Hlavní město zaplavila tisíciletá voda
Ing. Václav Jandáček, autorizovaný inženýr pro obory pozemní stavby, statika a dynamika staveb, zachraňoval například cennou sbírku modelů a jiných trojrozměrných předmětů Národního technického muzea z karlínské Invalidovny a se svým týmem se podílel na sanaci řady poškozených objektů.
Při povodních působila naše kancelář asi čtrnáct dní v Karlíně při prohlídkách budov ve spolupráci se Stavebním úřadem Prahy 8. Současně nám běžela realizace velkého technologického zařízení v papírně ve Štětí, kde se pracovalo na lešeních s podlahou cca 1 metr nad hladinou zátopy, aby se stihl termín výměny stroje. Celý podzim pak probíhaly nejen práce na prohlídkách poškozených staveb, ale i postupná náprava škod v základech a na stavbách. Vzhledem k počtu staveb to bylo nesmírně poučné, jak z hlediska stavebních konstrukcí, tak vzhledem k založení staveb a základových poměrů.
Povodně někoho vynesly vzhůru už tím, že o krizové zakázky se moc nesoutěží
Na druhé straně ale škody na zařízeních a rozestavěných stavbách také nebyly malé. Docela mě překvapila rychlá sanace metra v Praze a velkorysost oprav veřejných statků.
Vlastní zkušenosti s povodní byly přínosem
Skončilo období, kdy se říkalo, že „poslední povodeň byla v roce 1890, a nyní nás chrání Vltavská kaskáda“. Stoupl zájem o vyznačení hladin předpokládaných stoletých vod ve výškopisu. Na některých místech se začalo uvažovat, jak budou budovy hrazeny, nebo zda budou jejich suterény řízeně zatápěny. I na kdysi opomíjený vodní tlak došlo. Pro mne byl zajímavý příklad hotelu Alta, který jsme v roce 1993 vyprojektovali a který byl v přízemí a suterénech zaplavený. Betonová konstrukce se přesto ukázala jako dobře obnovitelná. Podobným případem byl i pavilon goril v pražské zoo, kde se s vodou již počítalo a stavba byla koncipována na zaplavení. Opět se zde ukázala výhoda spojité monolitické konstrukce. Ta byla nejprve zatížena tlakem vodního sloupce, jenž stlačoval vzduch v místnostech, a v druhé fázi i vodou, která zbyla v prostoru atik, kde došlo k ucpání odpadů a odlehčovacích výpustí. Oboje zatížení stavba vydržela.
Poučení přinesly i havárie domů v Karlíně
Cihelné stavby se sice statečně držely, ale přesto došlo k několika kolapsům staveb nebo jejich částí. Příčinou vesměs bylo patrně ochabnutí zdiva v suterénech nebo prosednutím základových spár. Hlavní zkušeností se však pro mne stalo zjištění, že odtokové poměry v údolí řek se vlivem zástavby a úpravy toků mění, a tak se po stu letech mohou dramaticky lišit i škody a rozsah povodní.
Odolání katastrofám vždy záleží na jejich rozsahu, časovém průběhu a možnostech společnosti
Máme štěstí, že žijeme v prostoru, kde není takřka žádná seizmicita, naše řeky jsou úměrné našim možnostem a schopnostem, geologické poměry staré krajiny vesměs ustálené. A kromě lokálních pohrom katastrofy většinou nezasahují velká území. V posledních letech nás zlobil vítr a lesní požáry, ale i ty zasáhnou jen menší území. Katastrofy průmyslové a vyvolané lidskou činností lze předvídat těžko. Je však jasné, že zajištění jistoty desetinásobku, jak bylo druhdy slibováno v oblasti finanční, není ani v silách přírodovědců, ani techniků.
Veřejnost patrně trochu přestala vnímat nebezpečí, ale jemný čich pojišťovacích matematiků je dnes daleko ostřejší než před povodněmi
Samotné stavění v záplavových oblastech není zcela vyloučeno, ale stavby a jejich vybavení tomu musí být přizpůsobeny a zakalkulované riziko se musí promítnout do jejich podoby. Většinou to znamená větší náklady, obětování prostor v nižších částech budovy a ztráty na obsahu těchto prostor. Z širšího hlediska by si pak zdravý rozum měla udržet i státní správa a neměly by být zastavovány plochy, kde dochází k rozlití vodních toků a kde výstavba a její doprovodné části mohou povodňovou situaci zhoršit.