Přestal jsem téměř kupovat noviny. Stačí se podívat ráno na stránky elektronických verzí a hned je den slunečný, i kdyby se za okny čerti ženili. Zkusím si pomoci při koncipování úvodníku několika titulky.Stavěla bych, až bych brečela. Ale nemohu, říká Adriana Krnáčová. To je titulek rozhovoru s primátorkou (ANO) z 20. března 2018 v deníku E15. Rozvoj hlavního města podle ní brzdí například špatný stavební zákon. Tedy norma, kterou v minulé vládě měla na Ministerstvu pro místní rozvoj pod palcem její téměř spolustranice Karla Šlechtová. Ona je takový zvláštní člověk, uvedla primátorka v rozhovoru na adresu současné šéfky obrany. A tak hledám, zda u nás doma nezbylo po vnoučatech nějaké lego, abych stavebnici poslal paní primátorce. Možná, že kdybyste i vy nějaké našli a poslali jí je, již by nebrečela.Jeden pražský advokát na otázku, proč mají tak vysokou hodinovou sazbu, odpověděl: „Advokacie je služba, prodáváte svůj mozek. Mercedes taky bude mít podobnou cenu v zahraničí jako u nás“. A co prodáváme my autorizovaní? Budu se muset zeptat pana předsedy antimonopolního úřadu, co prodává on, když my můžeme dělat za nulovou hodnotu.
Úvodník květen 2018
- Publikováno:
- Rubrika:
- Úvodník
Přestal jsem téměř kupovat noviny. Stačí se podívat ráno na stránky elektronických verzí a hned je den slunečný, i kdyby se za okny čerti ženili. Zkusím si pomoci při koncipování úvodníku několika titulky.
Stavěla bych, až bych brečela. Ale nemohu, říká Adriana Krnáčová. To je titulek rozhovoru s primátorkou (ANO) z 20. března 2018 v deníku E15. Rozvoj hlavního města podle ní brzdí například špatný stavební zákon. Tedy norma, kterou v minulé vládě měla na Ministerstvu pro místní rozvoj pod palcem její téměř spolustranice Karla Šlechtová. Ona je takový zvláštní člověk, uvedla primátorka v rozhovoru na adresu současné šéfky obrany. A tak hledám, zda u nás doma nezbylo po vnoučatech nějaké lego, abych stavebnici poslal paní primátorce. Možná, že kdybyste i vy nějaké našli a poslali jí je, již by nebrečela.
Jeden pražský advokát na otázku, proč mají tak vysokou hodinovou sazbu, odpověděl: „Advokacie je služba, prodáváte svůj mozek. Mercedes taky bude mít podobnou cenu v zahraničí jako u nás“. A co prodáváme my autorizovaní? Budu se muset zeptat pana předsedy antimonopolního úřadu, co prodává on, když my můžeme dělat za nulovou hodnotu.
Další titulek, v Mf Dnes: Bez češtiny ani čárku. Kdo chce kreslit silnice, musí zvládnout ,,Ř“. To mne již nazdvihlo, a tak jsem redaktorovi Tomáši Cafourkovi napsal: Nedávno jsem si povídal s Jefimem Fištejnem. Vysvětlil mi, že obsah článku je redaktora, titulek šéfredaktora. Pane Cafourku, tak mu řekněte, že kdo chce kreslit silnice, nemusí umět Ř, ale musí je umět navrhovat v intencích českých předpisů, ale to je tak na celém světě, že musí znát pravidla oné země. Mohu se mýlit, ale asi váš honorář novináře musel být podepřen spolkem CEDOP, když jste ochoten psát nepravdy. Ale v poslední době noviny dokáží vše. ČKAIT vůbec nikomu nebrání projektovat, vést stavbu nebo ji dozorovat, ale vyžadujeme znalost českých předpisů, norem a dalších instrumentů. A ty hlouposti o spolupráci již vůbec nekomentuji, neb to je možné a běžně se tak děje. Jenom se nesmí lhát. Ke kvalitě inženýrů z Francie se vyjadřovat nemohu, ale kdybych připustil, že jedna paní povídala, tak to asi nebude nic moc. Alespoň pod čarou chodí zprávy o zpoždění a neinvenčním přístupu na úseku Drážďany – Ústí nad Labem... ale to byste si skutečně musel ověřit u Ministerstva dopravy. A proč si CEDOP nezaloží projektovou kancelář?
