Jsem pod časovým tlakem napsat úvodník. Vzhledem k tomu, že je poslední, dovolím si trochu se ohlédnout za dvanácti lety, kdy jsem stál v čele Komory. Především musím poděkovat všem, kteří mi pomáhali. Nebylo toho málo k řešení. Zároveň je pravdou, že delegáti rozhodli zbavit mě nejtěžšího období, tj. prací okolo nového stavebního zákona. Jsem zvědavý, zda ti, co se v poslední době tolik snaží o změnu práce Komory, budou tak aktivní i v následujícím čase. Doufám, že svým přístupem pomohou novému předsedovi.
Zkušenosti s problematikou dodatečně předpjatých vazníků z prefabrikovaných konstrukčních systémů
Zcela zásadní otázkou v této oblasti je „právní prostředí“ v době od zjištění (oznámení) potenciální nebezpečnosti konstrukce až po dokončení zajištění nebezpečných konstrukcí. Bohužel naše stávající zákony a vyhlášky obecně metodicky neřeší postup v tomto kritickém období. Stávající stavební zákon – § 135 odst. 2 o nařízení nutných zabezpečovacích prací – je pro řešení těchto situací nedostatečný. Situace je navíc komplikována tím, že ve většině dotčených objektů probíhá výroba, pracují lidé, je uskladněn materiál nebo je namontována technologie a vybavení. Zastavení výroby tak zpravidla znamená zásadní ohrožení samotné existence firmy.
Kompletní demontáž a provedení nové konstrukce střechy je z hlediska ekonomického, stavebního, ale i dalších souvisejících rizik zpravidla nejnákladnějším řešením, při němž je nutno zohlednit řadu skutečností, zejména:
- „Rizikový prvek“ – předepjatá lana představují jen cca 1,5 až 2 % hmotnosti celé konstrukce.
- Demontáž celé konstrukce střechy není jednoduchou operací a vlastní práce jsou zdrojem velmi těžko zpracovatelného odpadu (železobetonu).
- Hrozí zatékání do stávajících konstrukcí a poškození osazené technologie.
- Zcela zásadním způsobem se změní charakter objektu z hlediska požární bezpečnosti konstrukcí.
Jako alternativu k výměně nosné konstrukce je proto třeba hledat metodiku komplexního řešení zajištění konstrukce vazníků, které zajistí požadovanou bezpečnost a dlouhodobou životnost celé stavby. Na základě výše uvedeného jsme přesvědčeni o tom, že hledání takových alternativ je v celospolečenském zájmu a v neposlední řadě i v zájmu životního prostředí. Navržená opatření musí mít také svou investiční logiku a svými dlouhodobými parametry odpovídat požadavkům na udržitelnost.
Ing. Stanislav Rada
autorizovaný inženýr v oboru statika a dynamika staveb
Vybráno z dokumentu zpracovaného Ing. Stanislavem Radou, Martinem Radou, Ing. Jaroslavem Cejnarem (Rada Building s.r.o.), projednávaného 9. září 2020 na profesním aktivu ČKAIT - Statika a dynamika staveb, Mosty a inženýrské konstrukce a Zkoušení a diagnostika.