Přestal jsem téměř kupovat noviny. Stačí se podívat ráno na stránky elektronických verzí a hned je den slunečný, i kdyby se za okny čerti ženili. Zkusím si pomoci při koncipování úvodníku několika titulky.Stavěla bych, až bych brečela. Ale nemohu, říká Adriana Krnáčová. To je titulek rozhovoru s primátorkou (ANO) z 20. března 2018 v deníku E15. Rozvoj hlavního města podle ní brzdí například špatný stavební zákon. Tedy norma, kterou v minulé vládě měla na Ministerstvu pro místní rozvoj pod palcem její téměř spolustranice Karla Šlechtová. Ona je takový zvláštní člověk, uvedla primátorka v rozhovoru na adresu současné šéfky obrany. A tak hledám, zda u nás doma nezbylo po vnoučatech nějaké lego, abych stavebnici poslal paní primátorce. Možná, že kdybyste i vy nějaké našli a poslali jí je, již by nebrečela.Jeden pražský advokát na otázku, proč mají tak vysokou hodinovou sazbu, odpověděl: „Advokacie je služba, prodáváte svůj mozek. Mercedes taky bude mít podobnou cenu v zahraničí jako u nás“. A co prodáváme my autorizovaní? Budu se muset zeptat pana předsedy antimonopolního úřadu, co prodává on, když my můžeme dělat za nulovou hodnotu.
Jak má vypadat posouzení změny v území
- Publikováno:
- Rubrika:
- Ministerstvo pro místní rozvoj
Metodika MMR ČR k závazným stanoviskům orgánů územního plánování podle § 96b novely stavebního zákona byla vydána v lednu 2018. Přináší podrobný návod i modelové příklady s komentářem.
Metodika MMR ČR k závazným stanoviskům orgánů územního plánování podle § 96b novely stavebního zákona byla vydána v lednu 2018. Přináší podrobný návod i modelové příklady s komentářem.
Novela zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, provedená zákonem č. 225/2017 Sb., účinná od 1. ledna 2018, obsahuje v ustanovení § 96b úpravu závazného stanoviska orgánu územního plánování.
Rozsah přezkoumávání záměru se mění
Nová úprava závazného stanoviska orgánu územního plánování zejména v návaznosti na novelizované ustanovení § 90 stavebního zákona zároveň mění rozsah přezkoumávání záměru žadatele stavebním úřadem. Novela stavebního zákona upravuje v ustanovení § 96b základní otázky související s vydáním a obsahem závazného stanoviska orgánu územního plánování, s kritérii posuzování, s jeho platností, s možností jeho přezkumu, respektive jeho nahrazení z moci úřední novým závazným stanoviskem.
Tato úprava ve stavebním zákoně navazuje na obecnou úpravu závazného stanoviska v ustanovení § 149 správního řádu a nově vložený odstavec 2 v tomto ustanovení podle novely zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, přijaté současně s novelou stavebního zákona, pak upravuje obecné náležitosti závazného stanoviska.
Modelové příklady obsahují katalog konkrétních situací a k nim odpovídající možná závazná stanoviska orgánu územního plánování. Zde uvedená stanoviska ani použité formulace nelze chápat jako závazné a univerzálně použitelné.
Závazné stanovisko orgánu územního plánování bude vydáváno pro ta rozhodnutí a úkony podle stavebního zákona, jejichž vydání závisí na posouzení jimi vyvolané změny v území.
Obstarávání závazného stanoviska orgánu územního plánování stavebním úřadem v rámci zpravidla územního řízení, popřípadě společného řízení (tedy na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností) bude probíhat na základě dokumentace připojované k žádosti, a to zejména:
- dokumentace pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (§ 1a a příloha č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů),
- dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území (§ 16 a příloha č. 2 citované vyhlášky),
- dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (§ 1c a příloha č. 3 citované vyhlášky),
- společné dokumentace pro vydání společného povolení (§ 1d a příloha č. 4 citované vyhlášky), předkládané s žádostí o vydání územního rozhodnutí (společného rozhodnutí).
Proti závaznému stanovisku orgánu územního plánování se nelze samostatně odvolat. Je možné se odvolat prostřednictvím odvolání proti rozhodnutí, ke kterému bylo toto závazné stanovisko vydáno (§ 149 odst. 5 správního řádu).
Metodiku Závazná stanoviska orgánů územního plánování – příklady s komentářem lze stáhnout na stránkách MMR ČR – www.mmr.cz – Stanoviska a metodiky odboru územního plánování MMR – kapitola 5. Orgány územního plánování, dotčené orgány.
Modelové příklady stanovisek orgánů územního plánování
[caption align="alignright" width="402"]
Modelový příklad C.2 – Nepřípustné umístění RD v proluce v zástavbě, která má danou a respektovanou stavební čáru. Záměr je v souladu s platným územním plánem, ale umístění stavby do zadního plánu pozemku narušuje urbanistický charakter a založení lokality a je tedy v rozporu s cíli a úkoly územního plánování. Posouvám řádek...............................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................[/caption]
[caption align="alignleft" width="385"]
Modelový příklad B.3 – Nepřípustná zástavba ve stabilizovaném území s dvojnásobnou zastavěnou plochou: Záměr na umístění rodinného domu na pozemku v obytném území, jehož půdorys dvojnásobně přesahuje zastavěnou plochu ostatních rodinných domů a objemové parametry rovněž neodpovídají objemovému řešení ostatních staveb RD. Záměr je v souladu s územním plánem, ale v rozporu s cíli a úkoly územního plánování.[/caption]
[caption align="alignright" width="393"]
Modelový příklad B.12 – Nepřípustné umístění výškového domu do stabilizované zástavby. Záměr na umístění izolovaného obytného domu do stabilizované městské zástavby činžovních a rodinných domů v uličním uspořádání. Novostavba nerespektuje podlažnost okolní zástavby, umístění ve svahu v exponované poloze ještě zvyšuje optické vyznění převýšeného objektu a vymyká se svým hmotovým pojetím urbanistické struktuře území. Záměr je v rozporu s územním plánem a v rozporu s úkoly územního plánování.[/caption]
[caption align="alignleft" width="399"]
Modelový příklad C.7 – Nepřípustný záměr na umístění izolovaného rodinného domu na pozemek, který sousedí s již postavenou polovinou
dvojdomku se slepým štítem. Lokalita, do níž je novostavba izolovaného rodinného domu navrhována, je charakterizována zástavbou dvojdomů, a tomu odpovídá i parcelace pozemků. Je zřejmé, že jak parcelace, tak situování stávající poloviny dvojdomu slepým štítem na hranici pozemku, vytváří podmínky pro výstavbu druhé poloviny dvojdomu v souladu se založenou urbanistickou koncepcí.[/caption]