Od roku 2021 musejí mít znalci pro stavebnictví odpovídající autorizaci
Nový zákon o znalecké činnosti obsahuje sice řadu zásadních chyb, z hlediska hlavních oborů autorizace při projektování a provádění staveb ho však lze díky aktivitě ČKAIT hodnotit pozitivně. Na základě podnětu ČKAIT a díky iniciativnímu přístupu MMR se podařilo dosáhnout toho, aby znalecké obory a odvětví odpovídaly oborům autorizací ČKAIT.
Od 1. ledna 2021 nabyl účinnosti zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále též „nový zákon o znalcích“ nebo „znalecký zákon“), a změnový zákon č. 255/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákona o soudních tlumočnících a soudních znalcích, který novelizuje trestní řád, živnostenský zákon, zákon o soudních poplatcích, zákon o pobytu cizinců na území České republiky, zákon o správních poplatcích, zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a zákon o zdravotních službách. Ke stejnému datu nabyl účinnosti také zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích (dále též jako „zákon o tlumočnících“ nebo „tlumočnický zákon“). Ke znaleckému zákonu byly vydány prováděcí vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, č. 504/2020 Sb., o znalečném a č. 505/2020 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých odvětví jednotlivých znaleckých oborů, jiná osvědčení o odborné způsobilosti, osvědčení vydaná profesními komorami a specializační studia pro obory a odvětví. Účinnost těchto tří prováděcích vyhlášek je stanovena shodně na 1. ledna 2021.
Nový zákon o znalcích zrušuje zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, který byl čtyřikrát novelizován, jeho prováděcí vyhlášku č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (taktéž čtyřikrát novelizovanou), a vyhlášku č. 123/2015 Sb., která stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti.
Znalecký zákon přes svou mnohaletou přípravu nebyl zpracován promyšleně, s odbornou erudicí, protože obsahuje mnoho závažných legislativně technických chyb.
Chyba č. 1 – činnost znalce ve více oborech
Ustanovení § 6 odst. 2 znaleckého zákona neumožňuje znalci vykonávat činnost ve více oborech, odvětvích a specializacích, pokud některou činnost již vykonává pro znaleckou kancelář a jinou by chtěl vykonávat samostatně. Nový zákon tedy vůbec neřeší případ, kdy je jmenován znalec pro více oborů, odvětví a specializací. Znalec nemůže vykonávat mimo rámec znalecké kanceláře znaleckou činnost v jiných oborech, než ve kterých vykonává činnost daná znalecká kancelář. Zde se zákonná úprava jeví jako zcela nesmyslná.
Chyba č. 2 – odpovědnost zadavatele za dodané podklady
Z § 28 odst. 1 znaleckého zákona vyplývá, že za úplnost a pravdivost podkladů dodaných zadavatelem znaleckého posudku má odpovídat znalec. Za úplnost a pravdivost dodaných podkladů musí být jednoznačně odpovědný zadavatel znaleckého posudku, protože znalec vzhledem ke své odbornosti nemá vždy možnost úplnost a pravdivost podkladů získaných od zadavatele ověřit, a v důsledku ani tak podle znaleckých standardů činit nemůže.
Chyba č. 3 – určení znalečného podle druhu posudku
Na jedné straně znalecký zákon sankcionuje nesprávnost vypočítaného znalečného a na druhé straně neumožňuje prováděcí vyhláškou stanovit paušální odměnu za provedený znalecký úkon. Systémově špatně je, že soudce určuje odměnu, resp. nezbytný čas na zpracování znaleckého úkolu, která se odvíjí od hodinové sazby, když nelze danou práci nějakým způsobem exaktně „normovat“, a tudíž ani objektivně stanovovat potřebnou časovou náročnost. Důležitým bodem pro práci znalce proto jistě je určení odměny znalce stanovené prováděcí vyhláškou č. 504/2020 Sb., odměna ve výši 300 až 450 Kč/hod. Stanovené paušální odměny jsou spíše kuriozní, jako příklad uvedu „Převzetí a obeznámení se s případem včetně seznámení se znalce se spisem, (který má obvykle několik set stran) ve výši 500 Kč. Náhrada za ztrátu času 200 Kč/hod. Správné nastavení odměn je přitom naprosto klíčové pro zájem o znalectví.
Chyba č. 4 – sjednocení přechodného období
Nový znalecký zákon opakovaně používá dikci „ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci“. Podle jazykového výkladu „případně“ znamená za určitých okolností. To znamená, že je dáno na výběr. Tato formulace není příliš přesná a umožňuje různou aplikaci.
