl mezi velkou vodou a suchem a situaci na dolním toku řeky – včetně města Děčín – řeší i esteticky. Pro odborníky je z toho patrná technická, ekonomická i ekologická prospěšnost staveb nejen pro celoroční splavnění, ale i významný energetický přínos naprosto čisté energie z vodní elektrárny o výkonu 7,9 MW, která umí vyrobit za rok 47 GWh, což by uspokojilo polovinu Děčína. Pro samotný Děčín budou mít nové stavby i výrazný estetický přínos.
Při plavbě po německé části Labe jsme se mohli přesvědčit o velkém rozdílu mezi užitkovostí řeky a jejího přilehlého území a prospěšnosti z údržby vodní cesty ve srovnání s českou stranou. Připadalo nám, jako bychom překročili „železnou oponu minulosti“, protože na řece a v jejím okolí bylo mnohem rušněji.