Jak je vše rozdílné, je jenom otázkou pohledu. Vše se dá vysvětlit. Píši tento úvodník s dosti velkým předstihem, tak možná až jej budete číst, mnohé se změní.
Vrátím se k našim komorovým starostem. Bylo Shromáždění delegátů ČKAIT. Trochu to drhlo. Nejdříve ostrá debata o dostavbě komorového domu v Sokolské, vedená pražskými delegáty. Bylo dohodnuto, že bude vytvořena komise k vypracování studie využití. Nevím, zda si největší kritici najdou čas pro práci v komisi, ale ještě večer po shromáždění jsem v e-mailové poště našel omluvu jednoho z kritiků, že nemá čas. Moje zkušenost bohužel je, že největšími kritiky jsou tzv. „mělo by se“. To platí do doby, než mají sami něco udělat. Nevadí. Škoda, že se nepřihlásili do debaty také mimopražští, on je to dům nás všech, ne jen oblasti Praha. Následovala debata nad úpravou řádů. Osobně jsem pokládal za jedinou relevantní připomínku kolegy z Liberce, že máme po celou dobu v řádech diskriminaci techniků. Byla odstraněna a jsem zvědavý, kolik autorizovaných techniků se objeví v představenstvu. Držím jim palce, moje zkušenost je, že za celých pětadvacet let tam byl jediný. Ostatní výstupy k řádům mi připadaly nesystematické, s podtextem být viděn. Dopadlo to dobře, na valných hromadách jsou voleni zkušení delegáti. Letos se ani neobjevil loňský sběrač koláčů, jednání bylo nakonec konstruktivní a usnesení bylo schváleno. Ano, zazněl jeden požadavek, který se velmi stručně pokusím formulovat. Komora má dohlédnout na všechny právní předpisy České republiky a zachránit je. To vážně představenstvo nemůže splnit. Pochopitelně naším úkolem je aktivně spolupracovat na tvorbě zákonů. Pomáhat našim členům, pokud se dostanou do problémů se státní správou. Jistě se budeme i nadále snažit, jak zvýšit kvalitu vzdělávání AO, i jak zvýšit prestiž stavitelského umu.
K tomu má napomoci rovněž připravovaná akce České a slovenské stavby století. Doufám, že nám vyjdou všechny prezentace. Výstava by se měla stát upoutávkou pro veřejnost, stejně tak pro studenty stavebních škol. Vyzdvihne, že stavba je komplementárním dílem mnoha odborníků.
Konference Statika Plzeň, Inženýrský den v Brně, věnovaný rychlostním železnicím, budou již pryč, až se vrátím z cest po světě; jsem zvědavý, jakou budou mít konference odezvu. V červnu bude již 23. mezinárodní konference městského inženýrství, tentokráte v Chebu. Karlovy Vary, spíše hotel Thermal, jsou čím dál dražší. To je takový všeobecný nešvar – když jste slušní, platíte, dokonce i zálohy, tak si o vás myslí, že jste hloupí, a hned se snaží si nahrabat. I my se umíme chovat v takové džungli, dokonce s pozitivním výsledkem. Dlouhá léta jsme měli autorizační slib na Vinohradech. Nechtěli nás. Domluvili jsme se s ČVUT prostřednictvím paní děkanky a tento týden byl první slib v Betlémské kapli. Bylo to velmi důstojné. S adepty na slib přišlo i mnoho rodinných příslušníků, Betlémská kaple to unese. Bylo vidět, že slib dostal jinou formu. Koneckonců zejména mladší generace v kapli měla promoci, někteří i doktorandské zakončení.
Minule jsem se zmínil o setkání s otci-zakladateli. Pokládám setkání za důležitá, stejně je tomu i večer před shromážděním. Letos jsme přátele Komory pozvali do hotelu International v Dejvicích. Ač rodilý Pražák-Žižkovák, nikdy jsem tam nebyl. Hotel se udržel asi díky zahraničním partnerům. Byli jsme ve čtrnáctém poschodí, hostů přišlo dost, náměstci ministrů, pracovníci ministerstev. V neformální debatě lze vyřešit mnohé lépe než oficiálně. Dostalo se nám odborného výkladu o stavbě hotelu. Myslím, že nás zaujala historka, kdy se při velkorysém projektu předpokládalo, že slavnostního otevření hotelu se zúčastní sám generalissimus Stalin. Aby mohlo na centrálním schodišti ve špalíru nastoupit všech tehdejších čtyřiačtyřicet československých generálů, musely být k již zhotovenému schodišti přidány další dva stupně navíc, což znamenalo velké komplikace, patrné dodnes. Výklad o stavbě doplnil čestný předseda Václav Mach, jehož otec byl zástupcem investora, původním záměrem byl řadový projekt vojenské ubytovny.
