Podélně nosné panelové systémy na Ostravsku
Téma oprav panelových domů, v nichž bydlí téměř třetina obyvatel ČR, je velmi aktuální. A protože není panelák jako panelák, v Z+i přinášíme další pokračování série článků o specifikách jednotlivých panelových soustav. Cílem je usnadnit orientaci autorizovaným osobám při vyhodnocení nově navržených úprav nosných konstrukcí u panelových domů, zejména s vyšším počtem podlaží.
Přednáškové semináře i publikace „Otvory v panelových domech“ se zabývaly výhradně dominantními příčně nosnými systémy panelových domů. Na Ostravsku, nejdynamičtěji se rozvíjející oblasti ve výstavbě bytových domů v padesátých a šedesátých letech minulého století, byly realizovány i podélně nosné systémy paneloblokové či panelové, dříve stavěné zásadně vyzdívanou variantou svislých stěn. U soustav s menším počtem nadzemních podlaží (např. systémů T11, T13, T15) není třeba podávat speciální informace, autorizované osoby si jistě dokážou vyhodnotit situaci samy. U soustav T02B OS a zejména T03B OS, stavěných až do osmi nadzemních podlaží, bych však rád podal alespoň jednoduchý popis, který snad umožní lepší orientaci při vyhodnocení nově navržených úprav nosných konstrukcí těchto domů.
[caption id="attachment_9403" align="alignnone" width="800"]
Ukázka soustavy T15 (Ostrava-Poruba)[/caption]
Systém T03B OS je podélně nosný systém, užívaný až pro výškovou úroveň osmi nadzemních podlaží s konstrukční výškou 3,0 m. Jde o dvoutrakt s hloubkou jednotlivých modulů 5,4 m. Stropní panely délky 5,3 m byly dutinové výšky 215 mm z betonu přibližně C16/20. Vnitřní podélná stěna byla nahrazena pilířovým systémem z prostého betonu. Průvlaky nad pilíři byly prováděny ze železobetonových prefabrikátů. Podélné obvodové stěny byly provedeny ze struskopemzových blokopanelů, jejichž tloušťka činila 240–375 mm, podle individuálních návrhů projektových dokumentací v závislosti na období respektujícím zvyšující se požadavky na tepelnou pohodu v domech. Na podélných a štítových okrajích příčného směru byla stropní tabule opatřena monolitickými vyztuženými věnci lemovanými okrajovými prefabrikovanými věncovkami. Suterénní stěny byly prováděny z monolitického betonu. Příčky byly realizovány ze struskopemzových blokopanelů v tloušťce 60–120 mm. Základové konstrukce tvořily monolitické pravoúhlé rošty.
[caption id="attachment_9402" align="alignnone" width="800"]
Půdorys typického podlaží a příčný řez, soustava T03B OS[/caption]
Zásahy do nosných pilířů střední podélné rámové konstrukce se nedoporučují, případně pouze na základě důkladného statického posouzení, provedeného po detailní prohlídce, průzkumu a vyhodnocení současného stavu těchto konstrukcí. Zásahy do nenosných svislých konstrukcí – příček – je možné realizovat rovněž po individuálním vyhodnocení zpracovatele příslušné dokumentace navrhovaných úprav.
Je zapotřebí vždy respektovat okolnost, zda se objekt nalézá na poddolovaném území, či nikoliv, a tomu přizpůsobit hloubku posuzování problematiky. Závěry doporučuji vždy projednat s majiteli domu (bytové družstvo, SVJ apod.)
V okresech, nalézajících se v oblastech seizmicity s návrhovým zrychlením půdního masivu nad hodnotu agr = 0,05 g, je třeba vzít v potaz hodnotu tohoto účinku na nosné konstrukce alespoň vhodným konstrukčním opatřením podle požadavků ČSN EN 1998-1. Průkaz výpočtem je vyžadován podle vydané seizmické mapy z roku 2016 pro hodnotu zrychlení agr = 0,08 g, ta se ovšem nově na území ČR nevyskytuje. Tuto záležitost doporučuji rovněž projednat závazně s majiteli domů, neboť v době realizace jejich výstavby nemuselo území podle tehdy platných předpisů být seizmickou oblastí.
Pro informaci uvádím normovou (dnes korespondující s hodnotou charakteristickou) únosnost dutinových stropních panelů: PZD – 64p 529/99/21,5 cm , hmotnost 1 575 kg, Mn = 24,58 kN.m.
Více informací na webu profesis.cz