Václav Matyáš mi neustále vytýká, že jsme se nezapojili skrze sdružení SIA ČR – Rada výstavby do práce kolegia ministryně Dostálové. Ta mi dokonce vmetla do tváře, že kritizuji věcný záměr stavebního zákona, protože nejsme v kolegiu. Ne. Naopak – nadále zdůrazňuji, jak je dobře, že jsme se nenechali do této podivné hry vtáhnout. Jak bychom pak mohli vysvětlovat naše kvalifikované zásadní nebo doporučující připomínky? Komora se chová, jak jí náleží, nadále respektuje, že je připomínkovým místem.
Sdělování údajů z elektronických nabídek
- Publikováno:
- Rubrika:
- Právní předpisy
- Komentáře:
- Vložte první komentář
Na rozdíl od podávání papírových nabídek už nemají účastníci právo nikomu poskytovat informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení. MMR ČR uveřejnilo 26.2.2019 stanovisko expertní skupiny, v němž vysvětluje postup při poskytování informací účastníkům při podávání nabídek v elektronické podobě. Plně znění najdete na konci tohoto článku.
Otevírání nabídek v elektronické podobě upravuje § 109 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ). Vedle tohoto ustanovení se použije i § 108 ZZVZ, který obsahuje společnou úpravu pro otevírání nabídek, a to jak v elektronické, tak v listinné podobě. Ustanovení § 110 ZZVZ se na otevírání nabídek v elektronické podobě nevztahuje. Na rozdíl od otevírání nabídek v listinné podobě tak při otevírání nabídek v elektronické podobě není zadavatel povinen otevírat elektronické nabídky za přítomnosti účastníků zadávacího řízení, není povinen těmto účastníkům sdělovat identifikační údaje účastníků zadávacího řízení a údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení nebo vyhotovovat protokol o otevírání nabídek. Tyto povinnosti zadavateli nevyplývají ani ze základních zásad uvedených v § 6 ZZVZ, neboť transparentnost otevírání nabídek v elektronické podobě je zajištěna elektronickým nástrojem, v němž se nabídky otevírají. Takový elektronický nástroj musí splňovat požadavky uvedené v § 213 ZZVZ a ve vyhlášce č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody, zejména tedy musí zajistit, aby nabídka nebyla otevřena před koncem lhůty pro podání nabídek, a zaznamenat, kdo a kdy nabídku otevřel.
Informace o nabídkách až po ukončení zadávacího řízení
Otázku sdělování údajů zjištěných při otevírání nabídek (a to jak v elektronické, tak v listinné podobě) vůči veřejnosti upravuje § 218 odst. 2 písm. a) ZZVZ, podle kterého zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím, do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení. Zadavatel tedy není oprávněn do ukončení zadávacího řízení na základě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen zákon o svobodném přístupu k informacím) informace o obsahu nabídek (tedy včetně informace o identifikačních údajích účastníků zadávacího řízení a údajů z nabídek odpovídajícím číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení) poskytnout. Případnou žádost o poskytnutí takových informací by zadavatel musel odmítnout. Ustanovení § 218 ZZVZ se však neuplatní v případě, kdy žádost o poskytnutí informací z nabídek zadavateli doručí účastník zadávacího řízení a současně není zřejmé, že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím (viz § 14 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím), neboť taková žádost by neměla být vyřizována podle zákona o svobodném přístupu k informacím a tato situace by se měla posuzovat výhradně podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Zákon o zadávání veřejných zakázek v této otázce neobsahuje žádná konkrétní pravidla postupu, což ovšem neznamená, že zadavatel nesmí takové informace poskytovat. Uplatní se zde § 39 odst. 1 věta druhá ZZVZ, která zmocňuje zadavatele k tomu, aby si pravidla pro průběh zadávacího řízení určil v souladu se zásadami podle § 6 ZZVZ sám, pokud taková pravidla ZZVZ nestanoví.
Odpovědi všem nebo nikomu
Zadavatel se tedy může rozhodnout zda, kdy a jaké informace bude účastníkům zadávacího řízení poskytovat, přičemž je omezen pouze základními zásadami podle § 6 ZZVZ, to znamená, že při poskytování informací nemůže zadavatel diskriminovat žádného z účastníků zadávacího řízení. Může se tedy například rozhodnout, že informace o nabídkách žádnému z účastníků zadávacího řízení neposkytne, nebo je poskytne z vlastní iniciativy všem účastníkům zadávacího řízení. Je také možné, aby z důvodu předcházení uzavírání zakázaných dohod mezi účastníky zadávacího řízení poskytoval anonymizované informace, tedy například údaje o cenách bez identifikace účastníků zadávacího řízení. Rozhodnutí o rozsahu informací poskytnutých účastníkům zadávacího řízení může zadavatel učinit podle aktuálního vývoje zadávacího řízení (například po otevření obálek s nabídkami, po obdržení dotazu apod.), a to i pokud si poskytnutí informací předem neupraví v zadávací dokumentaci. Základní zásady zadávacího řízení uvedené v § 6 ZZVZ přitom nevyžadují, aby rozhodnutí zadavatele o rozsahu poskytnutých informací bylo stejné ve všech jím vedených zadávacích řízeních, zadavatel se může rozhodovat podle konkrétních okolností každého zadávacího řízení.
redakčně upravený a krácený text MMR ČR
Zdroj: www.mmr.cz, www.portal-vz.cz
Přímý odkaz na stanovisko expertní skupiny MMR ČR k zákonu o zadávání veřejných zakázek z 26. února najdete zde
Vaše názory
Pro registrované uživatele je povolena diskuze.
Můžete se přihlásit, nebo se můžete zaregistrovat podle návodu pro registraci.