Byli jsme v Berlíně na pozvání německé VBI, abychom dotvořili program mezinárodní konference MI v Chebu. Ve městě se staví jako o život, zejména na území bývalého východního Berlína. Prohlédli jsme si stavbu stanice podzemní dráhy U5. Co mne však osobně zaujalo nejvíce, byla návštěva stavby lodního zdvihadla v Niederfinow, který je na vodní cestě Havola-Odra. Nový výtah se staví vedle stávajícího ocelového z roku 1934, který nestačí výkonem 4290 t a zvyšuje se na 9800 t. Přišla řeč i na předražené stavby v Hamburku, Stuttgartu a letiště v Berlíně. Vše je provázáno. Politici rádi stříhají za svého politického života pásky. To vede často k tomu, že vyjdou na veřejnost s rétorikou, kde uvedou mnohem menší cenu, než jim byla sdělena, a také kratší termín. Politik zmizí a vše se nechá na stavebníkovi, který v té době neměl možnost se bránit. Takový je život. Nebudu ale vše svalovat na politiky, v příběhu stuttgartského nádraží se objevil najednou na stavbě nových tunelů pod Stuttgartem brouk páchník hnědý a na malér bylo zaděláno. Nevím, zda jej tam někdo nedonesl, jako se to děje v příběhu českých dálnic s křečkem.
A co u nás? Vláda v demisi maká od půl sedmé ráno, jenom nevidím žádnou strategii. Vybrat z fondu, který jsem nevytvořil, 25 mld. Kč a rozdat je důchodcům, zrušit slíbené podpory na oslavy sta let Československé republiky, handrkovat se o odměny jednotlivých pracovníků, to přece není nic, co by mělo budoucnost. Alokované peníze se mají investovat do budoucnosti. Jenže v tom je již několik let problém, není tady žádná představa. Opisovat devadesát let staré myšlenky je legrační. Podívejme se, jak se neví, zda máme pokračovat v budování jaderné energie, nebo dotovat draze obnovitelné zdroje.
Vrátím se k našim problémům. Společně s Českou komorou architektů se vyjádříme k podpoře německých inženýrů. Obrátili se na nás z Ministerstva pro místní rozvoj v souvislosti s řízením o nové předběžné otázce před Soudním dvorem EU č. C-137/18 Hapeg Dresden, jejímž předmětem je výklad některých ustanovení Směrnice EP a Rady 2006/123/ES z 12. prosince o službách na vnitřním trhu. Hlavním gestorem řízení je Ministerstvo průmyslu a obchodu, nicméně MMR také dostalo možnost se k věci vyjádřit vzhledem k tomu, že se předmětná otázka týká vnitrostátní úpravy odměn pro architekty a inženýry.
Německá právní úprava stanovuje systém minimálních odměn, které musí být sjednány ve smlouvách s architekty a inženýry. Je otázkou, zda je takový požadavek slučitelný se směrnicí č. 2006/123, zejména zda ho lze považovat za nezbytný a přiměřený z hlediska důvodů obecného zájmu. Měli jsme podobnou možnost v autorizačním zákonu, ale s novelou nám byla zrušena.
Jmenovali jsme členy pracovních skupin pro rekodifikaci veřejného stavebního práva, jednak do pracovní skupiny pro hmotné stavební právo (půjde především o obecné požadavky na výstavbu), dále do pracovní skupiny, kde bude jednáno o digitalizaci (nejen procesů, ale i tvorby a předávání dokumentací).
V minulých dnech si celý svět připomenul úmrtí Stephena Hawkinga. Člověk, kterému předpovídali v jeho jedenadvaceti letech pár let života, a on všechny překvapil. Možná proto, že dokázal myslet jinak nejenom ve vědě, ale i v osobním životě. A tak jsem vybral pár vět z jeho vyjádření.
Život by byl tragický, kdyby nebyl tak zábavný.
Věci se mohou z černé díry dostat ven, stejně jako se mohou dostat do jiného vesmíru. Pokud máte pocit, že se nacházíte v černé díře, nevzdávejte se. Existuje cesta ven. Tato slova dodal jen několik měsíců před svou smrtí.
Pokud se nedokážete usmívat sami na sebe nebo na život obecně, ztratíte všechnu naději.
Tak někdy se s vámi zase rád potkám.