Jsem pod časovým tlakem napsat úvodník. Vzhledem k tomu, že je poslední, dovolím si trochu se ohlédnout za dvanácti lety, kdy jsem stál v čele Komory. Především musím poděkovat všem, kteří mi pomáhali. Nebylo toho málo k řešení. Zároveň je pravdou, že delegáti rozhodli zbavit mě nejtěžšího období, tj. prací okolo nového stavebního zákona. Jsem zvědavý, zda ti, co se v poslední době tolik snaží o změnu práce Komory, budou tak aktivní i v následujícím čase. Doufám, že svým přístupem pomohou novému předsedovi.
Novela zákoníku práce podporuje flexibilitu
Aktuální novela se připravovala více než tři roky. Několikrát byla přepracována a doplněna. Řada původních návrhů z takzvané velké novely zákoníku práce byla zcela vypuštěna. To se však netýká zásadních změn ve stanovení a čerpání řádné dovolené. Ty budou účinné až od roku 2021.
V poslední době se prosazuje trend podporující lepší provázanost pracovního a osobního života zaměstnance cestou rozšiřování dosavadních a zavádění nových flexibilních forem práce. Setkáváme se s prací v kratší pracovní době, prací konanou zaměstnancem mimo pracoviště zaměstnavatele. Homeworking či teleworking znamená, že si zaměstnanec rozvrhuje pracovní dobu sám. Další možností je právní úprava sdíleného pracovního místa, kde si pracovní dobu budou rozvrhovat sami zaměstnanci sdílející totéž pracovní místo.
V důvodové zprávě k novele zákona je vysvětleno, že zaměstnanci, kteří si nyní pracovní dobu rozvrhují sami, mohou tak odpracovat svoji týdenní pracovní dobu i v některých extrémně krátkých směnách (např. dvouhodinových), čímž při tomto pravidelném rozvrhu získají podle současné právní úpravy větší počet odpracovaných dní i pro účely dovolené (např. desetihodinovou kratší týdenní pracovní dobu by pravidelně jeden zaměstnanec odpracoval v pěti směnách, jiný ve dvou, přičemž týden dovolené by v prvním případě znamenal pět dní dovolené, ve druhém pouze dva).
Stávající právní úprava zákoníku práce nebyla z tohoto pohledu ideální, a proto aktuálně dochází k úpravám a zavádění opatření k většímu provázání pracovního a rodinného života, například ve formě sdíleného pracovního místa. Vybrané změny zákoníku práce jsou uspořádány podle jednotlivých ustanovení a rozděleny podle účinnosti. Novelizační zákon byl publikován ve Sbírce zákonů pod číslem 285/2020. Zákoník práce nabyl účinnosti 1. ledna 2007. Od té doby byl několikrát novelizován. Předposlední nejrozsáhlejší změna proběhla v roce 2012.
Stručný výběr změn účinných od 30. července 2020
- Kratší výpověď zaměstnancem – Změna ustanovení § 51a zákoníku práce v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů – upravuje se možnost podání výpovědi zaměstnancem zavedením 15denní výpovědní doby.
- Vícesměnný režim podle § 78 zákoníku práce – pojem třísměnný režim se nahrazuje pojmem vícesměnný režim, jelikož existují i režimy např. čtyřsměnné. Na tyto režimy se nyní vztahuje zkrácená týdenní pracovní doba 37,5 hodiny.
- Pružné rozvržení pracovní doby podle § 85 až 87 zákoníku práce se neuplatní také při čerpání řádné dovolené a při překážkách v práci podle § 191 a 191a zákoníku práce (v době dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, karantény, mateřské nebo rodičovské dovolené, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti, v době poskytování dlouhodobé péče apod.). Oproti původní právní úpravě toto ustanovení nyní dopadá také na čerpání rodičovské dovolené, která je důležitou osobní překážkou v práci, nicméně zaměstnanci po tuto dobu nepřísluší dávka nemocenského pojištění, nýbrž dávka státní sociální podpory.
- Změna u agenturního zaměstnávání – podle nového § 309a zákoníku práce musí uživatel informovat agenturu práce o záměru vyslat dočasně přiděleného zaměstnance agentury práce k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území jiného členského státu Evropské unie.
- Nově již není nutné vydávat potvrzení o zaměstnání podle § 313 zákoníku práce na dohody konané mimo pracovní poměr. Povinnost zůstává u dohod, které založily účast na nemocenském pojištění nebo podléhají exekučním srážkám. V této souvislosti se musí na zápočtových listech nově uvádět i orgán, který exekuční srážky nařídil.
- Upravují se podmínky pro takzvané krátkodobé a dlouhodobé vyslání zaměstnanců z jiných států EU k výkonu práce v rámci poskytování služeb do ČR podle § 319 zákoníku práce.
- Mění se ustanovení týkající se doručování písemností zaměstnavatele zaměstnancům a zaměstnance zaměstnavateli (§ 334–337 zákoníku práce). Při doručování písemností zaměstnavatelem se upřednostní doručení na pracovišti zaměstnance. Nově je za určitých podmínek umožněno doručování datovou schránkou. Fikci doručení prostřednictvím poštovního doručovatele je možné uplatnit při neúspěšném doručení ve lhůtě 15 kalendářních (nikoli 10 pracovních) dnů. Doručuje se na adresu, kterou zaměstnanec zaměstnavateli naposled písemně sdělil.
- Při uplatnění průměrného výdělku podle § 357 zákoníku práce se zvyšuje nejen na úroveň minimální, ale také zaručené mzdy (bude-li vypočtena průměrná mzda za předcházející čtvrtletí nižší).
Dagmar Kučerová
redakčně upravený text
Více na www.podnikatel.cz – Novela zákoníku práce: Co již nabylo a co teprve nabude účinnosti?