Jsem pod časovým tlakem napsat úvodník. Vzhledem k tomu, že je poslední, dovolím si trochu se ohlédnout za dvanácti lety, kdy jsem stál v čele Komory. Především musím poděkovat všem, kteří mi pomáhali. Nebylo toho málo k řešení. Zároveň je pravdou, že delegáti rozhodli zbavit mě nejtěžšího období, tj. prací okolo nového stavebního zákona. Jsem zvědavý, zda ti, co se v poslední době tolik snaží o změnu práce Komory, budou tak aktivní i v následujícím čase. Doufám, že svým přístupem pomohou novému předsedovi.
Z pohledu ČKAIT je revize právních předpisů nezbytná
ČKAIT dlouhodobě usiluje o opětovné propojení inženýrského a přírodovědného přístupu při provádění inženýrskogelogických průzkumů ve stavebnictví. Na nezbytnost kvalitního průzkumu pro kvalitní navrhování a provádění staveb poukazuje již dlouho.
ČKAIT systematicky vytváří předpoklady pro zvyšování kvality inženýrských staveb a zabývá se příčinami velkých havárií, které vzbudily pozornost i laické veřejnosti. ČKAIT má velký zájem na vytvoření předpokladů pro minimalizaci takových situací v budoucnosti. S tím souvisí i nezbytnost aktuálně probíhající revize TP 76 pro provádění geotechnických průzkumů pozemních komunikací a tunelů na pozemních komunikacích. Při provádění průzkumu pro velké inženýrské stavby je nezbytně nutné kromě geologického zákona uplatňovat i nové požadavky vyplývající z moderních evropských geotechnických norem, zejména Eurokódu 7 (ČSN EN 1997-1/2006: Navrhování geotechnických konstrukcí – Část 1: Obecná pravidla a ČSN EN 1997-2/2008: Navrhování geotechnických konstrukcí – Část 2: Průzkum a zkoušení základové půdy).
Jestliže geologický zákon „pokrývá“ svými požadavky na provádění průzkumu celé území dotčené inženýrskou stavbou, tak Eurokód 7 se soustřeďuje na zjištění a hodnocení geotechnických podkladů pro přímé řešení interakce stavby s jejím horninovým prostředím a na zajištění relevantních geotechnických vstupů pro návrh těchto konstrukcí. Odborné požadavky na tuto část pak zase „kryje“ Eurokód 7 a příslušné kvalifikační požadavky na odpovědné osoby za tuto problematiku pak zákon o autorizacích, v tomto případě za obor geotechnika.
Je evidentní, že omezení kvalifikačních požadavků na geotechnický průzkum velkých inženýrských staveb pouze na oprávnění podle geologického zákona by znamenalo nepřijatelné riziko zvyšování nákladů nebo dokonce opakování havárií, ke kterým v nedávné minulosti došlo, mimo jiné na D8. Vznik takové situace by pro nás byl nepřijatelný.
Již v polovině července 2019 proto ČKAIT odeslala mimo jiné dopis na Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD), v němž žádala, aby výše uvedené stanovisko ČKAIT bylo zohledňováno a dožadovala se odpovídající kvalifikace osob odpovědných za projekt a také za řešení geotechnických průzkumů.
V podobném duchu jako ČKAIT se přibližně ve stejné době vyjádřily i další instituce, například katedry stavebních fakult ČVUT v Praze, TU-VŠB Ostrava, VUT v Brně či Česká tunelářská asociace. Byly zpracovány i právní rozbory, podporující stejnou interpretaci dotčených předpisů.
Úsek kontroly a kvality staveb ŘSD ČR na to odpověděl, že je třeba vzít v úvahu všechny okolnosti, zejména pak, zda je k dispozici dostatečný počet osob, které splní navržené kvalifikační předpoklady, a zda nebude problém s jejich kapacitními možnostmi. Takovou odpověď ovšem nemůžeme považovat za relevantní, protože ponechává stranou podstatu problému.
Ing. Robert Špalek
předseda ČKAIT
V tomto čísle na tento článek navazuje:
Jak MŽP aktuálně usiluje o sjednocení výkladů geologické práce
Geotechnický versus inženýrskogeologický průzkum
V předchozích číslech jsme na toto téma publikovali:
Z+i ČKAIT 4/2020 - Podle MMR není podloží součástí stavby aneb ANO, my podloží nepotřebujeme
Z+i ČKAIT 3/2020 - Rekodifikace pojedenácté a geologické průzkumy