Chyba č. 5 – oblast přestupků
Jedná se o soubor chyb v oblasti přestupků a na ně navazujících činností. Znalecký zákon nově upravuje patnáct skutkových podstat přestupků, kterých se může dopustit znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav (za sedm z těchto přestupků lze uložit pokutu do 500 tisíc Kč), osm skutkových podstat, kterých se může dopustit osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost (za pět z těchto přestupků lze uložit pokutu do 500 tisíc Kč), a čtyři skutkové podstaty u osob, které nejsou znalci, znaleckými kancelářemi nebo znaleckými ústavy (za všechny čtyři uvedené přestupky lze uložit pokutu do 500 tisíc Kč). U některých přestupků je možné postihnout taktéž spolupachatelství. Navíc promlčecí doba u přestupků byla nastavena na pět let, což odpovídá promlčecí době u trestných činů s horní hranicí sazby trestu odnětí svobody ve výši nejméně tří let. Z uvedeného je jednoznačně patrné, že dochází k drakonické úpravě správního trestání v oblasti znalectví, kdy je výše pokut pro znalce existenční záležitostí. Zákonný nárok na jmenování znalcem po splnění předem stanovených podmínek naproti dosavadnímu správnímu uvážení se jeví jako největší pozitivum nového zákona. Nový zákon vychází vstříc současným znalcům a požaduje pouze úspěšné absolvování obecné části vstupní zkoušky, kterou se ověřují zejména znalosti právních předpisů upravujících výkon znalecké činnosti a řízení, v nichž se znalecká činnost vykonává, a náležitosti znaleckého posudku, protože považuje zvláštní část vstupní zkoušky spočívající v ověření zejména schopnosti vypracovat znalecký posudek a znalostí z oboru a odvětví s přihlédnutím ke specializaci, pokud byla zvolena, za splněnou.
Jak hodnotit novou zákonnou úpravu znalectví z pohledu autorizovaných osob ČKAIT?
Z hlediska našich hlavních oborů autorizace při projektování a provádění staveb pozitivně. Na základě podnětu ČKAIT a díky iniciativnímu přístupu MMR se podařilo dosáhnout toho, aby znalecké obory a odvětví odpovídaly oborům autorizací ČKAIT. Pro specializaci požární bezpečnost staveb a obory projektování a stavebnictví je nezbytná autorizace podle zákona č. 360/1992 Sb., znalecké ústavy však nemusí mít ani jednu osobu autorizovanou.
Znalecké ústavy se nově rozdělují na znalecké kanceláře (obchodní korporace) a znalecké ústavy (většinou veřejnoprávní korporace). Důležitý je rozdíl v účasti znalců. Znalec, který pracuje ve znalecké kanceláři, nemůže vykonávat činnost samostatně. Avšak znalec může vykonávat činnost samostatně, a navíc být účasten v neomezeném počtu znaleckých ústavů. Zákon tak upřednostňuje znalecké ústavy. Přestože soud hodnotí důkazy (i znalecké posudky) volně, zákon staví ústavy do role kvalifikovanějších. Ve znalecké kanceláři musejí být dva znalci, ve znaleckém ústavu nemusí být znalec žádný. Tedy zákon ani nepožaduje větší kvalitu po znaleckém ústavu.
Znalecká činnost bude nově nákladnější a mnohem administrativně náročnější. Znalci, kanceláře i ústavy musí být pojištěni. Vstupní zkouška (zkouška, kterou bude muset uchazeč o znalecké razítko absolvovat) bude zpoplatněna částkou minimálně 8000 Kč. Zákon klade větší nároky na administrativu znalce. Znalec vyplňuje znalecký deník on-line. Vznikla centrální evidence posudků – to znamená, že je jedna velká databáze, do které všichni znalci on-line ukládají své posudky. Údaje o posudku se zapisují minimálně třikrát (v den zadání posudku, v den vypracování posudku, v den přiznání znalečného). Znalecký posudek má mnoho formálních náležitostí, které jsou uvedeny v zákoně a v prováděcí vyhlášce. Znalec musí dodržovat lhůty, nedodržení lhůt je sankcionováno, i když není úmyslné. Znalec musí být pojištěn. Znalec se nově může dopustit 15 přestupků. Pouze jeden z 15 přestupků se týká nesprávnosti znaleckého posudku.
