Václav Matyáš mi neustále vytýká, že jsme se nezapojili skrze sdružení SIA ČR – Rada výstavby do práce kolegia ministryně Dostálové. Ta mi dokonce vmetla do tváře, že kritizuji věcný záměr stavebního zákona, protože nejsme v kolegiu. Ne. Naopak – nadále zdůrazňuji, jak je dobře, že jsme se nenechali do této podivné hry vtáhnout. Jak bychom pak mohli vysvětlovat naše kvalifikované zásadní nebo doporučující připomínky? Komora se chová, jak jí náleží, nadále respektuje, že je připomínkovým místem.
Posudky k bezbariérovému užívání staveb
- Publikováno:
- Rubrika:
- Právní předpisy
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Neziskové nestátní organizace nemají vydávat závazná stanoviska k bezbariérovému užívání staveb. Odpovědnost za zajištění podmínek bezbariérového užívání je dána zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Nestátní neziskové organizace (NNO) jsou organizace nezřizované státem a na státu nezávislé, které jsou určeny k obecně prospěšné činnosti. Postavení těchto organizací nelze zaměňovat s postavením dotčených orgánů veřejné správy podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Některé NNO mají v předmětu své činnosti různé formy rozvoje a péče o bezbariérové prostředí staveb. Jejich předností je, že pracují s cílovou skupinou uživatelů staveb. Na základě získaných zkušeností šíří příklady dobré praxe, poukazují na nebezpečná místa stávajícího prostředí či zpracovávají metodické materiály pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Jejich nezastupitelná role je také v iniciativě vývoje a inovací nebo při ověřování funkčnosti nových řešení.
Posudky NNO slouží jako nezávazné pracovní podklady
Z hlediska stavebního zákona nejsou tyto organizace z titulu své činnosti účastníky stavebního řízení (§ 109). Za projektovou činnost ve výstavbě odpovídá projektant (§ 159), za přezkoumání podané žádosti o stavební povolení a připojených podkladů odpovídá stavební úřad (§ 111), který v případě potřeby může využít konzultaci či poradenství, popřípadě si může pro svou potřebu obstarat písemné vyjádření (posudek). Požadavek na jejich dokládání stavebníkem k žádosti o stavební povolení není oprávněný (§ 110) a neformální dohoda o obstarání takového posudku je nežádoucí, respektive je obcházením zákona.
Z uvedeného vyplývá, že posudek NNO k bezbariérovému užívání staveb není závazný a tímto způsobem ani nelze přenést odpovědnost stavebního úřadu nebo účastníka řízení na jiné osoby nebo organizace. Posudek má povahu pracovní pomůcky sloužící k orientaci ve specifických aspektech přístupnosti staveb osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace, například při posuzování staveb, změn dokončených staveb a změn v užívání staveb, popřípadě při odstraňování stávajících bariér ve veřejném prostoru.
Na bezbariérovost mají dohlížet stavební úřady
Citace stanoviska odboru stavebního řádu MMR z 21. ledna 2010, čj. 1087/2010-82 k odpovědnosti a posudkům k bezbariérovému užívání staveb:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), v § 169 odst. 1 zakotvuje, že právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu.
Podle § 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona mezi obecné požadavky na výstavbu patří také požadavky na bezbariérové užívání staveb stanovené prováděcím právním předpisem, tj. novou vyhláškou č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, popřípadě dosavadní vyhláškou č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb. Dále § 132 odst. 3 písm. e) téhož zákona prohlašuje bezbariérové užívání staveb za předmět ochrany veřejného zájmu.
Podle § 4 odst. 2 stavebního zákona postupují orgány územního plánování a stavební úřady ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Tyto dotčené orgány vydávají na základě zvláštních právních předpisů závazná stanoviska pro potřeby správních řízení podle stavebního zákona a stanoviska, která jsou závazným podkladem pro potřeby jiných postupů podle stavebního zákona.
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v § 136 odst. 1 stanoví, že dotčenými orgány jsou jednak orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon, a dále správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska (§ 149 odst. 1 správního řádu) nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu.
Pro bezbariérové užívání staveb není stavebním zákonem ani žádným zvláštním právním předpisem stanoven konkrétní dotčený orgán. Ochranu tohoto veřejného zájmu tedy zajišťují příslušné stavební úřady.
Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace České republiky, o.s., (NIPI ČR, o.s.) i Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky (SONS) jsou občanská sdružení založená podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění. NIPI ani SONS tedy nejsou dotčeným orgánem. Některé odborné otázky k bezbariérovému užívání staveb lze však konzultovat zejména s těmito organizacemi. Odpovědnost stavebního úřadu tím nijak není dotčena.
Posudky k bezbariérovému užívání staveb slouží pouze jako nezávazné pracovní podklady pro stavební úřady při posuzování specifických aspektů například u změn dokončených staveb. Požadavek na jejich dokládání k žádostem o umístění nebo povolení stavby není oprávněný, respektive není povinností žadatele/stavebníka je dokládat.
[caption id="attachment_3215" align="alignnone" width="320"]
Publikaci lze objednat na Informačním centru ČKAIT.[/caption]
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.